od Cykle02 » čtvrtek 8. 2. 2024, 10:02:59
Přepis Whisper.cpp, bez kontroly.
► Ukázat spoiler
Český rozhlas dvojka uvádí True Crime Mirka Vaňury - Kriminálka.
Bylo jaro roku 2017 a několik žen z obsluhy středověké tématické restaurace překvapilo neobvyklé vytržení z každodenní rutiny. Doslova je fascinovala podezřele vypadající dvojice návštěvníků. Muž, oblečený do královského kostýmu, se nezvyklé láskyplně dvořil malé holčičce, převlečené za princeznu. Chovali se jako pár skutečných milenců. A polibky, předávání jídla z úst do úst nebo hlazení před ženským personálem téměř neskrývaly. Byly to všechno ženy, které doma děti mají, některé byly už i babičkami, takže se jim to nezdálo, ale v tuhletu chvíli ještě ani netušili, jak se zachovat.
Středočeská vyšetřovatelka Dagmar Šnýdrová popisuje typickou situaci spojenou s případem sexuálního útoku a zneužití se zdánlivě nejasnými hranicemi. Ženy z obsluhy středověké vesničky
tehdy situaci vyhodnotily jako nevinnou a pochybnosti odložili stranou. Na podzim je ale stejná dvojice v zábavním areálu upoutala znovu. Tentokrát šlo o školní výlet a muž z něho dívku vyzvedával. Mě oslovila naše paní sekretářka s tím, že přišlo takové podivné trestní oznámení nebo spíš podnět z jedné firmy tady z okolí. Ta firma provazuje určitou středověkou vesničku, kam chodí na návštěvu malé děti na prohlídku a bylo potřeba posoudit závažnost toho trestního oznámení. Tam se to týkalo oznámení jedné dívky, která tam přijela s podivným mužem asi 40 letým
a ten se k ní měl takovým nevhodným, nestandardním způsobem chovat. Že ji měl líbat, osahávat a podobně. Chtěly to oznámit, ale zároveň se bály, aby se nedopustily nějakého křivého obvinění, někomu neuškodily, takže ta situace pro ně byla jako hodně nepříjemná. Napsaly to velice opatrně, ten oznamující e-mail a vlastně poslaly to policii.
My jsme museli prostě prověřit, jestli tam došlo k něčemu závažnějšímu. A ty ženy nás strašně upoutaly, jak dokázaly mluvit. U nich bylo vidět, že jsou prostě z toho jednání toho podezřelého zaskočené, že pro ně to bylo něco absolutně neobyklýho. Mě to tedy zahujalo tím, že to bylo na veřejnosti. Že vlastně na veřejnosti, kde teda běžně chodili lidi, tam si prostě prohlíží určitý skanzen, dělají se tam různé výrobky, řemesla atd. Tak ten muž se tam procházel s asi 8-letou holčičkou, podle těch oznamovatelek. A opravdu mezi lidmi na místě veřejnosti přístupném ji měl divně osahávat, měl si jí dávat na klín obkročmo a měl ji líbat.
Operativa Nymburské kriminálky Diana Bušková a Jan Šimonel se od zaměstnankyní skanzenu dozvěděli, že neznámý není otcem dívenky, ale podle učitelek, kterých se opatrně vyptávali, je rodinným přítelem, který prý holčičku ze školy může vyzvedávat. Také si všimli, že auto, se kterým si muž holčičku odvezl, mělo potisk s reklamou na taneční školu.
Postupovali jsme s maximální cítlivostí po celou dobu obezřetností. Já jsem měla tu výhodu, že náš vedoucí tam hnedka do toho případu zapojil dva kolegy operativce. Byli opravdu vynikající, oni vlastně dělají problematiku násilí, takže na ně jsem se mohla velice spolehnout a já dělám problematiku dětí a mravnosti. Takže mí kolegové se vlastně toho i hned ujali a udělali velice takové diskrétní šetření v té firmě. Oni kolegové na toto prostě mají čuch, ten šestý smysl a já jim věřím.
Takže tady to prostě zafungovalo a vrátili se a opravdu jsem viděla, že ta věc je závažná a tak jsme už pochopili, že opravdu je potřeba se tomuto ně věnovat. Díky výrazné reklamě na autě se středočeským kriminalistům podařilo, podle popisu svědkyň, nalézt konkrétní taneční školu a dohledat tak i totožnost muže. Na toho podezřelého jsme se dostali díky tomu nápisu na tom autu, kde jsme zjistili, že skutečně takovéhle tanečky existují. Našli jsme tam nějaký plakát, kde on měl dokonce svoji fotku. Byly tam holčičky, jak tancují, a vlastně vpravo nahoře byla i holčička v bílých šatech s korunkou a naprosto odpovídala tomu popisu.
Šlo o známého a mezi lidmi oblíbeného učitele tance Petra D., který během kroužků v mateřských školách učil tančit malé holčičky. Diana Bušková si připomněla jeho chování ve skanzenu a neubránila se obavám. Bylo podivné, že cizí muž se prostě k nezletilé dívce chová tímhletím způsobem, dá se říct, velice intimním. Tím, že to probíhalo na veřejnosti, tak jsem si říkala, co asi teda probíhá někde v soukromí. To je asi nejtěžší, když tušíte a všechno nasvědčuje tomu, že se tam děje závažná věc, ale zároveň nemáte žádné důkazy, nemáte žádné informace a musíte to vlastně nasbírat tak, aby o tom ti předmětní lidé nevěděli.
