Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou vypnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Jednorozec » pondělí 24. 10. 2016, 18:58:47

Pokud by to skutečně mělo způsobovat až takové problémy, tak by naši předci museli být skoro všichni "postižení". Kupodivu tomu tak není.
Podle mne je to čistě o míře. Je něco jiného plácnout díttě po zadku tak, že to pocítí a pochopí jako trest a zbít ho do krve či nějakého tělesného zranění obecně.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Gabriel Svoboda » pondělí 24. 10. 2016, 18:30:10

Osel.cz: Bít, či nebít? To je oč tu běží!

Otázka, zdali naplácat, či nenaplácat neposlušnému dítěti na zadek, dlouhodobě vyvolává divoké diskuze mezi rodiči, psychology a pediatry. Jak se k fyzickým trestům staví věda? Je možné, aby plácnutí na zadek způsobilo u dětí behaviorální problémy, nebo pomáhá při jejich výchově?

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Jednorozec » neděle 6. 3. 2016, 13:09:31

"dívka slovně útočila a poté jej kopla do rozkroku" ... zřejmně skvělá výchova rozvádějících se rodičů..
Docela si ani nedovedu pedstavit jak 10 letá slečna dokáže kopnout dospělého muže do rozkroku, to už je docela atletický výkon :0)

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Gabriel Svoboda » sobota 5. 3. 2016, 14:30:41

Ještě k tomu článku, který citovala Allein:
Čo sa stane s psychikou dieťaťa, ak ho občas výchovne capnete po zadku? Výsledky sú prekvapujúce píše:Je zvláštne, že zákon podchytil páchanie násilia na väzňoch, zločincoch alebo iných dospelých ľuďoch.
Ano, násilí na dospělých lidech už máme zákonem podchyceno a právě proto můžete v řadě případů legálně páchat násilí na dospělém člověku. Kdokoliv se může násilím bránit proti dospělému, který na něj útočí (nutná obrana) nebo pokud je potřeba zabránit škodlivému následku (krajní nouze podle trestního zákoníku). Kdokoliv může zadržet dospělého člověka podezřelého ze spáchání trestného činu (zadržení osoby podezřelé podle trestního řádu). Policista je oprávněn použít násilí proti dospělému člověku k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku (donucovací prostředky podle zákona o policii). Nebezpečného dospělého nemocného můžete dostat do nemocnice násilím a dodatečně to oznámit soudu (hospitalizace bez souhlasu podle zákona o zdravotních službách).

Dětem by policistu, lékaře i soudce měli dělat rodiče — samozřejmě mírněji, ale těžko si lze představit, že by se to obešlo bez jakéhokoliv násilí. Jinak dopadneme jako v jednom starším případu z USA, kdy bylo nepřípustné, aby rodiče dělali své nezvladatelné dceři policistu — to by jí totiž museli dát pár facek, což by bylo týrání; tak přišel policista skutečný a použil proti ní paralyzér, což už bylo zcela legální.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Jednorozec » úterý 23. 2. 2016, 23:09:35

Když jsem potřeboval peníze, tak jsem si o ně řekl (třeba na něco ve škole), případně nějaké jsem si vydělal sám sběrem ovoce/šípků, černého bezu atd (na dárky či nějakou "blbost")...
Na střední jsem dostával jen na konkrétní věci případně občas 5kč na snídani/svačinu (což rozhodně nebylo kapesné), když bylo třeba. Nikdy jsem peníze defakto k ničemu navíc nepotřeboval.
Chápu že někdo může kapecné využívat k tomu aby děti motivoval a učil "hospodařit", já mám ale spíše obavy z toho aby děti nepochopili špatně skutečnou hodnotu peněz (zorumněj prachy nejsou pro mne opravdu "vše").

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Myš » čtvrtek 18. 2. 2016, 20:23:34

Kapesné jsem taky nikdy nedostával. Snad kromě asi dvou týdnů, kdy jsem mamce řekl, že bych nějaké kapesné mít chtěl. Dlouho to ale nevydrželo, zřejmě kvůli finanční tísni.

