Projekt Obědy pro děti

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou vypnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Projekt Obědy pro děti

Re: Projekt Obědy pro děti

od Jednorozec » středa 27. 1. 2016, 11:42:45

Allein:
Ten příběh zní opravdu ošklivě. Někdy si říkám, že pro podobné lidi by snad mohl fungovat římský institut otroka. Kdy daný člověk prostě neměl na výběr a zodpovědnost za něj přebral někdo jiné.. Nebo zbavení svéprávnosti.

tdnka:
Právě díky katastrofálnímu selhání oné zvedající se úrovně předcházející společnosti skončily a nahradil je v mnoha zemích "reálný socializmus". Prostě tehdejší vlády přivedli lidi do války a strašlivé bídy.

Mimochodem takovému Rusku je dnes vyčítán "bolševizmus", ale ten kdo za to může je tehdejší "buržoazní" evropa (a hlavně německo) která přivedla lidi na pokraj života, díky vlastním mocenským požadavkům. V podstatě všechny významné revoluce si tehdejší vládnoucí skupiny přivodili sami totálním kolapsem onoho "zlepšování" životní úrovně, francouzkou revoluci nevyjímaje..

Re: Projekt Obědy pro děti

od Gabriel Svoboda » středa 27. 1. 2016, 7:25:41

tdnka píše:O tomto jsem hovořil, když jsem mluvil o obrácení trendu.
Aha, takže mluvíš o trendu, ne o stavu. Stav byl tehdy jednoznačně horší než dnes.
tdnka píše:Opravdu víš o nějakých ubytovnách pro bezdomovce? Lidi bez peněz a dokladů?
Samozřejmě do těch ubytoven vede cesta přes úřad práce, kde dostaneš pomoc v hmotné nouzi, včetně příspěvku a doplatku na bydlení a stokoruny na vyřízení občanského průkazu.

Re: Projekt Obědy pro děti

od tdnka » středa 27. 1. 2016, 1:59:51

Gabriel: Neidealizuješ si minulost? Opravdu si myslíš, že třeba před sto lety bys nemusel psát nic podobného tomu, co tady píšeš teď? Nebo kdy to podle tebe fungovalo?

Před sto lety jistě. Pokud budeš uvažovat v trochu skromnějších časových měřítkách, pak asi uznáš, že hlavním zdrojem legitimity ať už kapitalistických či socialistických států 2.pol. 20. století byla zvyšující se životní úroveň a sociální jistoty. O tomto jsem hovořil, když jsem mluvil o obrácení trendu. Je zajímavé, že tento triviální fakt je dnes přecházen mlčením. Pokud jde o dobu před sto lety, již zmiňuješ, tak právě někam tam se vracíme.

Gabriel: Ta ubytovna na lodi je na jednu noc, tedy pro lidi, kteří — jak jsem psal — bezdomovci být chtějí. Pro lidi, kteří chtějí někde bydlet trvale a nechtějí být bezdomovci, jsou ubytovny v běžné zástavbě. Okolní obyvatelé sice taky protestují, ale není jim to nic platné. A tomu, že protestují, se nelze divit, když jsou bezbranní vůči kriminalitě, kterou s sebou ubytovna přináší. Což je samozřejmě chyba státu, že kriminalitu neumí potrestat jinak než pokutou, která nemá smysl v případě, že pachatel nemá nic, co by se mu dalo vzít. Takže když píšeš, že policie nevyšetřuje mlácení bezdomovců, tak to bohužel platí i v opačném směru.


Opravdu víš o nějakých ubytovnách pro bezdomovce? Lidi bez peněz a dokladů? Můžešžeš, prosím, nějakou konkrétní jmenovat i s lokalitou, půjdu se tam podívat.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Allein » úterý 26. 1. 2016, 18:15:22

Po čase bych zde chtěla zpětně reagovat k diskuzi, která se ve vlákně o projektu Obědy pro děti, rozjela. A to konkrétně o problematice lidí, kteří přišli o svůj domov.

V rodině mám strýce Radovana, který nám - není tomu moc dlouho - ztrpčil v rodině životní bytí. Už předtím mi bylo okrajově známo, že momentálně pobývá "všude možně" - avšak daleko od nás. Nedá se říct, že by měl v životě nějaké zklamání, že by ho něco zlomilo, jako tomu bývá u jiných příběhů, kdy se člověk dostane na ulici. Jen prostě propadl alkoholu, gamblerství a smířil se s tím, že na té ulici je. Nechodil do práce. A na svoji dceru, kterou si "nedopatřením" s jednou ženou pořídil, samozřejmě nepřispíval ani korunu.

Se vzdálenější rodinou se moc nestýkáme, a proto jsem se o Radovana velmi nezajímala, vlastně skoro vůbec, jen jsem si z jeho dávnějšího asi půlročního pobývání u nás, když mi bylo tak devět, pamatovala, že někdo takový vlastně existuje.