Operativci dohledali podrobnosti a kromě jména podezřelého měli brzy i seznam školek, kde vyučuje tanec. Když si ho prověřovali ve svých materiálech, ukázalo se, že to není poprvé, co má problémy se zákonem. Již v minulosti bylo oznámení podáno na tu osobu, ale nedošlo tam v té době k nějakém návrhu na podání obžaloby nebo k odsouzení toho pachatele. Jsem si zjistil tu vyšetřovatelku, která to tam dělala. Já jsem jí říkal, ale nevzpomínáš si, když si dělala nějakého Petra ***a? A ještě než jsem začal něco říct, tak ono "Pane bože, udělal něco?" Hned byla zaskočená, jo? Šli jsme za ní a díky ní jsme se dozvěděli, že muž tam byl vyslýchaný, že přiznal, že je pedofil, že má svý vlastní pedofilní stránky, který nazývá "*". Bylo to určité sdružení osob, které zabývaly se sexem, který se týká dětí. On se tam sám jmenoval králem té "*", nazýval sám sebe králem pedofilů a tam poskytoval amatérsko-poloprofesionální rady lidem, kteří můžou mít nějaký sklon k pedofilii, kterým různě jim tam radil a byly to poměrně až jako extrémní názory, kam tam až zacházel. On to tam tak hezky všechno popisoval, ale nepřekračovalo to hranu toho zákona.
A to bylo strašně zvláštní, že on vlastně nejdřív figuroval na tom Čepku, kde on pak měl komentáře a on, plyšáček, jak se strašně vychloubal a to, tak on tam přestřeloval. A i tý komunitě to prostě potom začalo vadit, usměrňovali ho tam, ale on se nenechal a vlastně ho se potom dotklo, že oni ho odtamtud odstranili a na základě toho, že ho odstranili, tak on si založil ty vlastní stránky.
I když předchozí prověřování Petra D. skončilo tím, že zákon neporušil, jeho stránky "*" se staly důležitým zdrojem informací pro policii. Když pak operativa pokračovala všetření kolem jeho tanečních kurzů, všechno se začalo propojovat. Ten muž byl učitelem tance po různých školkách mateřských, takže jsme nakontaktovali mateřské školky, kde on učil, ale samozřejmě velice diskrétním způsobem, kdy jsme měli veliké, ale opravdu veliké štěstí, že všechny to byly samé ženy, které jsme tam vyslýchali, ty učitelky, pedagožky, tak opravdu ony nám samozřejmě musely podat samotně, nebo že o tom nebudou nikde hovořit, nicméně museli jsme i tak spoléhat, že se nikde, opravdu nikde nezmíní a opravdu ony to dodržely. Ony to dodržely, protože věděly, pochopily, že věc je velice závažná.
Podařilo se jim v tu chvíli tedy přesvědčit státní zástupkyni, že do výslechu dívky nepůjdou, udělali šetření a zjistili, že je to učitel tance, který dělá externě učitele tance v mateřských školách po území hlavního města Prahy a středočeského kraje, že tam vyučuje a s touto dívkou, že se stýká i nejenom v rámci nějakého přátelství, ale že ji sebou na ty tanečky vodí a představuje ji jako svoji asistentku.
On vlastně byl vynikající manipulátor a perfektně komunikoval, uměl hrozně dobře vystupovat, vzdělaný člověk z rodiny teda právníků, to chování bylo neskutečně kultivované. Takže ti lidé na to slyšeli. On dokázal každému zalichotit, dokázal manipulovat. Dokázal na tu jeho strunku zahrát, takže všichni ho milovali. On byl velice oblíben u těch učitelek, u těch dětí byl oblíben. Byl oblíben teda bohužel i u některých odborníků lékařských, kde ho teda využívali i pro nějaké výzkumy. Takže on to měl jako opravdu velmi nastudované.
I když informace z okolí Petra D. kriminálce potvrzovaly, že mají proti sobě inteligentního soupeře, do karet jim hrála jeho otevřenost na fóru pro pedofily. Zdálo se, že dívka, kterou nazýval svou princeznou a dělala mu oficiálně asistentku, je součástí mnohem závažnějších sexuálních hrátek a že její rodina o tom nemá tušení.
Jak zjistila operativa, si ji vozil k sobě domů. Tenkrát vlastně on měl pronájatý byt na velice hezkém místě. A my jsme měli tu informaci, věděli jsme, že s tou dívkou vchází odpoledne do toho bytu. Ona u něj pobyde třeba 3-4 hodinky. A kde se teda snad jako údajně, podle vyjádření školy nebo matky už nevím, učí hrát na klavír a pak vlastně po několika hodinách z toho bytu s ním opět vychází a je převlečená, má jiné oblečení. Takže zřejmě se někde musela převléct, zřejmě u něj, takže jsme si kladly otázku, co se v tom bytě děje.
Podle dalšího šetření, které policie zaměřila na rodinu dívky, se ukázalo, že matka na stránkách "*" aktivně vystupuje pod smyšleným jménem. Podezření, zda s neobvyklým vztahem své 6-leté dcery přeci jen nemá něco společného, sílilo. I to chování těch rodičů nám přišlo teda vysoce nestandardní. A tím, že jsme pak i zjistili, že ta matka vystupuje pod určitou přesdívkou na té "*", tak už nám to přišlo teda velmi, velmi nebezpečné v určité dívce. Protože se ukazovalo, že maminka z největší pravděpodobností té holčičky ví, co se děje, a že bychom to mohli udělat i na obchod s lidmi a vzhledem k věku dívky na znásilnění té dívenky. Byly povoleny potom odposlechy jejich telefonů, kde z té komunikace jsme získali další indicie, že doopravdy tomu je tak, že i matka té dívky ví, co vlastně ten náš pachatel s malou dívenkou dělá. Z telefonátů vyplynulo, že matka dívky musí tušit, co se děje. Otec ale zřejmě nic nevěděl, byl často mimo domov a žádné podezření v souvislosti s ním policie neměla.
Jan Šimonel vzpomíná, jak citlivě musela operativa v případu postupovat. Já si myslím, že ten táta prostě věděl, že holčička chodí na tanečky a že chodí k němu domů učit se na klavír a víc to asi nerozpitvával. Tam byla hlavní ta matka a ten táta asi nebyl takový, že by se nějak víc zajímal, že by tam mohl docházet k něčemu horšímu. Třeba ho to ani nenapadlo. Policie musela opatrně našlapovat, aby nedošlo k předčasnému prozrazení. K překvapení všech se učitel nesnažil na veřejnosti nijak skrývat. Po ulicích se se svou, jak ji říkal, vyvolenou, procházel bestarostně. Vodil ji do těch nejprestižnějších podniků a restaurací a choval se k ní jako ke své přítelkyni. Jakoby si opravdu myslel, že ho nikdo nemůže chytit. Tam byly informace, že tam jsou ještě další holčičky podobného věku a možná i mladší, protože tady ta dívka pro ně už začínala být stará.
Tam byl problém, že jeho cílová skupina byla poněkud nižší, takže ta dívka by zřejmě tak třeba ještě půl roku, rok a pak už teda pro ně by byla nezajímavá, protože by byla příliš dospělá, ale ona byla jeho královna. Ona byla vlastně jeho vyvolená, kdy on ji tak i nazýval královnou, sám se nazýval králem. Kolegové zjistili, že tahle ta naše největší, takže ta asi bude nejvíce poškozená, protože se jim podařilo v rámci toho šetření zjistit, že když jsou třeba prázdniny jarní, takže jí hlídá, vodí k sobě do toho bytu, který má. Já si myslím, že jeho problém byl to, protože se jako hodně předváděl, netajil se s tím a rád se prezentoval tím a přestával být opatrný. A byl se na tolik jistý, na tolik jistý, že to má tak zmáklý, že vlastně už se jako přestal i na té veřejnosti jako kontrolovat.
Ta matka zřejmě mu nahrávala, že ona jako s tím souhlasila, že je to všecko v pořádku, takže mu zřejmě dodávala toho pocitu té jistoty. Obavy o bezpečí dívek ale narůstaly s tím, co operativa zjišťovala. To bylo velmi alarmující, tak ten plyšáček vlastně nejenom, že dělal ty tanečky, ale on pořádal v létě i tábory pro děti, nevím jestli to měl teď na týden nebo na čtrnáct dní, kde prostě všechny ty děti, které k němu chodily, tak měly možnost jít na tenhle tábor a on tam tahle ty učitelé a profesory zval a oni jim tam dávali přednášky ze svojich oborů. A ty učitelé prostě byly pedofilové.
Středočeská kriminálka měla mnoho podezření, ale zásadní důkazy zatím chyběly. Kriminalisté ale věřili, že v soukromí Petra D. nějaké najdou a připravovali jeho zadržení. Jsme říkali, že možná tu dívku třeba nějak natáčí, fotí. Nicméně neměli jsme ten důkaz. Neměli jsme ten hlavní důkaz, co on s tou dívkou dělá. To jsme prostě neměli. Probíhalo to v soukromí, že jo. Nemohli jsme tam vpadnout ve chvíli, kdy tam měl tu dívku, aby jsme teda třeba přistihli při činu nebo v nějaké situaci kompromitující. Když jsme tam jako vlítli, tak aby jsme tam nějaký důkazy zajistili. To nešlo, protože jsme se obávali. On to byl byt v patře. Obávali jsme se, že by třeba vyskočil s dívkou z okna, že by nějakým způsobem ohrozil. To zadržení bylo napláno mělně důkladně, protože my jsme měli skutečně dobře zmapovanýho. On ty školky měl každej den od pondělí do pátku a měli jsme zadokumentováno, kde přesně v jakých časech v těch školkách je. A on to neměnil, měl to tak v podstatě celý rok.
Po měsících sledování bylo rozhodnuto a učitel tance Petr D. skončil v policejních poutech po zákroku na chodníku. Byly to kluci v čerňákách, v kuklách. Aby jemu docvaklo, že se skutečně děje něco prostě. Aby byl zaskočený. Toto organizace začala tím, že jsme začínali na obou místech současně. Poté co dívenka odešla do školy, takže ani ona nebyla přítomna tomu, když se přišlo do jejího bydliště, kde byla maminka. Nevěděli prostě o sobě, že je děláno samostatně. On byl hrozně vyplašený a řekla bych, že byl vztek. Že měl vztek, když ho kolega sebral a nasazoval mu pouta. Ono to bylo veřejně kousek od jeho bytu. Takže byl hrozně překvapený. On to vůbec nečekal.
Petr D. si během úvodního výslechu stál za tím, že nic špatného nedělá. A zpočátku sebevědomně tvrdil, že zákony u nás nejsou správně nastavené. Věděl, že teď spadla klec. Vysvětovali jsme, kvůli urychlení trestního řízení, že ty soubory a takhle, když řekne hesla, že to všechno proběhne rychlejc. Rychlejce to vyřeší a takhle. Ale on to neřekl. Zatímco Petr D. během prvních výslechů vylučoval jakékoliv překročení zákona ve vztahu s dcerou rodiné známé a policii přesvědčoval, že by své malé životní lásce nikdy neublížil, vyšetřovatelka Dagmar Schnydrová si s holčičkou promluvila.
Tak samozřejmě, když by si nám něco nechtěla říct, tak nemusí. Ale samozřejmě, když by si nám něco říct chtěla, tak mluvit pravdu. Nic nevymýšlej. Ano, čitám, znáte se, ale příbuzní nejste. Takže mluvit pravdu. A nic nevymýšlet. Ano. Ona byla od něho tak dobře zmanipulována, protože on ji pořád říkal, že je to jen mezi nimi tajemství, které se nikdo nesmí dozvědět. Takže připustila pouze nějaké lehké lechtání po zádech pavím perem a vůbec, že by mezi nimi došlo k nějakým sexuálním praktikám. Ona to vůbec nepopisovala. Tak dobře byla zmanipulovaná. A on si byl tak jistý, že se nikdo nic nedozví, protože ji má tak zmanipulovanou.
Dívka nejprve nepřipouštěla, že by se s panem učitelem nějak víc sblížili. Ale po uklidňujících otázkách nakonec přiznala, že u něj dokonce i přespávala. Petr D. ale stále trval na tom, že o překročení hranic nemůže být řeč. Že jsou pouze kamarádi, přátelé, že ona mu dělá asistentku při těch tanečních kroužkách, ale nepřiznal, že by mezi nimi bylo něco blíž. Ano, že spolu byli třeba v restauraci, protože pak tady hádali oznámení i z různých restaurací na území hlavního města Prahy, že byly viděni, že se pusinkují při jídle, že prostě nestandardní chování může vůči takhle malé dívce. To, co jsme měli zadokumentováno, tak on přiznal, ano, byli jsme v restauraci, ale že by tam došlo mezi nimi k nějakým dalším intimnostem, to vůbec nechtěl přiznat. On to v podstatě bagatelizoval, že tohle všechno bylo po dohodě s matkou a holčičkou, že má skvělej vztah a to, že se obejmou, nebo že si dají pusinku, na tom prostě neviděl nic špatného, nebo že chodí do drahých restaurací a takhle, nebo že se k ní takhle chová.
Tohle všechno mu připustil, to, co mu dělal na veřejnosti, ale samozřejmě, že by mělo být něco horšího u něj doma, to ne. To do výslechu neřekl. Tým Středočeské kriminálky spoléhal na další klíčový okamžik související se zadržením plišáčka - domovní prohlídku. Doufali, že najdou usvědčující důkazy. A v té chvíli se Petr D. nechtěně prozradil. Já si pamatuju, když jsme dělali tu domovku a vlastně našli jsme ty flešky, kde bylo to největší gro, tak on tam nějak řeknl co v tom smyslu, že budu povýšen. Zaheslované USB disky z terabajty dat prověřovali policejní specialisté. A přesto, že král pedofilů věřil, že jeho heslo nikdo neprolomí, samozřejmě se mýlil.
Stovky pornografických videí a fotek měl ukázkově srovnaných. On byl skutečný pedant. On to měl chronologický seřezeň podle datumů rozdělený dál, možná i podle holčiček nebo školek a takhle. A měl to tam hezky všechno. A samozřejmě to všechno vyhodnocení taky nebylo úplně jednoduché pro ty kolegy, kteří se na to dívali. Na těch videích byla jedna ta naše slečna plus plyšáček ve velmi intimních pozicích. A ty videonahrávky byly i nejenom nějaké krátké časové úseky, ale trvaly třeba třičtvrtě hodinu. On samozřejmě to gró, že by se na tý dívce dopouštěl daleko horších věcí, než je prostě objímání pusinky, to samozřejmě nepřipustil. On nevěděl, že my tady to víme. Ani poté, co tým Dagmar Šnýdrové zadokumentoval všechny pedofilní sexuální aktivity Petra D. a oznámil mu, co všechno už vědí, plyšáček svou vinu nepřiznával.
On to stavil do role, že to bylo jenom pouze pro jeho potřebu, že to nikdy nemělo spatřit světlo světa a on si tu slečnu chtěl vzít až dospěje. A tohle bude uchování na dobu, kdy byla v tom věku, který on jako pedofil preferoval. První přelíčení s pedofilně zaměřeným učitelem tance se neslo v teatrálním duchu. Prohlašoval, že je nevinný a trest zničí jeho krystalickou lásku k šestileté dívce. Vidím, že běžný člověk nedokáže pochopit, jak jsem byl motivován, o co mně šlo. Na tomhle stráně máme pocit, než si chci zebřít, ale že máme. A vlastně jsem zklamal všechny pedofily. Taky se mi vedlo k tomu, aby nezneužívali, ale nakonec sám téhokrát prostě takhle zbrdele. Dojel jsem si tři, aby vrchnul sloub k místka, kde jsem rozhodování utlatnil smrchovanou mou bylost při věřenou dávkou lásky.
Po promítnutí sexuálních nahrávek Plyšáčka u soudu bylo jasné, že vše tak čisté a nevinné, jak prohlašoval, evidentně nebylo. Ačkoliv svou vinu částečně přiznával, opakovaně litoval především sám sebe. Za sexuální zneužití deseti dívek z pražských mateřských školek a jedné na tanečním soustředění byl pedofil Petr D. odsouzen na devět let do vězení a proti rozsudku se odvolal. Matka jeho údajné životní lásky odešla od soudu s podmíněným trestem tři roky za obchodování s lidmi. Ona sama se slepě do našeho pachatele Plyšáčka zamilovala, protože neměli žádné hlídání v rodině, takže ho brali jako rodinného přítele. Maminka potom v průběhu doby zjistila, že má nějaké pedofilní sklony, ale on jí přesvědčoval o tom, že prostě si počká, až jí bude patnáct a více.
Pedokrál Petr D. se okamžiku, kdyby po odsezení trestu nastoupil k nařízené ústavní sexologické léčbě, nedočkal. V dubnu roku 2020, dva roky poté, co ho zadržela policie, spáchal v mírovské věznici sebevraždu. Vyšetřování policistů ale ukázalo, že se se zločiny spojenými s dětskou pornografií a sexuálním zneužíváním budou určitě setkávat i v budoucnosti.
Já si myslím, že když začnou chodit do školky v nějakém věku těch 4-5 let, tak by měly vědět ty děti, kdo na něho kde smí a nesmí sahat. Včetně učitelů a pedagogického personálu a sportovních oddílech. A hlavně, aby se ty děti nebály, pokud se něco takového děje. To doma říct, důvěra mezi rodičem a dítětem. A pokud to nechce říct třeba rodiči, tak i ve školách. Ptala jsem se i učitelů, jak vlastně probíhá nějaká sexuální výchova. Proč třeba o některých věcech nemluví? Oni mi řeknou, my to nemáme v osnovách. Proč? Vidíme to, co se děje, ať v České republice, nebo i ve světě. Proč něco tabuzovat, když máme 21. století? Ale pořád se to děje. Bohužel.
(hudba)
-O jeho zmizení jste věděl? -Jo, věděl. Věděl, že jste tady kvůli tomu. Chováte se ke mně jako k podezřelímu.
(hudba)
a na dalších podcastových platformách.
Přepis Whisper.cpp, bez kontroly.
[spoil] Český rozhlas dvojka uvádí True Crime Mirka Vaňury - Kriminálka.
Bylo jaro roku 2017 a několik žen z obsluhy středověké tématické restaurace překvapilo neobvyklé vytržení z každodenní rutiny. Doslova je fascinovala podezřele vypadající dvojice návštěvníků. Muž, oblečený do královského kostýmu, se nezvyklé láskyplně dvořil malé holčičce, převlečené za princeznu. Chovali se jako pár skutečných milenců. A polibky, předávání jídla z úst do úst nebo hlazení před ženským personálem téměř neskrývaly. Byly to všechno ženy, které doma děti mají, některé byly už i babičkami, takže se jim to nezdálo, ale v tuhletu chvíli ještě ani netušili, jak se zachovat.
Středočeská vyšetřovatelka Dagmar Šnýdrová popisuje typickou situaci spojenou s případem sexuálního útoku a zneužití se zdánlivě nejasnými hranicemi. Ženy z obsluhy středověké vesničky
tehdy situaci vyhodnotily jako nevinnou a pochybnosti odložili stranou. Na podzim je ale stejná dvojice v zábavním areálu upoutala znovu. Tentokrát šlo o školní výlet a muž z něho dívku vyzvedával. Mě oslovila naše paní sekretářka s tím, že přišlo takové podivné trestní oznámení nebo spíš podnět z jedné firmy tady z okolí. Ta firma provazuje určitou středověkou vesničku, kam chodí na návštěvu malé děti na prohlídku a bylo potřeba posoudit závažnost toho trestního oznámení. Tam se to týkalo oznámení jedné dívky, která tam přijela s podivným mužem asi 40 letým
a ten se k ní měl takovým nevhodným, nestandardním způsobem chovat. Že ji měl líbat, osahávat a podobně. Chtěly to oznámit, ale zároveň se bály, aby se nedopustily nějakého křivého obvinění, někomu neuškodily, takže ta situace pro ně byla jako hodně nepříjemná. Napsaly to velice opatrně, ten oznamující e-mail a vlastně poslaly to policii.
My jsme museli prostě prověřit, jestli tam došlo k něčemu závažnějšímu. A ty ženy nás strašně upoutaly, jak dokázaly mluvit. U nich bylo vidět, že jsou prostě z toho jednání toho podezřelého zaskočené, že pro ně to bylo něco absolutně neobyklýho. Mě to tedy zahujalo tím, že to bylo na veřejnosti. Že vlastně na veřejnosti, kde teda běžně chodili lidi, tam si prostě prohlíží určitý skanzen, dělají se tam různé výrobky, řemesla atd. Tak ten muž se tam procházel s asi 8-letou holčičkou, podle těch oznamovatelek. A opravdu mezi lidmi na místě veřejnosti přístupném ji měl divně osahávat, měl si jí dávat na klín obkročmo a měl ji líbat.
Operativa Nymburské kriminálky Diana Bušková a Jan Šimonel se od zaměstnankyní skanzenu dozvěděli, že neznámý není otcem dívenky, ale podle učitelek, kterých se opatrně vyptávali, je rodinným přítelem, který prý holčičku ze školy může vyzvedávat. Také si všimli, že auto, se kterým si muž holčičku odvezl, mělo potisk s reklamou na taneční školu.
Postupovali jsme s maximální cítlivostí po celou dobu obezřetností. Já jsem měla tu výhodu, že náš vedoucí tam hnedka do toho případu zapojil dva kolegy operativce. Byli opravdu vynikající, oni vlastně dělají problematiku násilí, takže na ně jsem se mohla velice spolehnout a já dělám problematiku dětí a mravnosti. Takže mí kolegové se vlastně toho i hned ujali a udělali velice takové diskrétní šetření v té firmě. Oni kolegové na toto prostě mají čuch, ten šestý smysl a já jim věřím.
Takže tady to prostě zafungovalo a vrátili se a opravdu jsem viděla, že ta věc je závažná a tak jsme už pochopili, že opravdu je potřeba se tomuto ně věnovat. Díky výrazné reklamě na autě se středočeským kriminalistům podařilo, podle popisu svědkyň, nalézt konkrétní taneční školu a dohledat tak i totožnost muže. Na toho podezřelého jsme se dostali díky tomu nápisu na tom autu, kde jsme zjistili, že skutečně takovéhle tanečky existují. Našli jsme tam nějaký plakát, kde on měl dokonce svoji fotku. Byly tam holčičky, jak tancují, a vlastně vpravo nahoře byla i holčička v bílých šatech s korunkou a naprosto odpovídala tomu popisu.
Šlo o známého a mezi lidmi oblíbeného učitele tance Petra D., který během kroužků v mateřských školách učil tančit malé holčičky. Diana Bušková si připomněla jeho chování ve skanzenu a neubránila se obavám. Bylo podivné, že cizí muž se prostě k nezletilé dívce chová tímhletím způsobem, dá se říct, velice intimním. Tím, že to probíhalo na veřejnosti, tak jsem si říkala, co asi teda probíhá někde v soukromí. To je asi nejtěžší, když tušíte a všechno nasvědčuje tomu, že se tam děje závažná věc, ale zároveň nemáte žádné důkazy, nemáte žádné informace a musíte to vlastně nasbírat tak, aby o tom ti předmětní lidé nevěděli.
Operativci dohledali podrobnosti a kromě jména podezřelého měli brzy i seznam školek, kde vyučuje tanec. Když si ho prověřovali ve svých materiálech, ukázalo se, že to není poprvé, co má problémy se zákonem. Již v minulosti bylo oznámení podáno na tu osobu, ale nedošlo tam v té době k nějakém návrhu na podání obžaloby nebo k odsouzení toho pachatele. Jsem si zjistil tu vyšetřovatelku, která to tam dělala. Já jsem jí říkal, ale nevzpomínáš si, když si dělala nějakého Petra ***a? A ještě než jsem začal něco říct, tak ono "Pane bože, udělal něco?" Hned byla zaskočená, jo? Šli jsme za ní a díky ní jsme se dozvěděli, že muž tam byl vyslýchaný, že přiznal, že je pedofil, že má svý vlastní pedofilní stránky, který nazývá "*". Bylo to určité sdružení osob, které zabývaly se sexem, který se týká dětí. On se tam sám jmenoval králem té "*", nazýval sám sebe králem pedofilů a tam poskytoval amatérsko-poloprofesionální rady lidem, kteří můžou mít nějaký sklon k pedofilii, kterým různě jim tam radil a byly to poměrně až jako extrémní názory, kam tam až zacházel. On to tam tak hezky všechno popisoval, ale nepřekračovalo to hranu toho zákona.
A to bylo strašně zvláštní, že [highlight=yellow]on vlastně nejdřív figuroval na tom Čepku, kde on pak měl komentáře a on, plyšáček, jak se strašně vychloubal a to, tak on tam přestřeloval. A i tý komunitě to prostě potom začalo vadit, usměrňovali ho tam, ale on se nenechal a vlastně ho se potom dotklo, že oni ho odtamtud odstranili a na základě toho, že ho odstranili, tak on si založil ty vlastní stránky.[/highlight]
I když předchozí prověřování Petra D. skončilo tím, že zákon neporušil, jeho stránky "*" se staly důležitým zdrojem informací pro policii. Když pak operativa pokračovala všetření kolem jeho tanečních kurzů, všechno se začalo propojovat. Ten muž byl učitelem tance po různých školkách mateřských, takže jsme nakontaktovali mateřské školky, kde on učil, ale samozřejmě velice diskrétním způsobem, kdy jsme měli veliké, ale opravdu veliké štěstí, že všechny to byly samé ženy, které jsme tam vyslýchali, ty učitelky, pedagožky, tak opravdu ony nám samozřejmě musely podat samotně, nebo že o tom nebudou nikde hovořit, nicméně museli jsme i tak spoléhat, že se nikde, opravdu nikde nezmíní a opravdu ony to dodržely. Ony to dodržely, protože věděly, pochopily, že věc je velice závažná.
Podařilo se jim v tu chvíli tedy přesvědčit státní zástupkyni, že do výslechu dívky nepůjdou, udělali šetření a zjistili, že je to učitel tance, který dělá externě učitele tance v mateřských školách po území hlavního města Prahy a středočeského kraje, že tam vyučuje a s touto dívkou, že se stýká i nejenom v rámci nějakého přátelství, ale že ji sebou na ty tanečky vodí a představuje ji jako svoji asistentku.
On vlastně byl vynikající manipulátor a perfektně komunikoval, uměl hrozně dobře vystupovat, vzdělaný člověk z rodiny teda právníků, to chování bylo neskutečně kultivované. Takže ti lidé na to slyšeli. On dokázal každému zalichotit, dokázal manipulovat. Dokázal na tu jeho strunku zahrát, takže všichni ho milovali. On byl velice oblíben u těch učitelek, u těch dětí byl oblíben. Byl oblíben teda bohužel i u některých odborníků lékařských, kde ho teda využívali i pro nějaké výzkumy. Takže on to měl jako opravdu velmi nastudované.
I když informace z okolí Petra D. kriminálce potvrzovaly, že mají proti sobě inteligentního soupeře, do karet jim hrála jeho otevřenost na fóru pro pedofily. Zdálo se, že dívka, kterou nazýval svou princeznou a dělala mu oficiálně asistentku, je součástí mnohem závažnějších sexuálních hrátek a že její rodina o tom nemá tušení.
Jak zjistila operativa, si ji vozil k sobě domů. Tenkrát vlastně on měl pronájatý byt na velice hezkém místě. A my jsme měli tu informaci, věděli jsme, že s tou dívkou vchází odpoledne do toho bytu. Ona u něj pobyde třeba 3-4 hodinky. A kde se teda snad jako údajně, podle vyjádření školy nebo matky už nevím, učí hrát na klavír a pak vlastně po několika hodinách z toho bytu s ním opět vychází a je převlečená, má jiné oblečení. Takže zřejmě se někde musela převléct, zřejmě u něj, takže jsme si kladly otázku, co se v tom bytě děje.
Podle dalšího šetření, které policie zaměřila na rodinu dívky, se ukázalo, že matka na stránkách "*" aktivně vystupuje pod smyšleným jménem. Podezření, zda s neobvyklým vztahem své 6-leté dcery přeci jen nemá něco společného, sílilo. I to chování těch rodičů nám přišlo teda vysoce nestandardní. A tím, že jsme pak i zjistili, že ta matka vystupuje pod určitou přesdívkou na té "*", tak už nám to přišlo teda velmi, velmi nebezpečné v určité dívce. Protože se ukazovalo, že maminka z největší pravděpodobností té holčičky ví, co se děje, a že bychom to mohli udělat i na obchod s lidmi a vzhledem k věku dívky na znásilnění té dívenky. Byly povoleny potom odposlechy jejich telefonů, kde z té komunikace jsme získali další indicie, že doopravdy tomu je tak, že i matka té dívky ví, co vlastně ten náš pachatel s malou dívenkou dělá. Z telefonátů vyplynulo, že matka dívky musí tušit, co se děje. Otec ale zřejmě nic nevěděl, byl často mimo domov a žádné podezření v souvislosti s ním policie neměla.
Jan Šimonel vzpomíná, jak citlivě musela operativa v případu postupovat. Já si myslím, že ten táta prostě věděl, že holčička chodí na tanečky a že chodí k němu domů učit se na klavír a víc to asi nerozpitvával. Tam byla hlavní ta matka a ten táta asi nebyl takový, že by se nějak víc zajímal, že by tam mohl docházet k něčemu horšímu. Třeba ho to ani nenapadlo. Policie musela opatrně našlapovat, aby nedošlo k předčasnému prozrazení. K překvapení všech se učitel nesnažil na veřejnosti nijak skrývat. Po ulicích se se svou, jak ji říkal, vyvolenou, procházel bestarostně. Vodil ji do těch nejprestižnějších podniků a restaurací a choval se k ní jako ke své přítelkyni. Jakoby si opravdu myslel, že ho nikdo nemůže chytit. Tam byly informace, že tam jsou ještě další holčičky podobného věku a možná i mladší, protože tady ta dívka pro ně už začínala být stará.
Tam byl problém, že jeho cílová skupina byla poněkud nižší, takže ta dívka by zřejmě tak třeba ještě půl roku, rok a pak už teda pro ně by byla nezajímavá, protože by byla příliš dospělá, ale ona byla jeho královna. Ona byla vlastně jeho vyvolená, kdy on ji tak i nazýval královnou, sám se nazýval králem. Kolegové zjistili, že tahle ta naše největší, takže ta asi bude nejvíce poškozená, protože se jim podařilo v rámci toho šetření zjistit, že když jsou třeba prázdniny jarní, takže jí hlídá, vodí k sobě do toho bytu, který má. Já si myslím, že jeho problém byl to, protože se jako hodně předváděl, netajil se s tím a rád se prezentoval tím a přestával být opatrný. A byl se na tolik jistý, na tolik jistý, že to má tak zmáklý, že vlastně už se jako přestal i na té veřejnosti jako kontrolovat.
Ta matka zřejmě mu nahrávala, že ona jako s tím souhlasila, že je to všecko v pořádku, takže mu zřejmě dodávala toho pocitu té jistoty. Obavy o bezpečí dívek ale narůstaly s tím, co operativa zjišťovala. To bylo velmi alarmující, tak ten plyšáček vlastně nejenom, že dělal ty tanečky, ale on pořádal v létě i tábory pro děti, nevím jestli to měl teď na týden nebo na čtrnáct dní, kde prostě všechny ty děti, které k němu chodily, tak měly možnost jít na tenhle tábor a on tam tahle ty učitelé a profesory zval a oni jim tam dávali přednášky ze svojich oborů. A ty učitelé prostě byly pedofilové.
Středočeská kriminálka měla mnoho podezření, ale zásadní důkazy zatím chyběly. Kriminalisté ale věřili, že v soukromí Petra D. nějaké najdou a připravovali jeho zadržení. Jsme říkali, že možná tu dívku třeba nějak natáčí, fotí. Nicméně neměli jsme ten důkaz. Neměli jsme ten hlavní důkaz, co on s tou dívkou dělá. To jsme prostě neměli. Probíhalo to v soukromí, že jo. Nemohli jsme tam vpadnout ve chvíli, kdy tam měl tu dívku, aby jsme teda třeba přistihli při činu nebo v nějaké situaci kompromitující. Když jsme tam jako vlítli, tak aby jsme tam nějaký důkazy zajistili. To nešlo, protože jsme se obávali. On to byl byt v patře. Obávali jsme se, že by třeba vyskočil s dívkou z okna, že by nějakým způsobem ohrozil. To zadržení bylo napláno mělně důkladně, protože my jsme měli skutečně dobře zmapovanýho. On ty školky měl každej den od pondělí do pátku a měli jsme zadokumentováno, kde přesně v jakých časech v těch školkách je. A on to neměnil, měl to tak v podstatě celý rok.
Po měsících sledování bylo rozhodnuto a učitel tance Petr D. skončil v policejních poutech po zákroku na chodníku. Byly to kluci v čerňákách, v kuklách. Aby jemu docvaklo, že se skutečně děje něco prostě. Aby byl zaskočený. Toto organizace začala tím, že jsme začínali na obou místech současně. Poté co dívenka odešla do školy, takže ani ona nebyla přítomna tomu, když se přišlo do jejího bydliště, kde byla maminka. Nevěděli prostě o sobě, že je děláno samostatně. On byl hrozně vyplašený a řekla bych, že byl vztek. Že měl vztek, když ho kolega sebral a nasazoval mu pouta. Ono to bylo veřejně kousek od jeho bytu. Takže byl hrozně překvapený. On to vůbec nečekal.
Petr D. si během úvodního výslechu stál za tím, že nic špatného nedělá. A zpočátku sebevědomně tvrdil, že zákony u nás nejsou správně nastavené. Věděl, že teď spadla klec. Vysvětovali jsme, kvůli urychlení trestního řízení, že ty soubory a takhle, když řekne hesla, že to všechno proběhne rychlejc. Rychlejce to vyřeší a takhle. Ale on to neřekl. Zatímco Petr D. během prvních výslechů vylučoval jakékoliv překročení zákona ve vztahu s dcerou rodiné známé a policii přesvědčoval, že by své malé životní lásce nikdy neublížil, vyšetřovatelka Dagmar Schnydrová si s holčičkou promluvila.
Tak samozřejmě, když by si nám něco nechtěla říct, tak nemusí. Ale samozřejmě, když by si nám něco říct chtěla, tak mluvit pravdu. Nic nevymýšlej. Ano, čitám, znáte se, ale příbuzní nejste. Takže mluvit pravdu. A nic nevymýšlet. Ano. Ona byla od něho tak dobře zmanipulována, protože on ji pořád říkal, že je to jen mezi nimi tajemství, které se nikdo nesmí dozvědět. Takže připustila pouze nějaké lehké lechtání po zádech pavím perem a vůbec, že by mezi nimi došlo k nějakým sexuálním praktikám. Ona to vůbec nepopisovala. Tak dobře byla zmanipulovaná. A on si byl tak jistý, že se nikdo nic nedozví, protože ji má tak zmanipulovanou.
