PAN UČITEL MÁ TŘÍDU RÁD (Reflex 28/2007)

Reakce na články z médií (tisk, rozhlas, televize, internet, ...) a diskuze o nich.
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: kasz@protonmail.com
Výkřik do tmy: Alleinka ♥
Příspěvky: 5151
Dal: 1160 poděkování
Dostal: 2439 poděkování
Kontaktovat uživatele:

PAN UČITEL MÁ TŘÍDU RÁD (Reflex 28/2007)

Nový příspěvek od Kasz » úterý 9. 7. 2013, 15:50:58

Reflex 28/2007 - 11.07.2007 - Text: Petr Holec
Všichni ho měli rádi, nejen ve škole: tichý, pracovitý, chytrý. Na chebské základce, kde šest let učil přírodopis a chemii, na něj nedal dopustit jak ředitel, tak děti. Po práci vedl skautské oddíly: nejdřív v Dakotě za městem, později v centru ve vlastním oddíle Agara. Koncem května si pro devětadvacetiletého učitele přišla policie. Přes ICQ si s žáky vyměňoval sexuálně explicitní vzkazy, v klubovně je měl zneužívat. "Je až blbý to říct, ale bude mi chybět," říká ředitel školy Bohumil Jecha.

Prasklo to, když si jedna z dívek vytiskla internetovou komunikaci s učitelem, s nímž si stejně jako její spolužáci a spolužákyně dopisovala pod internetovou přezdívkou. Papír našla její matka, oznámila to hned řediteli a ten zavolal policii. Nejen na škole to byl velký poprask. Vedení se snažilo vyděšeným rodičům vysvětlit, že ostatní pedagogové jsou k žákům méně kamarádští. Policie, jež má poslední dobou s dětmi své zkušenosti, uvalila na případ přísné informační embargo. Vedení Skauta pověřilo komunikací s médii Číňana, alias Zdeňka Sedláka z krajské rady.

"Nechceme šířit nějaké drby," řekl mi jiný skautský vedoucí z Dakoty, Václav Šefčík. Ten dotyčného učitele a vedoucího dobře zná už z minula. Tedy z doby, kdy měl dětem údajně pouštět porno.

POŘÁD DĚTI

"Víte, co je nejlepší?" ptá se mě ve své kanceláři ředitel Jecha. "Že se všechno dělo mimo školu, ale v médiích se propírá jenom škola." Naráží na to, že hned poté, co byl učitel zatčen a vzat do vazby, sjeli se všichni televizní reportéři do školy a vyptávali se dětí. Ačkoli policie oficiálně mlčí, zjistili někteří jméno čtrnáctileté dívky, jejíž matka vše oznámila, a začali ji ve škole hledat. Mediálně se viníkem stala škola, přestože komunikace ICQ i údajné sexuální zneužívání probíhaly podle zatím dostupných informací mimo ni.

Nepřímo však škola důležitým účastníkem je. Učitel i děti věděli, s kým na netu komunikují, což celý vztah přeneslo i na její půdu. Představte si, že vás ráno u tabule zkouší z tajů přírody někdo, s kým jste večer předtím probírali taje vlastního těla. Navíc podle dětí z osmé a deváté třídy byl učitel k některým chlapcům až příliš kamarádský i při vyučování - řečeno skautskou terminologií. "Byla tam sexuálně dost silná slova," popisuje Jecha výpis z ICQ. "Ale jak dlouho to probíhalo, nevím. Krátké to určitě nebylo. I proto mě překvapuje, že to nikdo z dětí neoznámil dřív."

Jako zástupce školy byl u všech výslechů, které s dětmi vedli mladí kriminalisté z týmu Eger (Cheb), jenž se mimo jiné zabývá preventivní činností v oblasti dětské kriminality. Oba detektivy chválí, prý to s dětmi skvěle umějí. Do ničeho je nenutí, prostě je nechají, aby jim vše řekly samy. Některé měly problém vyslovit před dospělými eroticky explicitnější slova, která mezi sebou jinak běžně používají jako nadávky.

"Žádné z dětí se nesmálo," odpovídá ředitel na můj dotaz, jestli to některé nebraly jako hru.

Cheb je totiž - pokud jde o sex a eroticky explicitnější slova - specifické město. Díky své poloze (na hranici s Německem) a sociální skladbě (početná romská a vietnamská komunita) bývá od pozdního odpoledne až do rána městem bohů: násilných pasáků, dětí-volavek, majitelů falešných heren-dealerů drog a rodičů, co své děti fingovaně prodávají Němcům a pak je okradou, případně zmlátí. To vše pochopitelně ovlivňuje i děti. Bývají tu otrlejší a se sexem - i tím deviantním - vyrůstají. Mnohé zde mají v patnácti víc sexuálních zkušeností než Robert Rosenberg. A nikdo navíc neumí být tak krutý jako děti, zvlášť v pubertě. Mohly s učitelem hrát hru, zneužívat jeho úchylku. Jejich spolužáci, kterých se to netýká, je obviňují, že oblíbeného učitele napráskaly.

"Určitě ne, navíc šlo o děti z bezproblémových rodin," říká Jecha. "Právě u výslechu jsem si uvědomil, že často děti bereme jako dospělé, i když jsou pořád děti. Když kluci hrají fotbal, jsou samé ty vole a kurva. Když to pak mají říct u výslechu, nemůžou to ani vyslovit."

NEPIŠ SVÉMU UČITELI

"Není to obvyklý případ," vysvětluje mi Jiří Ištvaník, člen týmu Eger, zabývající se trestnou činností mládeže a kriminalitou páchanou na ní. Spolu s kolegou Petrem Buřičem vedli výslechy dětí. Když s nimi sedíte v kanceláři a nejste pedofil, skoro byste řekli, že používají metodu dvou hodných policajtů. "Všeobecně děti ve škole věděly, jakou internetovou přezdívku učitel používá, takže i věděly, s kým komunikují," říká Buřič.

Podle obou se některé děti komunikaci s učitelem bránily, jiné prostě z různých důvodů pokračovaly. Z policejních zkušeností vyplývá, že v podobných případech někdy děti přestanou do školy vůbec chodit, obávají se setkání s učitelem. Současně se ale bojí vše oznámit rodičům, což někdy vede i k tragédiím. Navíc tu dochází k vytvoření intenzívního vztahu podřízenosti a nadřízenosti: učitel děti známkuje, má nad nimi moc. I proto v komunikaci radši pokračují. Jak dlouho, to pak záleží jen na tom, jak je dotyčný umí zpracovat. Mnohým dětem se prý při výslechu ulevilo. Policisté byli první, komu se svěřily. Byť musely některá slova radši napsat.

"Tenhle věk bývá ošemetný, děti poznávají své tělo," říká Buřič. "Některé to mohou brát jako hru. Stydí se, bojí se. Z podobných případů ale vidíme, že tomu nezabrání ani školní výchovní poradci, ani různé schránky důvěry."

Nebezpečí skrývá i Internet, zčásti anonymní komunikační prostředek buď deviantů, nebo naopak sexuálně stydlivých lidí. Většina dětí ho sice bere jako každodenní samozřejmost, neuvědomují si ale, co všechno může být za displejem monitoru. Podle obou kriminalistů nemá smysl ho dětem zakazovat, když je téměř všude. Jde o to, jim vysvětlit, že nebezpečné může například být i vyvěšování fotek nebo anonymní komunikace, obvyklé v chatroomech.

"Problém bývá v rodině," vysvětluje Ištvaník. "Když selže ta, škola už nic moc nezmůže. Spousta rodičů přehlašuje své děti ze školy na školu, když mají nějaký problém, místo aby ho s dětmi řešili sami."

Předcházet kriminalitě páchané na dětech se oba už rok snaží i pomocí takzvaných případových konferencí jako první u nás. Týkají se nejen pedofilního jednání, ale i záškoláctví či šikany. Zkušenosti policistů, členů pedagogicko-psychologické poradny, totiž ukazují, že současný systém různých odborů a institucí (škol, sociálek, poraden) zodpovědných za děti často selhává; je nepružný, jednotlivé části spolu mnoho nekomunikují. Jednotlivé instituce se problémy buď snaží vyřešit samy bez spolupráce, k čemuž jim chybějí informace, kvalifikace i kompetence, nebo se jich naopak zbavit přehozením na někoho jiného.

"Nemyslím si, že by za posledních pět let podobných případů výrazně přibylo, spíš jsou víc v médiích," říká Ištvaník navzdory některým statistikám. "Problém organizací jako Skaut je, že na rozdíl od škol nejde o instituce se systémem kontrol. Mají větší autonomii."

ZAKAŽTE JIM KRÁST

"Je to asi čtyři roky. Měl dětem pouštět porno, ale nic se neprokázalo," říká mi do telefonu o stíhaném učiteli a vedoucím Václav Šefčík z junáckého střediska Dakota. "Neprojevoval se nijak závadně, přesto byl ale vyloučen. Počkejte ...," přeruší hovor. "Ze zápisu krajské rady tady čtu, že se máme distancovat. Jestli přijdou policajti, tak jim něco řeknu, ale zatím to nebudu rozmazávat."

Dakota je ve skutečnosti romantická přezdívka pro sportovní areál Želva, podobně jako Šefčík vede Šedého vlka. Skautská klubovna leží u hřiště v polích kousek za městem. Chebský učitel a vedoucí měl dětem pornografii pouštět na filmových večerech, kdy tady zůstávaly přes noc. Upozornil na to jeden z chlapců. Případ šetřila policie, nezjistila však, že by se děti na porno skutečně dívaly.

Přesto dotyčný v Dakotě skončil. Udělal se pro sebe a přesunul se jen o pár kilometrů dál, k budově bývalé školy v centru Chebu, kde sídlí několik zájmových kroužků a organizací. Agara, již vedl, se scházela kousek stranou, mimo budovu. Starý přízemní domek, v němž děti měly klubovnu a kde mělo dojít na víc než jen slova, stojí ve dvoře u kdysi snad sportovního hřiště. Jak mi říká vrátný, nejlíp se sem chodí dírou v plotě. Za mřížemi špinavých oken stále visí nástěnka s fotkou dětí ve skautských krojích.

"Nebylo to porno, mělo jít o takový ty obrázky, co běží v televizi, kde jsou lidi míň oblečený," vysvětluje mi Zdeněk Sedlák z krajské rady Skauta, před časem i její předseda.

"O videoklipy?" ptám se.

"Jo," odpovídá. "Ale i to můžou být smyšlenky. Jediný fakt je, že to šetřila policie. Byl tam nějaký klučina, kterýmu se to nelíbilo, a tak si postěžoval. Řešili jsme to s rodiči a ti řekli, že je to pitomost. Dokonce sepsali na ochranu vedoucího petici. Jeho to pak přestalo bavit. Možná se urazil a sám odešel. Až když to teď vylezlo, zjistil jsem, že v této činnosti pořád pokračuje. Je to celý citlivý." Nejen to. Skaut figuruje i v bláznivém případu Barbory Škrlové, jejíž otec také býval vedoucím, než se začal zabývat omlazováním vlastní dcery. A stejná organizace figuruje i v jiných případech zneužívání dětí, často chlapců. Obvykle jde o identický rukopis: mladší vedoucí, klubovna, kontrola večerní hygieny, policejní stíhání.

Zeptal jsem se Sedláka, jestli by se i Skaut, vedoucí děti k čestnosti, neměl postavit k problému svých vedoucích stejně. Ti sice musejí v rámci Skauta složit testy a účastnit se praktických kursů, než sami vedou děti, jinak jsou ale svébytnými šéfy. Eliminovat pedofily či homosexuály zneužívající děti se organizaci nedaří. Jak ukazuje případ Agary, stačí najít vhodnou klubovnu a získat důvěru dětí. Zbytek je ve vašich rukou.

"Problém je, že polovina vedoucích, o kterých se v podobných souvislostech v novinách píše, není ze Skauta. Kdekdo vede turistický oddíl a říká si skaut." "A ta druhá polovina?" "To máte těžký, co k tomu říct?" rozhlédl se Sedlák po rozpáleném betonu rozlehlého náměstí před sokolovským Hornickým domem, kde jsme seděli. "Zakažte všem těmhle lidem, aby kradli. Taky budou krást."


Zdroj: http://www.reflex.cz/clanek/26684/pan-ucitel-ma-tridu-rad.html
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Moderátor audiovizuální sekce
Varování: 1
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: svoboda.gabriel@centrum.cz
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 7061
Dal: 1354 poděkování
Dostal: 1399 poděkování

Re: PAN UČITEL MÁ TŘÍDU RÁD (Reflex 28/2007)

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda » středa 10. 7. 2013, 6:23:23

Takže bisexuální adolescentofil? Zajímavé; o bisexuálech na mladší děti jsem slyšel, ale o něčem takovém ještě ne.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů