Právě je pondělí 18. 3. 2019, 21:44:41


Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]

    Seznam poděkování
Vyhledáváním bylo nalezeno 57 výsledků

Autor Zpráva

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: středa 30. 4. 2014, 13:50:34 

Nejste oprávněn číst toto fórum

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Ahoj všem přátelům dětí
Napsal: pondělí 20. 1. 2014, 19:55:59 

Dnes jsem se zaregistroval do této společnosti. Jsem již starší ročník a děti mám rád od mládí. Za dávného minula byl člověk jinak sexuálně orientovaný naprosto vyřízen pokud se ke své orientaci doznal. Společnost jej vyvrhla na okraj. Dnes je situace daleko horší. Pedofil to je dnes horší jak prašivý pes. Proč tomu tak je? Dnešní společnost "pedofilem" nazývá každého devianta, který znásilňuje a zabíjí děti, každého kdo vyrábí a prodává dětskou pornografii a kořistí z dětské prostituce. Ano jsem pedofil v pravém smyslu toho slova ale nejsem deviant, který by dítěti ublížil, mám prostě děti rád. Jak jsem si tady v různých příspěvcích přečetl, každý muž, který na ulici osloví dítě je pedofilní zrůda. Mám s tím i vlastní zkušenost. Kdy na mne histerická matka jedné asi 5ti leté slečny, kterou jsem zvedl ze země, když upadla, řvala "nesahej na ni ty pedofilní zrůdo". Sama se ale nezajímala co se dívence stalo, ještě jí seřvala že si roztrhla punčocháčky. Proto se nedivte, že svou náklonost k dětem stále tajím. Já ve svém nitru jsem se dávno smířil s tím, že jsem "jiný", že mě přitahují a vzrušují holčičky a mladinké slečínky. Dokáži ale své pudy držet na uzdě. Nikdy bych na dívenku nesáhl s úmyslem sexuálního vzrušení nebo uspokojení. Ale to neznamená, že ji nepohladím, nepopovídám s ní, že nemohu být jejím starším (v mém případě starým) kamarádem. Tady si rád o dětech popovídám s kýmkoli.
Toto jsem napsal proto abych se vám trochu představil.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: otec a dcera
Napsal: úterý 21. 1. 2014, 15:49:55 

Rád bych ostatní požádal o radu. Než ji vyslovím, napíši napřed něco z dosavadních zkušeností týkajících se mojí dcery...
Měl jsem obdobný problém.
Svoji pedofilní orientaci jsem si začal uvědomovat okolo mojich 20ti let, ještě jako svobodný. Nicméně jsem se posléze oženil a narodila se nám dcera. Jak povyrostla začala mne sexuálně vzrušovat. U mne sice neblikala žádná kontrolka ale zcela jasně jsem si řekl nesmíš. S exmanželkou i s dcerou jsme chodili rádi na nudapláže, nahota u nás byla zcela samozřejmá. I dcera to brala samozřejmě a bere dodnes i jako již dávno dospělá. Dost často jsme na nuda chodili jen s dcerou a ona brala i kamarádky co chodily na nuda s rodiči. Rodiče těch dívek věděli, že jedou s námi, většinou jsem je vyzvedával autem v bydlišti. Samozřejmě, že o mém zaměření nikdo neměl tušení ani moje žena ne. Na nuda jsem se naučil ovládat erekci. Prostě jsem si jí zakázal. Už slyším názory, že to nejde, že je to přirozený pud. Ale jde i když z počátku to dá hodně zabrat a člověk nemůže myslet na nic jiného. Jde to vůlí odvrátit (alespoň u mne to tak funguje). Samozřejmě uvnitř jsem vzrušený byl ale to vnitřní vzrušení není vidět. Naučil jsem se na nuda žít vedle holčiček a slečínek aniž by kdokoli cokoli poznal. Naučil jsem se se svou pedofilní orientací žít a ovládat jí. Vím, zcela jistě vím, že nikdy bych dítěti neublížil, ani tehdy ani nyní. Proto pro mne nebyl problém dceru koupat asi do věku 7 let jsem jí omýval celou včetně genitálií ale pouze z hygienických důvodů. Pak jsem jí naučil mýt se sama a já došel jí umýt pouze záda. Exmanželka dělala na dvě směny takže pokud byla v práci bylo to na mě. Takže to jde pokud člověk chce a má trochu pevnou vůli. Pokud ale cítí, že by mohl selhat, je lepší se některým věcem vyhnout. Myslím tím mytí genitálií, mazání a tak podobně. Měli jsme až do rozvodu s dcerou super vztah. Proč to skončilo není předmětem tohoto webu. Chodila za mnou se svými problémy od dětství až do dospělosti. Já první věděl o jejích láskách, o její první menstruaci i o jejím prvním sexu na střední. Měla ve mě nejen otce ale i zpovědníka, psychologa, kamaráda a důvěrného přítele. Proto přátelé nebojme se kontaktu s vlastními dětmi. Otestujte sami sebe jak na to jste s vůlí. Pokud ucítíte ale i jen sebemenší náznak, že vás to nutí zajít za hranici, rychle zpátečku. Takovéto vyhýbání se všemu jen pro to "co kdyby" je kontraproduktivní. To bychom taky nesměli vyjít z domu aby na nás nespadlo letadlo nebo meteorit pro to "co kdyby". Tím byste se možná připravili o spoustu krásných chvil se svými dětmi.
Krásný sluníčkový den. Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 4. 9. 2014, 12:45:32 

Jednoho dne přeruší 10tiletá dcerka ticho při večeři slovy:
"Už nejsem panna!"
Po těchto slovech se v domě rozhostilo nepříjemné ticho.
Za chvíli se rozkřičí otec na matku: "Marto, ty za to můžeš! Pořád se oblékáš tak vyzývavě a pleteš chlapům hlavy! A taky neuvěřitelně obscénně kleješ před malou!"
Potom se otec otočil k 20leté starší sestře: "A ty, ty seš taky spoluvinná! Rozdáváš si to s každým na gauči v obýváku, jen co vytáhneme paty z domu! A to i před očima tvojí malé sestry!! A nevěř tomu, že nevím, že máš vibrátor v nočním stolku!!!"
Matka zas křičí na otce: "Buď zticha! Právě ty se rozčiluješ?! Vždyť minimálně půlku výplaty dáš ku*vám a od té doby co máme doma kabelovku, tak se pořád koukáš na nějaké porno, taky před malou! A to nemluvím ani o tvé sekretářce, která ti ho každou chvíli kouří!"
Rozpačitá a zoufalá matka se otočí k malé dcerce: "A maličká, jak se ti to stalo? Byla jsi znásilněná nebo se spolužákem?"
Malá holčička udiveně odpoví: "Ale né mami. Paní učitelka mi vyměnila roli ve vánoční besídce z panny na pastýřku!"


:D Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Dovolenka s neterkou - SURNE
Napsal: pátek 31. 1. 2014, 19:10:45 

Ahoj, myslím, že rady s tou omluvou jsou dobré, omluva je na místě. Je to totiž jediná možnost jak postupně získat zase její důvěru. Ted zpočátku je nutné (jak už ti tady radili ostatní) vyvarovat se tvých aktivních doteků. Jak bylo správně napsáno nabídnout třeba ruku ale čekat jestli nabídku přijme. Na dotýkání v intimních partiích jednou pro vždy zapomeň i neúmyslné dotyky nohou napáchat moc škody jak na důvěře tak i na psychyce tvé neteře. Prostě by si mohla zafixovat, že strýček je prasák co jí osahává. Při té rozmluvě s ní nezapomeň s ní jednat jako rovný s rovným. Dítě dokáže moc ocenit, že jej bereš jako dospělého, že dokážeš vyslechnout i jeho názor. Musíš si ale dávat opravdu pozor na ty dotyky, nebo nějaké přepadovky když se převléká nebo je v koupelně případně na WC. Myslím, že když budeš postupovat opatrně a nedopustíš se žádné chyby tak její důvěru poět získáš. Ze srdce ti to přeju. Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: otec a dcera
Napsal: neděle 2. 2. 2014, 10:37:07 

O víkendu jsem měl jeden úžasný zážitek s dcerou, o který bych se s vámi rád podělil.

Ahoj Dane, děti dokáží být opravdu bezprostřední a s nevinným pohledem dokáží říct dospělému i krutou pravdu. Dokáží stmelit rozpadající se vztah v rodině, dokáží být tím nejlepším rozhodcem různých sporů. Jejich bezprostřednost a dětsky upřímný pohled je odzbrojující. Věřím tomu, že dcerka i nadále bude pojidlem při různých nesrovnalostech mezi vámi, rodiči. Dej dcerce za mne pusu a poděkuj jí za to, že je taková jaká je. Chci upřímně věřit, že bouřkové mraky ve vaší domáctnosti jsou již navždy rozehnány větrem dětské nevinnosti a když se nějaký mráček na čisté obloze nečekaně objeví vzpomenete oba na dcerku a hned se vše přežene. Moc vám držím pěsti Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Prokletí pedofilie?
Napsal: středa 5. 3. 2014, 19:03:41 

Ahoj Pavle,
Já jak zde všichni vědí, jsem asi věkem nejstarší na tomto webu. Na tento web jsem narazil náhodou a jsem tomu rád, že jsem jej potkal. Já jsem si svoji orientaci začal uvědomovat již asi v 15 možná o rok, dva dříve. Líbily se mi podstatně mladší dívky ale v té době (počátek 60. let minulého století) bylo zvykem, že muž byl starší jak žena v průměru tak o 5-6 let. Proto mě to ani moc neudivovalo, že se mi líbí dívky 9, 10 let. Prostě byl to takový běžný rozdíl. Nicméně jak jsem stárnul už mi začalo pomalu vrtat hlavou, že věk těch dívek se neposunuje směrem nahoru.

Asi kolem dvacátého roku jsem si uvědomil, že nepreferuji dívky 15 ale stále těch 9, 10. S hrůzou jsem zjistil, že asi budu pedofil. Tenkrát nebylo možné se někomu svěřit, s někým se poradit, nebylo ani kde se dopátrat nějaké podrobnosti o této orientaci. Neexistoval net, nebyly žádné volně dostupné odborné knihy, časopisy apod. Prostě socialistický člověk to nepotřebuje a úchyly zavřeme do izolace případně vykastrujeme. Nikde se nepsalo o zneužívání dětí. Pokud zneužil dítě člen strany tak se na něj udělalo bubu a pro veřejnost se řeklo že si to dítě vymyslelo. Pokud to byl někdo jiný tak ho zavřeli ale když byla v novinách o tom vůbec zmínka tak někde dole dvě věty malým písmem.

Řešil jsem to tak, že jsem se oženil, po pravdě bez lásky a bez sexuální přitažlivosti. Prostě jsem se nechtěl lišit od ostatních. Po roce a půl se nám narodila dcera, byl jsem nesmírně šťastný ale hned v počátku jsem si nařídil, že na ni nikdy nesáhnu v sexuálním slova smyslu. Toto jsem dodržel po celé její dětství a trvá to dodnes. I když jsem jí koupával a asi do jejích 7 let jí myl i intimní partie ale pouze z hygienických důvodů bez jakéhokoli sexuálního podtextu. Byla to nutnost, jelikož exmanželka pracovala na směny tak pokud nebyla doma musel jsem se postarat sám. V dceřiných 7 jsem jí naučil mýt se sama a já jí chodil omýt pouze záda. Nicméně jsem si s ní vytvořil super vztah od mala se chodila se vším svěřovat mě. Byl jsem jí víc kamarádem, přítelem, rádcem, psychologem, zpovědníkem a vrbou než otcem. Já věděl vždy první o všech jejích průšvihách které jsem zahlazoval, o jejích bolístkách, láskách, o první menstruaci i o prvním sexu na střední. Byl to krásný čas, který vydržel až do její dospělosti a v podstatě až do našeho rozvodu s její matkou. Exmanželka mne opustila kvůli jinému (mladšímu) muži ale podle dcery to byla moje vina, že jsem se jí málo věnoval. Podle mne to byla jen zástupná výmluva. Důvod proč se mnou zpřetrhala všechny svazky byl jinde ale to sem nepatří.

Inu nechme pláče nad rozlitým mlékem, nechme historie, hleďme do budoucna. Snažme se ať nám láska k dětem vydrží a my sami se udržíme v mezích zákona. Pokud by se nám to nepodařilo, a já věřím z celého srdce, že podaří všem bylo by ke škodě naší ale hlavně ke škodě dětí, které jak věřím, jsou pro nás všechny středobodem vesmíru. Přeji tobě a všem ostatním krásný sluníčkový den Děda.

P.S. Pokud bys potřeboval s něčím poradit samozřejmě jsem ti k dispozici a nejen tobě.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Hyde Park — Petr Weiss
Napsal: čtvrtek 6. 3. 2014, 23:24:07 

Musím říct, že když Weiss mluvil o našem webu... o nás, o nekriminálních pedofilech, a jak tady máme poradnu, jak spolupracujeme s odborníky, s MUDr. Brzkem... cítil jsem takový zvláštně blažený pocit. To jsou totiž fakt hmatatelné věci, hmatatelné výsledky naší práce, které se nám podařily!!!

