Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo Plus)

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou vypnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo Plus)

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Gabriel Svoboda » čtvrtek 26. 12. 2013, 13:20:30

Pořad byl včera večer znovu odvysílán v repríze, ale za to může rozhlasový dramaturg, ne pan Vavrouška. Spíš mě naštvalo, že to ocenění bylo opravdu speciálně za tento pořad:
http://www.rozhlas.cz/plus/zaostreno/_zprava/papez-frantisek-chce-pokracovat-v-ociste-cirkve--1295257 píše:POŘAD JSME PREMIÉROVĚ VYSÍLALI V DUBNU LETOŠNÍHO ROKU A JEHO KVALITA BYLA OCENĚNA I NA ROZHLASOVÉ SOUTĚŽI PRIX BOHEMIA, KDE VYHRÁL V KATEGORII ZPRAVODAJSTVÍ.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od simgiran » čtvrtek 11. 7. 2013, 16:11:34

Jednorozec píše:Pan autor se sice vymlouvá, že přebírá slova někoho jiného ale je otázkou nakolik je to pravda. Pokud ty odpovědi nedostal například dobře připravené písemně, ale odpovídali mu lidé během rozhovoru tak je to velmi nepravděpodobné. Navíc text někoho jiného sice má uvádět přesně, ale jeho komentáře k němu by je měli uvést na pravou míru!
A to nemluvím o té větě vysvětlující tu cenu co dostal, kde se tvrdí že "citlivě vede...."
Tak tak, pokud je to rozhovor, tak to v něm může zmínit, vymezit pojmy, zeptat se, co je tím myšleno. Pokud někoho cituje, tak může vždycky přidat nějaký vysvětlující komentář.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Jednorozec » čtvrtek 11. 7. 2013, 14:46:38

Pan autor se sice vymlouvá, že přebírá slova někoho jiného ale je otázkou nakolik je to pravda. Pokud ty odpovědi nedostal například dobře připravené písemně, ale odpovídali mu lidé během rozhovoru tak je to velmi nepravděpodobné. Navíc text někoho jiného sice má uvádět přesně, ale jeho komentáře k němu by je měli uvést na pravou míru!
A to nemluvím o té větě vysvětlující tu cenu co dostal, kde se tvrdí že "citlivě vede...."

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Gabriel Svoboda » středa 10. 7. 2013, 13:44:07

Vážený pane redaktore,

právě jsem si přečetl Váš nový článek Pedofilové v sutaně ( http://www.reflex.cz/clanek/50789/pedofilove-v-sutane.html ). Je vidět, že si již dáváte pozor na terminologii a za většinu nesprávných použití slov s kořenem "pedofil" může Váš respondent. Nicméně Vy sám stále mluvíte o "pedofilním chování", i když by bylo korektní používat pojem "pohlavní zneužívání dětí". Ne každé pedofilní chování je zneužitím (pedofilové se často chovají tak, že jsou nejlepší učitelé, vychovatelé, skautští vedoucí a spisovatelé dětských knih, jak říká sexuolog Petr Weiss) a 90 % případů sexuálního zneužívání nemají na svědomí pedofilové, takže je absurdní tvrdit, že nepedofilové se chovají pedofilně. ( http://www.lidovky.cz/weiss-pedofilove-jsou-nejlepsi-ucitele-fcn-/zpravy-domov.aspx?c=A080612_090736_ln_domov_fho )

Pochopte prosím, že mi nejde o samoúčelné pedantské puntičkaření. Bohužel se ale často stává, že mladý 13letý pedofil, který má právě zmatek v hlavě ze zjištění, že se mu líbí děti, slyší z médií pouze samé "pedofil znásilnil" a "pedofil zneužil" a dojde k závěru, že mu žádná jiná životní dráha než zneužívání dětí nezbývá a společnost od něj ani nic jiného neočekává.

S pozdravem
Gabriel Svoboda
http://www.pedofilie-info.cz/" onclick="window.open(this.href);return false;

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Kasz » úterý 9. 7. 2013, 18:04:12

Přijde mi, že si dává pozor na to, že označuje pohlavní zneužívání dětí jako pedofilní chování. Což je ale stále vedle. Jestli bys sebral energii, napiš mu jen stručně, připomeň se mu (nejlépe kliknutím na odpověď emailu, který ti naposledy poslal) a napiš mu, že pedofilní chování také není úplně korektní pojem, protože ne každé pedofilní chování je zneužívání dětí a navíc jak se může nepedofil chovat pedofilně? Zdá se mi, že si dával pozor na to, aby všude řekl "pedofilní chování", až příliš úpěnlivě. Bylo by dobré ho vyvést z omylu i tentokrát. Navrhni mu, nechť používá pojem "pohlavní zneužívání dětí". To je zcela korektní.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Gabriel Svoboda » úterý 9. 7. 2013, 17:34:02

>:(

Ale nevím, jestli má cenu mu psát. Vyvlékne se z toho podobně jako výše — že nemůže měnit odpovědi respondenta a vyjádření třetích osob rovněž musí citovat přesně. S tím prvním bych i souhlasil, ale u nepřímých citací by se mohl aspoň snažit.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Kasz » úterý 9. 7. 2013, 16:43:14

Tak a nyní se tedy podívejme, zda si pan redaktor dal větší pozor:

Pedofilové v sutaně
Reflex 24/2013 - 13.06.2013 - Text: PETR VAVROUŠKA

Kult Jana Pavla II. je podle autora knihy jednou z hlavních příčin, proč se v Polsku o problému pedofilů nemluví undefinedVídeňský arcibiskup a kardinál Groer nedokázal v roce 1998 vyvrátit obvinění z pedofilie a musel odstoupit undefinedNový papež František vyhlásil pedofilům uvnitř katolické církve nesmiřitelný boj. undefinedKniha nizozemského novináře Ekke Overbeeka Bojte se způsobila u našich sousedů skandál. Církev ji považuje za součást štvavé kampaně.

