Zavedení pojmu pedofilie

Pro stovky lidských vlastností či projevů žádné zvláštní označení nemáme. Není to dávno, co tomu tak bylo i v případě pedofilie – po dlouhá staletí, až do třetí čtvrtiny 19. století, se bez tohoto pojmu lidstvo obešlo, přičemž první zmiňované moderní pokusy o rozlišení homosexuality a heterosexuality jako vrozených sklonů předcházely jen zhruba o 20 let (Kertbeny, 1869).

Termín paedophilia erotica poprvé použil rakousko-německý psychiatr Richard Freiherr von Krafft-Ebing ve svém díle Psychopathia sexualis (1886). Označil jím sexuální náklonnost vůči prepubescentům. Použil přitom původně starořeckého výrazu paidofilia (παιδοφιλια) = láska k dětem, složeného ze slov pais (παις) = dítě, chlapec a filia (φιλια) = láska, přátelství.

Krafft-Ebing za typické pro paedophilia erotica považoval intenzivní citový vztah a genitální vzrušení – Lustgefühlen (pocity radosti, slasti), seelische Befriedigung (duševní uspokojení) a Reize (půvabnost, přitažlivost), zatímco sexuální styky s dětmi považoval pro pedofilii za netypické a pro ilustraci povahy pedofilie si nejvíce cenil kazuistik týkajících se osob vyšších morálních kvalit. Krafft-Ebing vycházel z toho, že pedofilie ve většině případů není příčinou zneužívání (v tehdejší terminologii prznění) dětí, pokud není vůle oslabena (jinou) duševní poruchou. Běžné projevy pedofilie však byly mimo jeho zorný úhel, v kazuistikách uvádí hlavně extrémní případy například mužského či ženského orgasmu již z pouhého po hledu na dítě, nešťastné zamilovanosti vedoucí až k šílenství, atd.

Krafft-Ebing popsal sexuální deviace na základě extrémních či bizarních kriminálních případů“ (Weiss, 2002). Vycházel tedy z vnějších (pozorovatelných) projevů lidí, kteří překračovali běžně uznávané společenské normy. Ty i dnes mimo jiné určují „normálnost“ nebo „perverznost“ toho kterého jednání či představ. Sexuální náklonnost k dětem, navíc též spojená se sexuálním kontaktem, však v různých historických dobách a různých kulturách nebyla vždy považována za perverzi; o tom bude pojednáno později v samostatné kapitole.

Text je citován s laskavým svolením autora z jeho bakalářské práce: http://is.muni.cz/th/174448/pedf_b/

Diskuze k článku

Mgr. Karel Žák se představuje

- externí spolupracovník, zabývá se tématem pedofilie především z hlediska doposud opomíjené primární prevence pohlavního zneužívání dětí. Ve spolupráci se sexuology a psychology plánuje sepsat “příručku pro pedofily”, která by (nejen) pedofilům poskytla základní informace, ale také doporučení, jak mohou se svým odlišným erotickým cítěním naložit nejen tak, aby sobě ani nikomu jinému neubližovali, ale především aby mohli být plnohodnotnými členy lidské společnosti. Doposud žádná taková literatura pro pedofilně zaměřené spoluobčany neexistuje. Kontakt na autora: karelzak@kazaweb.cz
Příspěvek byl publikován v rubrice Historie, Odborná knihovna. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.