od Hypersonic » pátek 22. 12. 2023, 15:54:09
Kdybych si měl vybrat, jestli bych přestal být pedofilem, tak bych si nejspíš vybral, že bych jím zůstal. I když je to trochu zamotanější, jelikož můj názor je takový poloviční. Dost se mi líbí názor od Phaliya Dhaniyeole, jelikož můj je podobný; na jednu stranu bych nechtěl ztratit tu radost z dětí, na druhou stranu to má na psychiku špatné účinky. Stále žiju ve strachu z odsouzení od druhých lidí a taky ve strachu ze selhání, zároveň však vnímám tu neskutečnou krásu, kterou bych jako nepedofilní člověk neměl šanci vidět. Kromě toho sexuální preference se změnit nedá, ale kdyby to šlo, tak bych stejně řekl, že si ji nechám. Dříve bych si možná přál pravý opak, avšak na tuto orientaci jsem si už tak nějak zvykl. Ano, je to více méně 50/50, jenže nedovedu si představit, jak by mi bylo, kdyby se mi děti líbit přestaly, to bych snad už nebyl já. Jak jsem říkal, je to trochu zamotanější, ale snad to nějak pochopíte.
Také však stojí za zmínku, že kdybych se měl po smrti reinkarnovat v jiného člověka, tak bych tentokrát pedofilem být nejspíš nechtěl. Důvodem je, že se bojím vnitřního coming outu, že bych ho nezvládl. V lepším případě bych si sáhl na život, v horším bych byl „ten špatný“ a dal bych se na dráhu sexuálního násilí na dětech (právě z toho mám největší strach). Tedy v příštím životě bych se jistě chtěl stát většinově orientovaným člověkem. Prozatím však dožiju svůj současný život jako pedofil.
Kdybych si měl vybrat, jestli bych přestal být pedofilem, tak bych si nejspíš vybral, že bych jím zůstal. I když je to trochu zamotanější, jelikož můj názor je takový poloviční. Dost se mi líbí názor od Phaliya Dhaniyeole, jelikož můj je podobný; na jednu stranu bych nechtěl ztratit tu radost z dětí, na druhou stranu to má na psychiku špatné účinky. Stále žiju ve strachu z odsouzení od druhých lidí a taky ve strachu ze selhání, zároveň však vnímám tu neskutečnou krásu, kterou bych jako nepedofilní člověk neměl šanci vidět. Kromě toho sexuální preference se změnit nedá, ale kdyby to šlo, tak bych stejně řekl, že si ji nechám. Dříve bych si možná přál pravý opak, avšak na tuto orientaci jsem si už tak nějak zvykl. Ano, je to více méně 50/50, jenže nedovedu si představit, jak by mi bylo, kdyby se mi děti líbit přestaly, to bych snad už nebyl já. Jak jsem říkal, je to trochu zamotanější, ale snad to nějak pochopíte.
Také však stojí za zmínku, že kdybych se měl po smrti reinkarnovat v jiného člověka, tak bych tentokrát pedofilem být nejspíš nechtěl. Důvodem je, že se bojím vnitřního coming outu, že bych ho nezvládl. V lepším případě bych si sáhl na život, v horším bych byl „ten špatný“ a dal bych se na dráhu sexuálního násilí na dětech (právě z toho mám největší strach). Tedy v příštím životě bych se jistě chtěl stát většinově orientovaným člověkem. Prozatím však dožiju svůj současný život jako pedofil.