Nijak extra mi nechybělo, prostě jsem akceptoval, že si nekoupím čokoládovou tyčinku ve škole v automatu, ale že když si o ní na nákupu řeknu, tak si jí pak můžu do školy vzít další den... Nějaké peníze jsem občas dostal třeba od babičky nebo dalších příbuzných k svátku nebo narozeninám. Nějaké drobné jsem také utržil ze sběru papíru a kovů a ve 13 jsem začal roznášet letáky. Od té doby jsem měl brigád spousty a většinu času víc souběžně, peněz jsem měl tedy dostatek a kapesné ani nechtěl.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Daniel » čtvrtek 18. 2. 2016, 16:10:21

Jednorozec píše:Kapesné, nikdy jsem žádné nedostával ani skutečně nepotřeboval, jak by si mi chtěl strhnout kapesné?
Mám-li říct něco obecně, tak mám za to, že v životě jsou dvě věci, které by měly být ve vzájemné rovnováze, a to jsou práva a povinnosti. Pokud člověk, ať už dospělý nebo dítě, nedostojí svým povinnostem, měl by být krácen na svých právech. A myslím si, že k tomu být dobrým rodičem patří i schopnost jasně definovat v rodině pravidla a pak důsledně dbát na jejich dodržování. A při tom všem také nezapomínat, že jsme rodina, a ne vojenský útvar, a že pravidla by nikdy neměla být důležitější než láska a vzájemné vztahy, a že občas může přijít situace, kdy je dobré (pokud se na tom všichni shodneme) udělat z pravidel výjimku.

Mám-li k tvojí otázce říci něco konkrétnějšího, pak je mi líto, ale bohužel neznám tě, nevím v jaké rodině jsi vyrůstal a nevím ani to, jaká byla tvoje práva a povinnosti v rámci rodiny. Kapesné mi přijde jako dobrý nástroj, jak učit dítě přirozeným důsledkům jeho chování, protože přesně tak to bude později fungovat v životě a v zaměstnání. Nicméně nemusí to být jediný nástroj.

Mimochodem, vážně jsi nepotřeboval kapesné? Já bych si dětství bez kapesného neuměl přestavit. I když je pravda, že jsem si z kapesného hradil poměrně dost věcí. Na střední škole jsem si z kapesného platil i dojíždění do školy, kroužky, školní výlety, příspěvky na SRPŠ a další drobnosti. Rodiče mi dávali zvlášť jen peníze na stravování a na mimořádné akce, jako byl třeba týdenní lyžarský kurz. Ale když na to zpětně vzpomínám, bylo to fajn, i tak mi dost peněz zůstávalo, a učilo mě to přemýšlet dopředu. Když jsem věděl, že pojedeme se školou na exkurzi, tak jsem prostě musel dopředu počítat s tím, že to bude něco stát.

A něco podobného se snažím dělat i u dcery. Když jsem jí třeba naposledy zvýšil kapesné, tak jsem jí spolu s tím řekl, že jestli chce dál odebírat svůj oblíbený časopis, tak si ale musí polovinu ceny zaplatit ze svého (to navýšení bylo samozřejmě vyšší než polovina předplatného). Na konci roku dcera zjistila, že nemá našetřeno dost peněz, nakonec jít to ale vyšlo alespoň na to, aby zaplatila polovinu předplatného na půl roku. Teď už počítá s tím, že v polovině roku si předplatné bude chtít prodloužit a že nesmí všechno utratit.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Myš » čtvrtek 18. 2. 2016, 11:49:05

Jednorozec píše:Přirozený důsledek je, že, pokud na to má věk, vezme smetáček a lopatku a samo, případně s naší pomocí, to zamete. Další den pak můžou jít s rodiči třeba do Ikea koupit skleničku novou...
A to je snad normální že po sobě uklidí svičík, to není trest. u toho nákupu by to mělo smysl jen pokud by na tu skleničky sehnal peníze.
A i to může pomoct tak maximálně u dítěte co tu věc rozbije nechceně a má samo vůli to řešit, jaký super přirozený důsledek požiješ na kluka co se ti do očí akorát vysměje a nic uklízet nebude chtít?

Ostatně i tady si to může vysvětlit tak, že rozbité věci uklízí přece někdo jiný a on todělá jen proto že ty to po něm (bez ohlednu na důvod) chceš...
Jo, je to normální. Jenom nechápu, proč si myslíš, že trest hraje nějakou nezbytnou roli ve výchově dětí.

Když to dítě udělá chtěně, je pravděpodobně v silných emocích. Emoce ovlivňují naše vnímání a racionální myšlení. V tu chvíli tedy nemá smysl nic moc řešit, z celého mozku funguje pouze limbický systém zprostředkovávají emoce zatímco funkce neokortexu, zprostředkovávajícího racionální myšlení, jsou velmi omezené (MacLean PD, 1973, A triune concept of the brain and behavior).

V silných emocích prakticky nejde racionálně přemýšlet, takže naše domlouvání dopadne na neúrodnou půdu a křik, výhrůžky nebo trest na emocích spíše přidá. Proto je třeba nejdříve nechat proběhnout emoce, popř. aktivně použít metodu empatické reakce a pak se k situaci nějak postavit. Vyřešení pak bude výrazně jednodušší.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Jednorozec » středa 17. 2. 2016, 20:59:34

Kapesné, nikdy jsem žádné nedostával ani skutečně nepotřeboval, jak by si mi chtěl strhnout kapesné?

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Daniel » středa 17. 2. 2016, 8:46:00

Jednorozec píše:A i to může pomoct tak maximálně u dítěte co tu věc rozbije nechceně a má samo vůli to řešit, jaký super přirozený důsledek požiješ na kluka co se ti do očí akorát vysměje a nic uklízet nebude chtít?
Udělat mi dcera něco podobného v předškolním věku (a současně ve věku, kdy je v jejích schopnostech sama nebo s moji pomocí po sobě uklidit), tak bych to opravdu řešil fyzickým trestem, konkrétně plácnutím přes prsty, které bych v případě potřeby opakoval tak dlouho, dokud by nešla a neuklidila to.

Udělat mi něco podobného dnes, uklidil bych to za ní a strhnul jí z kapesného peníze za úklid. A možná i za tu skleničku. Kdysi jsem četl radu, kterou ale bohužel aplikovat nemůžu, a to zeptat se ostatních dětí, jestli si nechtějí přivydělat úklidem, a ty peníze stržené z kapesného dát tomu dítěti, které to uklidí. Mimochodem, ta rada pochází od člověka, který měl čtyři děti a aplikoval ji nejenom v situaci, kdy dítě vzdorovalo, ale i tehdy, pokud zapomínalo plnit svoje povinnosti.

No a pokud by k něčemu takovému docházelo opakovaně a kapesné začalo jít do mínusu, tak bych dceři třeba řekl, že tento týden s ní nejdu do Aqua centra, a že peníze, které bych normálně dal za vstupenku, použiji k uhrazení dluhu.

Je to úplně stejný přirozený důsledek, jako když si nebudu plnit svoje povinnosti v práci. Také mě za to nebude nikdo pohlavkovat, ale poznám to na výplatě. Jen by se jednalo o podstatně vyšší částky, než u toho kapesného.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Jednorozec » úterý 16. 2. 2016, 22:47:41

Přirozený důsledek je, že, pokud na to má věk, vezme smetáček a lopatku a samo, případně s naší pomocí, to zamete. Další den pak můžou jít s rodiči třeba do Ikea koupit skleničku novou...
A to je snad normální že po sobě uklidí svičík, to není trest. u toho nákupu by to mělo smysl jen pokud by na tu skleničky sehnal peníze.
A i to může pomoct tak maximálně u dítěte co tu věc rozbije nechceně a má samo vůli to řešit, jaký super přirozený důsledek požiješ na kluka co se ti do očí akorát vysměje a nic uklízet nebude chtít?

Ostatně i tady si to může vysvětlit tak, že rozbité věci uklízí přece někdo jiný a on todělá jen proto že ty to po něm (bez ohlednu na důvod) chceš...

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Kasz » úterý 16. 2. 2016, 22:02:01

Jednou jsem byl svědkem, jak dospělý křičel velice hrubě na dítě, které brečelo, když vycházeli oba z domu. Dokonce jsem to tehdy byl hlásit na PČR.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Filip » úterý 16. 2. 2016, 17:40:29

malou píše:Jak byste se zachovaly kdyby se vedle vás hádaly sousedi a děti by byly u toho a šel by z toho bytu křik?
Tak našťastie som takúto situáciu ešte nemusel riešiť. Ale ako sa poznám, tak by som asi nezasiahol v prospech detí, hoci by som chcel. :(

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Myš » úterý 16. 2. 2016, 10:56:03

Jednorozec píše:Ale bavíme, pro někoho je plácnutí po zadku fyzický trest, stejně jako pohlavek ale z hlediska "řeči beze slov" má svůj význam..

Příčina a následek/důsledek. Co je tak těžkého na tom zdůvodnit fyzický trest jako důsledek špatného činu?
Stejně tak zákaz kina, či žádný dort po jídle...
Taky proto tam máme ty adjektiva - přirozený = vyplývající ze situace. Z toho, že dítě rozbije sklenku nevyplývá, že nebude mít zákusek, to přece vůbec nesouvisí. Přirozený důsledek je, že, pokud na to má věk, vezme smetáček a lopatku a samo, případně s naší pomocí, to zamete. Další den pak můžou jít s rodiči třeba do Ikea koupit skleničku novou...

Mám pocit, že sis nepřečetl příspěvek, ve kterém jsem ty dvě věci porovnával. To názvosloví vychází z pedagogiky a má nějakou definici. Jestli to bereš jinak, dobře, ber to tak, ale jakmile otevřeš knížku o pedagogice nebo navštívíš kurz, zjistíš, že se tam tyhle pojmy popisují tak, jak je zde prezentuji...

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné?

od Jednorozec » pondělí 15. 2. 2016, 22:47:01

Ale bavíme, pro někoho je plácnutí po zadku fyzický trest, stejně jako pohlavek ale z hlediska "řeči beze slov" má svůj význam..

Příčina a následek/důsledek. Co je tak těžkého na tom zdůvodnit fyzický trest jako důsledek špatného činu?
Stejně tak zákaz kina, či žádný dort po jídle...

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné

od Myš » pondělí 15. 2. 2016, 11:56:49

Jednorozec píše:To co píšeš se dá zcela aplikovat i na "tělesné" tresty.
Jako že tělesný trest je uplatněním důsledku? Nechápu... Přirozený/logický důsledek spočívá především v řešení situace v přítomnosti nebo budoucnosti, samozřejmě je částečně závislý na ono dospělém, který může důsledky zmírnit (ne vždy jsou děti způsobené problém řešit v jeho plné šíři) ale tělesný trest je trest, ne uplatnění důsledku. Jak tyto slova používám a definuji jsem nastínil v předchozím příspěvku, terminologii do velké míry přebírám z kurzu Respektovat a být respektován.
Jednorozec píše:Když tě někdo bouchne do zad tak to taky vždycky neznamená, že tě chce zmlátit, může ti tím vyjádřit pochvalu..
Přirozeně, to už se pak ale nebavíme o fyzickém trestu, ale fyzickém kontaktu.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné

od Jednorozec » neděle 14. 2. 2016, 17:35:22

To co píšeš se dá zcela aplikovat i na "tělesné" tresty. Stejně tak jako může být přirozený/logický důsledek v moci trestající osoby, čili z pohledu dítěte opět libovůle..
Za celé své dětství jsem zažil na vlastní kůži fyzický trest naprosto vyjímečně, tak 1-2 za rok. Velká část z nich nebyla od rodičů. A pouze jednou (hysterická učitelka, která jak jsem se dověděl později si tím kompenzovala vlastní problémy) jsem nechápal "za co" a než by to vychovávalo spíše se člověk zatvrdil.
Nebylo to o tom, že "něco provedeš = dostaneš výprask" a nikdy to nebylo nic skutečně fyzicky ubližujícího, spíše to člověk bral jako "krajní vyjádření autority" když už vážně překročil extra meze.
Sám mám problém kohokoliv bacit, ale na plácnutí dítěte po zadku nebo v nejhorším pohlavku u staršího nic špatného nevidím. Je to něco jako řeč beze slov

Když tě někdo bouchne do zad tak to taky vždycky neznamená, že tě chce zmlátit, může ti tím vyjádřit pochvalu..

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné

od Myš » neděle 14. 2. 2016, 12:21:09

Jednorozec píše:Takže je lepší podle nich "násilí" psychické? Já si naopak pamatuji závěry zcela opačné, kdy naopak děti s minimem "nátlaku" končili jako rozmazlení "nevychovaní spratci".
Přijde mi že se záměrně zaměňuje skutečné týrání s normálním naplácáním po zadku. Trest vždy musí dítě pochopit, musí mu být jasné za co je trestáno a nikdy mu nesmí skutečně ublížit fyzicky či psychicky (tj zmlátit ho "do krve" či zavřít ve sklepě). Pokud se rodič o dítě nestará jen mu namlátí když něco provede, tak to není dobře, ale pokud se někdo snaží dítěti hodinu vysvětlit že nemá něco dělat (no ta hodina už by vlastně mohlo být taky týrání ne?), co se jemu líbí a nemá nic čim by ho motivoval tak je to taky na kočku.
Hodně záleží na tom, co považuješ za fyzické nebo psychické ublížení. Nemusíš dítě zrovna zavřít do sklepa, abys mu ublížil, někdy stačí nedostatečně promyšlená slova. Osobně tresty neuznávám, uznávám dopad přirozených a logických důsledků. U těch logických se někdy mohou trestům blížit, záleží na tom, jak ho prezentujeme. Přirozeně záležíme, jak kdo trest vnímá, někdo ho může přirozeně vnímat spíše jako uplatňovaní důsledků, někdo v jeho čistě autoritářské podobě...