Můj táta bývá někdy i šest nebo sedm dní v týdnu v práci, která není zrovna lehká. Bývá tam i do devíti, výjimečně desíti večer, pokud jeho šéf nemá dobrou náladu a neozáří ho něco, aby ho pustil dřív - obzvlášť když je léto, je dlouho světlo a teplo, tak se mu moc nechce. Můj bratr je 98% roku v zahraničí. Já bývám pondělí až pátek ve škole a díky dlouhého dojíždění domů také docházím až večer. A mamce se v posledních letech velmi v mnoha ohledech podlomilo zdraví. A tak potřeboval otec pomoct s tím, aby na zimu nachystal dostatek dřeva a podobně.

A tak se domluvil - aniž by se s námi poradil - a jednoho dne nám stal Radovan na prahu. Ve smradlavém špinavém oblečení, ušmudlaný, s jedním odrbaným batohem, ve kterém měl pár rozpadajících se věcí, již velmi dlouho vybitý mobil a polámanou nabíječku, prázdnou věc, která se ani nedala nazvat peněženkou a kromě pytlíku s pár tvrdými zmuchlanými ušmudlanými rohlíky to bylo vše. Oči měl zarudlé z neustálého požívání alkoholu a bůhví-čeho-dalšího, z "absťáku" se celý třásl jako sulc. A přestože byl v tu chvíli snad střízlivý, jeho artikulace byla více než příšerná.

Matka ho okamžitě poslala do koupelny. Otec se rozhodl mu pomoct. A to nejen tím, že mu v tu chvíli poskytl své oblečení, holení, kosmetiku, ale i střechu nad hlavou a dokonce mu zařídil i "flek" v práci, která, jak jsem psala, sice není lehká a zrovna "pro boháče", ale jedna z nejlepších, které lze v okolí nalézt. A hlavně - daný šéf je ochotný poskytnou finance a práci i "na černo", což je to, co takový člověk s dluhy, že by v nich mohl plavat, právě potřebuje.

Takže vlastně dostal Radovan úplně vše, co by pro nový start do života potřeboval. Ze začátku po něm matka nechtěla nic, minimálně do doby, než si něco vydělá, a později po něm chtěla jen velmi symbolickou částku za využívání naší domácnosti. Táta požadoval pouze to, aby mu o víkendu, kdy měl obvykle snad jeden den volno, pomáhal s chystáním na zimu a udržováním zahrady.

Moji rodiče už spolu mnoho let nespí v manželské posteli, ale matka přespává na gauči a otec bývá v ložnici sám. A tak teda otec Radovanovi "věnoval" místo vedle sebe, včetně prostoru skříně a podobně.

Nejdříve to vypadalo idylicky. Až natolik idylicky, že mi bylo jasné, že se to musí pokazit. Nedá se říct, že by Radovan byl líný. Pokud mu táta dal sekačku, sekal, pokud po něm chtěl pomoct se dřevem, pomáhal, pokud šli do práce, Radovan normálně vstával a chodil s ním. I tam "makal jako Bulhar" a snažil se o to, aby s ním byl šéf spokojený. Jediný tehdejší problém byl, že dostat ho do koupelny, na nějakou tu očistu těla, bylo velmi složité. A to kvůli tomu jeho "zvyku z ulice".

Pak začaly první problémy. Když už konečně Radovanovi zmizely abstinenční příznaky, začal otce tahat čím dál častěji do hospody "na jedno či dvě pivka". Nejdříve to možná jedno "pivko" bylo, ale po čase se to s číslem jedna či dva nedalo vůbec srovnat. Domů chodili opilí, oba dva. A kdyby s ním otec nebyl, dopadlo by to ještě hůře. A když končil jednou Radovan dřív než táta, jako první šel do zdejší krčmy, kde svoji první zálohu naprosto propil. K nám domů dorazil s kymácením ze strany na stranu, padl u nás v kuchyni na lavici a tam se válel. Nechutně páchl chlastem, bylo mi z toho velmi nepříjemně. Matka mu říkala, ať se jde vyspat do postele, nebo ať se aspoň nají. Asi po třech hodinách, kdy došel táta - který byl z jeho vzezření pěkně naštvaný - se nakonec uraženě přesunul na terasu, kde se svalil na lavičku a celé to tam pomočil, zatímco tam v bundě - zpocený a smradlavý z práce - strávil celou noc.

To byl teprve začátek. Pokračovalo to přivlastňováním si otcova počítače, který si pořád půjčoval a půjčoval, aby sexuálně flirtoval s nějakými zahraničními ženami - přičemž ani neuměl správně česky, natož anglicky... A tak místo toho, aby otci o volném času pomáhal se dřevem a zahradou, seděl u počítače jako puberťák. A pokud náhodou neflirtoval, tak hrál na Facebooku Poker. Takže začaly padat ještě více pubertální hlášky: "Půjdu až to dohraju!"

Po první výplatě se vypravil do nedalekého města, kde ji "proluftoval" zakoupením rádoby "tabletu" (který mimochodem "umřel" zhruba tak po měsíci), který vůbec nepotřeboval, a zbytek propil ve večerce, kde samozřejmě s hlavou na pultě zůstal až do rána. A najednou byl bez peněz, takže ani neměl na to, aby si koupil nějakou svačinu nebo rohlík, natož aby mamce nějak přispěl na domácnost.

