Příběh oběti

Odeslat odpověď


BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou vypnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Příběh oběti

Re: Příběh oběti

od Kasz » sobota 4. 12. 2021, 20:56:47

Možná, že by to dnes takto autorka už nenapsala. Přece jen je to skoro 3 roky zpět, co to psala.

Re: Příběh oběti

od Zappart » sobota 4. 12. 2021, 18:28:21

Tereza píše: středa 27. 3. 2019, 21:33:18 ...Osobně si neumím představit sadistu, který by nikomu neublížil, protože by tím pádem nepřišel na to, že je sadista...
Stejně tak by tedy bylo nemožné si představit pedofila, co neublížil dítěti, protože by tím pádem nepřišel na to, že je pedofil? *think*
Já si myslím, že většina lidí ví, co je sexuálně vzrušuje.

Re: Příběh oběti

od Tereza » středa 27. 3. 2019, 21:33:18

Jen upozorním, že jsou mezi námi i sadisté, kteří dětem také neubliřují. ;D Možná bych používal raději termín násilník.
Omlouvám se, dala jsem proto termín do uvozovek, protože jsem nevěděla jak tuto osobnost člověka popsat. Studuji právní obor, a termín ,sadista' používáme teda pro lidi, kteří působí bolest a mají z toho potěšení. Osobně si neumím představit sadistu, který by nikomu neublížil, protože by tím pádem nepřišel na to, že je sadista. Ale jsou to pouze mé domněnky, přeci jen se do této sféry teprve dostávám a budu ráda za každou radu, připomínku a nebo ve vašem případě také tip na film, na který se určitě podívám. Takže ještě jednou děkuji. :-)

Re: Příběh oběti

od Fx100d » středa 27. 3. 2019, 19:08:08

Tereza píše: Pak jsou bohužel případy ,,sadistů,, kterým je jedno, zda dítěti ublíží nebo ne - a těch mi je líto obzvlášť, protože tu lásku nikdy necítili ani z části... což je hrozně smutné.
Jen upozorním, že jsou mezi námi i sadisté, kteří dětem také neubliřují. ;D Možná bych používal raději termín násilník. Ostatně Daniel Kubec je také sadistický pedofil. Pokud se chceš něco o něm dozvědět, doporučuji jeho knihu Štěně bez oušek. Popřípadě obecněji film Danielův svět. ;)

Re: Příběh oběti

od Tereza » úterý 26. 3. 2019, 20:48:28

Co Tě přimělo k tomu, svěřit se se svým příběhem právě na tomto webu? Vůbec bych se nedivil, kdyby jsi po svých zkušenostech považovala tyto stránky za území nepřítele
Víte, já to neberu jako nepřátelské území. Naopak si myslím, že paradoxně tady bych mohla najít pochopení. Myslím si, nebo v to aspoň doufám, že takových jako on je málo. Nebo aspoň méně než pedofilů, kteří by dítěti nikdy neublížili. Snažím se v tom špatném najít důvod, proč se mi to stalo. Možná je to proto, že bych se měla pokusit lépe pochopit myšlení a city lidí, kteří to takto mají. Necítím vůči Vám nějakou zášť nebo dokonce nenávist - to opravdu ne - naopak myslím, že většina z vás je opravdu plná lásky, kterou nemohou dát najevo. Pak jsou bohužel případy ,,sadistů,, kterým je jedno, zda dítěti ublíží nebo ne - a těch mi je líto obzvlášť, protože tu lásku nikdy necítili ani z části... což je hrozně smutné.

Re: Příběh oběti

od pbd » pondělí 25. 3. 2019, 22:18:21

Ahoj Terezo,

je mi opravdu líto, co sis musela prožít. Je to hrozné, když někdo takto systematicky a dlouhodobě znásilňuje dítě. Rád bych se na něco zeptal, pokud není nevhodné.

Co Tě přimělo k tomu, svěřit se se svým příběhem právě na tomto webu? Vůbec bych se nedivil, kdyby jsi po svých zkušenostech považovala tyto stránky za území nepřítele.

Re: Příběh oběti

od Filip » sobota 23. 3. 2019, 21:15:15

Želám i veľa psychických síl, aby si dokázala prekonať bolesti minulosti. :)

Re: Příběh oběti

od Tereza » sobota 23. 3. 2019, 14:46:58

Little Hero píše:Taky jsem si říkal, že mamince slečny (paní?) Terezy nepřišlo celá léta divné, že si jako malá najednou začala stěžovat na bolesti břicha a k tetě a strejdovi nechtěla jezdit a probrečela celý týden... Snad opravdu neměla jinou možnost hlídání, tak tomuhle nevěnovala pozornost, kdo ví... Nikdy si ničeho nevšimla třeba při koupání?
Bohužel, mamka na vyber měla vždycky a nikdy mě nedala jinam.. mamka si nikdy u mě ničeho nevsimala takže nevím. Děkuji vám moc za hezkou zprávu a podporu.. vazim si toho, a je milé vidět i někoho, komu na obětech záleží

Re: Příběh oběti

od Tereza » sobota 23. 3. 2019, 14:44:08

Mathias8 píše:*drag* Je mi nesmierne luto cim ste si musela ako dieta prejst. ...
Děkuji vám moc. Stezovani na břicho bylo časté, ale mamka si me nikdy moc jako dítěte nevsimala a i když signálu bylo hodně tak ji to nikdy moc nezajimalo, i když jsem měla byt hlídaná - tak babičky byly.. nevím dodnes, proč jsem musela jezdit zrovna tam

Re: Příběh oběti

od Little Hero » pátek 22. 3. 2019, 20:59:10

Taky jsem si říkal, že mamince slečny (paní?) Terezy nepřišlo celá léta divné, že si jako malá najednou začala stěžovat na bolesti břicha a k tetě a strejdovi nechtěla jezdit a probrečela celý týden... Snad opravdu neměla jinou možnost hlídání, tak tomuhle nevěnovala pozornost, kdo ví... Nikdy si ničeho nevšimla třeba při koupání?
Ten člověk (Josef) pravděpodobně byl pedofil (myslím, že pokud by paní Terezu používal jen jako náhradní sexuální objekt, tak by si ji nenatáčel), ale ještě s nějakou osobnostní vadou, když dokázal být tak hrubý a pokračovat ve svém jednání i přes protesty a pláč... To jsou opravdu hnusáci a ubožáci, a přitom si to ani neuvědomují nebo je jim to prostě jedno... Slečně Tereze přeji již jenom to nejlepší a nalezení citlivého partnera, který jí pomůže se přes ty problémy v sexuální oblasti zdárně přenést. A kdo ví... možná, že ten strejda zas tak v klidu neodešel... a kdyby snad ano, tak jak se říká - v pekle je místa vždycky dost...

Re: Příběh oběti

od Mathias8 » pátek 22. 3. 2019, 19:53:54

*drag*
Je mi nesmierne luto cim ste si musela ako dieta prejst. Ja sam sa snazim vsimat si co i len slabe signaly, ktore by mi napovedali ze sa nieco deje. Mam k detom velmi blizko viete a nestrpim ak by mal niekto ublizovat dietatu v mojom okoli ked mozem pomoct. Keby som si vsimol co i len slaby signal nenechal by som to len tak.

Z takychto zivotnych pribehov je mi uzko. Keby som sa mohol presunut v case alebo by ste boli v mojom okoli v tom case a ja by som si vsimol co i len maly signal nenechal by som to len tak.

Myslim, ze stazovanie na bolesti brucha vasej mamine je dost velky signal.
Len si niesom isty, ci to bol naozaj pedofil, pretoze ist takymto drastickym sposobom cez odpor dietata mi na cloveka ktory miluje deti nepripada.

Kazdopadne Vam prajem, aby vas zivot bol odteraz len a len lepsi. Zacat mozete kedykolvek odznovu.

Re: Příběh oběti

od Tereza » pátek 22. 3. 2019, 18:59:50

Fx100d píše:Díky moc za tento příběh. Je mi velice líto, že existují lidé, kteří dokáží ublížit dítěti a ještě takovým bezohledným způsobem. Tereze přeji, aby se následky těchto odsouzeníhodných činů co nejvíce eliminovali. Nechť je tento příběh varováním pro ty, kteří si myslí, že sex dětem neublíží a mlčení dítěte berou jako souhlas.
Díky moc. Bylo na jednu stranu fajn se toho v sobě zbavit a konečně to moc říct nekomu, kdo má k této tematice blízko a mozna mě i pochopí.

Re: Příběh oběti

od Fx100d » pátek 22. 3. 2019, 18:27:18

Díky moc za tento příběh. Je mi velice líto, že existují lidé, kteří dokáží ublížit dítěti a ještě takovým bezohledným způsobem. Tereze přeji, aby se následky těchto odsouzeníhodných činů co nejvíce eliminovali. Nechť je tento příběh varováním pro ty, kteří si myslí, že sex dětem neublíží a mlčení dítěte berou jako souhlas.

Příběh oběti

od Tereza » pátek 22. 3. 2019, 17:20:30

Jezdila jsem často na prázdniny a na víkendy ke svému strejdovi a tetě. Teta byla hlavní pokrevný příbuzný – pana (budeme mu říkat třeba Josef) Josefa si vzala ve svých 40ti. V té době, co jsem tam jezdila, jim bylo už kolem 55let. Jezdila jsem tam ráda, měli obrovskou chalupu s pejskem, králíky a hrozně velkou zahradou. Jezdila jsem tam v době, kdy mi bylo kolem 5 let. A od té doby jsem začala pozorovat, že nějaké věci by se dít neměly. První náznaky jsem začala pozorovat ve chvíli, kdy mě neustále natáčel na videokameru – ale pouze ve dnech, kdy jsem běhala po zahradě jen v kalhotkách a podobně. Také mi přišlo hrozně divné, že když jsem byla v kuchyni večer a malovala si, tak si vedle mě často stoupal bez trenek a svým penisem se mi třel o záda. Vždycky mi ztuhla krev v žilách a přestala dýchat. Teta v těchto situacích nikdy nebyla na blízku. Postupně se takové narážky a dotyky stupňovaly. Když mi bylo kolem 6tého roku a na vesnici jsme se šli koupat k jednomu rybníku, tak jsem se samozřejmě koupala nahá. Byla jsem malá a na vesnici to nebylo nic divného. Jenže tam jsem zaregistrovala jeho první impuls k tomu na mě sáhnout už dost přehnaně. Jednalo se o chvíli kdy jsem dřepěla u rybníka a koukala do vody, nikdo nebyl poblíž – a rukou mi zajel přímo mezi nohy a začala jsem cítit ostrou palčivou bolest. Když po minutě ruku vyndal začala jsem krvácet, na to mě ale hned hodil do vody, aby nešlo nic vidět. Od té chvíle jsem doma maminku prosila, aby mě neposílala ke strejdovi a tetě, že mě tam často bolí bříško.. Od mamči jsem vždycky dostala na zadek, ať si nevymýšlím, a že mě beztak nikdo jiný nemůže hlídat a že opět jako každý víkend k tetě a strejdovi pojedu. Brečela jsem celý týden, protože hezké chvíle se začaly vytrácet. Aby toho nebylo málo, tak v zimě se na chalupě moc netopilo a tak jsme spali pod velkýma duchnama (dodneška nespím pod peřinami), naštěstí teta se strejdou v jiném pokoji – jenže kdykoliv jsem večer opět brečela, že chci k mámě, tak mě přišel strejda utěšit. Neutěšoval mě, často si lehal ke mně do postele a přikrýval mě celou tou peřinou, ačkoliv mé protesty k ničemu nebyly tak mi jednou rukou držel ručičky a druhou se mi opět dobýval mezi nohy. Nedokážu tu bolest popsat, dodnes, když si na to vzpomenu to cítím. Tu palčivou bolest v podbříšku, chvílemi jsem měla pocit, že omdlím, protože jsem snad ani nedýchala. Nikdy nezapomněl dodat, ať mě ani nenapadne něco někomu říct, protože by mi stejně nikdo nevěřil a maminka by mě odvezla do dětského domova a určitě by na mě byla hrozně naštvaná za to, co jsem provedla. Když si to tak beru zpětně, vždycky se ve mě snažil vyvolat pocit, že je to jen moje vina a že si za to vlastně můžu sama. V mých 10 letech na mě často lehával po večerech a dělal sexuální pohyby, nutil mě, abych se ho rukou dotýkala mezi nohama a nikterak mu nikdy nevadilo, že u toho brečím až tak, že se zajíkávám. Nutil mě koukat na porno, abych prý věděla, jak to dělat. Ty dny nikdy nezapomenu. A jestli se ptáte jak dlouho to trvalo, tak to trvalo předlouhých 7 let. 7 let marného prosení maminky, abych tam už nemusela, a 7 let toho, kdy na mě nikdo, nikdy nepoznal že mě strejda zneužívá. Dneska je mi 22 a strejda po smrti. Naposledy jsem ho viděla někdy v 16ti, kdy s tetou přijeli k moji mamce a setkali jsme se tam – mluvil na mě, jak kdyby se za ty roky nic nedělo. Bylo mi z něho hrozně zle, a občas jsem přemýšlela, jestli na to náhodou nezapomněl. Ale nakonec jsem dospěla k názoru, že nezapomněl. Ačkoliv to bude znít hrozně, tak jsem si jeho smrt přála každý den i když mi teď dochází, že mi způsobil bolest, kterou budu mít do konce života a on si v klidu odešel aniž by musel nést zodpovědnost za svoje činy. Já se 5 let léčila antidepresivy a mnohých věcí v sexuální oblasti se cítím nesvá dodnes a není den, kdy bych si na to nevzpomněla.

Článek je zveřejněn na webu: Příběh oběti

Nahoru