Každé čtyři měsíce je v Polsku odsouzen jeden kněz za sexuální zneužívání dětí. Přesto se o celé věci mlčí. Nizozemský novinář Ekke Overbeek (42), který už čtrnáct let v Polsku žije, sebral nyní svědectví dvanácti lidí, jež v dětství katoličtí kněží zneužívali.
Žádný Polák podobnou knihu nenapsal, musel to udělat nizozemský novinář. Proč?

Skandál s pedofilními kněžími se poprvé objevil před lety v Nizozemsku. Mně tehdy zavolali mí šéfové a zeptali se, jak na tom je tak katolická země, jakou je Polsko. Odpověď jsem neznal, protože jsem se o to nikdy podrobně nezajímal. Začal jsem tedy pátrat po informacích, pročítat archívní materiály a zjistil jsem, že ten problém v Polsku samozřejmě také existuje. Ale píše se o něm jen minimálně.

To vás překvapilo?

Ano i ne. Na začátku jsem skoro od každého slyšel, že Polsko je jiné, že problém se sexuálním zneužíváním dětí duchovními nemá. Málem jsem tomuto přesvědčení podlehl. Ale jakmile jsem mluvil s první, druhou, třetí obětí sexuálního zneužívání, ukázalo se, že se toto celosvětové trauma týká i Polska.

Proč jste byl zpočátku nakloněn věřit tomu, že zrovna v Polsku tento problém neexistuje?

Vycházel jsem z toho, že například v Nizozemsku nebo Irsku docházelo k sexuálnímu zneužívání dětí hlavně v internátních církevních školách. A v Polsku nic takového za komunismu nefungovalo. Církev byla pod kontrolou tajných služeb, byla veřejným nepřítelem číslo jedna. Jenže pak mi oběti popisovaly případy z let osmdesátých a mně došlo, že se to dělo i tady. Jen dodnes nevíme, jakých rozměrů to vlastně dosáhlo.

Máte pocit, že se o tom polští novináři bojí psát?

Ano. A to se potvrdilo i v aktuálních reakcích po vydání mé knihy. Část polských médií o ní píše, začíná pomalu otevírat téma pedofilního chování kněží, ale část médií, takzvaně konzervativních, celý problém ignoruje.

Myslíte, že mají obavy z reakcí polské katolické církve?

Oni vědí, že takový problém existuje, ale rozhodli se o něm mlčet. Ano, důležitou roli hraje strach. Ten mají samotné oběti duchovních, cítí ho církev, která se bojí zveřejnění případů, a strach mají také média. Proto jsem svoji knihu nazval Bojte se. Strach je totiž pro situaci v Polsku velmi charakteristický. Příběhy obětí jsou si všude na světě podobné. V církvi vždy fungovala a dodnes funguje kultura mlčení, tajnosti. To opravdu najdete všude. Ale Polsko je skutečně jiné a výjimečné mírou obav, jež tento problém provázejí.

Jak reagovala církev na začátku, když jste se rozhodl o zneužívání dětí psát?

Nejsilnějším dojmem, který jsem si ze svých rozhovorů s církevními představiteli odnesl, byla bagatelizace. Vatikán už před lety přiznal, že pedofilie je obrovský problém, jenže polská katolická církev se pořád chová, jako by se nic nedělo.

Polský biskup Tadeusz Pieronek nedávno prohlásil: „Pedofilie byla, je a bude. Žádná síla člověka nezastaví před vášní. Není to problém, jejž bychom měli řešit.“ Nepřijde vám to skandální?

Samozřejmě, ozvala se řada lidí, pro které to bylo skandální, ale tím to také skončilo. Vy Češi s ateistickou kulturou jen těžko pochopíte, jaké je postavení katolické církve v polské společnosti. Duchovní jsou nedotknutelní, a hlavně nemají žádnou vnější opozici. Málokdo se je odváží kritizovat.

Při práci na své knize jste zjistil, že v Polsku bylo v posledních letech odsouzeno za pedofilní chování 27 kněží. Je to podle vás hodně, nebo málo?

Podle mého je to opravdu hodně a o to podivnější je, že se o problému skoro vůbec nemluví. Můžeme to srovnat s Nizozemskem. V únoru 2010 se objevil první článek o sexuálním zneužívání dětí kněžími v jedné internátní škole. Šlo o případ, jenž se odehrál před čtyřiceti lety. Církev v Nizozemsku přesto okamžitě reagovala, ještě tentýž den slíbila, že vše vyjasní a zahájí vyšetřování. Během pár měsíců vznikla vyšetřovací komise, která neměla prověřit jen tento případ, ale situaci v celé zemi. A to vše vzniklo na základě čtyři desítky let staré události.

A v Polsku?

Já v knížce popisuji příběhy, jež se většinou staly za komunismu, avšak problém je aktuální i dnes. Jen letos se objevily dva nové případy pedofilního chování kněží. Přitom tady, v Polsku, se o tom nemluví jako o obecném problému, ale jako o jednotlivých incidentech. Ano, víme, že konkrétní kněz byl podezřelý z pedofilie, stanul před soudem a nakonec byl potrestán. Jenže nikdo už nezkoumá, jaká je skutečná situace v celé církvi.

