Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Životní příběhy a zkušenosti uživatelů, které zároveň nebyly publikovány na titulní straně webu - nebojte se přispět svými osudy a historkami, ať už pro usmání nebo hledání pomoci či podpory. (V případě publikování na webu jsou témata přesunuta do sekce Články, kde se k nim může vyjádřit i veřejnost.)
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 227 poděkování
Dostal: 114 poděkování

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Deda »

Přátelé konečně jsem se odhodlal napsat něco o mém životě pedofila, jak to bylo se mnou a mými láskami od brzkého mládí. Jelikož je to již více, jak 50 let některé věci již nejsou absolutně přesné (hlavně časové údaje) takže je to spíš taková autorská licence. Jinak jádro děje je pravdivé. Nehledejte zde román jak od renomovaných spisovatelů, tím já nejsem. Je to jen popis časového běhu a mých pocitů a reakce okolí.

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Když mi bylo 13, tak jsem se zamiloval do holčiny ze sousedství, bylo jí tenkrát 9 a byla to spolužačka mojí sestry. Ona moji lásku opětovala, ráda byla se mnou a ráda se se mnou i mazlila. Já tenkrát myslel, že to bude láska na celý život, byl jsem ten nejšťastnější kluk na světě. Byla nádherná, krásné blond vlásky, které se jí samy točily do lokýnek, modrá očka jak dvě pomněnky. Dokonce i rodiče našemu vztahu přáli, soudě podle toho, že říkávali „vám to spolu ale sluší“, „jste jak milenci z Verony“ etc. etc. Ano, byla to doba, kdy bychom za sebe dali život. Tak šel čas a my si spolu hráli, chodili se koupat, pomáhal jsem jí s učením, prostě byli jsme spolu stále. Skoro každý týden o víkendu ukecala rodiče, aby mohla u nás spát. Se sestrou jsme měli společný pokoj a ona spávala se sestrou na rozkládacím gauči. Ovšem na gauči vydržela jen chvilku a hned zalezla ke mně do postele a přitulila se ke mně. Já pak nemohl usnout, když mi dala pusu a popřála dobrou noc. Měl jsem i erekci za kterou jsem se trochu styděl. Jednou se podřekla před svou matkou, že spí se mnou v posteli, to mému andílkovi bylo 10 a mě 14. Její matka si mne zavolala a povídá “já vím, že se máte rádi, ale ty jsi už velký kluk a máš jistě už i sexuální touhy. Věřím, že jsi natolik rozumný, aby k ničemu mezi vámi nedošlo přeci jen je jí 10 a nerada bych měla nějaké problémy“. Slíbil jsem jí, že rozumný jsem a budu, ale tím slibem jsem si nebyl vůbec jistý. Ona mi řekla „ já nejsem žádná puritánka a vím, že dříve nebo později k nějakým intimním hrátkám mezi vámi dojde to je normální, děti jsou zvědavé a chtějí vše zkoušet, ale byla bych ti vděčná, kdyby zůstala panna alespoň do 15“.

Zase uběhl rok, mě bylo 15 a mému andílkovi 11. To už jsme se skoro rok spolu vášnivě líbali a já si myslel, že tyto chvíle štěstí nikdy neskončí. Jednoho letního dne jsme spolu byli na procházce v lese, zase jsme se líbali a ona mi pošeptala, že by se se mnou chtěla milovat, jako to dělají dospělí. Dost mě to zaskočilo, psal se rok 1964 a tenkrát nebyla tak přesexualizovaná doba. Nebyl internet, mobilní telefony, časopisy byly plné budovatelských hesel ale nikde žádná nahá slečna. Samozřejmě, že o sexu jsme věděli, informace jsme čerpali od starších zkušenějších kamarádů, z pokoutně získaných porno časopisů, které pašovali kamioňáci ze západu. Nicméně nebylo běžné, aby kluk 15 a holka 11 měli spolu sex. Řekl jsem jí, že je na to asi brzy a ona se mi rozplakal, že jí nemiluju. Řekl jsem, že jí miluju a to hodně moc a proto, že bychom měli ještě počkat. Po pravdě moc se mi čekat nechtělo, ale vzpomněl jsem si na svůj slib. Moc jí to neuklidnilo tak sem jí začal líbat a slíbil jsem jí, že něco brzy podnikneme. Tady v lese ale, že to není dobré, že by nás někdo mohl vidět. To jí trochu uklidnilo. V sobotu k nám zase přišla spát. Když sestra usnula, zase přišla ke mně do postele, ale k mému úžasu byla nahá. Přitulila se ke mně a povídá „miluj se se mnou“. Začala mne líbat a já jí začal hladit po vláskách, po zádíčkách a i po jejích malinkých prsíčkách, přitiskla se ještě blíž, vzala moji ruku a dala si jí do rozkroku. Začal jsem jí hladit i tam, okamžitě se dostavila erekce. Samozřejmě to ucítila a sáhla mi pod trenky. Já měl od ní ruku celou mokrou a ona jen vzdychala a rukou mi svírala penis. Najednou se začala celá třást, dýchala přerývaně a hodně rychle a tlačila se mi rozkrokem na ruku. Najednou vzdychla dost nahlas a dlouze a uklidnila se. Vášnivě mne políbila a povídá „děkuju, lásko krásnou dobrou noc“. To byla moje první sexuální zkušenost s dívkou. Musel jsem vstát a jít na WC masturbovat.

Po dalším asi půl roce se její rodiče rozvedli a ona s matkou se odstěhovala do rodiště matky vzdáleného asi 250 km. Když odjížděla, strašně plakala a prosila matku, ať jí nechá u mne. Měl jsem taky slzy na krajíčku. Psali jsme si dopisy každý den a v nich stále psala, že mne miluje a že od matky uteče a bude se mnou. Musel jsem jí to rozmlouvat, i když nerad. Asi po třech měsících přišel tak jeden dopis za týden a pak psát přestala. Když jí bylo 13, napsal jsem jí k narozkám pohled. Odepsala, že je v jiném stavu s nějakým vojákem. Potrat jí tenkrát nepovolili (v té době potraty schvalovala komise a povolovaly se jen ze zdravotních důvodů) a vojáka zavřeli do vězení. Když se po pár letech vrátil tak se vzali a odstěhovala se za ním na Slovensko, jak mi jednou sdělila její matka, když jsme se náhodou potkali. Od té doby jsem o ní neslyšel.