Milý Kaszi,
ano i já jsem měl docela hezký pocit, když jsem to poslouchal. Je dobře, že se o nás mluví a mluví se v dobrém. Myslím, že se nám všem snad daří dělat dobrou osvětu a pokud bychom pomohli jediného pedofila nasměrovat tou správnou cestou, tato práce nebyla marná. Vím, já jsem zde krátce a velkou práci si tady udělal ty a spousta jiných, ale chci alespoň malinko pomoci, přispět radou nebo svým náhledem na věc, na konkrétní problém. Nikdo z nás nechce ubližovat dětem a je naší povinností udělat vše, co je v našich silách, pro to aby tak nečinil nikdo. Samozřejmě, nedokážeme zabránit všemu to není v lidských silách, bohužel, můžeme se ale snažit osvětou přimět ty co si nejsou svou vůlí jisti, přimět k návštěvě odborníka.
Přeji všem krásný sluníčkový den Děda.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Ahoj všem přátelům dětí
Napsal: čtvrtek 27. 2. 2014, 21:48:55 

Ahoj Dědo,
tak to máme podobně. Stejně je to zvláštní, cítím velkou energii v tom lehkém rozporu-
v hlavě touha po tom, líbat to sametové tělo, cítit tu dětskou vůni Božského stvoření, jež
se pomalu, ale jistě, stává ženou a naším chovánim, kdy jsme ochotni s čimkoliv pomoci
a pomáháme, bez náznaků toho, co by jsme si opravdu přáli. Tak kéž nám to vydrží,
kéž jsme ti moudří a silní a nezpůsobíme nikomu újmu. Přeji Ti hodně síly a radosti,
ahoj, Nabokov.
Ahoj Nabokove, díky za příspěvek. Já v mém věku, kdy sexuální touhy pomalu ustupují do pozadí, už se jen kochám krásami dívčích rysů. Když vidím dívenku v mnou preferovaném věku, už na ni nehledím se vzrušením sexuálním, spíše s jiným druhem vzrušení. Kdybych byl malíř, básník, hudebník jistě by mne taková dívka dokázala inspirovat k vytvoření nějakého díla. Jsem ale naprosto obyčejný starý pedofil, který jen potěší své oko a srdce pohledem, tudíž se svět nedočká žádného uměleckého díla. Přeji tobě i ostatním, aby se vaše srdce dokořán otevřelo potřebám dětí a vždy se naplnilo štěstím a láskou kdykoli spatříte dítě šťastné a abyste ani na chvilku nezaváhali s pomocí tam, kde se dítěti ubližuje i za cenu nasazení vlastního života. Přeji všem krásný sluníčkový den Děda.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Ahoj!
Napsal: neděle 16. 3. 2014, 13:02:23 

Ahoj Sněhuláku, vítám tě u nás a přeji ti, abys zde našel vše co hledáš. Je zde hodně lidí, kteří ti mohou poradit jak na zamýšlené aktivity, tak v dalších věcech, je zde dost přátel kteří mají s kutíky zkušenost. Pokud bych mohl i já nějakou radou pomoci klidně se na mne obrať. Pokusím se poradit i když kutíci nejsou můj obor. Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: sobota 22. 3. 2014, 8:50:47 

Ahoj Fílo, u nás taky existují nudistické soutěže dětí a juniorů a i z těch jsou pořizovány fotky. Na naturistických akcích se normálně fotit nesmí, ve smyslu, že budeš chodit a fotit si různé lidi včetně dětí. Můžeš fotit pouze s výslovným souhlasem fotografovaného u dětí se souhlasem rodiče. Ale pokud půjdeš za cizím člověkem, že si vyfotíš jeho dítě, pravděpodobně tě z akce případně z pláže rychle vyprovodí. Z různých soutěží se pořizují oficiální fotky publikované na webech naturistů. Na tyto akce a pláže chodím již řadu let a tam se nahota bere jako něco zcela běžného a nikdo se nepohoršuje nad tím, že jsou nahé děti ve společnosti nahých dospělých. Samozřejmě chodí tam i pár čumilů ale ti se prozradí hned po vstupu. Takové lidi tam nikdo nevidí rád. Jak jsem psal, chodím na tyto akce spoustu let ale nikdy mne nenapadlo vzít si sebou foťák nebo případně fotit mobilem.

Dále jak píšeš, o vystěhování za sexem s dětmi mne taky ani nenapadlo. Myslím, že to není to, co by mne na dětech lákalo. Mám děti rád pro jejich bezprostřednost, nevinnou čistotu, upřímnost jejich dětskou bezstarostnost ne pro jejich genitálie. Jasně, rád se podívám na nahou holčičku nebo malou slečínku. Navozuje mi to pocit vzrušení, pocit štěstí ale to neznamená, že jí musím osahávat nebo násilnit. Pro děti je stejně traumatizující, jestli je sex legální či nikoli. Nyní mám na mysli penetrativní sex. Nějaké hlazení a mazlení může být pro dítě momentálně velice příjemné, ale pouze do té doby než si začne uvědomovat, že dělá něco nenormálního jak z morálního tak z trestního hlediska naší společnosti. Vede to u dětí k pocitu jisté odlišnosti, špatnosti, špinavosti, k sebeobviňování, nedůvěry k autoritám a nejsou výjimky, že i k sebepoškozování a sebevraždám. Věřím, že toto nikdo z nás nechce, aby děti zažívali.

Přeji všem přátelům dětí krásný sluníčkový den Děda.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: pátek 11. 4. 2014, 11:49:55 

Přátelé konečně jsem se odhodlal napsat něco o mém životě pedofila, jak to bylo se mnou a mými láskami od brzkého mládí. Jelikož je to již více, jak 50 let některé věci již nejsou absolutně přesné (hlavně časové údaje) takže je to spíš taková autorská licence. Jinak jádro děje je pravdivé. Nehledejte zde román jak od renomovaných spisovatelů, tím já nejsem. Je to jen popis časového běhu a mých pocitů a reakce okolí.

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Když mi bylo 13, tak jsem se zamiloval do holčiny ze sousedství, bylo jí tenkrát 9 a byla to spolužačka mojí sestry. Ona moji lásku opětovala, ráda byla se mnou a ráda se se mnou i mazlila. Já tenkrát myslel, že to bude láska na celý život, byl jsem ten nejšťastnější kluk na světě. Byla nádherná, krásné blond vlásky, které se jí samy točily do lokýnek, modrá očka jak dvě pomněnky. Dokonce i rodiče našemu vztahu přáli, soudě podle toho, že říkávali „vám to spolu ale sluší“, „jste jak milenci z Verony“ etc. etc. Ano, byla to doba, kdy bychom za sebe dali život. Tak šel čas a my si spolu hráli, chodili se koupat, pomáhal jsem jí s učením, prostě byli jsme spolu stále. Skoro každý týden o víkendu ukecala rodiče, aby mohla u nás spát. Se sestrou jsme měli společný pokoj a ona spávala se sestrou na rozkládacím gauči. Ovšem na gauči vydržela jen chvilku a hned zalezla ke mně do postele a přitulila se ke mně. Já pak nemohl usnout, když mi dala pusu a popřála dobrou noc. Měl jsem i erekci za kterou jsem se trochu styděl. Jednou se podřekla před svou matkou, že spí se mnou v posteli, to mému andílkovi bylo 10 a mě 14. Její matka si mne zavolala a povídá “já vím, že se máte rádi, ale ty jsi už velký kluk a máš jistě už i sexuální touhy. Věřím, že jsi natolik rozumný, aby k ničemu mezi vámi nedošlo přeci jen je jí 10 a nerada bych měla nějaké problémy“. Slíbil jsem jí, že rozumný jsem a budu, ale tím slibem jsem si nebyl vůbec jistý. Ona mi řekla „ já nejsem žádná puritánka a vím, že dříve nebo později k nějakým intimním hrátkám mezi vámi dojde to je normální, děti jsou zvědavé a chtějí vše zkoušet, ale byla bych ti vděčná, kdyby zůstala panna alespoň do 15“.

Zase uběhl rok, mě bylo 15 a mému andílkovi 11. To už jsme se skoro rok spolu vášnivě líbali a já si myslel, že tyto chvíle štěstí nikdy neskončí. Jednoho letního dne jsme spolu byli na procházce v lese, zase jsme se líbali a ona mi pošeptala, že by se se mnou chtěla milovat, jako to dělají dospělí. Dost mě to zaskočilo, psal se rok 1964 a tenkrát nebyla tak přesexualizovaná doba. Nebyl internet, mobilní telefony, časopisy byly plné budovatelských hesel ale nikde žádná nahá slečna. Samozřejmě, že o sexu jsme věděli, informace jsme čerpali od starších zkušenějších kamarádů, z pokoutně získaných porno časopisů, které pašovali kamioňáci ze západu. Nicméně nebylo běžné, aby kluk 15 a holka 11 měli spolu sex. Řekl jsem jí, že je na to asi brzy a ona se mi rozplakal, že jí nemiluju. Řekl jsem, že jí miluju a to hodně moc a proto, že bychom měli ještě počkat. Po pravdě moc se mi čekat nechtělo, ale vzpomněl jsem si na svůj slib. Moc jí to neuklidnilo tak sem jí začal líbat a slíbil jsem jí, že něco brzy podnikneme. Tady v lese ale, že to není dobré, že by nás někdo mohl vidět. To jí trochu uklidnilo. V sobotu k nám zase přišla spát. Když sestra usnula, zase přišla ke mně do postele, ale k mému úžasu byla nahá. Přitulila se ke mně a povídá „miluj se se mnou“. Začala mne líbat a já jí začal hladit po vláskách, po zádíčkách a i po jejích malinkých prsíčkách, přitiskla se ještě blíž, vzala moji ruku a dala si jí do rozkroku. Začal jsem jí hladit i tam, okamžitě se dostavila erekce. Samozřejmě to ucítila a sáhla mi pod trenky. Já měl od ní ruku celou mokrou a ona jen vzdychala a rukou mi svírala penis. Najednou se začala celá třást, dýchala přerývaně a hodně rychle a tlačila se mi rozkrokem na ruku. Najednou vzdychla dost nahlas a dlouze a uklidnila se. Vášnivě mne políbila a povídá „děkuju, lásko krásnou dobrou noc“. To byla moje první sexuální zkušenost s dívkou. Musel jsem vstát a jít na WC masturbovat.

Po dalším asi půl roce se její rodiče rozvedli a ona s matkou se odstěhovala do rodiště matky vzdáleného asi 250 km. Když odjížděla, strašně plakala a prosila matku, ať jí nechá u mne. Měl jsem taky slzy na krajíčku. Psali jsme si dopisy každý den a v nich stále psala, že mne miluje a že od matky uteče a bude se mnou. Musel jsem jí to rozmlouvat, i když nerad. Asi po třech měsících přišel tak jeden dopis za týden a pak psát přestala. Když jí bylo 13, napsal jsem jí k narozkám pohled. Odepsala, že je v jiném stavu s nějakým vojákem. Potrat jí tenkrát nepovolili (v té době potraty schvalovala komise a povolovaly se jen ze zdravotních důvodů) a vojáka zavřeli do vězení. Když se po pár letech vrátil tak se vzali a odstěhovala se za ním na Slovensko, jak mi jednou sdělila její matka, když jsme se náhodou potkali. Od té doby jsem o ní neslyšel.

V 15ti letech jsem si pomalu začal uvědomovat, že něco není u mne v pořádku. Stále mne přitahovala mnohem mladší děvčátka. Moje vrstevnice mne sexuálně nepřitahovaly, nevzrušovaly. V té době jsem preferoval dívky 9-11 let. Nedokázal jsem si to tenkrát vysvětlit. V těch letech vše co se týkalo sexu, bylo tabuizováno, nedalo se nikde sehnat literaturu o sexu o sexuálních orientacích etc. etc. Bál jsem se i jen podívat na nějakou dívenku venku i na kamarádku mojí sestry (11). Bál jsem se toho, že se opět zamiluji a že bude zase nějaký problém. Nicméně se tak stalo. Jel jsem na tábor jako praktikant a v mém oddílu byli děti do 10 let. Vedoucí oddílu byla 20ti letá studentka VŠ. Ona měla na starosti dívky já chlapce. Od našeho příjezdu do tábora jedna dívenka 8 let stále večer plakala steskem po rodičích. Každý večer jí chodila vedoucí utěšovat ale bez valného úspěchu. Asi po 3 dnech mi řekla, že si s ní neví rady, abych to zkusil já. Vzal jsem si knížku pohádek a šel do jejich stanu, kde přebývala ještě s jednou stejně starou dívkou. Řekl jsem dívkám, že jim přečtu pohádku, aby si vybraly. Nepamatuji se již, jaká to byla, ale vybraly si. Ta druhá dívka usnula během 5ti minut, Lidka poslouchala pohádku až do konce a pak mne chytla za ruku a říkala, ať tam s ní zůstanu. Držel jsem jí za ruku a ona pomalu začala usínat, bez stesku, bez breku usnula jak andílek. Chvíli jsem se díval, jak spí a ve spánku se usmívá. Její dlouhé hnědé vlásky byly rozprostřeny po polštáři a já věděl, že to zase přišlo. Zamiloval jsem se do ní. Takto to pokračovalo každý večer. Asi za týden když jsem dočetl pohádku, mne zase chytila za ruku jako každý den a povídá mi, už v polospánku chci ještě pusu. Políbil jsem jí lehce na čelo a ten letmí kontakt mých rtů s její pokožkou mi okamžitě přivolal erekci. Věděl jsem, že jsem ztracen. Miloval jsem jí celým svým tělem i duší. Milovala jí každá molekula mého těla. Jakmile usnula, odešel jsem do tmavé noci do lesa, kde jsem musel masturbovat. Pak jsem ještě dlouho seděl na lavičce u ohniště a přemýšlel co dál. (Již v té době jsem se hodně zajímal o psychologii, četl Freuda, Tolmana, Kanta a podobné.) Věděl jsem, že nemohu to krásné dětské stvoření ranit svými sexuálními touhami, že na sobě musím pracovat, abych neublížil. Ještě sem sám nebyl se svou sexualitou smířen a ani nevěděl co to pedofilie je a já, že jsem pedofil. Nějaký vnitřní hlas mi ale říkal, že nesmím ublížit. Po třech týdnech tábor končil a já si říkal otřepané „sejde z očí, sejde z mysli“.