Vůbec se nemyl, i přes matčino naléhání. Domů chodil téměř každý den opilý, hlavně poté, co to otec vzdal, a přestal ho chodit do té hospody "hlídat". A co hlavní - opilý či po kocovině chodil i do práce, což se šéfovi samozřejmě nelíbilo. Pracuje se tam s nebezpečnými stroji a jedna jeho chyba taky mohla znamenat jeho vlastní úraz, či úraz někoho jiného. Někdy došel tak "napitý", že ani nedokázal skoro stát na vlastních nohách.

Jedna z posledních teček přišla tehdy, když vešla matka do ložnice, odhrnula peřinu a objevila, že nejen peřina, ale i prostěradlo a matrace jsou naprosto "durch" pomočené a hrozně páchly. Pod postelí měl několik krabic "čuča" (krabicového vína). Některé prázdné, jiné ještě plné. Pokoj příšerně smrděl. Otec už dávno utekl spávat jinam, do jiného pokoje. Matka příšerně Radovana seřvala, vydrhla to a potom následně pokoj vyvětrala, převlékla postel a veškeré jeho matrace obalila do igelitu. Když pak na nich Radovan spával, muselo to potupně šustit. Ale nic jiného nešlo dělat, když se - s dovolením - choval jako prase.

Všechno pokračovalo dál, když si z výplaty Radovan koupil sice značkové boty ve slevě, ale o dvě čísla větší - další zvyk z ulice (aby si tam mohl dát teplé ponožky a podobně). Samozřejmě se mu po chvíli rozbily a další finance byly pryč.

Celou dobu pobývání u nás se přímo chlubil historkami z ulice, jak kde žebral, jak co dělal, jak co bylo fajn... a už tehdy bylo vidět, že on vlastně ten "normální život" ani nepotřebuje. No později se ukázalo, že o něj vlastně ani nemá zájem.

Pak se - že jsme na něj "hnusní" - vypakoval pryč, jen se svým batohem. Zbytek věcí nechal u nás. Pobýval u své údajné "přítelkyně" - přičemž je ověřené, že přespával ve večerkách a na ulici - a do práce nadále docházel navátý. Jednou dokonce vytratil peněženku a nebýt otce, tak o ni nadobro přišel. Jelikož neměl kde oblečení prát, tak ho vždy cpal do skříňky v práci a v nedalekém sekáči si kupoval další a další - které když bylo špinavé, zase strčil do skříňky.

Jedna z dalších teček nastala tehdy, když si otec odložil batoh z peněženkou do šatny, kam měli v té době přístup jen on a Radovan, a když se vrátil, chyběla tisícikoruna. A Radovan přece o ničem absolutně nevěděl. Když jsem se to dozvěděla já, soptila jsem jako sopka, jelikož jsem ho měla úplně plné zuby. A máma taky. Měl si přijít pro zbytek svých věcí, ale v uvedený termín nedošel. Naopak se sem tam přišel zadarmo naobědvat, opět ožralý, než mu mamka řekla, že příště má prostě smůlu, i kdyby škemral jak by chtěl.

Následně ze dne na den Radovan svému šéfovi zavolal, že mu dává "ahoj", našel si jinou práci a už nepřijde, prostě jen tak. Zapletl se s jednou cikánskou partičkou, se kterou chvíli bydlel, a následně ho za něco zbili.

Když už bylo nejhůř, měl jet zpátky za jeho a otcovou nevlastní matkou, kde se za ní měl stavit a pak tam zajít na Úřad práce. Večer volala z jeho čísla otci nějaká žena - průvodčí -, že našla jeho mobil ve vlaku a tak zavolala na poslední číslo. A že jeho mobil bude tam a tam k vyzvednutí. U nevlastní matky se prý ani neobjevil. Za svou dcerou a bývalou "družkou" se stavil jen jednou a ve zbídačeném stavu.

Kde je nyní? Dojel zpět a je někde poblíž? Nebo zůstal tam? Nemám o něm žádné zprávy. A ani vlastně ani nechci. Na povrch pak vyplavalo, že za něj jeho a otcův bratr splácí dluhy, které mu nadělal, když se mu snažil pomoct, podobně jako táta.

Radovan dostával vše, co potřeboval. A všechno zahodil. Zjevně se mu líbí na ulici a v opojení alkoholu mnohem víc, než v normálním životě. Takže o některých bezdomovcích asi tak. Nejsou takoví všichni, ale některým prostě pomoci není.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Jednorozec » úterý 26. 1. 2016, 11:12:04

Mimochodem i když je nádraží v majetku soukromníka, neznamená to že přestává být veřejným prostorem..
Taková hospoda je většinou také soukromá, ale majitel si nemůže vybírat koho tma pustí a koho ne...