V 15ti letech jsem si pomalu začal uvědomovat, že něco není u mne v pořádku. Stále mne přitahovala mnohem mladší děvčátka. Moje vrstevnice mne sexuálně nepřitahovaly, nevzrušovaly. V té době jsem preferoval dívky 9-11 let. Nedokázal jsem si to tenkrát vysvětlit. V těch letech vše co se týkalo sexu, bylo tabuizováno, nedalo se nikde sehnat literaturu o sexu o sexuálních orientacích etc. etc. Bál jsem se i jen podívat na nějakou dívenku venku i na kamarádku mojí sestry (11). Bál jsem se toho, že se opět zamiluji a že bude zase nějaký problém. Nicméně se tak stalo. Jel jsem na tábor jako praktikant a v mém oddílu byli děti do 10 let. Vedoucí oddílu byla 20ti letá studentka VŠ. Ona měla na starosti dívky já chlapce. Od našeho příjezdu do tábora jedna dívenka 8 let stále večer plakala steskem po rodičích. Každý večer jí chodila vedoucí utěšovat ale bez valného úspěchu. Asi po 3 dnech mi řekla, že si s ní neví rady, abych to zkusil já. Vzal jsem si knížku pohádek a šel do jejich stanu, kde přebývala ještě s jednou stejně starou dívkou. Řekl jsem dívkám, že jim přečtu pohádku, aby si vybraly. Nepamatuji se již, jaká to byla, ale vybraly si. Ta druhá dívka usnula během 5ti minut, Lidka poslouchala pohádku až do konce a pak mne chytla za ruku a říkala, ať tam s ní zůstanu. Držel jsem jí za ruku a ona pomalu začala usínat, bez stesku, bez breku usnula jak andílek. Chvíli jsem se díval, jak spí a ve spánku se usmívá. Její dlouhé hnědé vlásky byly rozprostřeny po polštáři a já věděl, že to zase přišlo. Zamiloval jsem se do ní. Takto to pokračovalo každý večer. Asi za týden když jsem dočetl pohádku, mne zase chytila za ruku jako každý den a povídá mi, už v polospánku chci ještě pusu. Políbil jsem jí lehce na čelo a ten letmí kontakt mých rtů s její pokožkou mi okamžitě přivolal erekci. Věděl jsem, že jsem ztracen. Miloval jsem jí celým svým tělem i duší. Milovala jí každá molekula mého těla. Jakmile usnula, odešel jsem do tmavé noci do lesa, kde jsem musel masturbovat. Pak jsem ještě dlouho seděl na lavičce u ohniště a přemýšlel co dál. (Již v té době jsem se hodně zajímal o psychologii, četl Freuda, Tolmana, Kanta a podobné.) Věděl jsem, že nemohu to krásné dětské stvoření ranit svými sexuálními touhami, že na sobě musím pracovat, abych neublížil. Ještě sem sám nebyl se svou sexualitou smířen a ani nevěděl co to pedofilie je a já, že jsem pedofil. Nějaký vnitřní hlas mi ale říkal, že nesmím ublížit. Po třech týdnech tábor končil a já si říkal otřepané „sejde z očí, sejde z mysli“.

Čekalo mne ovšem velké překvapení asi měsíc po táboře. Jdu po ulici a proti mně Lidka s maminkou. Vytrhla se jí z ruky, běžela ke mně a objala mne kolem těla, výš tenkrát nedosáhla. Její mamka došla k nám s údivem v očích. Lidka jí překotně vyprávěla, že to já jsem ten pan vedoucí co jí každý večer četl pohádky a držel jí za ruku, dokud neusnula. Mamka mi děkovala, že jsem se o její dceru tak hezky staral. Lidka hned že za 14 dnů bude mít narozeniny, že jí bude už 9 a že musím k nim přijít na oslavu. Její mamka mne zvala taky tak jsem účast přislíbil. Bydleli pouze o dvě ulice dál. Cosi uvnitř mi říkalo, že nedělám dobře, ale něco jiného zase nabádalo, abych tam šel. Ze svých skrovných úspor jsem koupil panu, kytku a danou sobotu jsem vyrazil na návštěvu. Lidka jak jsem vstoupil, mne opět popadl a už mne celé odpoledne nepustila. Měla tam několik kamarádek ze školy, ale těm se příliš nevěnovala, veškerou svoji pozornost věnovala mně. Rodiče na to koukali všelijak, že se jejich dcera kamarádí víc se skoro šestnáctiletým klukem jak se spolužačkami. Ani já jsem nebyl z jejich pohledů nadšený a bylo mi trapně. Nicméně jsem Lidce musel slíbit, že přijdu do nedalekého parku, kam si chodila hrát s kamarádkami.

Příští víkend jsem tedy do parku zašel. Lidka tam byla a s ní ještě další 4 holčiny. Lidka nás představila a hned mne zapojila do jejich her. Hráli jsme s míčem, na honěnou, na slepou bábu a nevím co ještě. Já byl na vrcholu blaha, byl jsem se svou láskou a obklopen houfem holčiček. Lezly po mně, různě mne pošťuchovaly a praly se se mnou. Toto se opakovalo několikrát. Jednou jsem opět potkal její mamku. Zastavila mne a říkala, že Lidka mluví doma jen o mě a že jí řekla, že mne moc miluje, že jsem nejlepší kluk na světě. Řekla, že ale není vhodné, abych se s její dcerou stýkal. Přislíbil jsem jí s těžkým srdcem, že do parku už chodit nebudu. Slib jsem dodržel. Uplynul měsíc nebo o něco déle a jeden večer někdo zvonil u nás doma. Otvírala moje mamka, a jaké bylo mé překvapení, když do obýváku vkráčela moje mamka a mamka Lidky. Mamka Lidky mi řekla, že se mnou musí mluvit. Lidka si prý nechce nechat vysvětlit, že já nejsem kamarád pro ni. Je prý stále smutná, zapomíná na věci do školy a vůbec se jí zhoršil prospěch. Nevíme si s Lidkou rady, nebyl bys tak laskav, povídala a nezastavil se u nás a neprobral to s ní? Přislíbil jsem to hned na druhý den. Zazvonil jsem u nich druhý den asi kolem 16té hodiny. Otevřel mi Lidky otec a říkal, no konečně jsi tady, jinak ona snad ani nedochodí školu. Lidka nás slyšela, jak mluvíme v předsíni. Okamžitě přiběhla a vrhla se na mne jak hladový na skývu chleba. V té chvíli to byl ten nejšťastnější človíček na světě, no až po mně. Zašli jsme do obýváku, já si sedl na křeslo a Lidka mně na klín, držela mne kolem krku a nechtěla se pustit. Řekl jsem jí, ať mi ukáže žákovskou. Posmutněla, ale donesla jí. Já koukal, český jazyk 4,3,4,4, matematika 3,3,4,5. Povídám jí, že takhle to nejde, že byla jedničkářka a že u mne na klíně čtyřkařky sedět nesmí. Byla hodně smutná, když jsem jí na klín už nepustil. Její otec na mne jen lišácky mrknul, když slíbila se svěšenou hlavou, že si to opraví. Pak jsme si ještě chvíli povídali a já musel jít domů. Lidce jsem slíbil, že se zastavím tak za týden a že se pak pochlubí lepšíma známkama. Když jsme se loučili její otec povídá, ať na něho počkám, že musí vynést koš. Jak jsme byli sami, říká, že holka se do mě zblbla ale, že vidí, že já to s ní umím a že bude dobré, když se s ní budu stýkat i dál. Do vánoc nebylo daleko a on mne pozval, že o vánočních prázdninách 26 jedou na hory do kamarádovy chaty a že tam budou do nového roku, jestli nechci jet s nimi. Řekl jsem, že se zeptám doma.

Jak jsem slíbil, po týdnu jsem se zastavil. Lidka mi hned běžela ukázat žákovskou. Změna byla patrná, samé jedničky a k tomu ještě pochvala za krásně upravené sešity. Lidky rodiče byli nadšeni. Lidka se hned ptala, jestli už smí ke mně na klín, přitakal jsem. Skočila mi na klín tak rychle, že jsme se nikdo ani nestačil divit. Náš údiv ale neměl končit, jak mi skočila na klín, vlepila mi na tvář velkou pusu. Její mamka říkala „Lidko? Co to mělo znamenat?“ Lidka beze studu a s dětskou upřímností jí povídá „je to můj miláček a ty taťkovi svému miláčkovi taky dáváš pusinky“. Já byl rudý až na … no až tam. Bylo asi 14 dnů do vánoc. Přemýšlel jsem, co dám Lidce k vánocům, na Ježíška už nevěřila. Nakonec zvítězily hodinky Prim s dětskou tématikou na ciferníku za tehdejších horentních 180 Kč. Na štědrý den dopoledne jsem se u Lidky zastavil a dárek jsem předal. Byla radostí bez sebe a opět následovalo líbání ale už né na tvář ale na rty a přisála se jak pijavice. To byl pro mne ten největší dárek oněch vánoc. Od jejích rodičů jsem dostal sice psací soupravu, pero, propiska a versatilka a od Lidky ořezávátko na tužky a gumu, taky taková soupravička. Ale polibek od andílka přebil všechny ostatní dárky těch vánoc. Pak jsme ještě všichni poseděli, popili čaj s citronem a snědli něco cukroví a já šel domů.

Proběhl štědrý den a já celou dobu nemyslel na nic jiného než na polibek od Lidky. I moji rodiče se všimli, že jsem jaksi mimo. Ani jsem se moc netěšil z dárků, prostě trička trenky ani Tuzexové džíny (po kterých jsem toužil), nemohli vyvážit polibek od andílka. Druhý den jsem si balil věci na hory po kratším přemlouvání a po hovoru s Lidčinými rodiči moji rodiče svolili. Mamka mi nabalila asi 2 kila smažených kotlet, připravila mi asi 3 kila syrového masa na řízky (otec byl řezník, tak masa u nás bylo vždy dost), šišku turistického salámu a hromadu cukroví a ještě přidala na cestu 300Kč.
Ráno mne celá má rodina doprovázela k domu, kde bydlela Lidka. Já si nesl bágl s věcmi, otec mi nesl lyže, mamka tašku s jídlem a sestra krabici s cukrovím. Vypadalo to spíš, že se k nim stěhuji než na týdenní výlet. Po chvilce tahanic že jídla mají dost apod. Lidky mamka svolila a vše jsme naložili do auta. Usadili jsme se rodiče vpředu a já s Lidkou vzadu. Mezi námi krabice s cukrovím, ze které jsme tajně ujídali celou cestu. Vzali kousek cukroví a tajně jej jedli a strašně jsme se smáli. Cesta uběhla rychle. Přijeli jsme k chatě, z komína se kouřilo všude plno sněhu. Lidky otec šel k sousedům pro klíče od chaty. Vrátil se a s ním bodrá horalka, která je znala již z dřívějška. Ta žena jako první vykřikla na celé hory „ááá Liduška si přivezla ženicha“ Lidka souhlasně přitakávala, ale mně to příliš příjemné nebylo. Zašli jsme do příjemně vytopené chaty. Lidky mamka postavila na kamna vodu na kávu a čaj a já s otcem jsme nosili věci z auta. Vyčlenili mi jeden z pokojů, proti čemuž Lidka začala okamžitě protestovat. Chci spát s ním v jednom pokoji, říkala. Mamka jí vysvětlovala, že to se nehodí a i já jsem jí vysvětlil, že to není dobrý nápad. Nadšená nebyla ale po mém slibu, že jí budu chodit každý večer číst pohádky, se s tím smířila. Mamka připravila malou svačinu s kávou a čajem a my jsme pak do oběda šli ven. Lidka vytáhla sáňky a jezdili jsme spolu na blízkém kopci. Užili jsme spoustu legrace a přišli na oběd celí promáčení. Takže jsme se museli jít převléknout. Mokré věci dali sušit a byl oběd. Odpoledne sáňkování pokračovalo, a když jsme byli opět promáčení a dokonale promrzlí vrátili jsme se domů. Opět následovalo převlíkání a hrnec horkého čaje.

Přišel večer, po večeři a večerní hygieně jsme všichni sedli k telce. Lidka seděla u mě na klíně a byla šťastná. Já taky byl v sedmém nebi. Večer utekl, až příliš rychle kdy mamka zavelela „Lidko spát“. Beze slůvka odporu slezla z mého klína, vzala mne za ruku a povídá, pojď mne uspat. Podíval jsem se na její rodiče a její otec prohlásil, „slíbil si jí pohádku tak se z toho nevykroutíš“. Měla v pokoji již připravenou knížku pohádek od Wericha. Vybrala si pohádku, lehla do postele a já četl. Usnula celkem dost rychle, byla dost unavená. Já jsem se vrátil do kuchyně. Rodiče Lidky seděli u stolu a popíjeli vínko a pozvali mne, abych přisedl. Otec mi nabídl víno, ale já odmítl s tím, že nepiji. Mamka mi tedy ještě uvařila čaj a povídali jsme. Vyptávali se, jak mi jde střední škola (byl jsem v prvním ročníku tehdejšího gymnázia). Jaké mám plány do budoucna etc. etc…