Čekalo mne ovšem velké překvapení asi měsíc po táboře. Jdu po ulici a proti mně Lidka s maminkou. Vytrhla se jí z ruky, běžela ke mně a objala mne kolem těla, výš tenkrát nedosáhla. Její mamka došla k nám s údivem v očích. Lidka jí překotně vyprávěla, že to já jsem ten pan vedoucí co jí každý večer četl pohádky a držel jí za ruku, dokud neusnula. Mamka mi děkovala, že jsem se o její dceru tak hezky staral. Lidka hned že za 14 dnů bude mít narozeniny, že jí bude už 9 a že musím k nim přijít na oslavu. Její mamka mne zvala taky tak jsem účast přislíbil. Bydleli pouze o dvě ulice dál. Cosi uvnitř mi říkalo, že nedělám dobře, ale něco jiného zase nabádalo, abych tam šel. Ze svých skrovných úspor jsem koupil panu, kytku a danou sobotu jsem vyrazil na návštěvu. Lidka jak jsem vstoupil, mne opět popadl a už mne celé odpoledne nepustila. Měla tam několik kamarádek ze školy, ale těm se příliš nevěnovala, veškerou svoji pozornost věnovala mně. Rodiče na to koukali všelijak, že se jejich dcera kamarádí víc se skoro šestnáctiletým klukem jak se spolužačkami. Ani já jsem nebyl z jejich pohledů nadšený a bylo mi trapně. Nicméně jsem Lidce musel slíbit, že přijdu do nedalekého parku, kam si chodila hrát s kamarádkami.

Příští víkend jsem tedy do parku zašel. Lidka tam byla a s ní ještě další 4 holčiny. Lidka nás představila a hned mne zapojila do jejich her. Hráli jsme s míčem, na honěnou, na slepou bábu a nevím co ještě. Já byl na vrcholu blaha, byl jsem se svou láskou a obklopen houfem holčiček. Lezly po mně, různě mne pošťuchovaly a praly se se mnou. Toto se opakovalo několikrát. Jednou jsem opět potkal její mamku. Zastavila mne a říkala, že Lidka mluví doma jen o mě a že jí řekla, že mne moc miluje, že jsem nejlepší kluk na světě. Řekla, že ale není vhodné, abych se s její dcerou stýkal. Přislíbil jsem jí s těžkým srdcem, že do parku už chodit nebudu. Slib jsem dodržel. Uplynul měsíc nebo o něco déle a jeden večer někdo zvonil u nás doma. Otvírala moje mamka, a jaké bylo mé překvapení, když do obýváku vkráčela moje mamka a mamka Lidky. Mamka Lidky mi řekla, že se mnou musí mluvit. Lidka si prý nechce nechat vysvětlit, že já nejsem kamarád pro ni. Je prý stále smutná, zapomíná na věci do školy a vůbec se jí zhoršil prospěch. Nevíme si s Lidkou rady, nebyl bys tak laskav, povídala a nezastavil se u nás a neprobral to s ní? Přislíbil jsem to hned na druhý den. Zazvonil jsem u nich druhý den asi kolem 16té hodiny. Otevřel mi Lidky otec a říkal, no konečně jsi tady, jinak ona snad ani nedochodí školu. Lidka nás slyšela, jak mluvíme v předsíni. Okamžitě přiběhla a vrhla se na mne jak hladový na skývu chleba. V té chvíli to byl ten nejšťastnější človíček na světě, no až po mně. Zašli jsme do obýváku, já si sedl na křeslo a Lidka mně na klín, držela mne kolem krku a nechtěla se pustit. Řekl jsem jí, ať mi ukáže žákovskou. Posmutněla, ale donesla jí. Já koukal, český jazyk 4,3,4,4, matematika 3,3,4,5. Povídám jí, že takhle to nejde, že byla jedničkářka a že u mne na klíně čtyřkařky sedět nesmí. Byla hodně smutná, když jsem jí na klín už nepustil. Její otec na mne jen lišácky mrknul, když slíbila se svěšenou hlavou, že si to opraví. Pak jsme si ještě chvíli povídali a já musel jít domů. Lidce jsem slíbil, že se zastavím tak za týden a že se pak pochlubí lepšíma známkama. Když jsme se loučili její otec povídá, ať na něho počkám, že musí vynést koš. Jak jsme byli sami, říká, že holka se do mě zblbla ale, že vidí, že já to s ní umím a že bude dobré, když se s ní budu stýkat i dál. Do vánoc nebylo daleko a on mne pozval, že o vánočních prázdninách 26 jedou na hory do kamarádovy chaty a že tam budou do nového roku, jestli nechci jet s nimi. Řekl jsem, že se zeptám doma.

Jak jsem slíbil, po týdnu jsem se zastavil. Lidka mi hned běžela ukázat žákovskou. Změna byla patrná, samé jedničky a k tomu ještě pochvala za krásně upravené sešity. Lidky rodiče byli nadšeni. Lidka se hned ptala, jestli už smí ke mně na klín, přitakal jsem. Skočila mi na klín tak rychle, že jsme se nikdo ani nestačil divit. Náš údiv ale neměl končit, jak mi skočila na klín, vlepila mi na tvář velkou pusu. Její mamka říkala „Lidko? Co to mělo znamenat?“ Lidka beze studu a s dětskou upřímností jí povídá „je to můj miláček a ty taťkovi svému miláčkovi taky dáváš pusinky“. Já byl rudý až na … no až tam. Bylo asi 14 dnů do vánoc. Přemýšlel jsem, co dám Lidce k vánocům, na Ježíška už nevěřila. Nakonec zvítězily hodinky Prim s dětskou tématikou na ciferníku za tehdejších horentních 180 Kč. Na štědrý den dopoledne jsem se u Lidky zastavil a dárek jsem předal. Byla radostí bez sebe a opět následovalo líbání ale už né na tvář ale na rty a přisála se jak pijavice. To byl pro mne ten největší dárek oněch vánoc. Od jejích rodičů jsem dostal sice psací soupravu, pero, propiska a versatilka a od Lidky ořezávátko na tužky a gumu, taky taková soupravička. Ale polibek od andílka přebil všechny ostatní dárky těch vánoc. Pak jsme ještě všichni poseděli, popili čaj s citronem a snědli něco cukroví a já šel domů.

Proběhl štědrý den a já celou dobu nemyslel na nic jiného než na polibek od Lidky. I moji rodiče se všimli, že jsem jaksi mimo. Ani jsem se moc netěšil z dárků, prostě trička trenky ani Tuzexové džíny (po kterých jsem toužil), nemohli vyvážit polibek od andílka. Druhý den jsem si balil věci na hory po kratším přemlouvání a po hovoru s Lidčinými rodiči moji rodiče svolili. Mamka mi nabalila asi 2 kila smažených kotlet, připravila mi asi 3 kila syrového masa na řízky (otec byl řezník, tak masa u nás bylo vždy dost), šišku turistického salámu a hromadu cukroví a ještě přidala na cestu 300Kč.
Ráno mne celá má rodina doprovázela k domu, kde bydlela Lidka. Já si nesl bágl s věcmi, otec mi nesl lyže, mamka tašku s jídlem a sestra krabici s cukrovím. Vypadalo to spíš, že se k nim stěhuji než na týdenní výlet. Po chvilce tahanic že jídla mají dost apod. Lidky mamka svolila a vše jsme naložili do auta. Usadili jsme se rodiče vpředu a já s Lidkou vzadu. Mezi námi krabice s cukrovím, ze které jsme tajně ujídali celou cestu. Vzali kousek cukroví a tajně jej jedli a strašně jsme se smáli. Cesta uběhla rychle. Přijeli jsme k chatě, z komína se kouřilo všude plno sněhu. Lidky otec šel k sousedům pro klíče od chaty. Vrátil se a s ním bodrá horalka, která je znala již z dřívějška. Ta žena jako první vykřikla na celé hory „ááá Liduška si přivezla ženicha“ Lidka souhlasně přitakávala, ale mně to příliš příjemné nebylo. Zašli jsme do příjemně vytopené chaty. Lidky mamka postavila na kamna vodu na kávu a čaj a já s otcem jsme nosili věci z auta. Vyčlenili mi jeden z pokojů, proti čemuž Lidka začala okamžitě protestovat. Chci spát s ním v jednom pokoji, říkala. Mamka jí vysvětlovala, že to se nehodí a i já jsem jí vysvětlil, že to není dobrý nápad. Nadšená nebyla ale po mém slibu, že jí budu chodit každý večer číst pohádky, se s tím smířila. Mamka připravila malou svačinu s kávou a čajem a my jsme pak do oběda šli ven. Lidka vytáhla sáňky a jezdili jsme spolu na blízkém kopci. Užili jsme spoustu legrace a přišli na oběd celí promáčení. Takže jsme se museli jít převléknout. Mokré věci dali sušit a byl oběd. Odpoledne sáňkování pokračovalo, a když jsme byli opět promáčení a dokonale promrzlí vrátili jsme se domů. Opět následovalo převlíkání a hrnec horkého čaje.

Přišel večer, po večeři a večerní hygieně jsme všichni sedli k telce. Lidka seděla u mě na klíně a byla šťastná. Já taky byl v sedmém nebi. Večer utekl, až příliš rychle kdy mamka zavelela „Lidko spát“. Beze slůvka odporu slezla z mého klína, vzala mne za ruku a povídá, pojď mne uspat. Podíval jsem se na její rodiče a její otec prohlásil, „slíbil si jí pohádku tak se z toho nevykroutíš“. Měla v pokoji již připravenou knížku pohádek od Wericha. Vybrala si pohádku, lehla do postele a já četl. Usnula celkem dost rychle, byla dost unavená. Já jsem se vrátil do kuchyně. Rodiče Lidky seděli u stolu a popíjeli vínko a pozvali mne, abych přisedl. Otec mi nabídl víno, ale já odmítl s tím, že nepiji. Mamka mi tedy ještě uvařila čaj a povídali jsme. Vyptávali se, jak mi jde střední škola (byl jsem v prvním ročníku tehdejšího gymnázia). Jaké mám plány do budoucna etc. etc…

Pak se stočila debata na Lidku. Její mamka říkal, že není dobré, jak je na mne fixovaná, že je velice citlivá a že až mne přestane bavit a najdu si dívku tak to moc těžce ponese. Sliboval jsem, že mne nikdy neomrzí, že ji mám rád a vůbec že jsem rád s dětmi. Její otec povídá, že bych měl jít tedy dělat učitele, když mne baví děti. Jenže, to nebyl obor, kterému jsem se chtěl věnovat. Tehdy jsem spíše přemýšlel o studiu psychologie se zaměřením na děti. Bavilo mne pronikat do dětských dušiček a dělat v nich pořádek. Bylo již 22 hod., tak mamka dala povel, že se jde spát. Zalezl jsem pod duchnu a nemohl dlouho usnout, přemýšlel jsem na svého andílka a bylo mi dobře u srdce. Další dny probíhaly jako ten první. Během dne aktivity venku, večer pohádka a rozhovor s rodiči, se kterými jsem se celkem spřátelil. Přišel silvestr, plný stůl jídla a pití puštěná telka, Lidka nemusela jít spát tak mi celý večer seděla na klíně. Hlavu měla položenou na mém rameni, a i když se hodně snažila, asi hodinu před půlnocí ji přemohl spánek. Mamka jí ode mne vzala, položila jí na gauč v rohu a přikryla dekou. Přišla půlnoc mamka Lidku vzbudila připili jsme si rodiče Bohémkou a my limonádou. Potřásli jsme si rukama a popřáli si vše dobré a Lidka mi vlepila rozespalou pusu. Opět mi sedla na klín a během 5ti minut zase spala. Tentokrát ji vzal otec a odnesl do postele. Já se po chvíli taky rozloučil a šel spát. Ráno jsme dobalili zbytek věcí, rozloučili se s bodrou horalkou a odjeli domů.