Re: Projekt Obědy pro děti

od Gabriel Svoboda » úterý 26. 1. 2016, 7:37:53

tdnka píše:Ovšem představa, že se společnost bude ke svým slabým chovat slušně není žádná utopická filosofie dějin, ale něco, co docela dobře fungovalo a leckde ještě funguje.
Neidealizuješ si minulost? Opravdu si myslíš, že třeba před sto lety bys nemusel psát nic podobného tomu, co tady píšeš teď? Nebo kdy to podle tebe fungovalo?
tdnka píše:No pokud vím, tak museli ubytovnu udělat na lodi, protože žádná pražská čtvrť ji nechtěla. Not in my backyard.
Ta ubytovna na lodi je na jednu noc, tedy pro lidi, kteří — jak jsem psal — bezdomovci být chtějí. Pro lidi, kteří chtějí někde bydlet trvale a nechtějí být bezdomovci, jsou ubytovny v běžné zástavbě. Okolní obyvatelé sice taky protestují, ale není jim to nic platné. A tomu, že protestují, se nelze divit, když jsou bezbranní vůči kriminalitě, kterou s sebou ubytovna přináší. Což je samozřejmě chyba státu, že kriminalitu neumí potrestat jinak než pokutou, která nemá smysl v případě, že pachatel nemá nic, co by se mu dalo vzít. Takže když píšeš, že policie nevyšetřuje mlácení bezdomovců, tak to bohužel platí i v opačném směru.
tdnka píše:státem placeného sociálního pracovníka jsem fakt ještě neviděl. asi špatně koukám.
Sponzoři sociálních pracovníků si to můžou odečíst z daní, přinejmenším taková státní podpora určitě funguje.
tdnka píše:Nádraží je totiž dneska soukromý majetek jakési italské firmy, i když vždycky bývalo veřejným prostorem.
Když tam stát neuměl udělat pořádek a zajistit, aby nádraží bylo nádražím pro cestující a nikoli ubytovnou pro chudé, tak se té privatizaci nedivím.

Re: Projekt Obědy pro děti

od tdnka » úterý 26. 1. 2016, 1:33:14

Jednorozec píše:Pokud společnosti chybí větší lidskost, pak je otázka, jestli ji někdy měla a nebo jestli ji vůbec mít může. Představa, že každý se bude chovat slušně pomáhat jak umí a brát si jen co potřebuje už tu byla, říká se tomu utopický komunizmus a bohužel to nefunguje a s dnešními lidmi ani fungovat nemůže...
Vždycky tu bude nějaké procentu psychopatů, "vychcánků" a nějak sociálně handikepovaných lidí.
Utopický, (tedy vlastně vědecký komunismus, neboť Marx opovrhoval anarchisty a jinými socialisty právě jakožto utopisty a sám se považoval za vědce, jenž rozlouskl tajemství dějin - skromný chlapec, to byl.-) hlásal eschatologickou vizi konce dějin, které zákonitě spějí k osvobození pravé - dobré - podstaty člověka, nebude-li spoután špatným ekonomickým systémem. Hlásal také revoluční násilné prostředky pro dosažení onoho kýženého stavu.

Ovšem představa, že se společnost bude ke svým slabým chovat slušně není žádná utopická filosofie dějin, ale něco, co docela dobře fungovalo a leckde ještě funguje. Ale bohužel sledujeme nyní vývoj v opačném směru.
Ale zvrátit jej je asi možné jen tam, kde se politika ještě naprosto neodtrhla od společnosti, nestala se vyprázdněným spektáklem (prezident chrlí urážky, novináři je analyzují apod..)a servisní organizací globálních bohatců (Cameron uvalí slavně sankce na jedny Putinovy mafiánský kámoše a s druhýma jde vzápětí na golf). A zbytky střední třídy na slušnost nemají čas, protože se to jednak dneska nenosí a hlavně protože musejí držet ústa a krok. Dobře vycítili, že je doba, kdy se silní zabezpečují a slabí odpadávají. A nikdo jim to nevymlouvá. Nový typ společenské smlouvy, na níž už slušnost jako cíl a hodnota nefiguruje.

Myš:Ubytoven bývá alespoň v Praze a Plzni, kde situaci sleduji nejvíc, skutečně dost. Pro některé lidi, skutečné alkoholiky, může být problém splnit podmínku střízlivosti, kterou mnohé ubytovny mají.
No pokud vím, tak museli ubytovnu udělat na lodi, protože žádná pražská čtvrť ji nechtěla. Not in my backyard.
Jinak díky moc za příklad ze života.
Pro zájemce o další příklady, prolistujte archív, zejména rubriku Uličníci:
http://www.novyprostor.cz/archiv-cisel.html


Gabriel:(a k počtu sociálních pracovníků, kteří toto všechno chodí mezi bezdomovce aktivně nabízet) si neumím představit, že někdo, kdo bezdomovcem opravdu být nechce, by jím byl déle než pár dní.
Viděl jsem mnohokrát městské policajty buzerovat bezdomovce, vím taky o jedné skupince paní, evangeliček v důchodovém věku, která ze své vlastní iniciativy a za své peníze jednou měsíčně vaří polévku na Wilsoňáku, ale státem placeného sociálního pracovníka jsem fakt ještě neviděl. asi špatně koukám. Za to jsem četl pár článků o tom, jak zaměstnanci soukromé ostrahy rutinně beztrestně bezdomovce hrubě slovně a fyzicky napadají a přes stížnosti a svědectví poškozených a článků Nového Prostoru to policie nevyšetřuje. Mlátičky v soukromých ochrankách jsou často taky dost zkrachovalci, tudíž plně funguje psychologický mechanismus: "nevím dne a hodiny, kdy budu na jeho místě, tak si do bezdomovce alespoň bouchnu a uleví se mi". Nádraží je totiž dneska soukromý majetek jakési italské firmy, i když vždycky bývalo veřejným prostorem. A jelikož soukromý majetek je posvátný, moc si tam nevyskakujte. Zatím snad ještě nemlátí trampy za hraní dajány ve vestibulu. Snad, nevím, dlouho jsem to nezkoušel:-) O násilí na lidech bez domova můžete číst v NP č. 459. http://www.novyprostor.cz/archiv-cisel.html?p=459
Musíte si jej vyžádat u svého prodejce, poněvadž tohle číslo zrovna není on-line. On vám jej přinese další den, protože ho bude muset jít nafasovat:-)

Re: Projekt Obědy pro děti

od Filip » neděle 24. 1. 2016, 19:56:05

Vrátim debatu trochu na začiatok. Je smutné že vo vyspelom európskom štáte nemajú rodičia na zaplatenie obedov pre deti. Osobne si myslím, že obedy pre deti by mal preplácať štát v plnej výške. Peniaze sa nájdu na rôzne blbosti, tak by sa mohli nájsť aj na toto.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Jednorozec » neděle 24. 1. 2016, 14:20:07

Myslím že závislost na alkoholu nikotinu atd, nejde takto definovat. Po určité době je to závislost daná fyzicky nikoli psychicky. Dostat se z ní je docela problém a vyžaduje silnou vůli a motivaci, kterou ovšem člověk bez domova většinou těžko bude mít...

Re: Projekt Obědy pro děti

od Myš » pátek 22. 1. 2016, 19:40:05

Gabriel Svoboda píše: Moje předchozí příspěvky se týkaly jen toho, co nastane potom, co se člověk (z jakéhokoli důvodu) bezdomovcem stane. A vzhledem k široké nabídce charit, ubytoven a sociálních dávek (a k počtu sociálních pracovníků, kteří toto všechno chodí mezi bezdomovce aktivně nabízet) si neumím představit, že někdo, kdo bezdomovcem opravdu být nechce, by jím byl déle než pár dní. I z příběhu Myšova bratra mám lehce dojem, že mu to bezdomovectví tak nějak vyhovuje. Na pití má peněz dost, přes zimu se schová u babičky a to mu stačí. Proto s někým, kdo dlouhodobě žije na ulici, necítím žádný zvláštní soucit. Přesněji řečeno ho necítím z toho titulu, že jde o bezdomovce — protože to je jeho volba. Cítil bych ho pravděpodobně tehdy, kdyby mi ten bezdomovec vyprávěl, jak se na ulici dostal, protože by to pravděpodobně byl příběh podobný tomu Myšova bratra.
Nevím, jestli bych řekl, že vyhovuje. Pravdou ale je, že se nějak příliš nesnaží s tím vším něco udělat. Je v tomhle docela zlomený a i proto se nijak neangažuji v tom ho materiálně podporovat. Se věcmi typu sociálních dávek jsem mu vždycky pomáhal především já, protože sám na to moc nemá kapacity, ale je fakt, že lidí ochotných pomoci není málo.

Ubytoven bývá alespoň v Praze a Plzni, kde situaci sleduji nejvíc, skutečně dost. Pro některé lidi, skutečné alkoholiky, může být problém splnit podmínku střízlivosti, kterou mnohé ubytovny mají. Nehledě na bratrovu negativní zkušenost s protialkoholní léčbou si ale myslím, že většina dotčených to stejně podstoupit nechce. A jestli někdo jo, tak jim fandím a doufám, že Dobřany a místní primářka protialkoholního (která se od doby léčby bratra nezměnila), jsou jenom výjimkou. To teda potěš, jestli ne...

Jestli jsem se na něco snažil upozornit, tak je to fakt, že člověk formovaný určitým způsobem má voleb velmi málo, protože některé jsou naprosto mimo jeho dosah. Jo, aby těch voleb měl víc, musí se sám snažit, ale když mu na jeho cestě nemá kdo poskytnout kvalitní psychologickou/psychiatrickou pomoc, šance, že se z toho dostane sám, je mizivá. Mluvím o psychologické/psychiatrické pomoci, protože co jiného je závislost, než způsob, jakým "zvládat" své vnitřní neštěstí...

Re: Projekt Obědy pro děti

od Myš » pátek 22. 1. 2016, 19:09:16

teenbl píše:Myš zdůrazňuje, že jde o chybu systému, přitom z zmíněných situací bych spíše řekl, že nejde tolik o systémový problém jako o konkrétní špatné jednání konkrétních lidí a bohužel se jich nahromadilo tolik, že systém, který částečně funguje, nepomohl.
Jo, máš pravdu že jsem slovo "systém" nepoužíval pouze pro sociální systém, ale v mnohem širším pojetí. A z toho mého pojetí vnímám za chybu i to, že jsou zmínění lidé na pozicích, na kterých jsou. Někteří by tam v první řadě vůbec mít neměli, protože na svou práci nemají dostatek citu, empatie a znalostí. Některým by stačilo dovzdělání a kooperace se znalejšími. Každopádně jestli jako třeba organizátor letního tábora chci, aby vše fungovalo, najdu si schopné a zkušené lidi, u kterých je co největší předpoklad, že pod mým vedením budou svoji práci dělat dobře. Osobní chyba se samozřejmě přihodit může a je to buď onen zaměstnanec, popř. onen organizátor, který jí musí vyřešit. Jestli se však chyba neřeší (natož u podstatných orgánů státní správy jako u policie, justice nebo sociálky), přehlíží nebo dokonce opakuje, přijde, že to selhává celek. A řešit třeba dělení SJM 10+ let selhání určitě je (ač neříkám, že zrovna u matky a otce je to jednoduché).

Re: Projekt Obědy pro děti

od Gabriel Svoboda » pátek 22. 1. 2016, 17:51:31

Domnívat se, že já se bezdomovcem ani na vteřinu stát nemůžu, protože jsem přece pracovitý a zodpovědný, by samozřejmě byla velká namyšlenost. Systém má řadu chyb a určitě dokáže každého člověka srazit na kolena a vykopnout ho na ulici mezi bezdomovce.

Moje předchozí příspěvky se týkaly jen toho, co nastane potom, co se člověk (z jakéhokoli důvodu) bezdomovcem stane. A vzhledem k široké nabídce charit, ubytoven a sociálních dávek (a k počtu sociálních pracovníků, kteří toto všechno chodí mezi bezdomovce aktivně nabízet) si neumím představit, že někdo, kdo bezdomovcem opravdu být nechce, by jím byl déle než pár dní. I z příběhu Myšova bratra mám lehce dojem, že mu to bezdomovectví tak nějak vyhovuje. Na pití má peněz dost, přes zimu se schová u babičky a to mu stačí. Proto s někým, kdo dlouhodobě žije na ulici, necítím žádný zvláštní soucit. Přesněji řečeno ho necítím z toho titulu, že jde o bezdomovce — protože to je jeho volba. Cítil bych ho pravděpodobně tehdy, kdyby mi ten bezdomovec vyprávěl, jak se na ulici dostal, protože by to pravděpodobně byl příběh podobný tomu Myšova bratra.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Jednorozec » pátek 22. 1. 2016, 16:41:21

Pokud společnosti chybí větší lidskost, pak je otázka, jestli ji někdy měla a nebo jestli ji vůbec mít může. Představa, že každý se bude chovat slušně pomáhat jak umí a brát si jen co potřebuje už tu byla, říká se tomu utopický komunizmus a bohužel to nefunguje a s dnešními lidmi ani fungovat nemůže...
Vždycky tu bude nějaké procentu psychopatů, "vychcánků" a nějak sociálně handikepovaných lidí.

Re: Projekt Obědy pro děti

od teenbl » pátek 22. 1. 2016, 15:00:04

Myši děkuji za velmi zajímavou reakci. Ovšem aspoň tedy z mého pohledu mluví o trochu jiných problémech systému, než které jsem myslel já. Myš zdůrazňuje, že jde o chybu systému, přitom z zmíněných situací bych spíše řekl, že nejde tolik o systémový problém jako o konkrétní špatné jednání konkrétních lidí a bohužel se jich nahromadilo tolik, že systém, který částečně funguje, nepomohl.
Já bych třeba s jistou netvrdil, že si bezdomovec za svou bídu může sám, otázka je ovšem, jak má stát zajistit, aby k tomu nedocházelo. To jednoduše nejde.
V tomto kontextu se mi například osobně nelíbí Kaszovo tvrzení:
Možná tu situaci vnímám tak proto, protože sám jsem se dobral tam, kde jsem, svou snahou, svou pílí, ale i tím, že jsem si něco našetřil, že si nekupuji každý rok nový mobil nebo novou televizi, že mi většinou stačí ty věci, které jsou funkční, i když jsou třeba z pohledu "moderního člověka" zastaralé.
Zmíněné tvrzení působí hezky i pravdivě na první pohled. Jenže Kaszi ono je potřeba si uvědomit, že ne každý měl takové zázemí jako ty, ne každý měl podobné možnosti, výchovu atd. Pak se opravdu těžko soudí něčí motivace či něčí činy a i třeba ta lenost.
Jinak zmíněný příběh určitě je ukázkou mnohých systémových chyb. Už jen třeba velmi nízká šance vyvázat se z pujček z minulosti považuji za velký problém, problém u nějž ale nevidím moc žádné systémové řešení. Podobné příběhy mě spíš přesvědčují o tom, že je důležité postarat se především o co největší prevenci, aby takových případů bylo co nejméně.
Připomněl mi taky nedávnou přednášku o etice v právu, kde jsem například slyšel od velmi významné osoby českého právního systému, že naprostá většina lidí, kteří se dopustí závažnější trestné činnosti jsou obětmi svého okolí, výchovy, prostředí. Nemělo by je to omlouvat, ale měli bychom se je snažit více pochopit.
S tím nezájmem školy mám pochyby, zda to označit vyloženě za systémový problém. Podle mého jde spíš o nezájmem a lhostejnost konkrétních lidí, ale to fakt záleží na úhlu pohledu.
Poznámka mimo: Popřemýšlím, k čemu vede LMD u mě, ale jinak obecně souhlasím, žep postižené a obecně nějak znevýhodněné dětí se naše školství stará špatně. Myslím to v globálním měřítku, pokud rodina funguje může dítěti zajistit velice kvalitní vzdělání i přístup, ale pokud rodina nefunguje, tak je to v háji.
O kvalitě psychiatrické léčby u nás nemám moc iluze, ale nerad bych její nekvalitu považoval za systémovou chybu, opět v tom vidím problém konkrétních osob, konkrétních lékařů. Znám i lidi, kteří byli s ústavní léčbou velice spokojeni. Nicméně člověk bez nějakého rodinného zázemí má velice vysokou pravděpodobnost, že v léčebně už zůstane. V jedné léčebně mě například dostala podmínka propuštění. Pacient si musí sám najít psychiatra pro ambulantní léčbu, léčebna ambulantní lékaře nezajišťuje.
Ovšem personál v dané léčebně působí skutečně profesionálně.
K poslednímu odstavci. Bylo by moc hezké, aby systém fungoval jinak, jenže to prostě podmiňuje. Nemám nic proti tomu, aby stát v těchto případech i třeba velice nadstandardně pomohl, jen si to v praxi nedokážu představit. Netvrdím, že systém je dokonalý, ale je podle mě nejlepší, jaký jsme tu kdy měli a jeden z nejnormálnějších a nejlidštějších v Evropě. Lépe to v tomto ohledu je jen v skandinávských a německy mluvících zemích. Já si prostě u těchto případů nedovedu představit systémové řešení, Ve společnosti hlavně chybí lidskost, zní to smutně, ale vidím to všude kolem sebe.
Ještě k té levicovosti, ani bych u tebe neřekl, že jsi nějaký silný levičák, i když těžko soudit. Mé názory možná působí pravicově, ale spíš bych se označil za liberála, jde mi především o to, aby stát lidi co nejméně omezoval.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Myš » pátek 22. 1. 2016, 14:06:43

