Nedostatek času na dítě (Sancedetem.cz)

Diskuze o problematice dětí.
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 14
Výkřik do tmy: Deti nepotrebujú vždy rady.
Občas potrebujú iba ruku,
ktorá pohladí. Ucho, ktoré
vypočuje a srdce, ktoré porozumie.
Příspěvky: 741
Dal: 171 poděkování
Dostal: 362 poděkování

Nedostatek času na dítě (Sancedetem.cz)

Nový příspěvek od Mathias8 » čtvrtek 31. 5. 2018, 19:39:43


S nedostatkem času bojuje mnoho rodičů. Pracovní vytížení a seberealizace jim bere čas pro udržování a rozvíjení pevných pout – vztahů s nejbližšími lidmi v rodině. Byť rodinné vztahy trvají, i když je právě aktivně nebudujeme, mohou nedostatkem času významně trpět. Problém nedostatku času se může týkat jen jednoho rodiče nebo – v horším případě – obou.

Nedostatek času nemusí být na první pohled vidět – například když je rodina doma, ale čas tráví každý sám, nikoliv společně. Neznamená to, že nemáme právo na svůj čas a soukromí. Ideálem je vyvážený čas pro sebe i pro druhé. Pro děti je důležitá společná činnost, zájem a pozornost rodičů o to, co dělají, co je zajímá, nebo také čím se trápí. Stejně tak je pro dítě důležité, aby mělo dost prostoru a času na své vlastní aktivity.

Dítě vnímá nervozitu, spěch a stres rodiče. Vyžaduje, abychom se mu věnovali s plnou pozorností. Potřebuje rodinné rituály a ustálené zvyky, které se vytváří společnou činností. Vnímá čas jinak než dospělí – nejmenší žijí jen přítomností, tady a teď.

Dítě, na které rodič nemá dlouhodobě čas, se může stáhnout a rezignovat – pociťuje beznaděj, je apatické, smutné. Může upoutávat pozornost zlobením, až agresí, vytvářet symptomy různých nemocí (například neurčité bolesti břicha, hlavy) či ustupovat do dřívějších stadií vývoje a tím se dovolávat reakce rodičů. Vzrůstá riziko nejrůznějších zlozvyků a psychických problémů. U starších dětí potom může jít o sklony k závislosti, sebepoškozování, poruchám příjmu potravy a jinému problémovému chování. V extrémním případě nedostatek času na dítě vede až kneuspokojování základních psychických potřeb dítěte.

Čím je dítě starší, tím menší klade nároky na čas rodičů. Zatímco batole rodiče plně vytíží a nutně jejich stálou přítomnost potřebuje, školák už tráví podstatnou část dne vlastními zájmy. V perspektivě toho, že dětmi svých rodičů zůstáváme celý život, je třeba uvědomit si, že i dospělé dítě potřebuje své rodiče a společně strávený čas je pro ně podstatný, i když už má jinou kvalitu. V rodině s více dětmi je třeba dělit čas a pozornost rodičů mezi potomky spravedlivě.

Příklady ze života dětí:[/center]
  • Do ordinace dětského psychologa přichází manželský pár kvůli čtyřleté dceři. V poslední době se u ní začalo objevovat noční pomočování a výrazná bázlivost. Rodiče nevědí, jak situaci řešit. Psycholog mapuje rodinnou situaci. Matka pracuje na směny v nemocnici. Otec je manažer a přichází domů, když dcera spí, takže ji téměř nevídá.
  • Matka to otci vyčítá, zároveň ani ona se nemůže dítěti plně věnovat. Na hlídání dcery mají chůvu, protože malou nevzali do mateřské školy. Za poslední půlrok se u nich vystřídaly čtyři chůvy. Matka si nevzpomíná, kdy se naposled sešli u společného jídla nebo u nějaké jiné aktivity. Otec by rád s rodinou trávil více času, ale limituje ho zaměstnání – finančně je rodina závislá na něm, platí hypotéku na dům.
  • Psycholog doporučuje zpravidelnit režim rodiny a odvedení pozornosti od zástupného problému (pomočování) k příčinám (nedostatek společně tráveného času a napjatá atmosféra v rodině). Společně hledají možné zdroje postupné nápravy.


Kdy a kde hledat pomoc?

Podstatné jsou naše vlastní zdroje. Začněme u sebe, přezkoumejme svůj pracovní i volnočasový harmonogram. Pokud nemůžeme být víc doma, je nedostatek času s dítětem nějak vynahrazen? Je vyvážen aktivitami, kdy se rodič dítěti intenzivně věnuje?

Důležitou činností, která se nám z života vytrácí, je společná práce rodičů a dětí, která může být přínosná a obohacující pro obě strany. Práce je příležitostí k předávání zkušeností dětem a společný čas je možné si užít. Nešly by některé naše činnosti spojit? Dívejme se na společnou činnost nikoliv jako na zdržování („bez tebe bych ten oběd měla už dávno hotový“), ale jako na proces sdílení, učení se, předávání zkušeností a zvyků.

Pokud vás trápí nedostatek času, zamyslete se, co je vlastně jeho příčinou. Velká pracovní vytíženost? Nebo je za tím hlubší důvod – například vyhýbání se dítěti, dlouhodobá únava a nechuť do společných aktivit? Máte-li pocit, že problém je větší, než sami zvládnete, nebo na něj prostě sami být nechcete, navštivte odborníka – psychologické pracoviště, poradnu, terapeuta.

O situaci se můžete poradit na Linkách důvěry pro dospělé, kde můžete také získat kontakty na další případnou pomoc. Seznam Linek důvěry v České republice najdete zde.



Sú tam linky k audiozáznamom a videozáznamom: A audiozáznam: Nemám čas na své dítě – PhDr. Ivan J. Skalík (Prehravac.rozhlas.cz)

V článku možte čítať dalej: Takisto sú tam linky k audiozáznamom a videozáznamom a možnostou prekliknutiam k dalším témam.
Naposledy upravil(a) Marco Freeman dne čtvrtek 31. 5. 2018, 22:16:14, celkem upraveno 1 x.
Důvod: Upraveny některé tagy.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti