od MarkM » středa 7. 8. 2013, 15:04:14
Ahoj Moniko,
je pravda, že by bylo úplně nejideálnější, kdybych mohl strávit zbytek života s mojí dětskou láskou.
Co se týká přiznání opravdu nevím, jak by to bylo. Záleželo by na milion okolnostech. Určitě by to neprobíhalo tak, že bych na ní zničeho nic např. ve 20 letech vybaf, že jí miluju a že jí miluju už od dětství. Ten vztah by musel mít nějaký vývoj i v jejím dospívání a potom by se vidělo, jak by to bylo. Ale byl by to asi tak odevřený vztah, že bych jí to ani říkat nemusel měla by to více méně poznat i sama, že jí mám rád malinko víc, než jako kamarádku (myšleno ve věku kolem 18 let) a bud by ty city opětovala, anebo ne… ale říct jen tak z čistého nebe např. v těch 20 letech miluju tě, by nebylo pro mě. Ale myslím, že zaleží na tom vztahu jako celku od dětství, jak by se to vyvíjelo a jaké by to bylo v dospělosti holčičky, jaká by byla i ona a jak by to mezi námi vypadalo. Podle toho bych se rozhodoval , jak a jestli vůbec jí něco vyznávat.
Navíc takové přiznání komukoliv je na celý život, ale kdyby ten vztah byl pěkný a přirozený, tak proč ne. A potom pochybuju, že by to brala jako nějakou hru… A ani já to neberu jako hru, dítě beru hlavně jako dítě.
Ale nakonec máš i pravdu, že to vyznání bych mohl blbě odhadnout a mohlo by to dopadnout špatně.
A taky ještě nakonec, kdybych teď chtěl vyznat holčičce v její dospělosti lásku, už bude mezi námi rozdíl přibližně 20 let…
Monika píše: připadá mi, že většina z vás co tady píšete vztahy opravdu hluboce a opravdově prožívá a možná víc než většina heterosexuálů ...
Ono se není možná co divit
Přece jen heteraci více méně mají mnoho možností. My nějaké dítě musíme v okolí mít (a už to je největší problém), potom když už se s dítkem seznámíme i s rodiči (jo to je taky velký problém někdy), tak dítko potom musí chtít, rodič musí dovolit a pedofil musí mít čas. Takže ono se není čemu divit, že to máme možná intenzivnější. Heteráci, když mají vztah v podstatě záleží jen na nich, kdy spolu budou chtít být.
Třeba v jednom období a to trvalo 5 let přibližně, sem neměl kontakt absolutně žádný s žádným dítětem. Zkus 5let nepromluvit s žádným mužem
(já vím je to blbost, ale zkus si to představit)
Ahoj Moniko,
je pravda, že by bylo úplně nejideálnější, kdybych mohl strávit zbytek života s mojí dětskou láskou.
Co se týká přiznání opravdu nevím, jak by to bylo. Záleželo by na milion okolnostech. Určitě by to neprobíhalo tak, že bych na ní zničeho nic např. ve 20 letech vybaf, že jí miluju a že jí miluju už od dětství. Ten vztah by musel mít nějaký vývoj i v jejím dospívání a potom by se vidělo, jak by to bylo. Ale byl by to asi tak odevřený vztah, že bych jí to ani říkat nemusel měla by to více méně poznat i sama, že jí mám rád malinko víc, než jako kamarádku (myšleno ve věku kolem 18 let) a bud by ty city opětovala, anebo ne… ale říct jen tak z čistého nebe např. v těch 20 letech miluju tě, by nebylo pro mě. Ale myslím, že zaleží na tom vztahu jako celku od dětství, jak by se to vyvíjelo a jaké by to bylo v dospělosti holčičky, jaká by byla i ona a jak by to mezi námi vypadalo. Podle toho bych se rozhodoval , jak a jestli vůbec jí něco vyznávat.
Navíc takové přiznání komukoliv je na celý život, ale kdyby ten vztah byl pěkný a přirozený, tak proč ne. A potom pochybuju, že by to brala jako nějakou hru… A ani já to neberu jako hru, dítě beru hlavně jako dítě.
Ale nakonec máš i pravdu, že to vyznání bych mohl blbě odhadnout a mohlo by to dopadnout špatně.
A taky ještě nakonec, kdybych teď chtěl vyznat holčičce v její dospělosti lásku, už bude mezi námi rozdíl přibližně 20 let…
[quote="Monika"] připadá mi, že většina z vás co tady píšete vztahy opravdu hluboce a opravdově prožívá a možná víc než většina heterosexuálů ... [/quote] Ono se není možná co divit :) Přece jen heteraci více méně mají mnoho možností. My nějaké dítě musíme v okolí mít (a už to je největší problém), potom když už se s dítkem seznámíme i s rodiči (jo to je taky velký problém někdy), tak dítko potom musí chtít, rodič musí dovolit a pedofil musí mít čas. Takže ono se není čemu divit, že to máme možná intenzivnější. Heteráci, když mají vztah v podstatě záleží jen na nich, kdy spolu budou chtít být.
Třeba v jednom období a to trvalo 5 let přibližně, sem neměl kontakt absolutně žádný s žádným dítětem. Zkus 5let nepromluvit s žádným mužem :) (já vím je to blbost, ale zkus si to představit)