Jaký je rozdíl mezi přirozenými/logickými důsledky a tresty? Důsledky vyjadřují realitu pravidel nebo řádu, vztahují se k chování a tento vztah je jasně vyjádřen bez toho, aby odsuzovalo dítě jako takové. Směřují k nápravě v přítomnosti nebo budoucnosti. Pomáhají zvnitřňovat hodnoty a budují zodpovědnost.

Tresty vyjadřují moc a názor trestající osoby. Vztah mezi chováním a trestem není vždy logický, může záviset na libovůli trestajícího. Často obsahují morální odsudek (tedy se zaměřují na osobu, ne na chování, typické "Jsi hrozný zlobič", "Nikdy si neumíš hrát v klidu"). Zaměřují se na minulost - obsahují pykání za událost v minulosti, ne vždy budoucí nápravu. Vytváří závislost na vnější motivaci a zodpovědnosti autority, učí chovat se účelově s cílem trestům se vyhýbat.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné

od Jednorozec » sobota 13. 2. 2016, 18:41:39

Takže je lepší podle nich "násilí" psychické? Já si naopak pamatuji závěry zcela opačné, kdy naopak děti s minimem "nátlaku" končili jako rozmazlení "nevychovaní spratci".
Přijde mi že se záměrně zaměňuje skutečné týrání s normálním naplácáním po zadku. Trest vždy musí dítě pochopit, musí mu být jasné za co je trestáno a nikdy mu nesmí skutečně ublížit fyzicky či psychicky (tj zmlátit ho "do krve" či zavřít ve sklepě). Pokud se rodič o dítě nestará jen mu namlátí když něco provede, tak to není dobře, ale pokud se někdo snaží dítěti hodinu vysvětlit že nemá něco dělat (no ta hodina už by vlastně mohlo být taky týrání ne?), co se jemu líbí a nemá nic čim by ho motivoval tak je to taky na kočku.

Re: Když se dětem ubližuje a je někdy násilí správné

od Allein » sobota 13. 2. 2016, 0:49:27

Čo sa stane s psychikou dieťaťa, ak ho občas výchovne capnete po zadku? Výsledky sú prekvapujúce (Interez.sk)

V poslednom čase sa často objavujú správy o domácom násilí páchanom na deťoch. Sú to samozrejme strašné správy a určite tieto telesné tresty nepodporujem. Čo ale klasický „výprask“, ktorý si možno aj vy z detstva pamätáte? Ste za alebo proti? ...

V roku 2011 Národná asociácia sestier z pediatrických oddelení vydala vyhlásenie, že deti, ktoré sú v detstve často bité, sa v dospelosti viac zapájajú do rôznych nelegálnych činností a sami sú násilníkmi, oproti deťom, ktoré násilie nezažili. K podobnému záveru dospela aj Akadémia detskej psychiatrie. Telesný trest môže mať vysokú mieru okamžitej zmeny správania, ale v priebehu času je so zvýšenou agresivitou spojený pokles morálky a zhoršenie správania. Stručne povedané, v krátkom intervale sa môže zdať výprask účinný, častokrát možno aj je, ale dlhodobo má negatívne účinky na psychické zdravie dieťaťa. Podnecuje v dieťaťu názor, že každý problém sa dá vyriešiť jedine bitkou.

Určite sa zamýšľate nad tým, že predsa nie všetky bité deti boli hneď násilníci, vrahovia a zločinci. Že existujú výnimky a z takýchto detí môžu vyrásť normálni, slušní ľudia. V realite však existuje len veľmi málo takýchto príkladov.

Záverom všetkých odborníkov však naďalej ostáva to, že každé násilie silno ovplyvňuje duševné zdravie. To sa týka aj malých foriem telesných trestov, ako plesnutie po zadku. Okrem toho, štúdie preukázali, že keď sa zníži nátlak od rodičov, ustúpi aj agresívne správanie u dieťaťa.


Článek má dvě strany, nezapomeňte pro dočtení překliknout i na druhou.

Nahoru