Vážení uživatelé, dovolujeme si Vás obeznámit, že se nám podařilo zprovoznit přístup přes zabezpečený protokol HTTPS!
Pro více informací navštivte téma Nová verze a nový vzhled webu!
- Tým ČEPEK

Rada?

Diskuze a porada registrovaných uživatelů ohledně situací a problémů z jejich života.
Uživatelský avatar
Žirafa
Nový člen
Pohlaví: Muž
Příspěvky: 1

Rada?

Nový příspěvek od Žirafa » pondělí 8. 9. 2014, 19:38:38

Čus, chci se tak trochu poradit.
Asi dva roky dozadu (když mi bylo 17) jsem se na jedné internetové gay seznamce seznámil s jedním mužem, který byl výrazně starší (předtím 33 let, teď 35). Nejsem na starší nebo jsem to zatím nijak nepociťoval, ale vypadal na milého muže, tak jsem nebyl proti a začali jsme si psát. Brzy na to jsme se i sešli na pití. Byl mi děsně sympatický, rozumněli jsme si a tak.
Celou dobu jsem si všímal, jak mě balí, ale pro mě nikdy nebyl nic jiného než dobrý kamarád. A tak, když na to už naostro došla řeč, tak jsem řekl, že mezi námi je a bude maximálně kamarádství, co ho samozřejmě zklamalo :( Dlouho mi nenapsal. Začali jsme si psát až zase po dvou měsících, kdy se mi omluvil, že se nezachoval nejlépe, ale že si to celé vykládal jinak. To už měl přítele, který v té době měl patnáct. Bylo mi jasné, že se mu líbí asi jen mladí kluci, tak jsem to neřešil.
Týden na to jsme se všichni tři sešli. Jeho kluk byl vážně skvělý - líbili se mu starší muži, rád sportoval a byl veselá kopa. Dost jsem jim ten vztah přál a říkal si, že jednou možná půjdeme čtyři - on s ním a já s nějakým svým klukem. Jelikož ten patnáctiletý bydlí daleko a my spolu s tím 35letým to k sobě máme hodinu autobusem, tak jsme se i často navštěvovali. Klábosili jsme o všem možném.
Po nějaké době jsem zpozoroval, že něco je jinak. Toho patnáctiletého jsem přestal mít rád, neodepisoval jsem mu na přátelsky mířené zprávy, nechtěl jsem se s ním sejít, když přijel na víkend. A pořád jsem měl sžíravý pocit, když jsem věděl, že jsou spolu...
Došlo mi, že jsem se do toho muže zamiloval, až půl roku dozadu. Řekl jsem mu to, tak nějak jsem spoléhal, že u něj mám šanci, když se o mě předtím zajímal. Ale on mi řekl, že o mě stojí zase jen jako o kamaráda, že už kluka má :( Jenže před měsícem a půl se spolu rozešli. Nechápal jsem to, myslel jsem, že jim to klape, samozřejmě jsem měl i trochu skryté radosti.
Můj milovaný se mi svěřil, že ten jeho bývalý do vztahu šel s tím, že to není dlouhodobé. A pak mi vysvětlil, že ho starší kluci nepřitahují, že já jsem v 17ti vypadal tak na 14, tak jsem se mu líbil, stejně tak jeho ex, který byl mladý. Prostě mi natvrdo řekl, že o dospělého kluka nad 18 nemá zájem, že ho ti lidé vůbec nepřitahují. A tak zase hledá nějakou mladou patnáctku nebo kluka vypadajícího mlaději...
Ví, že s ním nechce dlouhodobý vztah, maximálně tak 3 roky a konec. Já s ním chci vztah... A i jsem mu to řekl. Několikrát.
On mi jen odpověděl, že nechápe, na co bych mu byl. Má mě rád, ale já ho doháním tím uháněním k šílenství a on dohání k šílenství mě tím věčným zháněním jiných mladších koloušků, když mě, i když 19letého má přímo na talíři.
Často sežene třeba na víkend patnáctku ze seznamky, který je naivní. Další ráno už o ně můj milovaný nestojí a oni se cítí blbě. Domlouval jsem mu, že takhle to dál nejde, ale posílá mě s tím někam, že mu do toho nemám kecat.
A já teď zase čelím věčnému balení od toho jeho ex (na kterého jsem předtím žárlil), který mě balí. Nevím, trápí mě, protože vím, že ti mladí kluci se kvůli němu trápí, trápí mě, že on je zjevně nešťastný, vidím mu to na očích, jak nedokáže najít to, co chce - kluka na vztah, co nestárne, trápím sám sebe, protože ho pořád do něčeho honím a přitom vím, že to není moje věc, trápím sám sebe, protože kdybych třeba v 17ti neodpověděl, že nechci, tak by to bylo jinak. A trápí mě, že když toho jeho ex, co mě balí, zase odmítnu, tak přijdu o poslední šanci vztahu.
Já mám ale plnou hlavu někoho nedosažitelného, je to naprostý milostný trojúhelník, ne-li čtyřúhelník. Všichni jsme nešťastní, každý z jiného důvodu a tak přilíváme olej do ohně a je mezi námi dusno. A já hledám odpověď pro nás všechny, co má dělat můj milovaný a co mám dělat já, mám čekat, jestli se nerozmyslí nebo dát šanci jeho ex, i když mám plnou hlavu jeho? Mám varovat ty mladé kluky, které teď má vyhlídnuté, že nic vážného z toho nekouká nebo ne? Přijdu si pak strašně provinile, s dost lidmi z těch kluků si píšu a jsem smutný, že mlčím, ale ani jeho zradit nechci.
Tam, kde jsem se radil, mi odpověděli, že mi neporadí. Z mého milovaného jsem dostal, že se mu líbí kluci převážně 13-16, s výjimkami do 17ti... Tak co podle vás máme všichni dělat?
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: kasz@protonmail.com
Výkřik do tmy: Alleinka ♥
Příspěvky: 4991
Dal: 1128 poděkování
Dostal: 2351 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Rada?

Nový příspěvek od Kasz » pondělí 8. 9. 2014, 20:05:36

Tvůj dotaz jsem přesunul do naší Klubovny.

A co ti poradit? Nevím, zdá se mi, že si někteří lidé zbytečně komplikují život a možná ho i komplikují dalším. I u heterosexuálních vztahů jako kdyby se lidi báli nějakého trvalejšího svazku, vztahu, ve kterém vezmou za sebe a za své jednání zodpovědnost a nebudou se snažit mazat gumou, co stejně už vymazat nejde (minulost prostě vymazat nikdy nejde).

Zdá se mi, že si zbytečně komplikuješ život. Pokud bych hledal někoho na vztah, zajímaly by mě tyto dvě základní věci:

1) Přeji si, aby ten druhý byl šťastný? Přeji si toho druhého dělat šťastným? Nebo jsem s ním jenom proto, protože hledám své vlastní štěstí?
2) Snaží se také ten druhý dělat mě šťastným? Chce vůbec, abych byl šťastný? Nebo chce se mnou být jenom pro svoje vlastní štěstí?

Toto jsou, myslím si, klíčové otázky. Ono ale hodně záleží na tom, co od vztahu očekáváš. Jestli nějaké špásování, pak jsou výše uvedené otázky zbytečné. Jestli něco vážnějšího a trvalého, pak jsou tyto otázky klíčové. Vyber si, co ti vyhovuje nejvíc, a podle toho se zařiď. Těžko ti tady můžeme poradit, co máš udělat v tak konkrétní situaci, kterou víš jen ty sám. Každý si volí svoje štěstí. Na tvém místě bych přemýšlel o těch otázkách. Třeba se pohneš o kousek dál.

Hodně štěstí!
Uživatelský avatar
Jeremy
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 4
ve věku do: 23
Výkřik do tmy: Milovať okrem iného znamená vážiť si objekt svojej túžby. Dosť na to, aby som nezradzoval jeho dôveru...
Příspěvky: 486
Dal: 594 poděkování
Dostal: 348 poděkování

Re: Rada?

Nový příspěvek od Jeremy » úterý 9. 9. 2014, 1:11:39

Žirafa píše:... Tak co podle vás máme všichni dělat?
Kasz Ti dal dobré rady, podobné som nedávno rozdával tiež, ale dodatočne si uvedomujem, že keď človek o niekoho vážne stojí, tak mu to veľmi nepomôže. Proste robí čo môže a dúfa, aj keď to nevypadá dobre. Tvoj starší kamoš zrejme nemá potrebu nejkého hlbšieho citového vzťahu a už vôbec nie k Tebe, a ak priberieme jeho striktnú politiku vekovej preferencie, niečo stálejšie a hlbšie tam ťažko môžeš očakávať. Myslím, že si nepopísal, či si ochotný si vystačiť s jeho aktuálnou priazňou, alebo chceš jednoznačne niečo viac, ale v prípade druhej možnosti si myslím, že šance sú veľmi mizivé.

Čo sa týka toho mladšieho chalana, je to vlastne zase o tom, čo od toho očakávaš. Ak niečo viac, tak nevidím dôvod, prečo sa nútiť do nejakej družby s niekým, kto síce má záujem, ale u Teba to veľkú odozvu nemá. Absolútne nerozumiem tvojej obave, že to môže byť premrhaná posledná možnosť vzťahu, či ako si to popísal. Ak máš 19 rokov, tak takáto obava je trochu mimo. Možno časom prídeš na to, že ten mladší "prívesok" nie je zas až tak otravný a vlastne je to práve naopak, ale do tej doby nemá význma sa do niečoho nútiť iba preto, že on by si teraz dal povedať.

Si mladý, tak hľadaj, ale ešte horšie než škrabať na zamknuté dvere je vôjsť do akýchkoľvek zo strachu, že to môžu byť tie posledné odomknuté. Nedávno som zachytil citát Ronalda Regana, s ktorým sa plne stotožňujem: "Jedinou vecou, ktorej sa musíme báť, je strach sám". Prajem veľa šťastia a odvahy ;)
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Bydliště: Čechy
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 5
ve věku do: 15
Kontakt: myscepek@seznam.cz
Příspěvky: 610
Dal: 142 poděkování
Dostal: 542 poděkování

Re: Rada?

Nový příspěvek od Myš » úterý 9. 9. 2014, 12:52:23

Jeremy píše: Nedávno som zachytil citát Ronalda Regana, s ktorým sa plne stotožňujem: "Jedinou vecou, ktorej sa musíme báť, je strach sám". Prajem veľa šťastia a odvahy ;)
Zajímavý citát, ale nějak mi uniká jeho myšlenka. Je pravdou, že strach máme většinou z věcí, které ani nejsou reálné (z nějaké možnosti v budoucnosti) a je to strach, který jenom zbytečně svazuje. Ale strach je některých případech na místě, jeho fyziologické následky pomáhají přežívat skutečně nebezpečné situace. Věř mi, že když kolem tebe v poli proběhne divočák, pokoříš asi všechny své běžecké rekordy :D
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
Uživatelský avatar
Jeremy
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 4
ve věku do: 23
Výkřik do tmy: Milovať okrem iného znamená vážiť si objekt svojej túžby. Dosť na to, aby som nezradzoval jeho dôveru...
Příspěvky: 486
Dal: 594 poděkování
Dostal: 348 poděkování

Re: Rada?

Nový příspěvek od Jeremy » úterý 9. 9. 2014, 13:30:20

Myš píše:Zajímavý citát, ale nějak mi uniká jeho myšlenka...
O jeho zmysle by som mohol dlho písať, keďže Reganov citát som si prečítal až potom, čo som k nemu došiel sám a teda som o tom trochu premýšlal...dá sa povedať. Ale neboj sa, nemám veľa času, tak len stručne ;)

V tomto konkrétnom prípade je ten zmysle v tom, že strach nás často núti robiť veci, ktoré by sme inak nerobili a vlastne ich nechceme robiť. Napríklad ísť do vzťahu s niekým zo strachu, že iný už byť nemusí. To asi nebude dobrý začiatok celého vzťahu.

Reganove slová som zaregistroval v súvislosti so strachom štátou EU pred uvalením sankcií proti Rusku. Teda strach nás často núti aj nerobiť veci, ktoré by sme inak spravili a sú správne. Karel Schvarzenberg sa mimo iného k tomu vyjadril aj vetou, že nie všetci česi sú zbabelci. Ďalej by som spomenul výroky ako "K víťazstvu zla stačí, aby dobrý ľudia nič nerobili", alebo "Zlo nezvíťazí, ak dobrí ľudia nemajú strach". Snažím sa to stručne natlačiť do krátkych výrokov, ale keďže toto vlákno je o inom, nebudem hlbšie rozoberať. Možno si založím filozofickú sekciu, ale teraz už musím vážne utekať ;)
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host