Pak se stočila debata na Lidku. Její mamka říkal, že není dobré, jak je na mne fixovaná, že je velice citlivá a že až mne přestane bavit a najdu si dívku tak to moc těžce ponese. Sliboval jsem, že mne nikdy neomrzí, že ji mám rád a vůbec že jsem rád s dětmi. Její otec povídá, že bych měl jít tedy dělat učitele, když mne baví děti. Jenže, to nebyl obor, kterému jsem se chtěl věnovat. Tehdy jsem spíše přemýšlel o studiu psychologie se zaměřením na děti. Bavilo mne pronikat do dětských dušiček a dělat v nich pořádek. Bylo již 22 hod., tak mamka dala povel, že se jde spát. Zalezl jsem pod duchnu a nemohl dlouho usnout, přemýšlel jsem na svého andílka a bylo mi dobře u srdce. Další dny probíhaly jako ten první. Během dne aktivity venku, večer pohádka a rozhovor s rodiči, se kterými jsem se celkem spřátelil. Přišel silvestr, plný stůl jídla a pití puštěná telka, Lidka nemusela jít spát tak mi celý večer seděla na klíně. Hlavu měla položenou na mém rameni, a i když se hodně snažila, asi hodinu před půlnocí ji přemohl spánek. Mamka jí ode mne vzala, položila jí na gauč v rohu a přikryla dekou. Přišla půlnoc mamka Lidku vzbudila připili jsme si rodiče Bohémkou a my limonádou. Potřásli jsme si rukama a popřáli si vše dobré a Lidka mi vlepila rozespalou pusu. Opět mi sedla na klín a během 5ti minut zase spala. Tentokrát ji vzal otec a odnesl do postele. Já se po chvíli taky rozloučil a šel spát. Ráno jsme dobalili zbytek věcí, rozloučili se s bodrou horalkou a odjeli domů.

Pokud bude zájem, budu ve výčtu mích lásek pokračovat. Omlouvám se za můj neumělý projev, ale lépe to neumím. Krásný sluníčkový den přeje Děda
Naposledy upravil(a) Kasz dne pátek 11. 4. 2014, 12:17:34, celkem upraveno 1 x.
Důvod: Opravena hrubka v nadpisu (autorovi se omlouvám za editaci jeho autorského díla, ale nemohl jsem se na to dívat. :) )
Tito uživatelé poděkovali autorovi Deda za příspěvky (celkem 11):
Kasz, Mathias8, Daniel, kredenc, Gabriel Svoboda, Kuba, Plyšáček, Jeremy, Hebeš, Rudy, Dreamer
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 28
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Příspěvky: 6484
Dal: 1592 poděkování
Dostal: 3507 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Kasz »

Pokud je to tvůj skutečný příběh, navrhuji zařadit jej spíše do životních příběhů, než do vlastní tvorby. Jak to tedy je?
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1081
Dal: 152 poděkování
Dostal: 469 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Mathias8 »

Ahoj Deda. V prvom rade ti chcem podakovať, že si napísal tento článok. :) Rád čítam príbehy v ktorých je to, čo mi chýba. Neviem prečo aj keď ma to z vačšej časti depta ale zároven dáva pocit pohladenia na duši :)
Vieš, ja som nikdy lásku nezažil..myslim taku akú opisuješ ti. Žiadna ma nikdy nechcela. Všetky ma brali iba ako kamoša. Žiadna mi nedala pusu, neobjala ma a žiadna mi nedala nijak pocitiť to, čo ti opisuješ.
Nemáš sa začo ospravedlnovať. Je to veľmi dobre napísane a ja osobne by som chcel vedieť ako to bolo dalej... :)
Musím sa priznať, že aj ja som mal slzy na krajičku... pri čítaní. Pre mna to bolo velmi prijemné a dojemné čítanie. Ďakujem ....
Uživatelský avatar
Daniel
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 10
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: O každé dívence smýšlej, chovej se k ní a jednej s ní tak, jako by to byla tvoje milovaná dcera.
Příspěvky: 525
Dal: 559 poděkování
Dostal: 721 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Daniel »

Děkuji za krásné vyprávění a budu se těšit na pokračování.
Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. Ale málokdo se na to pamatuje.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
Uživatelský avatar
kredenc
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 3
ve věku do: 50
Výkřik do tmy: Malý príbeh o láske:

5 ročné dievčatko príde za svojim veľkym bratom a pýta sa ho: "Čo je to láska?" Ten jej odpovie: "Láska je keď si každe ráno zoberieš z mojej školskej tašky čokoládu a ja si ju aj napriek tomu stále dávam na to isté miesto."
Příspěvky: 118
Dal: 14 poděkování
Dostal: 22 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od kredenc »

Krásne čítanie. Veľmi sa mi páči na tom že sa to odohralo tak dávno a ľudia v tom sú už teraz celkom iní. :) dáva to tomu takú špecialnu atmosféru. Pokračovanie by som si veľmi rád prečítal.
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 227 poděkování
Dostal: 114 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Deda »

Na žádost několika z vás tedy pokračuji dalším dílem

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky II

Po návratu z hor život plynul dál. S Lidkou jsme se vídali tak jednou, dvakrát týdně podle času. Lidka by byla nejraději, kdybych u nich byl stále a i já jak jsem jí neviděl několik dnů, jsem byl smutný. Nedalo se ale nic dělat mněl jsem hodně povinností, hodně učení. Lidka byla čím dál krásnější a čím dál milejší. Po každé návštěvě u nich nebo, když jsme se viděli venku, jsem musel dlouze masturbovat. Sex jsem moc chtěl, ale zase jsem věděl, že Lidce ublížit nemohu a nechci. Začal jsem s Lidkou a se sestrou, chodit do bazénu. Učil jsem jí plavat. Stál jsem v bazénu, držel jí pod bříškem a ona se učila tempa. Jedno jsem jí nechtěně sjel rukou až do rozkroku. Okamžitě jsem se jí začal omlouvat, že to byla náhoda a, že si dám pozor, aby se to neopakovalo. Ona mne uzemnila, když řekla, to nevadí, že já můžu sahat, kam chci. Dost mne její slova vyvedla z míry a začal jsem jí vysvětlovat, že tam jí nikdo sahat nesmí jen pan doktor při prohlídce. Ona mi řekla, že to ví ale, že já můžu taky, že jí to nevadí. Nesnažil jsem se jí to už vymlouvat, ale dával jsem velký pozor, aby se to nestalo znovu. Nebyl jsem si zcela jist, jestli bych to ustál a neselhal. Nechtěl jsem jí za prvé ublížit a za druhé mi bylo 16, a tudíž jsem byl i trestně odpovědný.

Tak běžel čas, setkávali jsme se venku při hrách ale čím dále tím méně. Bylo jí už 10 a hry v parku jí už příliš nebavily. Nicméně jsme se stýkali u nich doma a chodila i k nám. Moje mamka si jednou se mnou sedla a začala se vyptávat. Proč Lidka za mnou pořád chodí, co se mezi námi děje a, že jsem již velký kluk na to, abych si hrál s holkou 10. Vysvětloval jsem jí, že jsme s Lidkou kamarádi, že nás spolu baví etc. etc… Mamka mi řekla, že doufá, že spolu nelezeme i do postele, že by mi nerada nosila buchty na Pankrác. Ujistil jsem jí, že tak to není, že s ní nic intimního nemám. Nicméně se s tím moc nespokojila a vyzvídala u sestry, jestli něco neví ona. Ta jí řekla, že nic špatného nikdy neviděla jen, že jsme si dali párkrát pusu. To mi sestřička prokázala trochu medvědí službu. Mamka zase začala řečnit, jak to že se s Lidkou líbám, že od líbání je to krůček do postele. Prostě dělala, jako když s Lidkou už čekáme dítě. Když byla Lidka u nás a byli jsme v našem pokoji, tak tam nahnala sestru, aby nás hlídala (i když jí to tak neřekla) nebo, každé 3 minuty byla u nás pod nějakou záminkou. Něco hledala nebo se přišla zeptat, jestli nemáme hlad nebo žízeň apod. Mně bylo jasné, co tím sleduje, ale neříkal jsem nic.

Když bylo Lidce asi 11 a mě 17, její otec odjížděl do Bulharska za prací (pracoval jako ing. a stavěli tam nějakou továrnu) na 3 roky a bral celou rodinu sebou. Takže opět loučení, opět slzy a hory slibů. Psali jsme si skoro každý den až do jejího návratu. To jí bylo skoro 14 a já jsem odcházel na vojnu na Slovensko. Byla mne s našima vyprovodit na nádraží. Vroucně mne líbala a slibovala, že ty dva roky na mne počká. Psala mi zprvu velmi často, ale korespondence pomalu utichala. Asi za tři čtvrtě roku mi napsala, abych se nezlobil, že potkala kluka, kterého má ráda. Prý by byla moc ráda, kdybychom zůstali přátelé, že mne má taky ráda. Takové sdělení klukovi v khaki suknu moc radosti neudělá. Nicméně nejsem ten tip, co dělá scény, když ho holka opustí. Měl jsem ji rád a přál ji štěstí, i když jsem už součástí jejího štěstí nebyl. Po návratu z vojny jsme se párkrát viděli a měla už zase jiného kluka. Přiznala mi, že ten první (bylo mu prý 21) s ní vydržel jen do té doby, dokud se s ním nevyspala, což bylo prý poměrně rychle, ještě párkrát se s ní vyspal a pak šel dál. Zlomilo jí to srdce tak rychle našla náhradu. Tím skončila moje druhá láska. Přátelé jsme zůstali ještě dlouhou dobu.

V té době jsem si naplno uvědomil, že jsem pedofil, že mne přitahují stále děvčátka 9-11 a musel jsem se s touto věcí vyrovnat. Již na vojně jsem podepsal nástup k VB jelikož mi přislíbili možnost studia na VŠ. V té době jsem potkal dívku, která o mne jevila velký zájem, bylo jí 19 a mně 21. Začal jsem s ní chodit, i když mne sexuálně nepřitahovala a ani jsem jí nemiloval. Prostě chtěl jsem zapadnout jako „spořádaný člověk“. Byla hezká a příjemná. Chodili jsme na nuda pláže, bylo jich poskrovnu, ale byli. Tam jsem vídal malé nahaté princezny a byl jsem šťastný. Tak jsem si prostě řekl, proč ne. Po půl roce chození jsme se vzali a za další zhruba rok a půl se nám narodila dcerka. Byl jsem šťastný a hrdý otec.

Tak ubíhal čas, na nuda pláže jsme chodili s dcerkou od mala, jak jen to počasí dovolilo. Když dcerka povyrostla, hrával jsem si s ní doma i venku chodili jsme na pískoviště, dělali bábovičky a já jí pozoroval, jak si hraje s ostatními dětmi. Ukrádal jsem čas, jak jen to bylo možné, abych byl s ní. Byly jí dva roky a byla to moje princezna. Dělil jsem čas mezi práci, školu a dcerku.

Než jsem si stačil uvědomit, jak čas letí, dcerka šla do školy. Bylo prvního září a já šel prvně doprovodit dcerku do školy. Kolik tam bylo krásných malých princezen v krásných šatičkách s květinou v ruce, se nedalo snad ani spočítat. Moje srdce pedofila bylo šťastné při tom pohledu. Některé děti jsem znal již ze školky. Dcerka hned našla kamarádku ze školky, měla to štěstí, že spolu nastupovaly do stejné třídy. Lucinka byla nádherná holčička, které jsem se všiml už ve školce. Lucinka mi připomínala moji první lásku, měla taky blonďaté vlásky do lokýnek a pomněnkové oči. S její mamkou jsem se znal poměrně dobře, pracovala ne tehdejším Národním výboru (pro mladší na dnešní radnici) na sociálním odboru. Setkávali jsme se spolu pracovně. Jejího otce, redaktora celostátního deníku jsem znal od vidění. Bydleli jsme v domech naproti sobě. Stál jsem tam a kochal se pohledem na ta krásná stvoření, jak se řadí podle tříd, když jsem uslyšel ženský hlas, „tak už to těm holkám začíná“, byla to mamka Lucinky. Usmál jsem se a přitakal, řekl jsem, „ani nevíte, jak jim závidím, hned bych s nimi měnil, začínají jim sice povinnosti, ale taky je čeká krásný čas dětství, prvních úspěchů i neúspěchů, prvních lásek a zklamání“.

Dcerka s Lucinkou byly nerozlučné kamarádky, které spolu byly ve škole i mimo stále. Dcerka chodila k nim Lucinka k nám, hrály si spolu a vyváděly, jak to dělají děti v jejich věku. Já si začal uvědomovat, že se do Lucinky opět zamilovávám. Byl jsem z toho zmatený. Dcerku jsem miloval, jako asi každý otec miluje své dítě, ale většina mých myšlenek patřila Lucince. Dokonce, i když jsem měl tzv. „povinný sex“ se svou ženou jsem myslel na Lucinku. Když jsem si to uvědomil, lekl jsem se toho. Zakazoval jsem si to z obavy, abych někdy neselhal a Lucince neublížil. Bylo to ovšem silnější než já, nedokázal jsem ji vypudit z hlavy. Při každé její návštěvě u nás jsem se musel hlídat, abych na ni nesáhl nevhodným způsobem. Bylo to dost traumatizující, hlídat každý dotek, když mne holky pozvaly ke svým hrám. Jenže to horší mělo teprve přijít.

Přišel konec školního roku a s ním léto. S dcerkou jsem se domlouval, že o víkendu mám volno a že bychom mohli zajet k vodě. Nadšeně souhlasila a hned řekla, že Lucinka pojede s námi. Začal jsem jí to rozmlouvat, že jedeme zase na nuda a že Lucinka na to není zvyklá, koupat se nahá a vůbec být v nahaté společnosti. Dcerka si nechtěla dát vymluvit a večer přišla s tím, že to Lucce nevadí, že se nahá koupe. Tak jsem si pozval Lucinky rodiče k nám na kávu a na dvojku vínka. Druhý den přišli oba. Nezastřeně jsem jim řekl, na čem se holky domluvily, že chodíme na nuda již dlouho a dcera s námi od mala. Řekl jsem, že pochopím, když budou proti tomu, aby s námi Lucinka jela, že to není příliš standardní. Podívali se po sobě a její mamka povídá, že Lucinka není zvyklá a aby neutrpěla šok, až uvidí nahé dospělé muže. Otec na to řekl, „brášku nahého vídala od mala běžně tak by to takový šok asi nebyl“ (měla bratra o 5 let staršího). Nakonec se domluvili, že Lucinku s námi pustí. Nebyl jsem tomu příliš rád z obavy z mého selhání. Nicméně jsem slíbil, že na Lucinku dám pozor, aby se jí nic nestalo. Jako příslušník a důstojník VB jsem měl jejich skoro bezmeznou důvěru. O pedofilech se tehdy moc nepsalo, a že já patřím mezi ně, by je asi nenapadlo ani v tom nejdivočejším snu.

V pátek večer mi manželka sdělila, že s námi nepojede, jelikož se dostavili její každoměsíční ženské problémy a to dost silně. Přemýšlel jsem, jestli celou akci neodvolat, ale žena řekla, že se holky těší tak ať s nimi jedu sám. Přišla krásná letní sobota a vyrazili jsme k vodě. U vody jsme našli hezké místo, kousek od vody rozložili deku a holky se v mžiku svlékly. Já jsem se celou dobu díval na Lucinku, jak reaguje na naháče kolem nás. Koukla kolem sebe celkem bez zájmu a věnovala se činnostem, které jsme právě dělali. Svlékl jsem se také. Dcerka přišla s krémem na opalování se slovy, „tati namažeš nás“? Bylo to pro mne jako pohroma. Říkal jsem, ať se namažou samy, ale dcera byla neoblomná. „Ne, namaž nás ty“ zavelela jak generál. Co mi tedy zbývalo, dceru jsem byl zvyklý koupat a mazat, i na intimních partiích, ale co s Lucinkou. Věděl jsem, že nedokážu dotknout se jejího tělíčka bez erekce a to nemluvě o intimních partiích to bych asi nezvládl vůbec. Namazal jsem jim tedy tělíčka do pasu a řekl jsem, že zbytek zvládnou samy. Musel jsem si přes klín hodit osušku, aby nebyla vidět má erekce, když jsem mazal Lucinku. Po chvíli opalovaní, holky chtěly do vody. I když obě uměly plavat, šel jsem raději s nimi. Holky ve vodě vyváděly, cákaly kolem sebe, potápěly se etc. etc… Najednou dcerka přišla s nápadem, že je budu házet do vody. Dělával jsem ji to od mala, jak se naučila plavat, že sem jí za zadeček zdvihl z vody a hodil. Vždycky se strašně smála a moc se jí to líbilo. Takže nebylo zbytí a musel jsem je házet. U Lucinky, když jsem jí bral za zadeček, jsem dával obzvlášť velký pozor, abych se nedotkl jejích intimních partií. Kvůli tomu mi několikrát vyklouzla z ruky, a jak padala tak se mne chytla kolem krku. I když voda nebyla příliš teplá, měl jsem erekci jako hrom. To asi pochopí každý girllover. Holky jsem poslal z vody ven, už jim pomalu začaly promodrávat rty. Já jsem řekl, že si ještě zaplavu. Přeplaval jsem skoro celý rybník, než erekce ustoupila. Pak jsem se vrátil k holkám na břeh. Holky se tam potkaly se dvěma spolužačkami, se kterými se daly do her. Přišel čas oběda, tak jsme se oblékli a zašli do nedaleké restaurace na oběd. Po obědě pokračovalo opalování a koupání do pozdního odpoledne, kdy jsme vyrazili domů. Holky chtěly v neděli jet znovu, ale to nešlo, dopisoval jsem doktorskou práci a připravoval se na rigorózu.

Bylo to pro mne tehdy náročné období, práce, škola, rodina. Nikde jsem nechtěl zůstat nic dlužen, nikde jsem nechtěl nic ošidit. 24 hodin práce, 48 hodin volna. V době volna jsem ještě zpracovával spisy k přiděleným případům, musel jsem se věnovat škole (chodit na přednášky), učit se na zkoušky a věnovat se rodině.

Veškerý volný čas, který jsem někde ukradl, jsem věnoval dcerce, potažmo i Lucince. Lucinka mi říkala strýčku a po vzoru mojí dcerky za mnou chodila se svými bolestmi a problémy ale i se svými radostmi a přišla se pochlubit, když se jí něco povedlo. Její otec si na ni udělal jen málo času, spíše se věnoval synovi a matka byla víc než zaměstnaná svou prací a starostí o rodinu. Byl jsem šťastný, že mne Lucinka bere jako svého zpovědníka a staršího kamaráda. Holky se mnou byly rády a rády se mi svěřovaly, jelikož já nikdy nezvýšil hlas a všechny i ty největší průšvihy řešil v klidu a bez emocí. Jednou asi ve 3tí třídě, za mnou přišly, že slyšely starší holky ve škole, jak jedna povídala druhé, že dostala menstruaci a druhá jí odpověděla, že ona jí má už pár měsíců. Holky se jich ptaly co to je a od koho to dostaly a ty starší dívenky propukly v hurónský smích. Trochu mne zaskočily, ale nedal jsem na sobě nic znát a začal jsem jim to trpělivě vysvětlovat. Seděly a dívaly se vážně, když jsem jim vysvětloval podstatu zrodu života. Vysvětlil jsem jim, co je penis a co je vagína a samozřejmě jsem přidal i vulgárnější názvy těchto orgánů, s tím, že to říkají jen hrubší lidé a že takové výrazy do úst slečen nepatří, že jim to říkám jen pro informaci. K mému úžasu mi sdělily, že většinu těch výrazů již znají, ale že je neříkají. Zůstávaly u ustáleného názvosloví, pindík a pipinka.