A jestli by někdo rozjímal nad tím, jestli celá situace nemohla být výrazně lepší, kdyby mamka celý život nekouřila, tak ať mi to řekne do očí a dostane po tlamě.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Myš » pátek 22. 1. 2016, 14:04:02

Cítím velkou potřebu diskuzi oživit a vrátit téma zpátky k rozšíření chudoby a bezdomovectví. Přijde mi, že zaškatulkovat si bezdomovce jako někoho, kdo si za svojí bídu může sám na základě toho, že si za vyžebrané peníze koupí krabicáka, jako velmi povrchní. Přidávám se k tdnkově doporučení si třeba popovídat s bezdomovcem a občas si koupit Nový Prostor.

Nechci polemizovat nakolik je chudoba věcí selhání systému a nakolik věcí vlastní nehospodárnosti. Nic není černobílé, každopádně mám nejen z této diskuze pocit, že vliv selhání systému si připouštíme minimálně a v celospolečenské diskuzi je toto téma bravurně obcházeno, a to nejen co se týče projevu pana prezidenta. Ono za tím koupením krabicáka se může skrývat tolik chyb systému, že si je ani nedokážeme představit. Ale ono odsouzení za konkrétní čin je mnohem jednodušší, než se snažit pochopit všechny vlivy a okolnosti, které k tomu činu vedly.

Mám k tématu co říci z vlastní zkušenosti, takže hurá do toho. Domov jsem jeden čas neměl já sám a můj bratr domova postrádá s různými přestávkami již několik let. Žebrat nemusí, na chlast má dost z 1. stupně invalidního důchodu. A víc peněz asi ani nechce, stejně by mu to sebrali exekutoři z důvodu nezplacených půjček dosahujících statisíců. Přes zimu většinou nachází přístřeší u babičky, které na oplátku pomůže se zahradou, dřevem a tak. Jejich bezproblémové soužití je ale vždy krátkodobé a narušované epizodami bezdomovectví, nestřídmého pití, gamblování a občasné trestné činnosti.

Na jednu stranu stranu to vypadá jednoduše. No jakožto jako jeho bratr vím, že je to tím, že celý jeho život stál za sprosté slovo, počínaje nepopsatelným otcem, který ho upřímně a zjevně nenáviděl. Otec mu neumožnil ani dodělat učňák a tím totálně pohřbil naděje na slušnou práci. Řekl bych, že tohle už je docela systémová chyba, nehledě na to, že můj bratr býval zmlácený dostatečně často na to, aby si toho někdo u něj na speciální základní škole všiml. Chodil na speciálku kvůli snížené inteligenci spojené s LMD a nikdy nechodil k psychologovi nebo odborníkovi, který by jeho problému věnoval pozornost. Pokud se LMD nevěnuje pozornost, může vést k neurotizaci dítěte, depresím, antisociálnímu chování v dospívání a dospělosti, k problémům s alkoholem a drogami. A to se taky stalo. Další chyba, kterou vnímám jako chybu systému.

Jestli bych zmínit další systémovou chybu, která se datuje tak dva tři roky zpátky, jedná se o pobyt bratra na protialkoholním v Dobřanech. Pokusil se sebevraždu a šel se dobrovolně léčit po doporučení PČR, která se jeho případem zabývala. Jeho "léčby" jsem byl jako častý návštěvník svědkem. Nějaký smysl měla možná tak první dva týdny. Po té ho na základě nějakých testů přesunuli na pavilon 25 "určený pro dlouhodobou rehabilitaci těžkých poruch osobnosti, včetně demencí alkoholových a osob depravovaných při dlouhodobé závislostí". V jeho 29 tam byl zdaleka nejmladší a mezi zjevy se skelnýma očima, jejichž výraz nešlo odlišit od gumové masky. Po diskuzi s primářkou oddělení jsem dospěl tak leda k tomu, že je větší blázen než většina jejích pacientů. Od doby přesunu se bratrovi změnil režim, zvýšil přísun psychofarmak a v souvislosti s tím i jeho chování. Dlouho tam nevydržel, za nedlouho svoji dobrovolnou léčbu ukončil, místo psychofarmak začal opět pít a jediné pozitivum jeho pobytu bylo zařízení 1. stupně invalidního důchodu.

Moje mamka mu po útěku od otce také z důvodu systémové chyby neměla jak pomoci. Aby zvládla uživit mě, chodila ještě s plešatou hlavou po chemoterapii na černo pracovat, aby si mě neobrala sociálka z důvodu slabého sociálního zázemí. Nebylo totiž možné utéct jinam, než do holobytu, který měla ještě z dob socialismu přidělený od města. Byt jsme nakonec museli opustit a několik měsíců bydleli u setry mé babičky, zatímco mamka zařizovala, aby v bytě byly alespoň matrace na spaní a skříň. Oblečení na charitě bylo dost, na skříň jsme museli čekat docela dlouho. O celé situaci, neaktivitě policie a justice a pomalém procesu zařizování sociálních dávek by se dalo vyprávět na stránky. Teoreticky by se celá situace určitě zařídit dala raz dva. V reálu a z pozice matky samoživitelky, co zrovna vypadla z nemocnice po rakovině vaječníků s osmiletým synem na krku a zmagořelým manželem za zády, to však všechno vypadalo výrazně jinak.

Jsem prostě asi rozený levičák.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Forst Jan » úterý 19. 1. 2016, 10:48:54

Kasz píše: Odborník, který vystudoval školu a je ve svém oboru dobrý, by neměl mít plat na úrovni uklízečky.
Bohužel podhodnocených prací je hodně. Ať už jde o kuchařky, učitelé, prodavačky nebo stovky jiných.
Problém u kuchařek a kuchařů je, že doma si vaří většina lidí, vařit se dá i bez školy, a dlouho (a v mnohých lidech stále) je zakořeněno, že každá dívka se musí naučit dobře vařit, než se vdá. Proto "konkurence" je veliká, proto jsou platy nízké.
Druhý problém je "kvalita" kuchařského vzdělání. Je to bohužel smutné, ale české kuchařské školy jsou částo horší, než jen pouhé zkoušení si vařit doma. ( http://www.prozeny.cz/magazin/zdravi-a-zivotni-styl/zaujalo-nas/36182-roman-vanek-odhalil-proc-kuchari-neumi-varit a podobně)

Re: Projekt Obědy pro děti

od Jednorozec » úterý 19. 1. 2016, 9:46:55

Řekl bych, že ten problém existoval i před xx lety. Za mně můžu říct, že kvalita vaření rostla spolu se mnou, tj. na základní škole to bylo otřesné (třeba polévky byly tak děsné že je tam nikdy nikdo nejedl...), na střední o něco lepší, na vysoké o dost lepší a to co vařili ve fabrice bylo o třídu výš...

Re: Projekt Obědy pro děti

od teenbl » úterý 19. 1. 2016, 9:44:38

Já bych řekl, že tohle není problém jen u těch kuchařek, spíše obecně, schopní lidé ve svých oborech se státnímu sektoru jednoduše vyhýbají a důvodů lze najít mnoho. Samozřejmě platové ohodnocení, proč bych něco dělal ve státním sektoru, když za stejnou práci dostanu jinde víc a může mě těšit a bavit úplně stejně? U většiny oborů nevidím téměř žádnou výhodu v tom jít pracovat do státního sektoru, samozřejmě jsou povolání, které jinde než ve státním sektoru dělat nejde, ale o těch nemluvím.
Každopádně pokud se podíváme na většinu běžných profesí, tak zjistíme, že soukromý sektor nabízí schopným lidem podstatně lepší pracovní podmínky. Zvýšení platů by bylo jen velmi polovičatým řešením, protože vyšší plat člověka nemotivuje práci dělat lépe, tabulkové platy jsou jednoduše zlo, bohužel ve státním sektoru se jedná o nutné zlo.

Re: Projekt Obědy pro děti

od Kasz » úterý 19. 1. 2016, 7:52:07

Je hezké, že budeme podporovat děti ze sociálně slabých rodin, které nemají 25 Kč na oběd pro své dítě (a jak ho živí, jedním rohlíkem?), na druhou stranu je tu i jiný problém:

Dobré kuchařky do škol nechtějí. Musí vařit moderně i dietně za bídné platy (iDnes.cz)

Odborník, který vystudoval školu a je ve svém oboru dobrý, by neměl mít plat na úrovni uklízečky.

Nahoru