Biskupská konference skutečně argumentuje, že jde o ojedinělé incidenty, a tvrdí, že pedofilové se najdou i mezi učiteli, lékaři, že popotahovat za to pouze církve je nefér …

S tím zásadně nesouhlasím. Církev by přece měla být absolutní morální autoritou. Je místem, kde má dítě poznat Boha. Církev o sobě tvrdí, že je institucí, která stojí na stráži morálky. Přivlastňuje si recept na správný způsob života. A že teď ukazuje na školství, kde se také vyskytují pedofilové? To je absolutně falešný argument. Církev se přece nemůže schovávat za nějakou jinou skupinu. Církev má jít naopak příkladem, jak se dokáže s touto patologií vyrovnat. Všichni víme, že každá profese, jež nabízí kontakt s dětmi, je atraktivní pro lidi se sklonem k pedofilnímu chování. Ale znovu říkám, církev má být příkladem, jak s tím bojovat. A ne strkat hlavu do písku a tvářit se, že se nic neděje.

V Nizozemsku vyšetřovací komise zjistila, že obětí pedofilního chování kněží mohlo být až deset tisíc. A v Polsku?

Mluvčí biskupské konference mi řekl, že těch případů bylo jen pár a většinou o nich média informovala. Já osobně jsem se však potkal s dvaceti oběťmi sexuálního zneužívání. A každá tato osoba mi řekla o dalších případech. To už jsou desítky lidí. A musíte vzít v úvahu, že v Polsku představuje toto téma obrovské tabu, většina obětí mlčí a nikdy o svých zážitcích nepromluví.

Polská katolická církev si žádnou statistiku pedofilního chování kněží nevede. Jinde něco podobného existuje?

Ano. V jiných zemích to jsou právě biskupové, církev obecně, kdo se snaží dopátrat, jak velký problém pedofilní chování představuje a kolik mohlo být obětí. V Nizozemsku, Belgii, Německu nebo ve Spojených státech. To je normální reakce. Církev musí vyhledat lidi, jimž ublížila, a nemůže se tvářit, že se jí to netýká. Musí je odškodnit, omluvit se a pomoci jim. Nesmí chránit zločince, jak se dnes mnohdy děje.

Polská katolická církev ovšem tvrdí, že pokud se některá z obětí cítí poškozena, má se obrátit na policii, státní orgány …

V jiných zemích vyplatila církev obětem odškodnění. Ale tady nic. A je v tom i jistá ironie. Většina těch případů se stala před patnácti a více lety a jsou už promlčené. U klasického soudu by oběti nic nevysoudily. Proto hledají morální satisfakci u církve.

Do roku 2001 platil v katolické církvi tajný dekret Crimens Solicitationes, který se týkal pedofilního chování kněží a nařizoval mlčení. Podle vaší knihy to vypadá, jako by v Polsku platil i dnes.

Přesně tak. Jakkoli se dnes zpráva o každém novém případu okamžitě posílá do Vatikánu a také uvnitř polské katolické církve je vidět jisté zlepšení, změna. Pokud narazí na kněze pedofila, tak se to snaží řešit. Ale vztah k obětem se v Polsku nezměnil. Ano, jako by ten dokument platil i nadále.

Není to tím, že ho Jan Pavel II. zrušil až na konci svého pontifikátu a Poláci jakoukoli kritiku svého papeže odmítají?

Podle mého je kult Jana Pavla II. v Polsku jednou z největších překážek, aby mohli Poláci o tomto tématu otevřeně mluvit.

Kontakty na oběti jste získal díky Polákovi, který žije v Kanadě. On sám zažil sexuální zneužívání ze strany kněze a zná řadu lidí s podobnou zkušeností. Trvalo dlouho, než jste ho přemluvil?

Zhruba rok. Nevěřil novinářům. Musel jsem získat jeho důvěru. Pravidelně jsem mu volal, psal e-maily, vysvětloval, o co mi jde. Až mi nakonec dal kontakty na osoby, jež v dětství kněží zneužívali.

Byly to asi těžké rozhovory.

Bylo zvláštní, že na začátku se tihle lidé báli o tom, co prožili, mluvit, ale nakonec bylo vidět, jak se jim ulevilo. Dusili to v sobě celé roky, byla to jejich noční můra a najednou se mohli někomu svěřit.

To o tom nemluvili se svými partnery nebo rodiči?

Jeden pán mi řekl, že o tom s někým mluví poprvé v životě. Jiná slečna to řekla své matce den před naším rozhovorem.

Nebáli se zveřejnění?

Ne. Všem jsem slíbil absolutní anonymitu. To byla podmínka.

Zdá se, že tím, co oběti spojuje, je strach před knězem jako církevní autoritou.

To je podstatou celého problému. Pro mě je to těžké pochopit, protože nejsem ani Polák, ani katolík (Overbeek je protestant – pozn. red.). Je zvláštní, jakých následků se lidé báli. Někteří se sice doma svěřili, ale rodiče jim zakázali kněze veřejně pomluvit, protože by se pak stali černou ovcí třeba celé vesnice. Nebo se báli toho, že je církev vyloučí, kněz jim nepřijde na svatbu nebo na pohřeb. Tak mlčeli. To propojení katolické církve s běžným životem je v Polsku nebývale silné. Zejména na venkově a v menších městech.

Jaká byla bezprostřední reakce církve po vydání knihy?

Mluvčí biskupské konference mi poslal několik SMS zpráv. Ptal se, pro koho jsem to dělal, kdo si mě objednal.


