Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Diskuze o problematice pedofilie a pedofilů.
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1083
Dal: 880 poděkování
Dostal: 1572 poděkování

Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od Marco Freeman »


Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Spousta pedofilů si v průběhu svého života položí otázku, zda by se se svou orientací měli někomu svěřit. Myslím, že by bylo dobré vytvořit nějaké souhrnné téma, ve kterém se tito lidé budou moci dočíst, jak to s coming outy měli ostatní, ať už aby posbírali zkušenosti, jak se někomu svěřit, aby jim to pomohlo v rozhodnutí, zda se vůbec svěřit, nebo aby je to případně připravilo i na situace, které ze svěření vyplynuly.
A nyní k otázkám:

  • Svěřili jste se rodičům či sourozencům?
  • Svěřili jste se partnerovi či vlastním dětem?
  • Svěřili jste se dětem ve svém okolí?
  • Komu jinému jste se svěřili?
  • Co vás k tomu vedlo?
  • Jaké reakce jste zažili? Máte nějaké veskrze negativní či pozitivní vzpomínky?
  • Jak zpetně pohlížíte na svůj coming out? Myslíte si nyní, že by se to bylo dalo udělat lépe?
  • Bylo pro vás se někomu určitému svěřovat snazší/těžší? Proč?
  • Koho jste si "vybrali" na svůj první coming out?
  • Jste rádi, že jste coming out v minulosti podstoupili?
  • Plánujete se svěřit ještě někomu dalšímu?
Otázky jsou pouze orientační, není nutné je zodpovídat či se jich striktně držet. Je to jen odrazový můstek pro ty, kteří by třeba nevěděli, jak a čím začít.

Doplňující článek:
Coming out
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1083
Dal: 880 poděkování
Dostal: 1572 poděkování

Re: Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od Marco Freeman »

Témata na fóru související se zkušenostmi s vnějším coming outem

Chcete-li se sami svěřit s vašimi zkušenostmi s vnějším coming outem, využijte tohoto mnou založeného tématu a nezakládejte další, které zbytečně v mnoha jiných tématech zapadne. :)

Kdyby někdo na fóru našel další dosud nezařazené téma o vnějším coming outu, upozorněte mě na to pomocí SZ a pošlete odkaz. Děkuji.
Uživatelský avatar
haizi
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 41
Dal: 13 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od haizi »

Zatiaľ nikto? Dobre, tak skúsim ja.
Marco Freeman píše:Svěřili jste se rodičům či sourozencům?
Matke.
Marco Freeman píše:Svěřili jste se partnerovi či vlastním dětem?
Nemám.
Marco Freeman píše:Svěřili jste se dětem ve svém okolí?
Určite nie. Načo?
Marco Freeman píše:Komu jinému jste se svěřili?
Kamarátom, kamarátkam, dokopy asi 5 ľudí.
Marco Freeman píše:Co vás k tomu vedlo?
Matke alkohol (sorry), ostatným nejaká nevysvetliteľná túžba byť úprimný.
Marco Freeman píše:Jaké reakce jste zažili? Máte nějaké veskrze negativní či pozitivní vzpomínky?
Pri kamarátkach veľmi pozívne reakcie, priali mi, aby som si nášiel nejakého chalana, s ktorým by som mohol byť štastný (mal s ním kamarátsky vzťah, o sex mi nejde). Pri kamarátoch veľmi neutrálne, "rešpektovali" to, ale v podstate to nepochopili, ani ma nepodporovali. Matka to ani po niekoľkých rokoch nechce pochopiť, vraj aj iba priateľské vzťahy nás a detí tým deťom nemôžu byť prospešné anikdy nebudú, budú vždy iba detrimentálne, ale nevyhodila ma z domu a navonok ma neodsudzuje, za čo asi musím byť rád.
Marco Freeman píše:Jak zpetně pohlížíte na svůj coming out? Myslíte si nyní, že by se to bylo dalo udělat lépe?
Áno. Matke som to nikdy nemal povedať, lebo ona sama si to berie za vinu a nechce si to dať vyhovoriť. Comingouty kamarátom v podstate neľutujem.
Marco Freeman píše:Bylo pro vás se někomu určitému svěřovat snazší/těžší? Proč?
Matke. Predsa len, matka je matka, a pokial s rodičmi stále žijete, následky môžu byť v podstate fatálne (aj keď tu neboli, ale keby sa to dozvedel otec, tak by boli).
Marco Freeman píše:Koho jste si "vybrali" na svůj první coming out?
Najlepšieho kamaráta, mali sme obaja 15 rokov.
Marco Freeman píše:Jste rádi, že jste coming out v minulosti podstoupili?
Znovu. Kamarátom áno, matke nie.
Marco Freeman píše:Plánujete se svěřit ještě někomu dalšímu?
Asi jo. Ale rodine nie, je to príliš riskantné.
Uživatelský avatar
Mato
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 248
Dal: 69 poděkování
Dostal: 43 poděkování

Re: Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od Mato »

Rodičom ani súrodencom som sa nikdy nezveril a ani neplánujem. Nie preto, že by ma nepochopili, ale táto záležitosť by ich mohla zraniť a mohli by sa viniť navzájom, čo by som určite nechcel. Mám spôsoby, ako zvládať túto orientáciu a teda coming out rodičom by ani mne ani im nijako nepomohol.

Coming out prebehol približne 10 ľuďom. Niektorí boli z nutnosti, pretože som sa potreboval zdieľať a iní zasa z toho, že som potreboval byť úprimný, aby som mohol posunúť kamarátstvo na vyššiu úroveň (samozrejme stále kamaráti, len na úrovni súrodenca). Stretol som sa prevažne s pozitívnou reakciou a potom samozrejme bol odlišný čas vstrebávania a chápania celej situácie. Hodne záležalo od jednotlivca a toho, koľko sa pýtal a ako bol následne otvorený novým veciam.

Deťom nikdy. Nebolo by to správne, to nepatrí do detského sveta a určite by to nepochopili tak, ako by som im to vysvetľoval, pochopili by to po svojom, čo by mohlo mať zlý dopad do prítomnosti a hlavne budúcnosti (aj z detí budú raz dospelí).

Niektoré coming outy by som teraz vzal späť, ale viem, že vtedy som ich potreboval, takže ťažko sa k tomu postaviť teraz. Niektoré comig outy boli vykúpením a ťažím z nich doteraz.

Prvý coming out bola moja kamarátka- to bola situácia, keď som bol šialene zamilovaný a potreboval som sa zdieľať a vyrozprávať a porovnať situáciu s heteráckou zamilovanosťou, čo sa úspešne podarilo.

Zveriť sa niekedy v budúcnosti? Ťažko povedať. Neplánujem. Už nie som v puberte a nepotrebujem to tak. Vedia to istí ľudia a to mi asi stačí. Iná situácia by bola, keby som bol prinútený ku coming outu z viacerých dôvodov. Takže ak by niekedy bol ďalší coming out, musela by tomu predchádzať nová a zaujímavá situácia, či nepredpokladateľný zvrat udalostí či moje alebo niekoho iného bezpečie.
Uživatelský avatar
Filip
Člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 3
ve věku do: 23
Výkřik do tmy: Dieťa je ako kvetina, keď ho odtrhneš, zvädne.
Příspěvky: 525
Dal: 672 poděkování
Dostal: 348 poděkování

Re: Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od Filip »

Marco Freeman píše:Svěřili jste se rodičům či sourozencům?
Rodičom a psychologičke. Aj keď tá ma na to sama naviedla.
Marco Freeman píše:Svěřili jste se partnerovi či vlastním dětem?
Nemám, takže nie. Ale ak by som mal tak hej. Minimálne partnerovi, partnerke. Deťom nie.
Marco Freeman píše:Svěřili jste se dětem ve svém okolí?
Nie. A ani to nepotrebujú vedieť. Nie je to pre ne dôležité.
Marco Freeman píše:Komu jinému jste se svěřili?
Nikomu.
Marco Freeman píše:Co vás k tomu vedlo?
Chcel som povedať pravdu a dostať to zo seba.
Marco Freeman píše:Jaké reakce jste zažili? Máte nějaké veskrze negativní či pozitivní vzpomínky?
Pozitívne reakcie. :)
Marco Freeman píše:Jak zpetně pohlížíte na svůj coming out? Myslíte si nyní, že by se to bylo dalo udělat lépe?
Hej. Mohol prísť skôr tak o 10 rokov. :D
Marco Freeman píše:Bylo pro vás se někomu určitému svěřovat snazší/těžší? Proč?
Neviem. Oba boli ťažké. Ale zase nie hrozné. Ten prvý bol asi ťažší.
Marco Freeman píše:Koho jste si "vybrali" na svůj první coming out?
Už som si vybral. Rodičov.
Marco Freeman píše:Jste rádi, že jste coming out v minulosti podstoupili?
Áno.
Marco Freeman píše:Plánujete se svěřit ještě někomu dalšímu?
Šanca tu je, ale myslím že nie. :D
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 14
Výkřik do tmy: Deti nepotrebujú vždy rady.
Občas potrebujú iba ruku,
ktorá pohladí. Ucho, ktoré
vypočuje a srdce, ktoré porozumie.
Příspěvky: 760
Dal: 173 poděkování
Dostal: 373 poděkování

Re: Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od Mathias8 »

Svěřili jste se rodičům či sourozencům?
Nie. Nikdy to neurobim. Rodicom nikdy. Nepochopili by to to je za prve. Za druhe by si matka vycitala chybu pravdepodobne a otec by mi zneprijemnoval tim zivot. Nie dakujem neprosim. Raz som mu povedal ze sa mi pacia male ale to som mal asi 15. Bola to chyba ani sam neviem preco som mu to povedal. Trvalo hrozne dlho nez sa mi podarilo ho presvedcit ze to nieje pravda a ze som iba zartoval. Nastastie nato zabudol.
Svěřili jste se partnerovi či vlastním dětem?
Partnerku nemam vlastne deti tiez nie takze nie nezveril.
Svěřili jste se detem ve svém okoli?
Nie. Nepokladam to za potrebne ani vhodne. Ale niekedy mam tuzbu povedat - "mam ta rad" no nikdy to zo mna nevyslo.
Komu jinému jste se svěřili?
Zveril som sa dvom dievcatam z rodiny. No..zveril. ono to je tak. Ta jedna to vie odvtedy co som sa prvykrat zamiloval. Povedal som jej iba do koho som zamilovany asi v 14 tak nejako. Osoba do ktorej som bol vtedy zamilovany mala 9 rokov. Zobrala to v pohode a odvtedy to vie no nebavime sa o problematike ani o mne len to skratka vie. Vie aj o tom do koho som bol vazne zamilovany. Mal som 18 a ona 11 ked sme sa spoznali. Ono nebyt jej tak by sa moj zivot uberal inym smerom to je jasne za co som jej vdacny. Lebo stala pri mne ked som chcel ist niekde ako pubertiak kde su aj deti ako psychicka opora vdaka comu som nadobudol trochu sebavedomia a postupom casu sa naucil prirodzene pohybovat medzi detmi. Len sa o mne a o tom nechce bavit. Je to naprd. Za tie roky je to ako keby precitala stvrt knihy a myslela ze vie cely dej. Neviem je to zvlastne. Velakrat mi dala aj pocitit ze som iny ked sa pohadame ale potom to je zase v pohode a zase bavime. Len ako vravim nebavime sa o tom lebo sa o tom nechce bavit. Len o tom vie. Ked som tu niekde pisal ze som o tom nikomu nepovedal mal som na mysli nie rodinneho prislusnika ale niekoho cudzieho.

Druha to vie asi rok mozno dva dozadu. Povedal som jej to narovinu. A ze som stim zmiereni. To bola chyba. Lutujem to. Neviem ako to zobrala. Povedala len ze sa o tom nechce bavit. Nechce aby som ju do toho zasvecoval. Tvari sa akokeby som jej to ani nikdy nepovedal. Tiez cele naprd. Naco je dobre zverit sa ked sa nemozes porozpravat dat to zo seba von lebo ten clovek sa o tom skratka nechce bavit a ani pocuvat?
co vas k tomu vedlo?
Byt pochopeni, vypocuty.
Jaké reakce jste zažili? Máte nějaké veskrze negativní či pozitivní vzpomínky?
Mam jednu pozitivnu vzpomienku. Ale tu si necham pre seba.
Jak zpetně pohlížíte na svůj coming out? Myslíte si nyní, že by se to bylo dalo udělat lépe?
Pohlizim tak ze keby som mohol vratit cas tak by som tej druhej to nikdy nepovedal. Citim sa divne pokazde ked sme spolu.
Bylo pro vás se někomu určitému svěřovat snazší/těžší? Proc?
Praveze ono to je skor tak ze v minulosti to bolo lahsie aj ked som to vnimal tazsie. Teraz mi robi omnoho viacej problem sa niekomu zverit aj ked chcem nejde to. Je to aj z toho dovodu ze si viacej uvedomujem nasledky a hlavne v mojej situacii dnes. Ak by to prasklo ublizilo by to vela ludom.
Koho jste si "vybrali" na svůj první coming out?
Nikoho som si nevybral prislo to samo od seba. Citil som ze mozem.
Jste rádi, že jste coming out v minulosti podstoupili?
V prvom pripade docela ano nemozem povedat nie aj ked nie som uplne spokojny. V druhom nie.
Plánujete se svěřit ještě někomu dalšímu?
Nie neplanujem. Sam od seba urcite nie..
Uživatelský avatar
Dejwik12
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 3
ve věku do: 15
Kontakt: cielalois@protonmail.com
Příspěvky: 16
Dostal: 12 poděkování