Moje studia se chýlila ke konci, úspěšně jsem složil rigorózní zkoušku, proběhla promoce, které se samozřejmě zúčastnili i dcerka s Lucinkou. Od obou jsem dostal květiny a pusu. Na pozdní odpoledne jsem měl objednaný salonek v blízkém kulturáku. Mimo rodiny a kolegů z práce jsem pozval i rodinu Lucinky. Přišli všichni pozvaní a kolegové zajistili i hudbu. Malou amatérskou country kapelu, která hrávala občas v nedalekém hostinci. Čtyři kluci a jedna dívka hráli a zpívali a o mne se střídaly přítomné dámy při tanci. Všechny od manželky, manželek a dívek kolegů až po vedoucí kulturáku, se kterou jsem se znal. Samozřejmě nesměly chybět ani dvě malé tanečnice, dcerka s Lucinkou. Bylo jim 10 a chodily do tanečního kroužku, takže jim tančení šlo lépe jak mé maličkosti. Zhruba po jednom měsíci za mnou přišel kádrovák se sdělením, že u ministra leží návrh na mé povýšení do hodnosti majora. Jeho schválení chybí už jen formalita a položil přede mne dva papíry. Jeden byla již předvyplněná přihláška do KSČ a druhý souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Odmítl jsem podepsat obojí. To jak jsem v brzké době zjistil, bylo rovno sebevraždě. Během týdne jsem byl postaven mimo službu a během dalšího týdne se mnou byl rozvázán služební poměr. Jedno mi to nebylo to bych lhal, ta práce mne bavila, ale řekl jsem si tak půjdu dělat něco jiného, ale že svou duši ďáblu neprodám. Vyzvedl jsem si propouštěcí papíry a po přečtení pracovního posudku mi zamrzl úsměv na tváři. Což o to text byl výborný, posudek psal můj náčelník a u toho jsem byl celkem oblíben. Ale co bylo pod textem. Kulaté razítko s nápisem Ministerstvo vnitra ČSSR – personálně kádrové oddělení SNB a vedle něho druhé velké červené hranaté a v něm velký nápis POLITICKY NESPOLEHLIVÝ. Tato dvě razítka vedle sebe, byla vražedná kombinace. Neexistovala organizace, která by mne zaměstnala v mém oboru. 6 měsíců jsem práci nemohl sehnat. Nejenže v rodině začínal chybět peníze ale v té době kdo měl pauzu mezi ukončením zaměstnání a novým zaměstnáním delší jak 2 měsíce, mohl být stíhán podle krásného §. Nazýval se Příživnictví s trestní sazbou 6 – 24 měsíců nepodmíněně. Nakonec se mi práci najít podařilo díky systému známých. Sice se mi příliš nezamlouvala ale vybírat sem si nemohl. Jezdil jsem na celý týden mimo bydliště a domů se vracel jen na víkend.

Veškerý volný čas jsem věnoval dcerce a Lucince. Holky byly v pubertě (bylo jim 11) a ta s nimi mlátila, kudy chodily. I přes tyto vývojové potíže na mne nezanevřely. Stále za mnou chodily se vším s čím si nevěděly rady a to i v intimní oblasti. Já první věděl o jejich první menstruaci, Lucinka měla asi o 3 měsíce dřív, po té přiběhla dcerka a s hrdostí a radostí v hlase mi sdělila, že už jí má také. Tenkrát nebyly Always ani tampony ale pouze vatové vložky, to by dnešní děvčata koukala, bylo to jako když si dá holka do kalhotek šišku chleba. Jednu sobotu přišla dcerka za mnou se slovy: „Tati Lucka s tebou potřebuje mluvit, ale jen s tebou a je to moc důležité“. Lucinka druhý den přišla, sedli jsme si spolu do obýváku a ona začala povídat. „Strejdo, víš já jsem se zamilovala do kamaráda (spolužáka) mého brášky“. Podotýkám jí bylo 11 a jemu 16. Tato slova mi rvala srdce na kusy, miloval jsem jí celým srdcem. Nedal jsem na sobě nic znát a říkám jí, že to je krásný, když se dva lidé mají rádi. Ona pokračovala, „byli jsme spolu v kině a on mne pak líbal a říkal jak jsem krásná. Mě se to líbilo tak jsem s ním šla zase na rande. Když jsme se setkali on říkal ať jdu k němu že má nové nahrávky“ (bohužel již nevím jaké), „tak jsem k němu šla. Nikdo nebyl doma on pustil hudbu a zase mne začal líbat a začal mne i osahávat. Říkala jsem mu ať toho nechá a on že jestli ho miluju tak že mi to nesmí vadit, že to dělají všichni co se milují a že spolu mají i sex. Řekla jsem mu, že já sem na sex ještě malá že je mi jen 11 a on mi řekl, že ku..u už jistě mám, tak ať nejsem kráva. Tak jsem mu utekla. Strejdo, co mám dělat? Já ho moc miluju“. Nebylo mi příliš dobře při jejích slovech, mozek mi jel na plné obrátky jak jí mám odpovědět. Povídám jí, „Lucinko, ten kluk tě nemiluje, jde mu pouze o sex. Stejně by tě po prvním sexu nebo po několika sexuálních setkání opustil a hledal by jinou. Já vím že má slova bolí (mne její bolela stejně možná i víc), ale jsi už velká holka, když jsi utekla udělala si dobře. Ten kluk nestojí za jedinou tvoji slzičku, za jedinou smutnou myšlenku“. Byla sice hodně smutná ale povídá, „strejdo, máš asi pravdu, ty si mi vždycky poradil dobře, já se na něho tedy vykašlu“. Pochválil jsem jí, že je rozumná dívka. Povídám, „bude to chvíli bolet, dala jsi svou lásku někomu kdo za to nestál a on ti ublížil. Víš, život je složitý, ale bolestmi první lásky si prošel každý dospělí člověk. Moje dcera a ty, tím procházíte právě nyní. Vy holky to máte těžší jak kluci, bolí vás první sex a daleko víc vás bolí srdíčko při zklamání. Jste citlivé dušičky, neumíte milovat jen tak napůl, milujete naplno a někteří kluci toho zneužívají“. Pak jsme si ještě chvíli povídali o všem možném a Lucinka pak odcházela s klidem v duši. Při odchodu jsem jí řekl, Lucinko, můžeš přijít kdykoli a nemusíš se ptát přes dceru jestli může. Objala mne a políbila na tvář a povídá, „strejdo děkuju ti moc už je mi mnohem lépe, nevěděla jsem co mám dělat“. Bylo mi neskutečně krásně u srdce nejen z toho polibku ale i z toho, že jsem možná dokázal trochu pofoukat její bolavé srdíčko.

Čas letěl jako splašené spřežení z mých malých princezen byly slečny, které odcházely na střední školu. Každá na jinou a každá do jiného města. S Lucinkou jsme se vídali velmi sporadicky. Jednoho dne, to byly holky ve 3 ročníku, někdo zazvonil u našich dveří. Otevřel jsem a za dveřmi stála Lucinka s neznámým mladíkem.“Můžeme dál“ zeptala se. Přitakal jsem a pozval je do obýváku. Nabídl jsem kávu a posadili jsme se. „Strejdo, tohle je Roman a chodíme spolu už skoro rok. Romane, tohle je ten strejda o kterém jsem ti vyprávěla“. Byl to docela milý hoch a vypadal i že bude hodný, o rok starší jak Lucinka a měl před maturitou. Poseděli jsme asi hodinku a probírali vše možné. Moc jsem to Lucince přál ale taky jsem si uvědomoval, že jsem přišel o další svou lásku.

