Vánoce - povídka

Místo pro sdílení vlastní tvorby uživatelů - povídky, básně, písně, kresby, fotografie, videoklipy aj. (Na tento web není vhodná ani psaná či kreslená pornografie!)
Uživatelský avatar
Seigold
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Bydliště: Bruntál
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 5
ve věku do: 10
Kontakt: seigold@seznam.cz
Příspěvky: 38
Dal: 29 poděkování
Dostal: 57 poděkování

Vánoce - povídka

Nový příspěvek od Seigold » středa 11. 1. 2017, 19:18:51

VÁNOCE


Blíží se prosinec, a já si pomalu uvědomuji, že letos Vánoce opravdu nechci trávit v kruhu rodiny. Není to proto, že bych své blízké neměl rád, ale mé třicetileté přetvařování jsem se rozhodl hodit za hlavu a oni jsou jediní z těch na kom mi záleží, kteří o mě nic nevědí. A já bych asi nedokázal s nimi sedět u svátečního stolu a opět nebýt sám sebou. Jenže jak to provést? Nakonec pomůže náhoda, a já vyfasuji na týden okolo Štědrého dne domácí pohotovost. To znamená, že k rodičům se v žádném případě nedostanu. Nakonec to vezmou sportovně, a domluvíme se, že mi dopoledne přivezou štědrovečerní večeři a dárky, a já po svátcích přijedu. Super.

Dárky mám většinou nakoupené, tak si mohu užívat předvánočních zmatků v klidu a pohodě. Když se zmíním Blance, že na Vánoce budu mít opravdový klid a pohodu, ihned mě zve na Štědrovečerní večeři k nim. Dost mě tím zaskočila, protože já vždy považoval Vánoce za oslavu pro nejbližší rodinu. Když jsem tím argumentoval, řekla mi že oni to tak nevidí, a že jsem konec konců jejich rodina. To byl pro mne nejkrásnější předvánoční dárek. Když se to dozvěděl Maty s Barčou, nebylo cesty zpět. Tak jsem se chystal na Vánoce v rodině svého miláčka Matyho. No ono nebylo co chystat, jen jsem se domluvil, čím přispěji k sváteční večeři. Nakonec to vyřešilo pití a ovoce. A cukroví od mé mamky.

Na Štědrý den s Lubou přemisťujeme dárky ode mne pod stromeček a po zbytek odpoledne odtud vyháníme děti. Nakonec jsem vyhnán i já, a dostanu za úkol hlídat děti, aby nelezly do místnosti se stromečkem. Pokud bych měl hlídat děravý pytel blech, byla by to brnkačka. Ale zvládnout dvojčata, by byla práce pro Herodese s Fryštenským. Bára pořád vymýšlí proč musí nutně do kuchyně a Maty začíná být až surový. Nakonec je musím oba zlechtat až skoro k smrti, aby na dvacet vteřin zapomněli na dárky. A to nás čeká ještě večeře! Konečně se ozve zvoneček.

Na rozdíl od večeře v naší rodině, která má čtyři chody, zde nás čekají chody dva, a už vím proč. Ani jeden dětský člen rodiny nedojí a ostatní honí jak na závodech v pojídání knedlíků. Konečně se dočkají, že i ten nejpomalejší dojí (já), a vrhají se na dárky pod stromečkem jak hyeny na kořist. Papíry jen létají a uzávěrka fotoaparátu nestíhá zachytit ty bleskové pohyby. Vše je doplněno jásotem a vřískotem. Během pěti minut vše končí. V haldě papíru jsou vidět jen zářící očka dvojčat. Nakonec následuje děkovačka a chlubení se kdo má víc a lepších dárků. My dospělí na tu hrůzu benevolentně pohlížíme a v duchu si oddychneme, že máme zase na rok pokoj.

Mé Vánoce ale ještě nekončí. Nakonec dostanu ten nejúžasnější dárek. Mám přespat, a to dokonce s dětmi pod jednou peřinou! Teď se zase já nemohu dočkat, až se děti unaví dárky, a budou ochotny zalézt pod tu zmiňovanou peřinu. Nakonec se dočkám. Přetrpím i nějaké kreslené filmy a konečně se zhasíná. O spaní nemůže být řeč, na to byl večer příliš plný emocí. Takže si povídáme. Na pravé ruce mám Matyho, na levé Barunku. Jaký jiný dárek bych si mohl přát k Vánocům? Kolem jedenácté konečně usínají, a já se mohu ponořit čumákem do Matyho vlásků a pokusit se usnout také. Co se mi bude zdát? Jak já se těším na příští Vánoce! Děkuji za nádherný dárek.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host