Pokud bude zájem, budu ve výčtu mích lásek pokračovat. Omlouvám se za můj neumělý projev, ale lépe to neumím. Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: pátek 11. 4. 2014, 11:26:19 

Krásná odpověď otce.

Obrázek

Přímý odkaz: http://s6.postimg.org/mupf6obbl/image.jpg

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: pondělí 14. 4. 2014, 22:32:35 

Při zamyšlení nad Myším příběhem na P, jsem napsal něco málo na P pro girllovery.

Při procházkách parkem pravidelně potkávám partičku páťaček. Puzení pod poklopcem přichází překvapivě pravidelně pokaždé. Posedávám po parku, páťačky přicházejí. Pojďte pomlsat pralinky poupátka. Pokouším pěkné pěnkavky. Padej, pedofile, prskne Pavla. Pozvu policajta povídá. Přemítám, poznala Pavla přítele prarodičů? Poodcházím po pěšině, přemýšlím, pane pěkně propeskovala Pavla páprdu. Přecházím pomalu parkoviště, procházím podchodem. Přemýšlím, přestat pokoušet páťačky? Prdlajs.

Krásný sluníčkový den přeje Děda.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: úterý 15. 4. 2014, 0:02:57 

Na žádost několika z vás tedy pokračuji dalším dílem

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky II

Po návratu z hor život plynul dál. S Lidkou jsme se vídali tak jednou, dvakrát týdně podle času. Lidka by byla nejraději, kdybych u nich byl stále a i já jak jsem jí neviděl několik dnů, jsem byl smutný. Nedalo se ale nic dělat mněl jsem hodně povinností, hodně učení. Lidka byla čím dál krásnější a čím dál milejší. Po každé návštěvě u nich nebo, když jsme se viděli venku, jsem musel dlouze masturbovat. Sex jsem moc chtěl, ale zase jsem věděl, že Lidce ublížit nemohu a nechci. Začal jsem s Lidkou a se sestrou, chodit do bazénu. Učil jsem jí plavat. Stál jsem v bazénu, držel jí pod bříškem a ona se učila tempa. Jedno jsem jí nechtěně sjel rukou až do rozkroku. Okamžitě jsem se jí začal omlouvat, že to byla náhoda a, že si dám pozor, aby se to neopakovalo. Ona mne uzemnila, když řekla, to nevadí, že já můžu sahat, kam chci. Dost mne její slova vyvedla z míry a začal jsem jí vysvětlovat, že tam jí nikdo sahat nesmí jen pan doktor při prohlídce. Ona mi řekla, že to ví ale, že já můžu taky, že jí to nevadí. Nesnažil jsem se jí to už vymlouvat, ale dával jsem velký pozor, aby se to nestalo znovu. Nebyl jsem si zcela jist, jestli bych to ustál a neselhal. Nechtěl jsem jí za prvé ublížit a za druhé mi bylo 16, a tudíž jsem byl i trestně odpovědný.

Tak běžel čas, setkávali jsme se venku při hrách ale čím dále tím méně. Bylo jí už 10 a hry v parku jí už příliš nebavily. Nicméně jsme se stýkali u nich doma a chodila i k nám. Moje mamka si jednou se mnou sedla a začala se vyptávat. Proč Lidka za mnou pořád chodí, co se mezi námi děje a, že jsem již velký kluk na to, abych si hrál s holkou 10. Vysvětloval jsem jí, že jsme s Lidkou kamarádi, že nás spolu baví etc. etc… Mamka mi řekla, že doufá, že spolu nelezeme i do postele, že by mi nerada nosila buchty na Pankrác. Ujistil jsem jí, že tak to není, že s ní nic intimního nemám. Nicméně se s tím moc nespokojila a vyzvídala u sestry, jestli něco neví ona. Ta jí řekla, že nic špatného nikdy neviděla jen, že jsme si dali párkrát pusu. To mi sestřička prokázala trochu medvědí službu. Mamka zase začala řečnit, jak to že se s Lidkou líbám, že od líbání je to krůček do postele. Prostě dělala, jako když s Lidkou už čekáme dítě. Když byla Lidka u nás a byli jsme v našem pokoji, tak tam nahnala sestru, aby nás hlídala (i když jí to tak neřekla) nebo, každé 3 minuty byla u nás pod nějakou záminkou. Něco hledala nebo se přišla zeptat, jestli nemáme hlad nebo žízeň apod. Mně bylo jasné, co tím sleduje, ale neříkal jsem nic.

Když bylo Lidce asi 11 a mě 17, její otec odjížděl do Bulharska za prací (pracoval jako ing. a stavěli tam nějakou továrnu) na 3 roky a bral celou rodinu sebou. Takže opět loučení, opět slzy a hory slibů. Psali jsme si skoro každý den až do jejího návratu. To jí bylo skoro 14 a já jsem odcházel na vojnu na Slovensko. Byla mne s našima vyprovodit na nádraží. Vroucně mne líbala a slibovala, že ty dva roky na mne počká. Psala mi zprvu velmi často, ale korespondence pomalu utichala. Asi za tři čtvrtě roku mi napsala, abych se nezlobil, že potkala kluka, kterého má ráda. Prý by byla moc ráda, kdybychom zůstali přátelé, že mne má taky ráda. Takové sdělení klukovi v khaki suknu moc radosti neudělá. Nicméně nejsem ten tip, co dělá scény, když ho holka opustí. Měl jsem ji rád a přál ji štěstí, i když jsem už součástí jejího štěstí nebyl. Po návratu z vojny jsme se párkrát viděli a měla už zase jiného kluka. Přiznala mi, že ten první (bylo mu prý 21) s ní vydržel jen do té doby, dokud se s ním nevyspala, což bylo prý poměrně rychle, ještě párkrát se s ní vyspal a pak šel dál. Zlomilo jí to srdce tak rychle našla náhradu. Tím skončila moje druhá láska. Přátelé jsme zůstali ještě dlouhou dobu.

V té době jsem si naplno uvědomil, že jsem pedofil, že mne přitahují stále děvčátka 9-11 a musel jsem se s touto věcí vyrovnat. Již na vojně jsem podepsal nástup k VB jelikož mi přislíbili možnost studia na VŠ. V té době jsem potkal dívku, která o mne jevila velký zájem, bylo jí 19 a mně 21. Začal jsem s ní chodit, i když mne sexuálně nepřitahovala a ani jsem jí nemiloval. Prostě chtěl jsem zapadnout jako „spořádaný člověk“. Byla hezká a příjemná. Chodili jsme na nuda pláže, bylo jich poskrovnu, ale byli. Tam jsem vídal malé nahaté princezny a byl jsem šťastný. Tak jsem si prostě řekl, proč ne. Po půl roce chození jsme se vzali a za další zhruba rok a půl se nám narodila dcerka. Byl jsem šťastný a hrdý otec.

Tak ubíhal čas, na nuda pláže jsme chodili s dcerkou od mala, jak jen to počasí dovolilo. Když dcerka povyrostla, hrával jsem si s ní doma i venku chodili jsme na pískoviště, dělali bábovičky a já jí pozoroval, jak si hraje s ostatními dětmi. Ukrádal jsem čas, jak jen to bylo možné, abych byl s ní. Byly jí dva roky a byla to moje princezna. Dělil jsem čas mezi práci, školu a dcerku.

Než jsem si stačil uvědomit, jak čas letí, dcerka šla do školy. Bylo prvního září a já šel prvně doprovodit dcerku do školy. Kolik tam bylo krásných malých princezen v krásných šatičkách s květinou v ruce, se nedalo snad ani spočítat. Moje srdce pedofila bylo šťastné při tom pohledu. Některé děti jsem znal již ze školky. Dcerka hned našla kamarádku ze školky, měla to štěstí, že spolu nastupovaly do stejné třídy. Lucinka byla nádherná holčička, které jsem se všiml už ve školce. Lucinka mi připomínala moji první lásku, měla taky blonďaté vlásky do lokýnek a pomněnkové oči. S její mamkou jsem se znal poměrně dobře, pracovala ne tehdejším Národním výboru (pro mladší na dnešní radnici) na sociálním odboru. Setkávali jsme se spolu pracovně. Jejího otce, redaktora celostátního deníku jsem znal od vidění. Bydleli jsme v domech naproti sobě. Stál jsem tam a kochal se pohledem na ta krásná stvoření, jak se řadí podle tříd, když jsem uslyšel ženský hlas, „tak už to těm holkám začíná“, byla to mamka Lucinky. Usmál jsem se a přitakal, řekl jsem, „ani nevíte, jak jim závidím, hned bych s nimi měnil, začínají jim sice povinnosti, ale taky je čeká krásný čas dětství, prvních úspěchů i neúspěchů, prvních lásek a zklamání“.

Dcerka s Lucinkou byly nerozlučné kamarádky, které spolu byly ve škole i mimo stále. Dcerka chodila k nim Lucinka k nám, hrály si spolu a vyváděly, jak to dělají děti v jejich věku. Já si začal uvědomovat, že se do Lucinky opět zamilovávám. Byl jsem z toho zmatený. Dcerku jsem miloval, jako asi každý otec miluje své dítě, ale většina mých myšlenek patřila Lucince. Dokonce, i když jsem měl tzv. „povinný sex“ se svou ženou jsem myslel na Lucinku. Když jsem si to uvědomil, lekl jsem se toho. Zakazoval jsem si to z obavy, abych někdy neselhal a Lucince neublížil. Bylo to ovšem silnější než já, nedokázal jsem ji vypudit z hlavy. Při každé její návštěvě u nás jsem se musel hlídat, abych na ni nesáhl nevhodným způsobem. Bylo to dost traumatizující, hlídat každý dotek, když mne holky pozvaly ke svým hrám. Jenže to horší mělo teprve přijít.

Přišel konec školního roku a s ním léto. S dcerkou jsem se domlouval, že o víkendu mám volno a že bychom mohli zajet k vodě. Nadšeně souhlasila a hned řekla, že Lucinka pojede s námi. Začal jsem jí to rozmlouvat, že jedeme zase na nuda a že Lucinka na to není zvyklá, koupat se nahá a vůbec být v nahaté společnosti. Dcerka si nechtěla dát vymluvit a večer přišla s tím, že to Lucce nevadí, že se nahá koupe. Tak jsem si pozval Lucinky rodiče k nám na kávu a na dvojku vínka. Druhý den přišli oba. Nezastřeně jsem jim řekl, na čem se holky domluvily, že chodíme na nuda již dlouho a dcera s námi od mala. Řekl jsem, že pochopím, když budou proti tomu, aby s námi Lucinka jela, že to není příliš standardní. Podívali se po sobě a její mamka povídá, že Lucinka není zvyklá a aby neutrpěla šok, až uvidí nahé dospělé muže. Otec na to řekl, „brášku nahého vídala od mala běžně tak by to takový šok asi nebyl“ (měla bratra o 5 let staršího). Nakonec se domluvili, že Lucinku s námi pustí. Nebyl jsem tomu příliš rád z obavy z mého selhání. Nicméně jsem slíbil, že na Lucinku dám pozor, aby se jí nic nestalo. Jako příslušník a důstojník VB jsem měl jejich skoro bezmeznou důvěru. O pedofilech se tehdy moc nepsalo, a že já patřím mezi ně, by je asi nenapadlo ani v tom nejdivočejším snu.

V pátek večer mi manželka sdělila, že s námi nepojede, jelikož se dostavili její každoměsíční ženské problémy a to dost silně. Přemýšlel jsem, jestli celou akci neodvolat, ale žena řekla, že se holky těší tak ať s nimi jedu sám. Přišla krásná letní sobota a vyrazili jsme k vodě. U vody jsme našli hezké místo, kousek od vody rozložili deku a holky se v mžiku svlékly. Já jsem se celou dobu díval na Lucinku, jak reaguje na naháče kolem nás. Koukla kolem sebe celkem bez zájmu a věnovala se činnostem, které jsme právě dělali. Svlékl jsem se také. Dcerka přišla s krémem na opalování se slovy, „tati namažeš nás“? Bylo to pro mne jako pohroma. Říkal jsem, ať se namažou samy, ale dcera byla neoblomná. „Ne, namaž nás ty“ zavelela jak generál. Co mi tedy zbývalo, dceru jsem byl zvyklý koupat a mazat, i na intimních partiích, ale co s Lucinkou. Věděl jsem, že nedokážu dotknout se jejího tělíčka bez erekce a to nemluvě o intimních partiích to bych asi nezvládl vůbec. Namazal jsem jim tedy tělíčka do pasu a řekl jsem, že zbytek zvládnou samy. Musel jsem si přes klín hodit osušku, aby nebyla vidět má erekce, když jsem mazal Lucinku. Po chvíli opalovaní, holky chtěly do vody. I když obě uměly plavat, šel jsem raději s nimi. Holky ve vodě vyváděly, cákaly kolem sebe, potápěly se etc. etc… Najednou dcerka přišla s nápadem, že je budu házet do vody. Dělával jsem ji to od mala, jak se naučila plavat, že sem jí za zadeček zdvihl z vody a hodil. Vždycky se strašně smála a moc se jí to líbilo. Takže nebylo zbytí a musel jsem je házet. U Lucinky, když jsem jí bral za zadeček, jsem dával obzvlášť velký pozor, abych se nedotkl jejích intimních partií. Kvůli tomu mi několikrát vyklouzla z ruky, a jak padala tak se mne chytla kolem krku. I když voda nebyla příliš teplá, měl jsem erekci jako hrom. To asi pochopí každý girllover. Holky jsem poslal z vody ven, už jim pomalu začaly promodrávat rty. Já jsem řekl, že si ještě zaplavu. Přeplaval jsem skoro celý rybník, než erekce ustoupila. Pak jsem se vrátil k holkám na břeh. Holky se tam potkaly se dvěma spolužačkami, se kterými se daly do her. Přišel čas oběda, tak jsme se oblékli a zašli do nedaleké restaurace na oběd. Po obědě pokračovalo opalování a koupání do pozdního odpoledne, kdy jsme vyrazili domů. Holky chtěly v neděli jet znovu, ale to nešlo, dopisoval jsem doktorskou práci a připravoval se na rigorózu.

Bylo to pro mne tehdy náročné období, práce, škola, rodina. Nikde jsem nechtěl zůstat nic dlužen, nikde jsem nechtěl nic ošidit. 24 hodin práce, 48 hodin volna. V době volna jsem ještě zpracovával spisy k přiděleným případům, musel jsem se věnovat škole (chodit na přednášky), učit se na zkoušky a věnovat se rodině.

Veškerý volný čas, který jsem někde ukradl, jsem věnoval dcerce, potažmo i Lucince. Lucinka mi říkala strýčku a po vzoru mojí dcerky za mnou chodila se svými bolestmi a problémy ale i se svými radostmi a přišla se pochlubit, když se jí něco povedlo. Její otec si na ni udělal jen málo času, spíše se věnoval synovi a matka byla víc než zaměstnaná svou prací a starostí o rodinu. Byl jsem šťastný, že mne Lucinka bere jako svého zpovědníka a staršího kamaráda. Holky se mnou byly rády a rády se mi svěřovaly, jelikož já nikdy nezvýšil hlas a všechny i ty největší průšvihy řešil v klidu a bez emocí. Jednou asi ve 3tí třídě, za mnou přišly, že slyšely starší holky ve škole, jak jedna povídala druhé, že dostala menstruaci a druhá jí odpověděla, že ona jí má už pár měsíců. Holky se jich ptaly co to je a od koho to dostaly a ty starší dívenky propukly v hurónský smích. Trochu mne zaskočily, ale nedal jsem na sobě nic znát a začal jsem jim to trpělivě vysvětlovat. Seděly a dívaly se vážně, když jsem jim vysvětloval podstatu zrodu života. Vysvětlil jsem jim, co je penis a co je vagína a samozřejmě jsem přidal i vulgárnější názvy těchto orgánů, s tím, že to říkají jen hrubší lidé a že takové výrazy do úst slečen nepatří, že jim to říkám jen pro informaci. K mému úžasu mi sdělily, že většinu těch výrazů již znají, ale že je neříkají. Zůstávaly u ustáleného názvosloví, pindík a pipinka.

Moje studia se chýlila ke konci, úspěšně jsem složil rigorózní zkoušku, proběhla promoce, které se samozřejmě zúčastnili i dcerka s Lucinkou. Od obou jsem dostal květiny a pusu. Na pozdní odpoledne jsem měl objednaný salonek v blízkém kulturáku. Mimo rodiny a kolegů z práce jsem pozval i rodinu Lucinky. Přišli všichni pozvaní a kolegové zajistili i hudbu. Malou amatérskou country kapelu, která hrávala občas v nedalekém hostinci. Čtyři kluci a jedna dívka hráli a zpívali a o mne se střídaly přítomné dámy při tanci. Všechny od manželky, manželek a dívek kolegů až po vedoucí kulturáku, se kterou jsem se znal. Samozřejmě nesměly chybět ani dvě malé tanečnice, dcerka s Lucinkou. Bylo jim 10 a chodily do tanečního kroužku, takže jim tančení šlo lépe jak mé maličkosti. Zhruba po jednom měsíci za mnou přišel kádrovák se sdělením, že u ministra leží návrh na mé povýšení do hodnosti majora. Jeho schválení chybí už jen formalita a položil přede mne dva papíry. Jeden byla již předvyplněná přihláška do KSČ a druhý souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Odmítl jsem podepsat obojí. To jak jsem v brzké době zjistil, bylo rovno sebevraždě. Během týdne jsem byl postaven mimo službu a během dalšího týdne se mnou byl rozvázán služební poměr. Jedno mi to nebylo to bych lhal, ta práce mne bavila, ale řekl jsem si tak půjdu dělat něco jiného, ale že svou duši ďáblu neprodám. Vyzvedl jsem si propouštěcí papíry a po přečtení pracovního posudku mi zamrzl úsměv na tváři. Což o to text byl výborný, posudek psal můj náčelník a u toho jsem byl celkem oblíben. Ale co bylo pod textem. Kulaté razítko s nápisem Ministerstvo vnitra ČSSR – personálně kádrové oddělení SNB a vedle něho druhé velké červené hranaté a v něm velký nápis POLITICKY NESPOLEHLIVÝ. Tato dvě razítka vedle sebe, byla vražedná kombinace. Neexistovala organizace, která by mne zaměstnala v mém oboru. 6 měsíců jsem práci nemohl sehnat. Nejenže v rodině začínal chybět peníze ale v té době kdo měl pauzu mezi ukončením zaměstnání a novým zaměstnáním delší jak 2 měsíce, mohl být stíhán podle krásného §. Nazýval se Příživnictví s trestní sazbou 6 – 24 měsíců nepodmíněně. Nakonec se mi práci najít podařilo díky systému známých. Sice se mi příliš nezamlouvala ale vybírat sem si nemohl. Jezdil jsem na celý týden mimo bydliště a domů se vracel jen na víkend.

Veškerý volný čas jsem věnoval dcerce a Lucince. Holky byly v pubertě (bylo jim 11) a ta s nimi mlátila, kudy chodily. I přes tyto vývojové potíže na mne nezanevřely. Stále za mnou chodily se vším s čím si nevěděly rady a to i v intimní oblasti. Já první věděl o jejich první menstruaci, Lucinka měla asi o 3 měsíce dřív, po té přiběhla dcerka a s hrdostí a radostí v hlase mi sdělila, že už jí má také. Tenkrát nebyly Always ani tampony ale pouze vatové vložky, to by dnešní děvčata koukala, bylo to jako když si dá holka do kalhotek šišku chleba. Jednu sobotu přišla dcerka za mnou se slovy: „Tati Lucka s tebou potřebuje mluvit, ale jen s tebou a je to moc důležité“. Lucinka druhý den přišla, sedli jsme si spolu do obýváku a ona začala povídat. „Strejdo, víš já jsem se zamilovala do kamaráda (spolužáka) mého brášky“. Podotýkám jí bylo 11 a jemu 16. Tato slova mi rvala srdce na kusy, miloval jsem jí celým srdcem. Nedal jsem na sobě nic znát a říkám jí, že to je krásný, když se dva lidé mají rádi. Ona pokračovala, „byli jsme spolu v kině a on mne pak líbal a říkal jak jsem krásná. Mě se to líbilo tak jsem s ním šla zase na rande. Když jsme se setkali on říkal ať jdu k němu že má nové nahrávky“ (bohužel již nevím jaké), „tak jsem k němu šla. Nikdo nebyl doma on pustil hudbu a zase mne začal líbat a začal mne i osahávat. Říkala jsem mu ať toho nechá a on že jestli ho miluju tak že mi to nesmí vadit, že to dělají všichni co se milují a že spolu mají i sex. Řekla jsem mu, že já sem na sex ještě malá že je mi jen 11 a on mi řekl, že ku..u už jistě mám, tak ať nejsem kráva. Tak jsem mu utekla. Strejdo, co mám dělat? Já ho moc miluju“. Nebylo mi příliš dobře při jejích slovech, mozek mi jel na plné obrátky jak jí mám odpovědět. Povídám jí, „Lucinko, ten kluk tě nemiluje, jde mu pouze o sex. Stejně by tě po prvním sexu nebo po několika sexuálních setkání opustil a hledal by jinou. Já vím že má slova bolí (mne její bolela stejně možná i víc), ale jsi už velká holka, když jsi utekla udělala si dobře. Ten kluk nestojí za jedinou tvoji slzičku, za jedinou smutnou myšlenku“. Byla sice hodně smutná ale povídá, „strejdo, máš asi pravdu, ty si mi vždycky poradil dobře, já se na něho tedy vykašlu“. Pochválil jsem jí, že je rozumná dívka. Povídám, „bude to chvíli bolet, dala jsi svou lásku někomu kdo za to nestál a on ti ublížil. Víš, život je složitý, ale bolestmi první lásky si prošel každý dospělí člověk. Moje dcera a ty, tím procházíte právě nyní. Vy holky to máte těžší jak kluci, bolí vás první sex a daleko víc vás bolí srdíčko při zklamání. Jste citlivé dušičky, neumíte milovat jen tak napůl, milujete naplno a někteří kluci toho zneužívají“. Pak jsme si ještě chvíli povídali o všem možném a Lucinka pak odcházela s klidem v duši. Při odchodu jsem jí řekl, Lucinko, můžeš přijít kdykoli a nemusíš se ptát přes dceru jestli může. Objala mne a políbila na tvář a povídá, „strejdo děkuju ti moc už je mi mnohem lépe, nevěděla jsem co mám dělat“. Bylo mi neskutečně krásně u srdce nejen z toho polibku ale i z toho, že jsem možná dokázal trochu pofoukat její bolavé srdíčko.

Čas letěl jako splašené spřežení z mých malých princezen byly slečny, které odcházely na střední školu. Každá na jinou a každá do jiného města. S Lucinkou jsme se vídali velmi sporadicky. Jednoho dne, to byly holky ve 3 ročníku, někdo zazvonil u našich dveří. Otevřel jsem a za dveřmi stála Lucinka s neznámým mladíkem.“Můžeme dál“ zeptala se. Přitakal jsem a pozval je do obýváku. Nabídl jsem kávu a posadili jsme se. „Strejdo, tohle je Roman a chodíme spolu už skoro rok. Romane, tohle je ten strejda o kterém jsem ti vyprávěla“. Byl to docela milý hoch a vypadal i že bude hodný, o rok starší jak Lucinka a měl před maturitou. Poseděli jsme asi hodinku a probírali vše možné. Moc jsem to Lucince přál ale taky jsem si uvědomoval, že jsem přišel o další svou lásku.

Pokračování příště?

Krásný sluníčkový den přeje Děda.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 17. 4. 2014, 0:35:59 

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky III

Děvčata odmaturovala, Lucinka šla na vysokou, dcerka se nedostala pro nedostatek místa. Můj dojem je, že měla chudák politicky nespolehlivého otce. Dcerka nastoupila do zaměstnání a s Lucinkou se mohly stýkat pouze o víkendech. Dcerka v práci poznala o 3 roky staršího kluka, do kterého se zamilovala. Psal se rok 1989, o rok později se vdala a odstěhovala se s ním do městečka vzdáleného cca 30 km. Moje žena si našla milence, ke kterému také odešla. Tak jsme se rozvedli a zůstal jsem sám. Dcera se nakonec přiklonila k matce a náš rozvod dávala za vinu mě, prý jsem se měl manželce více věnovat. Se mnou přestala komunikovat. Mělo to sice celé jiný důvod, o kterém se nechci rozepisovat. Byt jsme s exmanželkou prodali, abychom vypořádali společný majetek a já si našel jiné bydlení. Od té doby jsem viděl Lucinku již jen párkrát, bydlel jsem na druhém konci města. Nicméně vím, že se také vdala a vzala si toho mládence, kterého mi ještě jako středoškolačka představila.

Chodíval jsem v létě na nuda pláže a v zimě do bazénů na naturistické akce sám a okukoval nenápadně krásné malé princezny. To byla moje jediná radost. Jinak jsem žil celkem nudný život samotáře. Zhruba před pěti lety jsem na jednom chatu poznal mladou ženu. Povídali jsme si o všem možném, měla v té době problémy v manželství tak jsem jí radil jak se se vším vyrovnat. Řekla mi, že mají malou pětiletou dcerku. Snažil jsem se, aby jejich manželství krizi ustálo, už kvůli dcerce. Nakonec se vše zdařilo a krásná rodina se nerozpadla. Snad i mým přičiněním.

S mojí novou známou jsme si i volávali a jednou mi sdělila, že jede do mého města s dcerkou k lékařům (bydlí ode mne cca 50 km). Jelikož jsme se znali pouze z fotografií, navrhla, že bychom se mohli setkat na kávu. Nadšeně jsem souhlasil. Sešli jsme se, povídali a malá Eliška vesele skotačila okolo nás. Pak pro ně přijel manžel autem, takže jsem poznal i jeho. Bylo to velice příjemné setkání, které skončilo mým slibem, že se přijedu podívat k nim. Bylo krásné jaro. Měl jsem nové přátele s krásnou dcerkou. Můj život začal být opět veselejší a již jsem se necítil tak sám.

Jezdím k nim dodnes, i když ne tak často jak bych si přál, s Eliškou jsme se velmi sblížili. Také mi říká strýčku a je se mnou velice ráda. Také se mi svěřuje a vždycky říká, neříkej to mamce prosím. Nikdy bych nezradil tu její krásnou dětskou dušičku. Ano jsem do ní zamilovaný, možná víc jak do kterékoli před tím.Velice dobře si uvědomuji, že je to moje poslední životní láska. Nikdy, když tam jedu, neopomenu přivézt jí nějaký dárek. Pamlsky jsou samozřejmostí, ale raději jí vozím nějaké ovoce, které taky velmi miluje. Ekonomická situace rodičů je více než neuspokojivá. Díky hypotéce na dům a díky různým půjčkám na hypotéku, když nebylo na splátky, se dostali do dluhové pasti. Prostě vytloukali klín, klínem. Její otec pracuje na stavbách, ale výplaty nestačí někdy ani na splátky hypotéky a půjček. Matka pracuje na poloviční úvazek, jako uklízečka za 4000 měsíčně, jiná práce se u nich nedá sehnat. Eliška je velice skromná dívenka, život jí naučil radovat se z mála. Je vděčná za každou i tu nejobyčejnější hračku za malý pamlsek třeba zmrzlinu. Vždy když mi řekne, strejdo, to si mi neměl kupovat, to tě stálo dost peněz a nebudeš mít pro sebe. Toto mi vždy může utrhnout srdce. Když kolikrát vidím děti z nedaleké školy, jak hází do koše nebo popelnice svačiny se slovy fuj zase šunka. Vždy vzpomenu na Elišku, která jde do školy s jedním rohlíkem s máslem. Zavázal jsem se, že jí budu platit školní obědy a kroužek. Není to mnoho, ale já si bohužel více dovolit nemohu. I když moje zdraví už není nijak valné, stále se snažím přivydělat příležitostně nějakou korunu k více než skromnému důchodu. Jednak abych měl pro sebe na nějaké to cigáro a pivko, ale hlavně abych mohl něco koupit Elišce. Doufám, že mi zdraví vydrží a že jí budu moci podporovat i nadále, jinak by můj život ztratil smysl.

Přátelé, děkuji vám, že jste měli tu trpělivost si přečíst zpověď starého pedofila. Takto šel můj život a tak probíhaly mé lásky k několika krásným princeznám. Moje srdce nikdy nebylo prázdné. Vždy bylo naplněno láskou k dětem vůbec ale k dívenkám zvlášť. Přeji vám všem bez rozdílu preferencí, barvy pleti, víry a národnosti z celého srdce, abyste nikdy neselhaly a až se vaše pouť po tomto světě, plném nenávisti k nám pedofilům, bude chýlit ke konci, aby se mohl každý z vás otočit, podívat se na svůj život zpět a mohli si říct, byl to dobrý život a nebyl žit marně.

Krásný sluníčkový den přeje Děda.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Veselé Velikonoce
Napsal: pátek 18. 4. 2014, 7:03:29 

Veselé Velikonoce z celého srdce přeje všem Děda

Obrázek

Přímý odkaz a zdroj: http://dorty.artmama.cz/ostatni/pranicko-0

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: úterý 29. 4. 2014, 0:24:35 

Takhle příšerně se zachová matka k vlastnímu dítěti a u nás kdyby našli jeho nahou fotku tak by nás nejraději oběsili. Pravdu má Kasz, prý my nejvíc ubližujeme dětem.
I po tak hrozném čtení přeji všem krásný sluníčkový den Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: otec a dcera
Napsal: čtvrtek 8. 5. 2014, 10:04:45 

Uvažování nad slovy písně mělo za následek, že jsem více než kdykoliv předtím začal své dceři říkat, že je krásná a že ji mám rád. A jednou, když jsem ji dával pusu na dobrou noc, a znovu opakoval svá slova, moje osmiletá dcera se na mě podívala a s neuvěřitelnou dětskou přímočarostí a s poučujícím tónem v hlase pronesla: "Taťko, ale bys měl mít rád hlavně maminku. A měl bys to říkat hlavně jí!"

Drahý Dane, dcerka ti tou větou dala signál, co ji trápí. Jak si popisoval dál, že je šťastná, když obejmeš ženu, to něco vypovídá. Většina dětí chce vidět lásku kolem sebe, chce jí cítit a prožívat se svými nejbližšími. Podle jejího mínění manželce projevuješ méně lásky, než si dcera představuje, že bys projevovat měl. Vím, že manželku miluješ, víš to ty, ví to i tvoje manželka ale dcerka to vidí svýma dětskýma očima možná trochu odlišně. Dítě si všimne i drobných projevů lásky, obětí, pohlazení, letmého polibku, kytičky darované z lásky, hezkého slova a spousty dalších maličkostí. V prostředí kde je láska cítit a vidět v každodenním shonu je dítě šťastné a cítí se bezpečně. Dcerka vás oba velice miluje, a proto chce, abyste se milovali i vy dva. Mám takový nápad. Pokud budeš skládat další písničku, vyznej se v ní z lásky k manželce i dcerce stejnou měrou. Musí z ní být cítit tvá láska k oběma stejná. Uvidíš, že dcera tuto píseň bude milovat. Máme máj, lásky čas, tak by se taková píseň i hodila. Budu rád, když dáš zprávu, jestli zapůsobila.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 12. 6. 2014, 9:47:02 

Drahý Sasuke, jak ti radí Kasz bylo by dobré se zaregistrovat. Já jsem sem taky chodil jen na čumendu a před pár měsíci jsem se zaregistroval. Jak se píše v knize džunglí "jsme jedné krve, ty i já". Také jsem nikdy žádné dítě nezneužil a vím, že to nikdy neudělám. Moje preferované dívenky jsou 6-11 ale samozřejmě se mi líbí i dívenky mladší ale i starší. Dokonce jsem byl i ženatý a byla doba, kdy jsem byl s exmanželkou i šťastný, i když jsem jí nijak silně nemiloval. Podle mne jsi asi bisexuální a tvůj preferovaný věkový rozsah je poněkud větší ale proč ne. Každý člověk je individualita a neznám člověka, který není na něco ujetý, a to nemyslím jen na sexuální stránku. Toto fórum mi dalo hodně, až zde jsem se vyznal ze své pedofilie, ze své lásky k holčičkám a mohl jsem zde popsat i svůj život s touto orientací. Nikdy jsem nenašel odvahu se někomu s tím svěřit až zde. Jsou zde lidé stejného zaměření a dovedou pochopit co se v každém z nás děje a co prožívá tam uvnitř ve své mysli a ve svém srdci. Děkuji náhodě, která mne sem, na toto fórum přivedla. Zde najde každý z nás nejen pochopení, ale i poučení a dobře míněnou radu.

Krásný sluníčkový den ti přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 19. 6. 2014, 9:31:28 

Nejste oprávněn číst toto fórum

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Kdo je pedofil
Napsal: neděle 22. 6. 2014, 17:51:23 

Uz len samotna myslienka na sex s dietatom je pre vacsinu ludi nenormalna, nepripustna, zla. Tak necakajte od spolocnosti, ze vas bude brat "takich aki ste".


Drahý BoBo i pro drtivou většinu pedofilů je sex s dítětem v jakékoli podobě nepřijatelný a zlý. Pedofil děti miluje a pro milovanou bytost si nikdo nepřeje nic zlého. Samozřejmě, jako v každé komunitě i u nás jsou lidé dobří a zlí. Naše úsilí však směřuje k tomu, aby těch zlých bylo co nejméně. Hlavně mezi mládeží, která si začíná uvědomovat svojí odlišnou sexualitu je třeba osvěta. Rada od zkušenějších jak s touto sexualitou žít, jak se bránit svodům, jak se vyhýbat selhání. Nepoučený a správným směrem nevedený mladý pedofil je pro děti nebezpečný. Ale to tady bylo již popsáno mnohokrát. Ano byli bychom rádi, kdyby nás společnost brala takové, jací jsme, bez předsudků a odsudků. Nechceme nikdo z nás chovat se destruktivně ale tvůrčím způsobem. Dětem pomáhat a chránit je. Samozřejmě i naše osvěta mezi mladými pedofily je náš způsob jak děti chránit.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Pedofilní sadismus
Napsal: sobota 5. 7. 2014, 17:45:57 

Drahý Petře, je mi moc líto toho co jsi musel prožít. Jistě to nebylo nic pěkného. Ty zlé vzpomínky se ti budou vracet celý život, možná ne tak často ale pořád tam budou s tebou žít. Že pomáháš dětem, k tomu ti jen tleskám, je jedno kde a v které zemi. Děti jsou na celém světě stejné. To že pomáháš dětem zneužitým je krásné, takové děti potřebují pomoc nejvíc. Pomáhat pedofilům je od kluka s normálním zaměřením a ještě k tomu se špatnou zkušeností je šlechetné. Ve tvém počínání ti přeji mnoho úspěchů a moc ti držím pěsti.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Myšlenka
Napsal: čtvrtek 17. 7. 2014, 9:06:43 

Drahý Hope, již mnohokrát jsem se zabýval otázkami "proč celý svět řeší otázky okolo pedofilie a zneužívání dětí", "proč celé vědecké týmy zkoumají dopad zneužívání na dětskou psychiku", "proč se celosvětově vydávají milionové částky na lovy "pedofilů"". Přitom se nikdo nezajímá o děti, které jsou bez domova, umírají hlady nebo na banální nemoci, musí otrocky pracovat od útlého věku etc. etc... Ono je jednodušší honit lidi, co si stahují a přechovávají DP. Taky politikům, policii a soudům za to většinová populace tleská. Je to populistické protože děti bez domova jim ve volbách hlasy nedají. Je lepší, z jejich pohledu, dát miliony z veřejných peněz na populistické represe než tytéž peníze použít na domov pro děti, léky, jejich ošacení a jídlo.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Niečo o mne
Napsal: čtvrtek 17. 7. 2014, 8:21:19 

Drahý Haizi, celkem tě chápu. Že jsi to řekl mamce je dobře, matka většinou chápe své dítě a dokáže pochopit i tvou odlišnou sexualitu. Myslím, že bys měl vaši debatu znovu otevřít ale s čistou hlavou. Jistě bude mít spoustu otázek, které ti budou i třeba nepříjemné ale bude dobře, když si vše vysvětlíte. Naveď jí na naše stránky, kde může nalézt hodně odpovědí na své otázky. Hlavně se se svou sexualitou neuzavírej do sebe. Píšeš, že jsi extrémní introvert, není dobré některé věci dusit v sobě. Já mluvím ze zkušenosti. Nikdy jsem se se svou sexualitou nikomu nesvěřil až zde na tomto webu. Nebyl to lehký život, proto říkám nebuď s tím sám. Jsi mladý člověk, který má život před sebou a je dobré mít někoho, za kým můžeš přijít se svěřit. Já nikdy nikoho neměl a bylo to hodně hodně těžké. Když jsem narazil na tento web, přečetl si zde spoustu užitečných věcí tak se mi trochu ulevilo, že nejsem sám. Ještě více se mi ulevilo, když jsem zde vypsal svůj život pedofila. Bylo to, jako když ze mne někdo sejme těžké břemeno.
Pokud ti mohu poradit, neřeš problémy alkoholem nebo drogou, je to cesta do pekel. Tyto látky odbourávají zábrany a mohlo by u tebe dojít k selhání. Domnívám se, že ty sám selhat nechceš a my všichni ti budeme držet pěsti, abys to zvládl.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Ahoj
Napsal: neděle 20. 7. 2014, 15:20:17 

Vítej Pájo,
příběh jaký jsi nám tady napsal, mne vždycky dojme. I u toho tvého jsem měl slzy na krajíčku. Zachoval ses jako správný chlap, že ses sestřičky zastával. Co se týče matky, nechápu, proč se zachovala tak hystericky. Prostě nepochopila a nechápe podstatu pedofilie, že to neznamená znásilňování a ubližování dětem. Jak ti zde radili mí předřečníci (předpisatelé), osamostatni se. Jak ti napsal Kasz rodiče jsou povinni tě živit během studia. Neznám zákony na Slovensku ale dá se dohledat na netu. Přečti si co o tom píší u nás http://finance.idnes.cz/expert-dokdy-musi-rodice-zivit-deti-db2-/viteze.aspx?c=A111004_1661830_podnikani_bab . Nebudeš to mít asi lehké, ale bude to lepší, než co máš nyní. Jinak ti přeji krásné tajné psaní se sestřičkou, která tě má jistě hodně ráda a držím ti pěsti.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Zdravím a pozdravuji =)
Napsal: středa 30. 7. 2014, 0:48:04 

Drahý Opičáku,

i já tě vítám na našem fóru a děkuji za tvůj příběh. Já jsem sice GL ale chápu přesně cos cítil, tady na preferenci pohlaví nezáleží. Věřím tomu, že zde najdeš spřízněné duše, poučení, radu a případně i pomoc. Moc ti držím pěsti abys vše zvládl.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 31. 7. 2014, 9:36:56 

Přátelé,
první povinností občana je povinnost ohlásit trestný čin, který jsem viděl nebo o kterém jsem se dozvěděl. Věřím, že policie bude konat taktně a s ohledem na věk dítěte. Dnes výslech dítěte probíhá tak, že jej provádí zkušený psycholog a to proto, že ví jak s dítětem pracovat aby se jeho trauma neprohloubilo. Pachatel nemusí zneužívat jen toto konkrétní dítě ale i spoustu dalších. Naší povinností je v první řadě chránit děti proti takovým lidem, kteří je zneužívají. Jak píše Efix, promlouvat s pachatelem nemá smysl. Nakonec se může ještě dítěti mstít za to, že o skutku s někým mluvilo. To bychom mu prokázali medvědí službu. Hovořit s rodiči je v některých případech spíš kontraproduktivní. Někteří to nebudou řešit kvůli ostudě případně z jiných důvodů. Druzí zase ihned způsobí ohromný poprask, což dítěti spíše ublíží. Já jsem pro to oznámit skutek, případně pohovořit s vyšetřovatelem s prosbou aby na dítě bral ohled. Pokud pachatele znám tak se nebát jej udat i kdyby se jednalo o vašeho kamaráda. Takto bych se dnes zachoval já, ale mohou být i jiné názory. Na samozvaného detektiva jsem si hrál kdysi i já a nakonec se vše obrátilo proti mně.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 31. 7. 2014, 12:06:54 

Přátelé,
paní MUDr. Hajnová má jistě právo na odlišný názor, ale podle mého soudu je jedna z mnoha, kteří vkládají mezi pojmy pedofil a zneuživatel dětí rovnítko. To by u "odbornice" být nemělo. Jako lékařka by měla vědět, jsou to pojmy s diametrálním rozdílem. O panu Kroupovi si myslím své, jako investigativní (spíše bulvární) novinář se zabývá pouze populistickými tématy, za která jej většina plácá po ramenou. Co se týče MUDr. Trojana, je to člověk, který má a u práce používá mozek, ví, o čem hovoří a ví co je pro společnost dobré. Většina sexuologů náš web spíše vítá. Je jim jasné, že nebyl založen a není provozován za účelem šíření DP, k seznamování s dětmi za účelem sexu nebo pro výměnu sexuálních zkušeností s dětmi, případně k návodu na zneužívání dětí. Jsme zde proto (alespoň já to tak vnímám), abychom pomohli tápajícím, mladým ale i starším, kteří si teprve svou sexuální preferenci začali uvědomovat. Jsme zde proto, abychom je navedli správným směrem a pomohli jim v jejich nelehkém životě a to i formou životních příběhů našich členů. Pokud bychom touto naší činností ochránili jen jedno, jediné dítě od zneužití není naše práce marná. Nechceme aby nás společnost milovala, ale aby nás nezavrhovala a priori.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Neměli bychom tento web zrušit?
Napsal: úterý 5. 8. 2014, 10:12:16 

Přátelé,
musím souhlasit s Efixem a i s dalšími. Tento web je prospěšný, hlavně pro mladé, kteří tápou ve své orientaci. Pro každého kluka (ale i holku) ve 13, 15 letech, kteří si začnou uvědomovat, že je s nimi něco jinak, je tento web studnicí poznání. Většina při zjištění toho, že "jsem pedofil" prodělá šok. Mediální masáž mu říká, že je zrůda, že je to nejodpornější stvoření na zemi. Začne mít deprese, začne uvažovat o sebevraždě (viz synovec Ester Janečkové, i když tam se jednalo o homosexualitu). V žádném médiu se mladý člověk nedozví, že s touto odchylkou není sám a že i pedofil může prožít plnohodnotný život. Proč policie v našem případě nekoná? Protože jako většina odborníků (až na pár výjimek) ví, že se zde nedělá nic protizákonného, že se zde snažíme lidem s touto orientací pomoci. V podstatě suplujeme veřejnoprávní média, kde by se o této problematice mělo hovořit seriozně. Pokud bude každý, kdo se přizná k pedofilii stigmatizován, ostouzen a zavrhován nečekejme, že se mladý člověk obrátí na odborníka s prosbou o pomoc. Proto vytrvejme ve své nelehké práci. Boj s médii je boj s větrnými mlýny, ještě mnohokrát na nás a našem webu ulpí jedovatá slina médií, ale to nás nesmí odradit. Již od pradávna, co je člověk člověkem se lidé báli, toho čemu nerozuměli. Proto napněme všechny síly, co nám ještě zbývají a vysvětlujme, a vysvětlujme, dokud většina nepochopí a přestanou se nás bát. Až většina lidí pochopí, že nejsme pro jejich děti a priori nebezpeční pak senzacechtiví novináři nebudou mít živnou půdu pro jejich semena nenávisti.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: čtvrtek 28. 8. 2014, 12:31:06 

Drahý Dane,
naprosto s tebou souhlasím. Člověk si musí alespoň sám sobě přiznat, že je jiný, že je pedofil. Čím dříve to udělá, tím lépe pro něho i pro okolí. V momentě přiznání si své orientace má na výběr, zneužívat nebo nezneužívat. Věřím, že drtivá většina zneužívat nechce, ale pak jim chybí adekvátní informace. Jak se chovat, čeho se vyvarovat, jaké jsou nástrahy, jak se svou sexualitou žít etc. etc. Já jsem s tím ve svém mládí bojoval sám. Bylo to hodně těžké, neboť za dávného minula, bylo vše kolem sexu tabuizováno. Nikde člověk žádné informace nesehnal.

Dnes je to stejné i v naší přesexualizované době. Veřejnoprávní média seriózní informace nepodají, bulvár v honbě za senzací každý případ zneužití nafoukne v obrovský balón plný mýtů, pomluv, ohýbání pravdy a neseriózních informací. Pak chudák mladý pedofil, který podle těchto informací je vyvrhel, znásilňovač a vrah dětí, zrůda která nemá právo na život. Jedni z toho propadnou depresím, které je mohou dohnat až k sebevraždě, druzí si řeknou, když už jsem za zrůdu tak proč se ovládat a jdou a zneužijí.

Proto nepřestanu být nikdy vděčný lidem, jako jsou Karel Žák, Petr Kasz, Gabriel Svoboda a spousta dalších nejmenovaných kteří založili a provozují tento web. Zde lidé najdou seriózní informace, mohou se ze svých pocitů vypovídat, naleznou zde i řešení svých problémů, případně radu od spolupracujících odborníků, nebo získají na odborníky kontakt. I přes negativní ohlasy médií tito lidé pracují pro větší bezpečí dětí, pro správné používání slova "pedofil"etc. etc. Díky za tento web.

Krásný sluníčkový den přeje všem Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Děti by dospělým neměli důvěřovat
Napsal: pátek 12. 9. 2014, 6:59:36 

Docela dobrý článek
http://www.novinky.cz/domaci/347474-vychovavejte-deti-k-neduvere-radi-rodicum-odbornici.html

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Neměli bychom tento web zrušit?
Napsal: pondělí 15. 9. 2014, 19:34:41 

Drahá Saas,
také bych ti rád poděkoval za tvá krásná slova. Jak už psal Jeremy je to pohlazení po duši číst od nepedofila a matky takové věty. Náš úděl není lehký, nenaplněná láska a mnohdy neopětovaná, někdy nás děti mají rády ale jako svého staršího kamaráda je jim s námi dobře. Je to ale dětská láska jako je láska k matce, otci, sourozenci. Nikdy neprožijeme tu pohádkovou lásku, s tím jsme se již smířili (alespoň většina z nás). Tento web je zde proto, aby i mladí kteří se smiřují se svou orientací nalezli podporu, radu a pomoc. Jo to stejné jako si na různých webech zahrádkáři radí jak pečovat o květiny, tak i u nás radíme nezkušeným jak se starat o svou orientaci aby z ní vyrostla užitečná bylina a né jedovatý durman.
Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: úterý 30. 9. 2014, 9:31:59 

Drahá Waky,
nejprve ti chci poděkovat za příspěvek. Máš pravdu v tom, že věk dětí v profilech u někoho může evokovat odpor, ale tady musím souhlasit s Petrem, tyto informace jsou určeny především pro naši komunitu. Pokud na náš web přijde pro informace někdo z "druhé strany" těchto informací se mu zde dostane a je na něm, jak s nimi naloží. Pokud chce pochopit náš svět, pochopí jej, třeba po letech. Pokud jej pochopit nechce, nepřesvědčí jej ani avatar ani profil v jakékoli podobě. Ti lidé, kteří sem chodí jen pro to aby zde jitřili své emoce proti této komunitě, si zde vždy najdou slovo, větu nebo příspěvek, kterými se pak ohání v různých médiích. Pak křičí o zákazu našeho webu, a jak sama píšeš o kastracích, detencích, popravách.

Snažíme se zde o osvětu u majoritní populace, ale hlavně o pomoc tápajícím jedincům z našich řad. Kdybychom touto činností uchránili jen jedno, jediné dítě od něčeho špatného není tato práce marná.
Pořad Pološero mne trochu zaskočil, ten člověk v masce byl možná polotovar "hodného pedofila". Za více jak 50 let mé vědomé pedofilie jsem neměl potřebu čichat k jakémukoli prádlu nebo něčemu podobnému. Po takovém pořadu si právě hodně lidí řekne,"po čase mu čichání ke spoďárům přestane stačit a zneužije". Tady se jednalo spíše o pedofilního fetišistu. Proč neukáží pedofila, který se dětem věnuje k jejich prospěchu a bez erotického podtextu. To bychom asi chtěli po ČT příliš. Běžná práce s dětmi jim sledovanost nezvýší.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Rodičovská láska
Napsal: pondělí 6. 10. 2014, 23:34:03 

Drahá Markéto,
lépe se to ani napsat nedalo. Moc díky bylo to pro mne pohlazení po duši. Musím jen souhlasit s tím, jak píšeš, že "láska k dětem není o penězích" a nejen jí rodič musí cítit, ale musí mu být i dána z hůry. Také jako ty jsem proti tělesným trestům, svoji dceru jsem v životě neuhodil. Pokud nastal problém od mala jsem si s ní sedl, a vysvětloval, a vysvětloval. Když jí bylo asi 12, tak mi jednou řekla, že by raději držela pár facek jak to kázání. Prostě s ní mlátila puberta a ona věděla přeci všechno nejlépe. Táta byl prostě zkostnatělý dinosaurus s nemoderními názory. Ale takhle přeci uvažuje každý pubertální jedinec. Dítě od mala musí kolem sebe lásku nejen cítit ale i ji musí na rodičích vidět, jak se chovají k sobě navzájem, ke svému okolí etc. etc. V podstatě od narození se v dítěti vyvíjejí získané standardy. Pokud jsou naplněny láskou, porozuměním a citem pak i tyto standardy dítě přijme. Dále s tebou musím souhlasit, že dítě potřebuje od mala znát mantinely a to tak že mantinely jsou konstanta. Chyba je jednou něco zakázat a podruhé povolit. Případně matka zakáže a otec povolí či naopak. To bývá v manželstvích, kde nejsou harmonické vztahy a každý si chce dítě naklonit na svoji stranu. Dítě pak má zmatek v tom co je správné a co ne. Proto milujme své děti tou pravou rodičovskou láskou a dělejme pro ně vše co je v našich silách aby z nich vyrostli láskyplní a láskyhodní jedinci.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Rodičovská láska
Napsal: středa 8. 10. 2014, 9:01:00 

Drazí Dane a Markéto, musím s vámi souhlasit, někdy to fakt bez nějakého toho plácnutí nejde. Já jsem to sice nikdy neudělal, ale rozumím tomu. Jak správně psala Markéta, tělesný trest nesmí být krutý a nesmí být aktem pomsty a vybití vzteku a musí následovat bezprostředně po tom, kdy se o prohřešku rodič dozví. Na druhou stranu nesmí být dvojí trest, matka za prohřešek dítě pokárá a otec mu následně naplácá. Věřím, že oba výchovu svých dcer zvládnete na jedničku, i jedna mínus je dobré, prostě někdy se chybička vloudí.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Dvě tváře
Napsal: pátek 17. 10. 2014, 16:49:48 

Drahý gampo,
nejprve bych tě chtěl přivítat mezi námi a poděkovat ti za tvůj životní příběh. Domnívám se, že různými peripetiemi, si prošla řada z nás, a většina z nás se svou sexualitou bojovala sama. Je zde mnoho lidí, kteří se svěřili svým blízkým, kamarádům etc.etc.. Já třeba jsem se za celý život nesvěřil nikomu. Byl jsem i ženatý mám vlastní dceru. Neselhal jsem nikdy a nezneužil, i když přiznám, nebylo to někdy lehké. V tomhle ohledu jsem na sebe pyšný, že jsem dokázal odolat. Prostě celý život jsem si říkal "já si tuhle orientaci nevybral, byla mi dána, tak musím žít tak, aby netrpěl někdo jiný". Před tvou silou, která tě drží v mezích zákona a norem musím smeknout, i když vím, že drtivá většina nás pedofilů nezneužívala, nezneužívá a zneužívat nikdy nebude. Vychováváš děti, i když nevlastní, tudíž jsi jim prospěšný. Každý člověk by měl být dětem prospěšný už z principu.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Matka a syn
Napsal: pondělí 26. 5. 2014, 11:24:33 

Gabrieli díky, tahle povídka mne po dlouhé době dostala a dojala až k slzám. Je to smutné ale je na tom hodně pravdy. Dnes aby si děti kupovali rodičovský čas. Pak se všichni diví, že děti jdou za tím který jim dá trochu času, lásky a porozumění. Pak jsou snadnější obětí zneužití.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Jakub Smolík - Říkej mi táto
Napsal: pátek 31. 10. 2014, 13:42:51 

http://www.youtube.com/watch?v=CTQ00lX_1D8

Nádherná skladba, která mne vždycky dostane a dožene k slzám. Pouštím si jí pokaždé, když je mi těžko na světě.

Krásný sluníčkový den přeje Děda

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: středa 19. 11. 2014, 15:01:32 

Drahý Time v tom s tebou naprosto souhlasím. Jako děti jsme si hráli venku sami, odřené koleno opláchli v potoce a z téhož potoka se napili. Naše těla si pak s nějakým tím virem nebo bakterií lehce poradila. Vypěstovali jsme si přirozenou imunitu. Dnešní skoro sterilní prostředí dětí vyvolává spíše alergie a náchylnost k nemocem.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: neděle 30. 11. 2014, 10:49:43 

Drazí přátelé Plyšáčku a Jeremy,
můj příběh není smyšlený tak se to opravdu přihodilo. Jediné co tam možná nesouhlasí, jsou některé časové údaje a posloupnost dějů, protože za těch 50 let si je přesně nepamatuji. Skutková podstata je ovšem pravdivá.
Pro Plyšáčka: Lidka byla vymodlené dítě, takže trochu rozmazlená. Byla zvyklá si na rodičích vytrucovat vše, co chtěla. Na klíně mi sedala různě od "slušného" posedu čili bokem, až po posed rozkročmo a to ať čelem nebo zády ke mně. Rodiče to zprvu neviděli asi rádi, soudě z jejich pohledů, ale postupně si zvykli. Hodně k tomu přispěl můj postoj k Lidce a jejímu prospěchu a naše večerní povídání o tom zimním výletu na hory.
Pro Jermyho: Nevadí mi minulý čas a ani poznámka o závěru života. Jsem již ve věku, kdy už člověk rekapituluje a na ten definitivní konec se připravuje. Ze svého života nelituji ničeho. Vše mělo lícovou i rubovou stranu, ale takový život je.
Přátelé, vám přeji abyste prožili takový život, abyste na něj mohli být pyšní.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: pátek 5. 12. 2014, 18:57:23 

Nejste oprávněn číst toto fórum

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Mikuláš, čerti a andělé
Napsal: sobota 6. 12. 2014, 5:01:47 

Drahý Plyšáčku,
ve čtvrtek jsem byl dělat u jedné známé v soukromé mateřince (dnes se říká rodinné centrum) Mikuláše na mikulášské besídce. Jsou tam děti ve věku 3 - 5 let. Bylo to pro mne po dlouhé době krásné odpoledne strávené mezi dětmi. Děti celé odpoledne vyváděli, zpívali písničky (jeden z otců jim k tomu hrál na kytaru), tančili tanečky a to vše bez stresu, strachu z čerta ale s respektem k naší trojici. Nádherně se jim leskly oči, když od anděla přebírali dárečky. Mnozí rodičové mi děkovali, jaký mám k dětem hezký přístup, že jsem s každým z dětí pohovořil a pochválil je za to, v čem jsou šikovné (což mi musely slečny učitelky napsat). Samozřejmě o mém zaměření nikdo nic netuší. Takže mám už objednávku na příští rok. Oni nevědí, že já byl šťastnější jak ty děti, že jsem to dělal bez nároku na honorář jen z čisté a nezištné lásky k dětem.
Myslím si, že by se tato tradice měla zachovat ale v rozumné míře. Ne děti traumatizovat a strašit.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: tak to jsem já
Napsal: neděle 14. 12. 2014, 0:22:53 

Drahý Tomáši,
nejprve bych ti chtěl poděkovat za tvou zpověď a přivítat tě zde mezi námi. Tvůj příběh mne velice zasáhl. Já za svůj život prožil již hodně a ne každý den byla procházka růžovým sadem. Ty jsi v tak mladém věku musel už prožít hodně protivenství, to je mi moc líto. Píšeš, že by ses chtěl věnovat dětské psychologii, ve svém mládí jsem se tomuto oboru chtěl věnovat také, ale běh života šel jiným směrem, bohužel. Je to nádherný obor, bavilo mne studovat dětskou duši, a dělat v jejím chaosu pořádek, už v nějakých 15ti letech. Nevzdávej se svého snu a jdi za ním s urputností buldoka. Já nakonec psychologii vystudoval ale zcela jiný obor. Jak ti zde psali ostatní nenech se otrávit pomluvami. Pomluvy a křivého nařčení se dopouští ti jedinci, kteří se ti nedokáží postavit přímo, v přímém střetu. Má to několik důvodů např. strach, závist, ješitnost, neschopnost být lepším jak ty etc. etc. Myšlenky na sebevraždu si jednou pro vždy vyhoď z hlavy, jak jsem pochopil z toho co píšeš, ty máš na víc než na zbabělý útěk před problémy. Jsi, ve tvých 19ti podle mne velice silná a vyzrálá osobnost. Pro děti, které miluješ, můžeš udělat hodně dobrého. Přeji ti ze srdce, abys dosáhl všeho, čeho dosáhnout chceš.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

Napsal: pondělí 22. 12. 2014, 21:05:52 

Přátelé,
jsem dlouholetý příznivec a vyznavač a účastník natur a nuda akcí. Možná to o mně většina z vás ví, svěřil jsem se tady vícekrát. Mohu říct, že jsem nikdy nepozoroval žádný nátlak na dospělého nebo dítě, k tomu aby se obnažili. Pokud dítě chodí na tyto akce od mala, je pro něho nahota naprosto normální a stud nepociťuje, třeba moje dcera s námi chodila na nudapláže v podstatě od narození a nikdy stud nepociťovala. Domníval jsem se, že se to u ní změní okolo puberty, ale mýlil jsem se. Setkávala se tam běžně se spolužáky s dívkami i s chlapci. Jejich konverzace probíhala jako u setkání na ulici, žádné očumování, nebo hloupé řeči. Co se týká erekce u mužů, je to naprosto ojedinělý jev, jelikož naturistické akce jsou naprosto asexuální. Fotografování na natur akcích je zakázáno vyjma fotografů, kteří dělají snímky pro potřeby pořadatele (web apod.). Některé věci jsem popsal v "Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky II"

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Přání k Vánocům a Novému roku
Napsal: úterý 23. 12. 2014, 14:36:07 

VÁŽENÍ PŘÁTELÉ A PŘÍZNIVCI, CHTĚL BYCH VÁM TOUTO CESTOU POPŘÁT KRÁSNÉ VÁNOCE A MNOHO KRÁSNÝCH DNŮ PROŽITÝCH S DĚTMI V ROCE 2015

Obrázek

Přímý odkaz a zdroj: http://dollsparablogs.blogspot.cz/2013/12/arvore-de-natal.html

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Neviem čo s ním...
Napsal: úterý 30. 12. 2014, 12:02:24 

Drahý příteli,
jak už ti zde psali mí předpisatelé, manipulovat a vydírat se nenechávej, jinak se to bude stupňovat. Ten záznam si pořiď, pro jistotu. I když bys neměl odvahu o tom hovořit s jeho rodiči, jednou by se ti mohl hodit, kdyby svou výhrůžku realizoval. V žádném případě se před ním na kameru nesvlíkej natož, abys masturboval. To by mohla být jeho zbraň k tvému vydírání. Prostě se musíš zachovat tak, aby na tebe nic neměl ale ty na něho ano. Držím ti pěsti, aby se vše v dobré obrátilo.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Koketování holčiček
Napsal: čtvrtek 1. 1. 2015, 10:52:20 

Mám podobné zkušenosti (holčička si chce vzít tatínka) a reagoval jsem na to podobně. Nemám co dodat.

P.S. Možná bych přeci jenom dodal, že co jsem četl v knížkách, tak podobné chování se objevuje také na prahu puberty. Dívenka si uvědomuje, že se začíná měnit v ženu, uvědomuje si přitažlivost druhého pohlaví a má tendenci si na nejbližším muži svého života testovat svoji novou roli. Bohužel některé otce může tato situace zaskočit a vyvolat v nich pocit, že je jejich vlastní dcera svádí. Ale tady ještě bohužel nemůžu sloužit vlastními zkušenosti. A navíc týká se to věku, kdy už lze těžko mluvit o pedofilii.

Přátelé prožil jsem to také, dcerka si mne chtěla vzít v cca 5ti letech. Zareagoval jsem obdobně jak bylo popsáno. Daniel má pravdu v tom, že se to na prahu puberty opakuje. U mé dcery to začalo cca v 11ti letech a trvalo to zhruba půl roku +-.V té době se mnou vyloženě flirtovala, i když to bylo milé a pro srdce pedofila rajská hudba, oplácel jsem jí podobným způsobem (aby poznala, že to funguje) ale bez jakéhokoli sexuálního podtextu. Zhruba po tom půlroce to odeznělo a vrátilo se vše do kolejí otec, dcera.

Plyšáčkovi jsem nucen poděkovat za konečně po dlouhé době téma, které má smysl a hloubku.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Kdybyste si mohli vybrat
Napsal: sobota 10. 1. 2015, 18:58:48 

Přátelé,
kdybych měl možnost výběru, jakože nemá nikdo z nás, já bych svoji orientaci neměnil. Ano tato orientace mi přinesla problémy v době, kdy jsem se s ní smiřoval. Na druhou stranu mi dala mnoho v podobě krásných chvil v podobě souznění duší jak s vlastní dcerou, tak se spoustou jiných dětí. Domnívám se, že nebýt pedofil, nedokázal bych spoustu věcí prožít, tak jak jsem je prožíval. Nikdy jsem žádnému dítěti neublížil a vím, že neublížím, ale pocity které prožívám při kontaktu s dětmi, jsou daleko krásnější jak sexuální orgasmy. Moje duše a srdce je naplněno láskou a něhou k těm nádherným tvorečkům. Nevím komu za moji orientaci poděkovat, jestli Bohu nebo Matce přírodě, ale jako ateista spíše té přírodě.
V tomto vlákně jsem zaznamenal několik negativních reakcí návštěvníků z již staršího data. Pokud ještě někdy navštíví náš web, měl bych pro ně vzkaz. PŘÁTELÉ NEVKLÁDEJTE MEZI PEDOFILII A ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ ROVNÍTKO . Je to stejné jako vkládat rovnítko mezi slova heterosexuál a znásilňovač žen. Svoji orientaci jsme si nevybrali, byla nám dána do vínku jako někomu modré nebo zelené oči. Naučili jsme se s ní žít, bereme si z ní jen to kladné a to záporné se snažíme v sobě potlačovat. Jsme komunita jako každá jiná se všemi klady i zápory. Z tohoto důvodu se i u nás najdou lidé, kteří zklamou a dítě zneužijí. Je to strašné, ba přímo odporné ale musím citovat "kdos bez viny hoď kamenem". Přeji všem svým přátelům z této komunity, aby nikdy nesešli z cesty a byli dětem vždy příkladem, starším kamarádem, prostě někým kdo je dětem prospěšný.

 Přejít do fóra   Přejít do tématu

 Předmět příspěvku: Re: Vlastní dítě
Napsal: úterý 13. 1. 2015, 18:20:08 

Drahý Malou,
tady musím souhlasit s Kaszem. Pro svojí sobeckost chceš připravit dítě o matku a žití v úplné rodině. Prostě ty chceš a co je dobré pro dítě na to nebereš ohled. S tímto náhledem nebudeš nikdy dobrý otec. Proto raději žádné dítě neměj, dítě není hračka, která když tě omrzí tak ji odhodíš.
Stránka 1 z 2 [ Vyhledáváním bylo nalezeno 57 výsledků ]


Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz

                         Public Domain Mark ČEPEK - Československá pedofilní komunita, jejímž autorem je kolektiv, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.