Můj trošku bláznivý coming out

V dnešním článku se pokusím zjednodušeně nastínit, jak to bylo s mým coming outem, tedy „přiznáním“ pedofilie mému okolí.  Aktuálně o mé pedofilní/efebofilní orientaci, ví naprosto všichni přátelé a známí vyjma rodiny a rodinných přátel, coming out rodině mám v plánu, ale bohužel moc nevím, jak to správně jít a celkem se bojím nepochopení z strany rodičů(obzvlášť otce). Ovšem to je téma na jiný příběh.

Pokud zalovím v paměti, uvědomím si, že jsem si byl jist, že jsem pedofil mnohem dřív, než jsem si to sám přiznal, byl ochoten připustit. K přiznání došlo poté, co jsem se zamiloval do třináctiletého kutíka. O své lásce jsem mu taky tehdy řekl, což z dnešního pohledu vidím jako chybu, ale ne jako nějak zásadní. Mezi mnou a Michalem nebyl žádný velký věkový rozdíl a tak mě všichni měli jen za gaye, což mě na jednu stranu chránilo, na druhou trošku štvalo. Po nějakém čase jsem se rozhodl říct pár kamarádům včetně Michala, že nejsem typický gay. Nechtěl jsem přímo použít pojem pedofil a tak jsem jen začal mluvit o tom, že se mi líbí jen mladší kluci, po chvilce některým došlo, jakou sexuální orientaci mám na mysli a považovali to za nesmysl. Kdyby jen tehdy věděli, jak mi zamotali hlavu. Tento první pokus o coming out tedy nevyšel, dozvěděl jsem, že jsem jen normální gay, který z sebe chce dělat něco zajímavého. Stalo se to v létě po ukončení základní školy.  Jen pro doplnění touto dobou jsem už „aktivně“ chodil na komunitní weby.

O druhý coming out jsem se pokusil zhruba o tři měsíce později, bylo to celkem nové kamarádce Katce v prváku na mé nové střední škole. Velmi těžko se mi tento coming out hodnotí, protože to byl první opravdový coming out, úplně nevyšel, Katka  mi nejdříve nevěřila, pak to nějak pochopila, ale asi ne dostatečně. Komu by se taky chtělo věřit faktu, že 16 letý kluk je pedofil ? Snad jen lidem z komunity, kteří vědí, že je to bez problémů možné. Ovšem jak to tak bývá u lidí v tomto věku, Katka to potřebovala s někým probrat, takže z jednoho člověka naráz byli dva. Nemám ji to za zlé, celkem to i chápu, navíc to ukazuje na fakt, že to tehdy nebrala úplně vážně.  Naštěstí kamarádka Eliška se kterou to probírala byla na druhém místě v mém coming outovém seznamu, tedy mi i trochu pomohla.  Eliška to vzala taky dobře, ale taky pochybuji, zda to tehdy brala opravdu vážně.

Postupně jsem se takto svěřoval dalším lidem, někdy jsem se setkal s trochou překvapením, ale nikdy ne s nějakou agresí, či nepochopením pojmů. Bylo už o mě obecně známo, že jsem gay, takže menší úprava na to, že jsem homosexuální pedofil či efebofil, lidi zas tak nešokovala.

Další významné svěření bylo jednomu kamarádovi Tomášovy v škole, vzal to v pohodě, a možná je to opravdu první člověk, který mi opravdu věřil, proč tomu tak bylo, přesně nevím. Nejspíš na tom, měl zásluhu fakt, že jsme spolu prostě probírali věci, které jsme s jinými neprobírali. Tomáš  se byl dokonce párkrát na základě mé žádosti podívat na chatu na Pedo.cz, ale to by opět byl trošku jiný příběh. Díky tomuto svěření jsem měl někoho, s kým jsem mohl probírat i věci okolo pedofilie bez ostychu, probíral jsem s ním vše, od mého tehdejšího pubertálního naštvání na komunitu(Kasz a spol) přes pedo srazy a kutíky.

Jak mých svěření a s tím spojených pozitivních či neutrálních reakcí přibývalo, přestával jsem mít problém o pedofilii celkem otevřeně mluvit. Žádné negativní reakce nepřicházely, což mě dodnes poněkud překvapuje. Pravděpodobně tomu tak bylo, protože jsem měl obecně pověst člověka, který se schází s podivnými existenci, pověst člověka který se moc nebojí riskovat a dělat si, co ho napadne. Tento postoj lidí ke mně, mě trochu štval, ale na druhou stranu mě chránil způsobem, jakým mě nemohlo nic jiného ochranit

Tak to by mohlo být vše ne? Všem jsem se coming outoval a žádné negativní reákce to nepřineslo, ale to by bylo příliš jednoduché. Věděl jsem, že i když mnozí slyšeli, že jsem pedofil tak to nebrali příliš vážně, připadalo jim, že prostě chci být jen zajímavý.

Další trochu úsměvná příhoda nastala tak zhruba rok a půl od mého prvního coming outu Katce. Tou dobou jsem byl v druháku.  Byl zhruba leden a na škole se chystalo něco jako lyžařský zájezd. Ačkoliv vůbec nejsem sportovní typ, tak na lyžák v prváku jsem jel, protože jeli všichni, ale na lyžák v druháku jsem, ačkoliv bylo plno míst, rozhodně neplánoval jet. Když jsem uviděl program tak jsem si říkal, že bych musel být blázen tam jet. Ovšem kutíci jsou kutíci a za těmi pojedu kamkoliv . No co se nestalo, řediteli chyběli na lyžáku lidi a tak mi začal vnucovat jestli nechci jet a mimo jiné dodal, že pojedou taky mladší brachové (třináctiletí) od Elišky a Katky (viz výše) a že s nimi mohu být na pokoji. Dodnes přesně nechápu, co ho vedlo k tomu, aby mi tohle řekl, jestli třeba neslyšel o tom, že jsem homosexuální pedofil. Tím bylo rozhodnuto, na lyžák jsem jel. To bych ale nebyl já, kdybych si důvod mé změny rozhodnutí nechal pro sebe. To kvůli koho jedu na lyžák jsem řekl, jak Katce tak Elišce, tak Tomášovy a pár dalším .  Jak to mohlo dopadnout ? Nebyl jsem s Martínkem ani Lukášem na pokoji, těžko říct, kdo za to může, Katka i Eliška mi řekli, že nikomu nic neřekli. Takže kdo? Ne, že by to něco měnilo, stejně jsme každý spali jinde než na svém pokoji  .

Ovšem po tomto výletu už Katka ani Eliška a pár dalších nepochybovalo o tom, že jsem homosexuální pedofil. Katku a Markét jsem o tomto utvrdil i tím, že jsem v druháku měl v škole seminární práci o internetové kriminalitě, kde jsem mimo jiné mluvil dost otevřeně o pedofilech a dětské pornografii. Holky byli jedny z mála, kdo prezentaci té práce viděli, takže další lidi to neovlivnilo.

Další příhoda s coming outem pochází z lyžáku o rok později . Tento lyžák bych označil za nejšílenější a nejpokaženější týden, na který si vzpomenu, to by ale byl zase příběh o něčem jiném. Jel jsem tam s tím, že bych se tam mohl blíže seznámit s nějakým prvákem, to bohužel nevyšlo. Ovšem něco zajímavého se přeci jen událo. Holky z prváku, které byli u nás třeťáků přes noc, se moji hloupostí a nedopatřením dostali k mé konverzaci na skype na mém notebooku. Ta konverzace byla samozřejmě s někým z komunity a zrovna jsem v ní rozebíral, jak chci na lyžáku sbalit nějakého prváka, který vypadá na třináct. Toto byl tedy, trochu nedobrovolný coming out, ale taky dopadl celkem dobře. Nic negativního.

Následující příhoda pochází z března 2013, kdy jsem v škole prezentoval práci o pedofilii. Všechny okolnosti okolo této práce byli zajímavé, vzhledem k tomu, že jsem se měsíc před deadlinem rozhodl změnit téma. Když jsem přišel na řadu s prezentací v škole tak z 50 diváků jen zhruba 5 lidí vědělo, o čem to bude. Z poroty to věděl pouze jeden učitel.  Touto prací jsem poněkud završil svůj coming out, protože kdo si práci přečetl nebo pozorně poslouchal můj výklad, nemůže pochybovat o tom, že jsem pedofil . Docela mě bavili ty výrazy lidí, když jsem říkal, že Daniel Kubec sadistický homosexuální pedofil je můj dobrý kamarád . Tímto byl můj coming out téměř zakončen. Závěrem jsem si říkal, že je dobře, že tu prezentaci viděli jen studenti vyšších ročníků a ne prváci, protože co kdybych chtěl nějakého náhodou sbalit .

Mám ještě jednu prozatím poslední nádhernou historku s coming outem, ovšem ta si zaslouží celý článek (Tedy Honzík si zaslouží celý článek), tak snad někdy příště. Závěrem bych teda řekl: Nebojte se coming outu, lidé nejsou tak hloupí a netolerantní, jak to mnohdy vypadá.

 

Diskuse k článku

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy, Příběhy pedofilů. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.