Církev a zneužívání dětí v Česku (autor: Jan Jandourek)

Ve srovnání s našimi sousedy Německem a Rakouskem se u nás mnoho případů neobjevilo. Zřejmě i proto, že v době, v níž k podobným případům ve světě často docházelo, tedy od padesátých do osmdesátých let dvacátého století, neměla česká církev instituce, které by byly pro zneužívání dětí živnou půdou. Především školy a různé oddíly mládeže. Také početně zdecimované duchovenstvo sestávající většinou z kněží vyššího věku vyznávalo spíš střízlivější životní styl.

K případům zneužívání dětí přesto docházelo. Katolický kněz Jan S. dostal v roce 1987 podmínku za pohlavní zneužívání mladistvých na faře v Prusinovicích na Kroměřížsku.

V roce 1998 odsoudil krajský soud za pohlavní zneužívání a ohrožování mravní výchovy mládeže ke čtyřem rokům vězení katolického kněze Pavla Smejkala. Ten podle soudu zneužil školáka v Kalné Vodě na Trutnovsku. Když ho biskupství přeložilo na jiné působiště, udržoval intimní vztahy s dalšími dvěma nezletilými chlapci.

V roce 1998 se také objevil případ katolického kněze Františka Provazníka, faráře v Lysicích. Dvě žačky místní základní školy se odmítaly účastnit tance při hodině tělocviku: při ní se údajně pouštěla heavymetalová hudba a docházelo k nepřiměřeným dotekům. Farář byl později zbaven úřadu kvůli špatnému vlivu na děti.

Mediálně známý je případ kněze Františka Merty z jižní Moravy. Ten byl v roce 2001 podmínečně odsouzen k odnětí svobody. Provinění se dopustil pohlavním zneužíváním ministrantů a dalších chlapců v Napajedlech, Holešově i jinde. Merta vinu popíral. Spor eskaloval poté, co bohoslovec Václav Novák podal na olomouckého arcibiskupa Graubnera v květnu 2000 trestní oznámení. Podle Nováka Graubner o tom věděl a pouze Mertu překládal na jiná místa. Policie oznámení odložila.

V roce 2002 proběhla sdělovacími prostředky kauza katolického kněze z východních Čech. Šestatřicetiletý duchovní, jehož už předtím církev zbavila hodnosti a postavila mimo službu, se prý během dvou let nevhodně dotýkal tří školaček ze své farnosti. Zvláštní na tomto případu bylo, že o svém počínání informoval policii sám kněz. Matky dívek si totiž stěžovaly jeho církevním nadřízeným a ti jej vyzvali, aby vše oznámil policii, což kněz učinil.

Loni byl třiačtyřicetiletý bývalý domažlický kaplan odsouzen na tři roky a byla mu nařízena ochranná léčba. Důvodem bylo dlouhodobé zneužívání nezletilého chlapce. Čtyřletou podmínku mu nařídil soud už v roce 2006.
Zatím poslední je případ padesátiletého kněze ze severních Čech, který letos v zimě dostal podmínku za zneužívání pětileté dívky. Trest v tomto případě není ještě pravomocný.

Konkrétních případů pedofilního chování kněží u nás tedy mnoho nenajdeme. Dá se však předpokládat, že se – podobně jako všude na světě – o mnoha vůbec nemluví.


Zdroj: http://www.reflex.cz/clanek/50789/pedofilove-v-sutane.html

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Kasz » čtvrtek 25. 4. 2013, 18:12:19

Tak uvidíme, jestli si dá pan redaktor příště větší pozor.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Gabriel Svoboda » čtvrtek 25. 4. 2013, 17:54:04

Odpověď:

Dobrý den, omlouvám se za nepřesnosti. Budu na ně přístě myslet. Ale kritizujete také výpovědi, které jsem neřekl já, ale moji respondenti. Jejich slova ale musím uvádět tak, jak zaznějí. Mějte se hezky, Petr Vavrouška.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Kasz » čtvrtek 25. 4. 2013, 11:04:47

Gabrieli, velice dobrý text, nechceš jej poslat i na email pana redaktora? --> Petr.Vavrouska@rozhlas.cz

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Gabriel Svoboda » čtvrtek 25. 4. 2013, 9:43:53

Já jsem jim napsal na FB, ale nikdo neodpověděl: https://www.facebook.com/VicNezInformace/posts/10151465750363392

Hluboce mě zklamal dnešní pořad Zaostřeno, který byl podle vlastního tvrzení o "pedofilii" v katolické církvi.

- Nový papež František údajně tvrdí, že "Vatikán bude bojovat proti pedofilům ve svých řadách". Nevěřím, že by papež něco takového řekl. To by bylo na stejné úrovni, jako vyhlášení boje proti černochům — v v obou případech jde o skupinu lidí definovanou vrozenou vlastností, nikoli chováním.
- Oběti prý žádají "slib, že polská katolická církev nebude problém pedofilních kněží ignorovat". Nechápu, proč by oběti sexuálního zneužívání chtěly řešit zrovna problém pedofilních kněží, když 90 % sexuálních zneužití páchají nepedofilové a drtivá většina pedofilů děti nezneužívá.
- Lze souhlasit s tím, že "nejvíce případů pedofilního chování je v rodině, ve sportovních klubech, v dětských domovech". Ano, pedofilové bývají nejlepší učitelé, trenéři, vychovatelé atd. Pedofilní chování zažil v dětství zřejmě každý z nás a málokomu to ublížilo, naopak.
- "Nulová tolerance vůči pedofilii" je asi stejný nesmysl jako nulová tolerance vůči angíně nebo vůči zlomeninám.
- Zcela jistě není pravda, "že v Polsku bylo v posledních letech odsouzeno za pedofilní chování 27 kněží". Pedofilie není trestná v žádném státě světa.

Možná si myslíte, že je to pedantské slovíčkaření. Ale slovíčkaření to rozhodně není pro 13letého kluka — možná syna vašich známých, vašich sousedů nebo klidně vašeho vlastního — který právě zjistil, že se mu líbí děti a nechce jim ubližovat, a se zmatkem v hlavě se snaží vygooglit o tom něco víc. Najde něco více než titulky "pedofil znásilnil", "pedofil zneužil" atd. (a to většinou u případů, kdy pachatel vůbec pedofil není)? Nabídne mu naše společnost i nějaký pozitivní vzor, nebo ho vmanipuluje do předpřipravené role, která se od pedofila očekává?

Ironií je, že o skutečné pedofilii byl pořad Zaostřeno ani ne před měsícem (http://www.rozhlas.cz/plus/zaostreno/_zprava/nekriminalni-pedofilove-a-vnimani-pedofilie--1192125). Levá ruka neví, co dělá pravá.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Kasz » čtvrtek 25. 4. 2013, 8:16:45

Tak, prosím pěkně, dnes Petr Vavrouška získal ocenění v soutěži Novinářská cena 2012:

Český rozhlas získal v soutěži Novinářská cena 2012 dvě ocenění (Rozhlas.cz)

"Bodoval také zahraniční zpravodaj Petr Vavrouška za nejlepší rozhovor s názvem Palach je můj osud, vedený s polskou filmovou režisérkou Agniezkou Hollandovou pro týdeník Reflex. Autor podle poroty dal prostor k vyjádření, citlivě ji vedl k podstatě věci a odhalil její hlubokou lidskost."

Myslím, že dnes panu Vavrouškovi napíšu.

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Gabriel Svoboda » středa 24. 4. 2013, 7:29:01

Mathias8, asi tak ... Nebylo by až tak skandální, že se v církvi zneužívají děti, to se děje i ve školách, dětských domovech, skautských oddílech a jinde. Skandál je, že když to chceš řešit, tak před katolickou církví nemá problém obviněný kněz; problém má ten, kdo si na něj stěžuje.

----------
Záznam pořadu (ale oproti článku v něm nic navíc není):
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2873522 — k přehrání
http://media.rozhlas.cz/_audio/2873522.mp3 — ke stažení

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Mathias8 » úterý 23. 4. 2013, 20:15:31

Mňa samého štve, čo robia kňazi malým deťom. Som katolík a čím som starší, tým viac som presvedčený o tom, že cirkev je obyčajná mafia. Keď jeden z nich niečo spraví, tak ten druhý ho kryje. Všetci držia spolu. Tvoria jeden celok. Podľa mňa vačšina kňazov, ktorý zneužijú dieťa sú nepedofilovia a robia to preto, lebo nemožu mať manželku a tým padom nemajú ho do čoho/koho strčiť, tak použijú dieťa ako najvhodnejší prostriedok a potom sa mu vyhrážajú či fyzicky, alebo psychicky. Mne osobne sa takéto niečo hnusí. Nechcem nikomu vnucovať svoj názor. Len mi je z toho všetkého, čo sa deje v cirkvi na vracanie...

Re: Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo P

od Kasz » úterý 23. 4. 2013, 20:12:59

Celý článek samozřejmě namísto o pedofilii pojednává o sexuálním zneužívání dětí. Musím říct, že jsem velmi zklamán... :(

Zaostřeno — Nově zvolený papež František chce ... (ČRo Plus)

od Gabriel Svoboda » úterý 23. 4. 2013, 18:53:41

Levá ruka neví, co dělá pravá. V tomtéž pořadu, kde ani ne před měsícem udělali jednu z nejlepších osvět o pedofilii za poslední dobu, se dnes mluvilo o boji proti pedofilii v církevních řadách, nulové toleranci vůči pedofilii, 27 pedofilních kněžích odsouzených za pedofilní chování atd.

Dám sem nahrávku, jakmile bude dostupná, ale níže odkázaný a citovaný článek beztak je doslovným přepisem pořadu.

http://www.rozhlas.cz/plus/zaostreno/_zprava/nove-zvoleny-papez-frantisek-chce-pokracovat-v-ociste-cirkve--1203484
rozhlas.cz píše:Nově zvolený papež František chce pokračovat v očistě církve
Papež František zdraví účastníky inaugurační mše - Foto: ČTK/AP, Andrew Medichini

Nový papež František tvrdí, že Vatikán bude bojovat proti pedofilům ve svých řadách. Polské oběti sexuálního zneužívání kněžími by si přály, aby to nebyly jen sliby.

Prozatím totiž mlčely, protože se bály výsměchu, reakce příbuzných a také samotných duchovních. Spravedlnosti se většinou nedočkaly. Nejčastěji se totiž jedná o záležitosti z dávnější minulosti. Kdysi zneužívané děti jsou dnes dospělými a dvacet, třicet let staré zločiny jsou tak promlčené. Oběti tak žádají jediné. Omluvu a slib, že polská katolická církev nebude problém pedofilních kněží ignorovat a bagatelizovat.

Během uplynulých deseti let byl každé čtyři měsíce jeden polský kněz odsouzen za sexuální zneužívání dětí. Zatímco ale v jiných zemích už kvůli podobným aférám vybuchly skandály, katolické Polsko spíše mlčí.