Dívka nejprve nepřipouštěla, že by se s panem učitelem nějak víc sblížili. Ale po uklidňujících otázkách nakonec přiznala, že u něj dokonce i přespávala. Petr D. ale stále trval na tom, že o překročení hranic nemůže být řeč. Že jsou pouze kamarádi, přátelé, že ona mu dělá asistentku při těch tanečních kroužkách, ale nepřiznal, že by mezi nimi bylo něco blíž. Ano, že spolu byli třeba v restauraci, protože pak tady hádali oznámení i z různých restaurací na území hlavního města Prahy, že byly viděni, že se pusinkují při jídle, že prostě nestandardní chování může vůči takhle malé dívce. To, co jsme měli zadokumentováno, tak on přiznal, ano, byli jsme v restauraci, ale že by tam došlo mezi nimi k nějakým dalším intimnostem, to vůbec nechtěl přiznat. On to v podstatě bagatelizoval, že tohle všechno bylo po dohodě s matkou a holčičkou, že má skvělej vztah a to, že se obejmou, nebo že si dají pusinku, na tom prostě neviděl nic špatného, nebo že chodí do drahých restaurací a takhle, nebo že se k ní takhle chová.
Tohle všechno mu připustil, to, co mu dělal na veřejnosti, ale samozřejmě, že by mělo být něco horšího u něj doma, to ne. To do výslechu neřekl. Tým Středočeské kriminálky spoléhal na další klíčový okamžik související se zadržením plišáčka - domovní prohlídku. Doufali, že najdou usvědčující důkazy. A v té chvíli se Petr D. nechtěně prozradil. Já si pamatuju, když jsme dělali tu domovku a vlastně našli jsme ty flešky, kde bylo to největší gro, tak on tam nějak řeknl co v tom smyslu, že budu povýšen. Zaheslované USB disky z terabajty dat prověřovali policejní specialisté. A přesto, že král pedofilů věřil, že jeho heslo nikdo neprolomí, samozřejmě se mýlil.
Stovky pornografických videí a fotek měl ukázkově srovnaných. On byl skutečný pedant. On to měl chronologický seřezeň podle datumů rozdělený dál, možná i podle holčiček nebo školek a takhle. A měl to tam hezky všechno. A samozřejmě to všechno vyhodnocení taky nebylo úplně jednoduché pro ty kolegy, kteří se na to dívali. Na těch videích byla jedna ta naše slečna plus plyšáček ve velmi intimních pozicích. A ty videonahrávky byly i nejenom nějaké krátké časové úseky, ale trvaly třeba třičtvrtě hodinu. On samozřejmě to gró, že by se na tý dívce dopouštěl daleko horších věcí, než je prostě objímání pusinky, to samozřejmě nepřipustil. On nevěděl, že my tady to víme. Ani poté, co tým Dagmar Šnýdrové zadokumentoval všechny [highlight=yellow]pedofilní sexuální aktivity[/highlight] Petra D. a oznámil mu, co všechno už vědí, plyšáček svou vinu nepřiznával.
On to stavil do role, že to bylo jenom pouze pro jeho potřebu, že to nikdy nemělo spatřit světlo světa a on si tu slečnu chtěl vzít až dospěje. A tohle bude uchování na dobu, kdy byla v tom věku, který on jako pedofil preferoval. První přelíčení s pedofilně zaměřeným učitelem tance se neslo v teatrálním duchu. Prohlašoval, že je nevinný a trest zničí jeho krystalickou lásku k šestileté dívce. Vidím, že běžný člověk nedokáže pochopit, jak jsem byl motivován, o co mně šlo. Na tomhle stráně máme pocit, než si chci zebřít, ale že máme. A vlastně jsem zklamal všechny pedofily. Taky se mi vedlo k tomu, aby nezneužívali, ale nakonec sám téhokrát prostě takhle zbrdele. Dojel jsem si tři, aby vrchnul sloub k místka, kde jsem rozhodování utlatnil smrchovanou mou bylost při věřenou dávkou lásky.
Po promítnutí sexuálních nahrávek Plyšáčka u soudu bylo jasné, že vše tak čisté a nevinné, jak prohlašoval, evidentně nebylo. Ačkoliv svou vinu částečně přiznával, opakovaně litoval především sám sebe. Za sexuální zneužití deseti dívek z pražských mateřských školek a jedné na tanečním soustředění byl pedofil Petr D. odsouzen na devět let do vězení a proti rozsudku se odvolal. Matka jeho údajné životní lásky odešla od soudu s podmíněným trestem tři roky za obchodování s lidmi. Ona sama se slepě do našeho pachatele Plyšáčka zamilovala, protože neměli žádné hlídání v rodině, takže ho brali jako rodinného přítele. Maminka potom v průběhu doby zjistila, že má nějaké pedofilní sklony, ale on jí přesvědčoval o tom, že prostě si počká, až jí bude patnáct a více.
Pedokrál Petr D. se okamžiku, kdyby po odsezení trestu nastoupil k nařízené ústavní sexologické léčbě, nedočkal. V dubnu roku 2020, dva roky poté, co ho zadržela policie, spáchal v mírovské věznici sebevraždu. Vyšetřování policistů ale ukázalo, že se se zločiny spojenými s dětskou pornografií a sexuálním zneužíváním budou určitě setkávat i v budoucnosti.
Já si myslím, že když začnou chodit do školky v nějakém věku těch 4-5 let, tak by měly vědět ty děti, kdo na něho kde smí a nesmí sahat. Včetně učitelů a pedagogického personálu a sportovních oddílech. A hlavně, aby se ty děti nebály, pokud se něco takového děje. To doma říct, důvěra mezi rodičem a dítětem. A pokud to nechce říct třeba rodiči, tak i ve školách. Ptala jsem se i učitelů, jak vlastně probíhá nějaká sexuální výchova. Proč třeba o některých věcech nemluví? Oni mi řeknou, my to nemáme v osnovách. Proč? Vidíme to, co se děje, ať v České republice, nebo i ve světě. [highlight=yellow]Proč něco tabuzovat, když máme 21. století? [/highlight]Ale pořád se to děje. Bohužel.
(hudba)
-O jeho zmizení jste věděl? -Jo, věděl. Věděl, že jste tady kvůli tomu. Chováte se ke mně jako k podezřelímu.
(hudba)
a na dalších podcastových platformách.[/spoil]