Jak žijí české děti ve srovnání s dětmi v jiných zemích

Diskuze o problematice dětí.
Uživatelský avatar
fenix

Jak žijí české děti ve srovnání s dětmi v jiných zemích

Nový příspěvek od fenix » pátek 4. 10. 2013, 15:57:43

Jak žijí české děti ve srovnání s dětmi v jiných vyspělých zemích (studie UNICEF)
Srovnávací studie UNICEF o situaci dětí ve vyspělých zemích „Child well-being in rich countries“ byla zveřejněna v dubnu 2013 – zpracovalo ji Výzkumné centrum dítěte UNICEF ve Florencii (v návaznosti na studii vydanou pod stejným názvem v roce 2007).
Studie identifikuje 26 mezinárodně srovnatelných indikátorů, charakterizujících situaci dětí ve 29 vyspělých zemích světa včetně České republiky. Na základě srovnání České republiky s jinými zeměmi (i v časovém vývoji), jsou určeny hlavní negativní jevy, kterým je zapotřebí se v oblasti péče o děti věnovat (respektování práv, násilí na dětech a mezi dětmi, zkušenosti dětí s užíváním alkoholu, tabáku, drog apod.). Zvláštní pozornost je věnována dětské chudobě, resp. dopadu současné ekonomické krize na děti (nejvíce ohrožené skupiny dětí, míra dopadu chudoby na dětskou populaci, ale i míra úspěšnosti státu v kompenzaci sociálního znevýhodnění dětí).


ČR ve světle nejdůležitějších faktů, která ze studie vyplynula:

Úroveň blahobytu českých dětí je v porovnání s jejich vrstevníky v ostatních ekonomicky vyspělých zemích zhruba průměrná – z 29 porovnávaných zemí se Česká republika umístila na 14. místě (mezi zeměmi střední a východní Evropy se hned po Slovinsku umístila nejlépe). Při hodnocení úrovně blahobytu českými dětmi samotnými se však ČR dostává na nižší příčky žebříčku: podle vyjádřené osobní spokojenosti dětí jde o pokles na 19. místo (a to i přesto, že se jejich subjektivní pocit pohody v posledním desetiletí zvýšil). Co se týká rodinného materiálního blahobytu, který více než polovina dětí považuje za velice nízký, jde dokonce o pokles na 23. místo ( ze 40 na 17 % ).

Co do počtu dětí, žijících v relativní chudobě, řadí se Česká republika na 13. místo – dětí žijících v rodinách s příjmem nižším než 50 % středního disponibilního příjmu domácností, je v ČR 10 %. Příjmy těchto domácností jsou v průměru o 23 % nižší, než je hranice chudoby.

V oblasti zdraví sdílí ČR spolu s Finskem a Slovenskem 3. místo v míře proočkovanosti dětí, ale má jeden z nejvyšších výskytů nízké porodní hmotnosti: 7,6 % (za sousedním Rakouskem a Slovenskem).

Co se týká vzdělávání, účastní se jej 89 % populace 15 až 19letých mladých lidí. V této věkové skupině se nevzdělává či není v odborné přípravě nebo v zaměstnání pouhých 3,5 % mladých lidí (tento výsledek je srovnatelný s Lucemburskem, dokonce lepší než v Nizozemsku).

V letech 2003 – 2009 utrpěla Česká republika největší propad ve vzdělávacích výsledcích ze všech zemí OECD (Organization for Economic Co-operation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

V oblasti chování/rizikového chování dětí je negativní zprávou významný nárůst míry obezity mezi mladými lidmi v uplynulém desetiletí o 50 %. Co se ale týká denního cvičení dětí a denní spotřeby ovoce u dětí, má ČR nejlepší výsledky ze všech nových členských států EU ve střední a východní Evropě (5., resp. 8. místo). S počtem dětí, které denně snídají, se však ČR umístila až na 24. místě.

V letech 2003 – 2009 byl v ČR zaznamenán největší pokles v plodnosti dospívajících ze všech vyspělých zemí (klesla na 10 porodů/100 000 dívek ve věku 15 – 19 let).

ČR je na 2. místě v počtu mladých kuřáků, a to i přesto, že v průběhu uplynulého desetiletí došlo k mírnému poklesu). V průběhu uplynulého desetiletí došlo také k 50% nárůstu užívání alkoholu mladými lidmi. ČR se vyznačuje jednou nejvyšších měr šarvátek (bojů) mezi dětmi, ale je zde jen velmi málo šikany.

Nejnižší hodnoty ze všech zemí střední a východní Evropy má ČR v kvalitě vztahů mezi dětmi (26. místo) – jen 56 % českých dětí považuje své spolužáky za „milé a ochotné“ (toto hodnocení je jedním z nejnižších v zemích vyspělého světa). Poněkud lepší jsou výsledky ve vztazích dětí s rodiči – 81 % dětí shledává jako bezproblémový svůj vztah k matce, 63 % k otci.


Dvě tváře chudoby dětí ve vyspělých zemích (studie UNICEF)
Ze studie Výzkumného centra dítěte UNICEF ve Florencii (UNICEF Innocenti Research Centre), zveřejněné 29. května 2012 v Bruselu a zabývající se chudobou a deprivací dětí ve vyspělých zemích,vyplývá, že ve vyspělých zemích žijí v chudobě desítky milionů dětí.


Nejdůležitější fakta, která ze studie vyplynula:

Studie je založena na dvou rozdílných pohledech na dětskou chudobu:

1) První pohled zkoumá dětské strádání a deprivaci – konkrétně: co se dětem nedostává ze seznamu 14 vytipovaných potřeb (sledovány byly takové potřeby jako 3 řádná jídla denně, prostředky na účast ve školních výletech a akcích, ale i např. mít klidné místo pro čas odpočinku či přípravu domácích úkolů nebo mít možnost pozvat si domů kamarády na jídlo či hru, atd.).

2) Druhý pohled je založen na podílu dětí žijících pod národní hranicí chudoby (definováno jako 50 % středního disponibilního příjmu domácností).

V 35 zemích s vyspělými ekonomikami, které byly sledovány, žije v chudobě 30 milionů dětí (15 % dětské populace). Neznamená to však v žádném případě, že všechny chudé děti trpí nedostatkem a deprivací a že všechny děti strádající deprivací jsou chudé. (Základní potřeby důležité pro plný rozvoj bez deprivace postrádá v zemích EU a v Norsku a na Islandu přibližně 13 milionů dětí.)

V současné ekonomické krizi je ještě důležitější než jindy sledovat, jak hospodářská situace dopadá právě na děti, protože jejich potřeby se při politických a ekonomických rozhodnutích často ztrácejí ze zřetele.

Studie ukazuje, jak se jednotlivým zemím daří chránit nejzranitelnější část populace – děti. V tom jsou mezi zeměmi velké rozdíly – např.: I když Česká republika, Německo a Itálie mají podobnou úroveň relativní dětské chudoby ( mezi 16 a 18 % ), systém daňových úlev a sociálních dávek u nás a v Německu dětskou chudobu snižuje téměř na polovinu, v Itálii však k téměř žádnému poklesu nedochází.

Stručně některé výsledky o dětech v České republice:
Celkový podíl dětí žijící v chudobě je u nás relativně nízký, zcela srovnatelný se sousedním Německem a Rakouskem. Varující však je, že ve většině vyspělých zemí právě na děti chudoba dopadá více než na celkový průměr populace. V České republice jsou chudobou nejvíce ohroženy děti, jejichž rodiče mají nízké vzdělání (zatímco například v sousedním Rakousku to jsou děti, jejichž rodiče jsou nezaměstnaní).

Ze 14 sledovaných potřeb české děti nejvíce postrádají: internetové spojení, klidné místo s dostatkem prostoru a světla pro domácí úkoly a vybavení pro volnočasové aktivity.

Seznam 35 zemí, ve kterých byl výzkum prováděn: (podle abecedy)
Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie.*/

*/ Poznámka k seznamu 35 zemí, které jsou do výzkumu zahrnuty:
Data týkající se míry dětské deprivace pocházejí ze statistik EU z roku 2009 – tj. z 27 zemí EU a z Norska a Islandu. Většina z těchto 29 zemí (23) jsou zároveň členy OECD (Organization for Economic Co-operation and Development) – členy OECD nejsou (6 zemí): Bulharsko, Kypr, Malta, Litva, Lotyšsko a Rumunsko.
Data týkající se míry dětské chudoby jsou dostupná také za 6 dalších zemí OECD: Austrálie, Japonsko, Kanada, Nový Zéland, Švýcarsko a USA.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti