od Daniel » čtvrtek 18. 2. 2016, 16:10:21
Jednorozec píše:Kapesné, nikdy jsem žádné nedostával ani skutečně nepotřeboval, jak by si mi chtěl strhnout kapesné?
Mám-li říct něco obecně, tak mám za to, že v životě jsou dvě věci, které by měly být ve vzájemné rovnováze, a to jsou práva a povinnosti. Pokud člověk, ať už dospělý nebo dítě, nedostojí svým povinnostem, měl by být krácen na svých právech. A myslím si, že k tomu být dobrým rodičem patří i schopnost jasně definovat v rodině pravidla a pak důsledně dbát na jejich dodržování. A při tom všem také nezapomínat, že jsme rodina, a ne vojenský útvar, a že pravidla by nikdy neměla být důležitější než láska a vzájemné vztahy, a že občas může přijít situace, kdy je dobré (pokud se na tom všichni shodneme) udělat z pravidel výjimku.
Mám-li k tvojí otázce říci něco konkrétnějšího, pak je mi líto, ale bohužel neznám tě, nevím v jaké rodině jsi vyrůstal a nevím ani to, jaká byla tvoje práva a povinnosti v rámci rodiny. Kapesné mi přijde jako dobrý nástroj, jak učit dítě přirozeným důsledkům jeho chování, protože přesně tak to bude později fungovat v životě a v zaměstnání. Nicméně nemusí to být jediný nástroj.
Mimochodem, vážně jsi nepotřeboval kapesné? Já bych si dětství bez kapesného neuměl přestavit. I když je pravda, že jsem si z kapesného hradil poměrně dost věcí. Na střední škole jsem si z kapesného platil i dojíždění do školy, kroužky, školní výlety, příspěvky na SRPŠ a další drobnosti. Rodiče mi dávali zvlášť jen peníze na stravování a na mimořádné akce, jako byl třeba týdenní lyžarský kurz. Ale když na to zpětně vzpomínám, bylo to fajn, i tak mi dost peněz zůstávalo, a učilo mě to přemýšlet dopředu. Když jsem věděl, že pojedeme se školou na exkurzi, tak jsem prostě musel dopředu počítat s tím, že to bude něco stát.
A něco podobného se snažím dělat i u dcery. Když jsem jí třeba naposledy zvýšil kapesné, tak jsem jí spolu s tím řekl, že jestli chce dál odebírat svůj oblíbený časopis, tak si ale musí polovinu ceny zaplatit ze svého (to navýšení bylo samozřejmě vyšší než polovina předplatného). Na konci roku dcera zjistila, že nemá našetřeno dost peněz, nakonec jít to ale vyšlo alespoň na to, aby zaplatila polovinu předplatného na půl roku. Teď už počítá s tím, že v polovině roku si předplatné bude chtít prodloužit a že nesmí všechno utratit.
[quote="Jednorozec"]Kapesné, nikdy jsem žádné nedostával ani skutečně nepotřeboval, jak by si mi chtěl strhnout kapesné?
[/quote]
Mám-li říct něco obecně, tak mám za to, že v životě jsou dvě věci, které by měly být ve vzájemné rovnováze, a to jsou práva a povinnosti. Pokud člověk, ať už dospělý nebo dítě, nedostojí svým povinnostem, měl by být krácen na svých právech. A myslím si, že k tomu být dobrým rodičem patří i schopnost jasně definovat v rodině pravidla a pak důsledně dbát na jejich dodržování. A při tom všem také nezapomínat, že jsme rodina, a ne vojenský útvar, a že pravidla by nikdy neměla být důležitější než láska a vzájemné vztahy, a že občas může přijít situace, kdy je dobré (pokud se na tom všichni shodneme) udělat z pravidel výjimku.
Mám-li k tvojí otázce říci něco konkrétnějšího, pak je mi líto, ale bohužel neznám tě, nevím v jaké rodině jsi vyrůstal a nevím ani to, jaká byla tvoje práva a povinnosti v rámci rodiny. Kapesné mi přijde jako dobrý nástroj, jak učit dítě přirozeným důsledkům jeho chování, protože přesně tak to bude později fungovat v životě a v zaměstnání. Nicméně nemusí to být jediný nástroj.
Mimochodem, vážně jsi nepotřeboval kapesné? Já bych si dětství bez kapesného neuměl přestavit. I když je pravda, že jsem si z kapesného hradil poměrně dost věcí. Na střední škole jsem si z kapesného platil i dojíždění do školy, kroužky, školní výlety, příspěvky na SRPŠ a další drobnosti. Rodiče mi dávali zvlášť jen peníze na stravování a na mimořádné akce, jako byl třeba týdenní lyžarský kurz. Ale když na to zpětně vzpomínám, bylo to fajn, i tak mi dost peněz zůstávalo, a učilo mě to přemýšlet dopředu. Když jsem věděl, že pojedeme se školou na exkurzi, tak jsem prostě musel dopředu počítat s tím, že to bude něco stát.
A něco podobného se snažím dělat i u dcery. Když jsem jí třeba naposledy zvýšil kapesné, tak jsem jí spolu s tím řekl, že jestli chce dál odebírat svůj oblíbený časopis, tak si ale musí polovinu ceny zaplatit ze svého (to navýšení bylo samozřejmě vyšší než polovina předplatného). Na konci roku dcera zjistila, že nemá našetřeno dost peněz, nakonec jít to ale vyšlo alespoň na to, aby zaplatila polovinu předplatného na půl roku. Teď už počítá s tím, že v polovině roku si předplatné bude chtít prodloužit a že nesmí všechno utratit.