Du er ikke alene – zajímavosti o filmu

Du_er_ikke_alene_poster

Du Er Ikke Alene byl natáčen v okolí skutečné internátní školy během pozdních jarních a raných letních měsíců. Režiséři Lasse Nielsen a Erust Johansen zvolili toto místo pro jeho podobnost s prostředím, které bylo popsáno ve scénáři.

Mladým hercům to připomínalo spíše jejich školní dny než natáčení nějakého filmu. Pro herce, kteří často přijížděli na místo natáčení na kolech, zde byly skříňky, učebny, dozorci a polední přestávky. Na konci každého natáčecího dne byly hercům přiděleny „domácí úkoly“ v podobě rozvrhů na příští den.

„Bylo by velmi překvapivé shledat tento typ školy příjemným,“ komentuje Du Er Ikke Alene Peter Bjerg, „Některé zvyky z natáčení ve mně prostě zůstaly. Když už jsem na konci léta šel do normální školy, tak jsme vždy už jen čekal, kdy třeba na záchodě vyjede kamera.“

Herci a všichni kolem Du Er Ikke Alene byli mimořádně potěšeni, že mohli spolupracovat s jedním z největších dánských komiků, Ovem Sprogøm. Představovat zahořklého a nekompromisního ředitele školy pro něj bylo těžkým úkolem.

Mnoho nových, mladých hvězd z Du Er Ikke Alene mělo obavy pracovat s profesionálem. Nicméně natáčení Du Er Ikke Alene poskytlo Sprogømovi příležitost sdílet s mladými spoluherci své zkušenosti, znalosti a případné rady.

„Byl pozoruhodný,“ komentuje Anders Agensø, který hrál Ba, „Byl vždy ochotný si s vámi sednout, klidně vám vysvětlit, co jste dělali špatně, nebo vás pochválit za něco, co jste dělali dobře, a pak vám ještě popovídat o své kariéře. Stal se tam každému otcem.

Jedna z nejkontroverznějších scén ve filmu byla zároveň tou nejzábavnější. Ve scéně, ve které se odehrávalo hravé sexuální objevování se mezi mladými herci Andersem Agensøm a Peterem Bjergem, byli oba kluci nazí ve sprše. Ve scéně bylo také množství pěny z šamponu.

Ze začátku byla scéna bez jakýchkoliv problémů. Štáb byl připraven, voda byla dostatečně teplá a Anders s Peterem začali hrát perfektně podle scénáře. Jenže šampon moc nepěnil a bubliny se nedaly vyhazovat do vzduchu.

Pro žár reflektorů a pro opakované rozčeřování se z šamponu již nedaly tvořit bubliny. Do několika sekund po ozáření místnosti reflektory bubliny popraskaly. Byl to kameraman Henrik Hubert, kdo se s tímto problémem setkal již u staršího projektu. Navrhl vyměnit šampon za holicí krém a bubliny vytvořit z pracího prášku. Oba zlepšováky fungovaly a jejich výsledkem bylo půvabné, nevinné a zábavné setkání mezi dvěma chlapci, kteří se do sebe zamilovali.

Když byl Du Er Ikke Alene uveden Státní cenzorské radě v Kodani jako evropský debut roku 1978, komise jej rovnou zamítla a označila za „mládeži nepřístupný film.“

Překvapení a rozhněvaní režiséři Lasse Nielsen a Ernst Johansen odmítli toto ohodnocení a postoupili hodnocení odvolací radě. Tato rada po pečlivějším přezkoumání obsahu filmu a vyslechnutí výpovědí mnoha dětských herců z filmu změnila rozhodnutí a ohodnotila jej jako „(…) celovečerní film určený mládeži o rašící homosexualitě na internátní škole je vhodný pro děti.“

Pravděpodobně nikdo z mladých herců z Du Er Ikke Alene nebyl tak sžitý s filmovou branží jako Aske Jacoby. Aske, jakožto dětský herec již od svých 5 let, nalezl v natáčení filmu určitou zábavu.

„Měl jsem jistým způsobem pocit, že jsem na letním táboře,“ říká tento čtrnáctiletý herec. „Pocity mezi herci byly velmi provázané, každý se stal součástí života ostatních. Byly zde nějaké úspěchy, ale také nějaké opravdu velké nezdary. Nezdary zahrnovaly delší natáčecí dny, kdy měli spoluherci náladu na hádání se s kýmkoli. Další nezdar nastal během natáčení mimořádné noční scény, která následovala po pozdním návratu z pikniku.“

Byla to scéna, která byla pro Petera Bjerga prvním zážitkem v opíjení se, a ostatní mu pak pomáhali se dostat domů za jeho otcem a ředitelem školy v jedné osobě. Jako u každé jiné scény i u této zabralo značné množství času hercům čekání na to, než bude scéna osvětlena, než budou umístěny kamery a na další podobné problémy spojené s natáčením.

„Nějakým záhadným způsobem,“ lišácky se usmívá Aske, „se obsah láhve whiskey v našich vypařil. Málokdo z nás ji někdy zkoušel, takže každý si trochu dal, když se nikdo nedíval. Museli jsme pak natáčet nějaký další večer, protože každému z herců bylo po whiskey docela špatně.“

A co byly ty úspěchy?

„Musela to být ta scéna, ve které jsme plavali,“ vzpomíná Aske. „Byl to skvělý den, my všichni jsme byli šťastní, jen jsme byli venku a plavali. Tehdy jsme si upevnili naše vztahy a od té doby jsme všichni spolupracovali, stali se z nás přátelé.“

 

Diskuse k filmu

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zajímavé filmy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.