Můj coming out

Nový příspěvek od Dejwik12 »

Zdravím cca před 4 dny jsem se svěřil své rodině. Tížilo mě to docela dlouhou dobu, ale máma už stejně něco tušila a měla narážky, takže myslím,že jí to ani nepřekvapilo ( možná trochu :D ) .

Stalo se to docela normálně, nezačal jsem toto téma já, ale máma. Vraceli jsme se z oslavy narozenin jednoho kutíka a cestou domů se mě začala ptát na otázky. Tak jsem to pojal formou hry ať se ptá na všechno a já ji na cokoliv budu odpovídat jenom pravdu. A zajela do tématu malých kluků a jak to s nimi mám. Pro mě už nebylo nepříjemné odpovědět a řekl jsem jí úplně všechno. Z počátku byla trochu zaskočená, ale už si o tom i v pohodě zavtipkujeme. :D :)
Naposledy upravil(a) Allein dne středa 10. 10. 2018, 23:25:20, celkem upraveno 1 x.
Důvod: Přesunuto do vlákna "Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem".
Uživatelský avatar
Zappart
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Bydliště: Brno
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 5
ve věku do: 36
Kontakt: jan.pavel.dvorak@email.cz
Zappart@protonmail.com
Výkřik do tmy: Moje názory a zkušenosti jsou "nestandardní" a nemohou sloužit jako návod k protiprávnímu jednání.
Příspěvky: 22
Dal: 127 poděkování
Dostal: 17 poděkování

Zappartův Coming out

Nový příspěvek od Zappart »

Vnitřní Coming out

Poprvé jsem si uvědomil že mě přitahují preadolescentní děvčata už na základní škole, v sedmé či osmé třídě. Tehdy to nebyl tak velký rozdíl, ale bylo mi to divné a čekal jsem, že mě to přejde. Nepřešlo. V patnácti a šestnácti se mi sice líbily i vrstevnice ale stále více jsem obdivoval krásu desetiletých školaček. V osmnácti už to byl problém. Ale nevěděl jsem co s ním. Když mi to v devatenácti přerůstalo přes hlavu, rozhodl jsem se vyhledat odbornou pomoc. Moje závodní lékařka mě poslala za doktorem Weinbergerem. Na první pohled sympaťák, připomínal mi Vondrušku z Cimrmanologů. Protože jsem se nedokázal dost dobře vyjádřit (jako autista jsem měl tehdy daleko větší problémy s komunikací než dnes), zahrál to do autu s tím, že se mi nechce na vojnu. Neměl čas, v čekárně čekalo stabilně asi třicet důchodců. Později jsem chtěl po závodní lékařce aby mně poslala k jinému doktorovi ale na to mi řekla, že mně nikam posílat nebude, ať si ho najdu sám ale že se domluvila s ostatníma doktorama a vojákama, že mně na vojnu vezmou ať už mi něco je nebo ne. Později si ten výrok pochopitelně „nepamatovala“. Podotýkám, že jsem nikdy o vojně neřekl ani slovo a ani po nikom nechtěl „modrou knížku“. Takže jsem to vzdal. Byl jsem odveden na Slovensko. Na vojně se ty problémy zhoršily. Kontaktoval jsem katolického kněze, který mne seznámil s výbornou psycholožkou a ta mi pomohla dostat se do vojenské nemocnice, kde jsem konečně byl odborně vyšetřen, byla mi stanovena diagnóza „pedofilní sadista“ a byl jsem propuštěn z armády s tím, že se budu muset ambulantně léčit. Když jsem chtěl, aby řešili i můj autismus, řekli mi, že se to neléčí ale že znají v Brně (kde jsem bydlel) výborného psychiatra na kterého se mám obrátit. Nějakého doktora Weinbergera…

Vnější Coming out

První vnější coming out nastal nedobrovolně v mých dvaadvaceti letech. Moje babička našla a přečetla mnou psané a očividně špatně schované dětské sadistické :! porno povídky. Nesla to strašně. Vyhodila mně z bytu a pak šla skočit na nádraží pod vlak. Naštěstí zrovna žádnej nejel, tak ji lidi vytáhli z kolejí a poslali domů. Tak se to o mně samozřejmě dozvěděla i máma a brzy i další příbuzní. Babička se pak šla poradit s nějakým psychologem či psychiatrem a ten jí vysvětlil, jakou udělala chybu, že je to vlastně dobře, že je to jen na papíře a že to nedělám doopravdy. Později jsem se šel dobrovolně léčit a v Černovické nemocnici jsem to přiznal i tátovi. Nikdo z toho nebyl nadšený ale nikdo mne kvůli tomu nezavrhl. Mezi některými příbuznými jsem se setkal s nechápavým postojem ale jakousi nucenou tolerancí. Jiní mi vyloženě pomohli mé problémy řešit.

Druhý vnější coming out nastal asi o půlroku později v práci, jak už jsem zmínil v jiném vláknu: svěřil jsem se svému kolegovi, kterého jsem měl za přítele. Podle jeho reakce, oprávněně. Stejně jako všichni ostatní mi v mých problémech radil, abych si našel ženskou. A to už jsem zkrátka nevydržel a řekl mu, že to je právě ten problém, protože jsem na holčičky. Sice byl překvapený ale neodepsal mně. Samozřejmě ho zajímalo, jestli ubližuji dětem, ale i jeho samotného taky potěšilo, že jsem se mu svěřil, protože to dokazuje jistou důvěru v toho člověka. No, neuvědomil jsem si, že máme otevřené dveře od šatny a na chodbě zrovna byly dvě kolegyně, pro které to, co slyšely byla neuvěřitelná zpráva. Hned přiběhly a ptaly se – Ty jsi na holčičky? Nebyly vyděšené, jen překvapené. Usmívaly se na mně s vytřeštěnýma očima. Ani jejich reakce na mé přiznání nebyly odmítavé, tedy nějaké opovržení. Toho jsem se dočkal od jiného kolegy, který však na takovou mou chybu čekal, aby jeho dřívější chování vůči mně mohl podpořit nějakým důvodem. Měl jsem totiž někdy o korunu na hodinu víc než on a na jeho protesty mu mistr řekl – až budeš dělat jako on, tak budeš taky mít. Teď měl na mně páku, jak dokázat, že nejsem tak dobrej člověk, jak si někteří myslí. A rekce mistra na jeho drb o mojí úchylce? - No a co? To je jeho věc. Proč to vůbec řešíš?

Od té doby žádný coming out neproběhl. V té práci jsem dávno skončil a prošel mnoho jiných zaměstnání a vystřídal přátele a známé. Dlouhou dobu jsem přístupný k veřejnému coming outu. Ale mnoho let jsem bydlel se svou ženou a dětmi na vesnici. V rámci ochrany svých dětí jsem tuto možnost prozatím zavrhnul. Nechtěl jsem, aby moje děti potkávali na vesnici lidi a slyšeli, hele, to je dcera toho pedofila, nebo se ptali mé ženy, jak může mít dítě s pedofilem, to jí nevadí, když je zneužívám? A tak podobně. Teď už tři z mých dětí dospěly a dvě mladší holky bydlí u exmanželky, takže v mém případě nevidím s coming outem problém. Samozřejmě nehodlám běhat po Brně a vykřikovat – Já jsem pedofil! Jde hlavně o to, to netajit.

Pokud se někdo bojí, že tímto přijde o přátele, mýlí se. Pokud vás přítel zavrhne, žádného jste neměli.
Naposledy upravil(a) Allein dne sobota 14. 12. 2019, 17:04:28, celkem upraveno 1 x.
Důvod: Přesunuto do tématu o coming outech pro větší přehlednost na fóru.
Uživatelský avatar
301
Registrovaný uživatel
Varování: 1
Pohlaví: Muž
Bydliště: Olomouc
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 13
Výkřik do tmy: Vážím si kamarádství s dětmi
Příspěvky: 57
Dal: 6 poděkování
Dostal: 14 poděkování

Re: Vlastní zkušenosti s vnějším coming outem

Nový příspěvek od 301 »

Svěřil jsem se jen jednomu jinému pedofilovi, který je pro mě parádní oporou a navzájem si pomáháme.
K dalšímu svěření nevidím důvod, přijde mi to jako risk i přes to že bych si rád o tom popovídal. Zvažoval jsem u mámy nad svěřením ale nakonec nic. Pokud bych se někomu jinému svěřil tak nikdy nevím co s tím vyvede, třeba by mi to vyčetl na veřejnosti ze vzteku.