„Nemám přesnou statistiku. Není v moji moci, abych se zeptal 44 diecézí, více než stovky kněžských řádů, jak jsou na tom s problémem sexuálního zneužívání,“ říká mi mluvčí polského episkopátu kněz Jósef Kloch. Jinde v Evropě ale takovou statistiku mají.

„V jiných zemích to jsou právě biskupové, církev obecně, která se snaží zjistit, kolik může být obětí. Funguje to tak v Holandsku, Belgii, Německu nebo Spojených státech,“ tvrdí Ekke Overbeek. Holandský novinář, který žije v Polsku a problému pedofilie mezi kněžími se dlouhodobě věnuje.
„Církev musí vyhledat lidi, kterým ublížila a nemůže se tvářit, že se jí to netýká. Musí je odškodnit, omluvit se a pomoci jim. Nesmí chránit zločince, jak se dnes mnohdy děje,“ dodává Overbeek.

Katolická církev v Polsku čelí velké výzvě. Zatím hledá odvahu, jak a jestli vůbec o sexuálním zneužívání kněží diskutovat. Proč tomu tak je? Ptám se profesora teologie Tadeusze Bartosze.

„Desítky let to bylo téma tabu. Oběti byly ticho. Celý ten církevní systém je přinutil mlčet pod nejrůznějšími hrozbami. Ale oběti dospěly a teď chtějí zadostiučinění za to, co se jim stalo,“ říká mi v centru Varšavy pan Bartosz. Sedám do auta a jedu do sto padesát kilometrů vzdálené Lodže. Tady se setkávám s panem Jackem Borkowskim.

„Je to těžké téma. A hlavně, my Poláci jsme silně věřící a církev má maximální důvěru. Je nedotknutelná. O sexuálním zneužívání duchovními se vůbec nemluvilo,“ přiznává pan Jacek, radní z města Lodž. Patří k těm mála lidem, kteří veřejně přiznali, že je v dětství zneužíval kněz.

„To moje přiznání způsobilo, že lidé se tak říkajíc odblokovali. Dodalo jim odvahu i to, že jsem o tom mluvil veřejně jako politik. Spustila se pak celá lavina emailů, vzkazů na sociálních sítích. Ukázalo se, že jsem otevřel téma, které je blízké řadě lidí a doposud se báli o něm otevřeně mluvit.“

Kněží římskokatolické církve Foto: Jana Šustová

Trauma z dětství si do dalšího života odnesl také Marek Lisiński. Za ním jsem vyrazil do Poznaně. S rozhovorem na velmi citlivé téma souhlasil poměrně rychle. Bylo mu třináct, když ho kněz v jeho vesnici sexuálně zneužíval.
„V prosinci 1981 požádal moji matku, jestli můžu u něj zůstat přes noc, že máme v kostele hodně práce s přípravou na Vánoce. V podstatě celou noc mě znásilňoval. Domů jsme se vrátil před osmou ráno. Velmi rychle jsem ten den dospěl. Když jsem doma řekl matce a prarodičům, co se stalo, tak mi neuvěřili. Řekli mi, abych nevykládal hlouposti. Jak by mohl něco takového udělat člověk s autoritou, který pomáhá jiným, rozdává dárky. Rodiče mi nevěřili, že mě kněz zneužil,“ vzpomíná pan Marek. Nikomu jinému se tehdy v roce 1981 svěřit nemohl. Nebyly linky důvěry, internet, dětské poradny. To radní z Lodže měl větší štěstí.

„Jedinou možností byli pro mě rodiče. Naštěstí jsem s nimi o tom mohl otevřeně promluvit. Měl jsem se na koho obrátit a oni byli rozumní. Ale děti z pobožných rodin byly v tragické situaci. Nemohly o knězi říct jediného křivého slova.“

Ten strach postavit se v Polsku církvi, která má ve společnosti největší důvěru, trvá dodnes. Přiznává to i teolog Tadeusz Bartosz.

„I nadále se oběti tady v Polsku bojí soudních procesů. Nemají odvahu, sílu, peníze, právní pomoc. Ten strach vyplívá z obavy před reakcí společnosti. Pokud totiž zažalujete kněze, dopouštíte se něčeho hrozného.“
Polská katolická církev ještě nikdy nečelila tak silné mediální ofenzivě jako nyní. Najednou se objevila spousta článků, které problém pedofilie uvnitř církve popisují. Duchovní to ale berou jaké nefér útok.

„Je to problém celé naší země a nevidím důvod, proč pouze ti, kteří trpěli kvůli pedofilním kněžím, by měli být speciálně chráněni a jiní ne,“ říká mluvčí biskupské konference.

„Víme, že nejvíce případů pedofilního chování je v rodině, ve sportovních klubech, v dětských domovech. Takže nejenom církev má tento problém,“ dodává Josef Kloch. Novinář Ekke Overbek ale s touto argumentací zásadně nesouhlasí.

„Všichni víme, že každá profese, která nabízí kontakt s dětmi, je atraktivní pro lidi se sklonem k pedofilnímu chování. Ale církev má být příkladem, jak s tím bojovat. A ne strkat hlavu do písku a tvářit se, že se nic neděje.“
Profesor Bartosz býval kaplanem, ale sutanu před lety sundal a církev opustil. Velmi dobře proto ví, jak církevní hierarchie funguje.
„Ta ukázněnost, že se nevynáší ven žádná špína, je v církvi velmi silná. Vytváří se pocit společného mlčení o problémech mezi duchovními. I v případě sexuálního zneužívání. Tato rodinná struktura má za následek to, že jeden na druhého prostě nedonáší. Funguje to podobně jako v mafii.“
To by chtěly polské oběti změnit.

„Církev musí jasně říct, že pro kněží, kteří se dopustili sexuálního obtěžování, už není místo a budou vyloučeni. Duchovní nesmí tyto činy krýt. Nejdůležitější je, aby se církev netvářila, že ten problém neexistuje,“ říká Jacek Borkowski. Společnost o tom totiž chce mluvit. „Stanovisko církve je jednoznačné. Nulová tolerance vůči pedofilii. Maximální ochrana pro oběti a jejich nejbližší,“ tvrdí mluvčí episkopátu. Realita je ale jiná. Své o tom ví Marek Lisiński. Rozhodl se upozornit na chování kněze, který ho před třiceti lety znásilňoval. Na základě upřímného dopisu si ho biskup předvolal.

„To, co jsem během výslechu prožil, bylo pro mě pokořující. Necítil jsem se jako oběť, ale jako zločinec. Čelil jsem deseti, dvanácti obviněním od toho kněze. Měl jsem prý jako ministrant vykrást pokladničku v kostele. Měl jsem být v minulosti trestaný, což není pravda. Snažili ze mě udělat lháře, který si všechno vymyslel. Člověka, který byl alkoholikem a proto lže,“ říká mi pan Marek. Kněze, který ho měl před třiceti lety znásilňovat, ale na základě stížnosti církev tak říkajíc uklidila. Musel opustit svou farnost a skončil v ženském klášteře sto kilometrů od Varšavy. Tam jsem ho také vyhledal.
Řekl jsme mu, proč jsem ho našel, že se ho chci zeptat na pana Marka Lysińského.

„To je nepoctivý zloděj, drahoušku. Půjčil si ode mě peníze na léčení ženy a podvedl mě,“ spouští kněz a je vidět, že celá situace je mu nepříjemná. Odmítá, že by někoho někdy zneužíval.

„Absolutně ne, já se ničeho nebojím,“ říká a neustále opakuje, že pan Marek je zloděj. Ptám se tedy kněze, proč by si pan Marek vymyslel třicet let starou událost. „ Kvůli tomu, že je to zloděj a nechce mi vrátit peníze. Protože teď je takový hon na církev a on toho jen využil,“ dodává velmi nervózní kněz. Pan Marek se domáhá spravedlnosti už tři roky. Tolik času uběhlo od prvního dopisu, který nadřízeným kněze napsal.

„Od 7. ledna minulého roku je ale ticho. Nikdo se mi neozval. Znovu napíšu biskupovi, co se s mojí causou děje. Oni tvrdí, že vše poslali do Vatikánu.“
Tato taktika církve je ale běžná.

„Problémem je systematické zatajování takových případů. Katolická církev je často zametá pod koberec, kněží netrestá a jen je někam tak říkajíc uklidí. No a oběti pak ještě zastrašuje,“ popisuje profesor teologie Bartosz.
„My chceme spravedlnost. Už jsme dospělí. Nejde nám o žádné finanční odškodnění. Já chci jen slyšet, jak se mi církev omluví a že už se to nebude opakovat,“ přeje si pan Marek.

Lidé, kteří dnes veřejně v Polsku přiznali, že je v dětství zneužíval kněz, už jsou většinou dospělí. Tento hrůzný zážitek z dětství ale většině z nich změnil život. Měli problém si najít partnera, stali se z nich alkoholici. A taky přestali věřit církvi.

„S velkým odstupem se dívám na člověka v sutaně. Právě kvůli tomu, co se mi stalo. Pod tou sutanou může být skvělý člověk, ale také někdo, kdo nemá dobré úmysly. Na to jsem hodně citlivý,“ dodává na závěr radní z Lodže Jacek Borkowki.

Téma sexuálního zneužívání v polské katolické církvi významně otevřel holandský novinář Ekke Overbeek, který už čtrnáct let žije v Polsku. „Bojte se“. Tak se jmenuje jeho kniha, ve které se polští katolíci svěřují, jak se v dětství stali oběťmi sexuálního zneužívání kněžími. Vypráví o samotě, bolesti a strachu před reakcí rodiny, známých a hlavně církve. Jejich výpovědi dodaly odvahu dalším obětem, které celé roky svá traumata dusily v sobě.

Žádný Polák takovou knihu nenapsal a musel to udělat holandský novinář. Proč?
K tomuto tématu jsem se dostal díky tomu, že skandál s pedofilními kněžími se objevil před lety v Holandsku. Zavolali mi moji šéfové a zeptali se, jak je na tom tak katolická země, jakou je Polsko. Odpověď jsem neznal, protože jsem se o to nikdy tak podrobně nezajímal. Začal jsem tedy pátrat po informacích, pročítat archivní materiály a zjistil jsem, že ten problém je v Polsku také. Ale píše se o něm jen minimálně.

To Vás překvapilo?
Ano i ne. Na začátku jsem skoro od každého slyšel, že Polsko je jiné, že problém se sexuálním zneužíváním duchovními nemá. Málem jsem tomuto přesvědčení podlehl. Ale jakmile jsem mluvil s první, druhou, třetí obětí sexuálního zneužívání, ukázalo se, že v Polsku k tomu také docházelo.

Nejdříve jste tedy napsal článek do holandských novin. Pak natočil dokument pro televizi a nakonec vznikla kniha. To jste měl tolik materiálu?
Na začátku jsem chtěl pouze popsat příběhy obětí kněží. Ale pak jsem si uvědomil, že Poláci by si zasloužili dozvědět se o tomto problému mnohem víc. No a když jsem zjistil, že žádný Polák se do toho přede mnou nepustil, tak jsem napsal knihu já. Cítil jsem to jako svoji novinářskou povinnost.

Měl jste pocit, že polští novináři se tohoto tématu obávali?
Ano. A to se potvrdilo i v aktuálních reakcích po vydání mé knihy. Část polských médií o ní píše, začíná pomalu otevírat téma pedofilního chování kněží a část médií, takzvaně pravicových, o tomto problému mlčí.

Schválně? Je to obava před reakcí polské katolické církve?
Oni ví, že takový problém existuje, ale rozhodli se o něm mlčet. Důležitou roli hraje strach. Ten mají oběti duchovních, cítí ho samotná církev, která se bojí zveřejnění případů a strach mají také média. Proto jsem svoji knihu nazval Bojte se. V katolické církvi vždy fungovala a dodnes funguje kultura mlčení, tajnosti. To opravdu najdete všude. Ale Polsko je skutečně výjimečné mírou obav před tímto tématem.

Jaká byla reakce církve na začátku, když jste se rozhodl o tom psát?
Bylo vidět, že jsem jedním z prvních novinářů, kteří se na problém pedofilních kněží v Polsku vůbec ptají. Nejsilnější dojem z mých rozhovorů byla bagatelizace problému. Vatikán už před lety přiznal, že je to obrovský problém a polská katolická církev se pořád chová, jakoby se nic nedělo.

Nedávno polský biskup Tadeusz Pieronek prohlásil, cituji: „Pedofilie byla, je a bude. Žádná síla člověka nezastaví před vášní. Není to problém, který bychom měli řešit.“To je přeci skandální …
Vy Češi s ateistickou kulturou jen těžko pochopíte, jaké je postavení katolické církve v polské společnosti. Duchovní jsou nedotknutelní a hlavně nemají žádnou vnější opozici. Málokdo si je odváží kritizovat.

Během sbírání materiálů pro knihu jste zjistil, že v Polsku bylo v posledních letech odsouzeno za pedofilní chování 27 kněží. Tato cifra vás překvapila?
Podle mého to je opravdu hodně a proto jsem byl velmi zaskočený, že se o tom skoro vůbec nemluví. Můžeme to například srovnat s Holandskem. V únoru 2010 se objevil první článek o sexuálním zneužívání dětí kněžími v jedné internátní škole. Šlo ale o případ, který se odehrál před čtyřiceti lety.
Církev v Holandsku ale okamžitě reagovala, ještě v ten samý den slíbila, že vše vyjasní a zahájí vyšetřování. Během pár měsíců už vznikla vyšetřovací komise, která neměla prověřit jenom tento případ, ale situaci v celé zemi. A to vše vzniklo na základě opravdu hodně starých událostí.

Episkopát argumentuje, že jde o incidenty a tvrdí, že pedofilové jsou i mezi učiteli, lékaři, že popotahovat za to pouze církve je nefér…
S tím ale zásadně nesouhlasím. To je velký skandál. Církev by přeci měla být absolutní morální autoritou. Je místem, kde má dítě poznat Boha. Církev o sobě tvrdí, že je institucí, která stojí na stráži morálky. Přivlastňuje si recept na správný způsob života. A tvrdí, že přeci mezi učiteli jsou také pedofilové.
Ale co to je za argument? Církev se nemůže schovávat za nějakou jinou skupinu. Církve má být naopak příkladem, jak se dokáže s touto patologií vyrovnat.

Ptal jste se zástupců polské katolické církve, jestli mají statistiku pedofilního chování kněží a řekli, že ne. Jinde mají přehled o takových causách?
Ano. V jiných zemích to jsou právě biskupové, církev obecně, která se snaží dopátrat, jak velký problém to je a kolik mohlo být obětí. V Holandsku, Belgii, Německu nebo Spojených státech. To je normální reakce. Církev musí vyhledat lidi, kterým ublížila a nemůže se tvářit, že se jí to netýká. Musí je odškodnit, omluvit se a pomoci jim. Nesmí chránit zločince, jak se dnes mnohdy děje.

Polsko je také výjimečné tím, že neexistuje jediná společná organizace, která by sdružovala obětí pedofilního chování kněží…
To je opět problém toho strachu společnosti, nedůvěry. Úroveň občanské společnosti v Polsku je velmi slabá. Teprve teď, když se o tomto tématu začíná mluvit veřejně, sbírají lidé odvahu, začínají se navzájem kontaktovat, ale jde to ztuha.

Někteří ale o tom nemluvili ani se svými rodiči nebo partnery…Až s vámi.
Jeden pán mi řekl, že o tom s někým mluví poprvé v životě. Jiná slečna to řekla svojí matce den před naším rozhovorem.

Společným jmenovatelem všech obětí je strach před knězem jako církevní autoritou…
Pro mě je těžké to pochopit, protože nejsem ani Polákem ani katolíkem. Je zvláštní, jakých následků se lidé báli. Někteří se sice doma svěřili, ale rodiče jim zakázali kněze veřejně pomluvit, protože by se pak stali černou ovcí třeba vesnice. Nebo se báli toho, že je církev vyloučí. Mé příběhy dvanácti obětí nejsou novinářským investigativním materiálem. Nechtěl jsem pátrat po detailech, což také na začátku knihy jasně říkám. Mým cílem nebylo vyjasnit dvanáct konkrétních caus. Chtěl jsem jen ukázat, že tento problém v Polsku existuje a nemůže se přehlížet. Ta kniha teprve otevírá diskusi.

Autor: Petr Vavrouška (pev)

Nahoru