Pokračování příště?

Krásný sluníčkový den přeje Děda.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Deda za příspěvky (celkem 6):
Kasz, Daniel, Mathias8, Gabriel Svoboda, Jeremy, Hebeš
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 227 poděkování
Dostal: 114 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Deda »

Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky III

Děvčata odmaturovala, Lucinka šla na vysokou, dcerka se nedostala pro nedostatek místa. Můj dojem je, že měla chudák politicky nespolehlivého otce. Dcerka nastoupila do zaměstnání a s Lucinkou se mohly stýkat pouze o víkendech. Dcerka v práci poznala o 3 roky staršího kluka, do kterého se zamilovala. Psal se rok 1989, o rok později se vdala a odstěhovala se s ním do městečka vzdáleného cca 30 km. Moje žena si našla milence, ke kterému také odešla. Tak jsme se rozvedli a zůstal jsem sám. Dcera se nakonec přiklonila k matce a náš rozvod dávala za vinu mě, prý jsem se měl manželce více věnovat. Se mnou přestala komunikovat. Mělo to sice celé jiný důvod, o kterém se nechci rozepisovat. Byt jsme s exmanželkou prodali, abychom vypořádali společný majetek a já si našel jiné bydlení. Od té doby jsem viděl Lucinku již jen párkrát, bydlel jsem na druhém konci města. Nicméně vím, že se také vdala a vzala si toho mládence, kterého mi ještě jako středoškolačka představila.

Chodíval jsem v létě na nuda pláže a v zimě do bazénů na naturistické akce sám a okukoval nenápadně krásné malé princezny. To byla moje jediná radost. Jinak jsem žil celkem nudný život samotáře. Zhruba před pěti lety jsem na jednom chatu poznal mladou ženu. Povídali jsme si o všem možném, měla v té době problémy v manželství tak jsem jí radil jak se se vším vyrovnat. Řekla mi, že mají malou pětiletou dcerku. Snažil jsem se, aby jejich manželství krizi ustálo, už kvůli dcerce. Nakonec se vše zdařilo a krásná rodina se nerozpadla. Snad i mým přičiněním.

S mojí novou známou jsme si i volávali a jednou mi sdělila, že jede do mého města s dcerkou k lékařům (bydlí ode mne cca 50 km). Jelikož jsme se znali pouze z fotografií, navrhla, že bychom se mohli setkat na kávu. Nadšeně jsem souhlasil. Sešli jsme se, povídali a malá Eliška vesele skotačila okolo nás. Pak pro ně přijel manžel autem, takže jsem poznal i jeho. Bylo to velice příjemné setkání, které skončilo mým slibem, že se přijedu podívat k nim. Bylo krásné jaro. Měl jsem nové přátele s krásnou dcerkou. Můj život začal být opět veselejší a již jsem se necítil tak sám.

Jezdím k nim dodnes, i když ne tak často jak bych si přál, s Eliškou jsme se velmi sblížili. Také mi říká strýčku a je se mnou velice ráda. Také se mi svěřuje a vždycky říká, neříkej to mamce prosím. Nikdy bych nezradil tu její krásnou dětskou dušičku. Ano jsem do ní zamilovaný, možná víc jak do kterékoli před tím.Velice dobře si uvědomuji, že je to moje poslední životní láska. Nikdy, když tam jedu, neopomenu přivézt jí nějaký dárek. Pamlsky jsou samozřejmostí, ale raději jí vozím nějaké ovoce, které taky velmi miluje. Ekonomická situace rodičů je více než neuspokojivá. Díky hypotéce na dům a díky různým půjčkám na hypotéku, když nebylo na splátky, se dostali do dluhové pasti. Prostě vytloukali klín, klínem. Její otec pracuje na stavbách, ale výplaty nestačí někdy ani na splátky hypotéky a půjček. Matka pracuje na poloviční úvazek, jako uklízečka za 4000 měsíčně, jiná práce se u nich nedá sehnat. Eliška je velice skromná dívenka, život jí naučil radovat se z mála. Je vděčná za každou i tu nejobyčejnější hračku za malý pamlsek třeba zmrzlinu. Vždy když mi řekne, strejdo, to si mi neměl kupovat, to tě stálo dost peněz a nebudeš mít pro sebe. Toto mi vždy může utrhnout srdce. Když kolikrát vidím děti z nedaleké školy, jak hází do koše nebo popelnice svačiny se slovy fuj zase šunka. Vždy vzpomenu na Elišku, která jde do školy s jedním rohlíkem s máslem. Zavázal jsem se, že jí budu platit školní obědy a kroužek. Není to mnoho, ale já si bohužel více dovolit nemohu. I když moje zdraví už není nijak valné, stále se snažím přivydělat příležitostně nějakou korunu k více než skromnému důchodu. Jednak abych měl pro sebe na nějaké to cigáro a pivko, ale hlavně abych mohl něco koupit Elišce. Doufám, že mi zdraví vydrží a že jí budu moci podporovat i nadále, jinak by můj život ztratil smysl.

Přátelé, děkuji vám, že jste měli tu trpělivost si přečíst zpověď starého pedofila. Takto šel můj život a tak probíhaly mé lásky k několika krásným princeznám. Moje srdce nikdy nebylo prázdné. Vždy bylo naplněno láskou k dětem vůbec ale k dívenkám zvlášť. Přeji vám všem bez rozdílu preferencí, barvy pleti, víry a národnosti z celého srdce, abyste nikdy neselhaly a až se vaše pouť po tomto světě, plném nenávisti k nám pedofilům, bude chýlit ke konci, aby se mohl každý z vás otočit, podívat se na svůj život zpět a mohli si říct, byl to dobrý život a nebyl žit marně.

Krásný sluníčkový den přeje Děda.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Deda za příspěvky (celkem 7):
Daniel, Mathias8, Kasz, Gabriel Svoboda, Jeremy, Hranicar, Hebeš
Uživatelský avatar
Plyšáček
Na trestné lavici
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 1
ve věku do: 10
Příspěvky: 2308
Dal: 637 poděkování
Dostal: 4 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Plyšáček »

Milý Dědo. Z celého Srdce Ti děkuji za nádherné příběhy. Jsi rozený spisovatel.


Naléhání Tvého prvního andílka si dokáži představit.
Ta Lidka byla opravdu machr, že si Tě vydupala. Zajímalo by mě, v jaké poloze na klíně u Tebe sedávala - a jak to rodiče viděli.
Celý příběh o Lucince byl strhující - nejvíce to házení do vody. (Pánové, přiznejte se, který z Vás to byl, kdo Lucinku po kině tak nehezky přemlouval?)


Dědo, přeji Ti krásný a naplněný závěr života.
 ! Zpráva od: Tým ČEPEK
Upozornění: Tento uživatel je na trestné lavici, jelikož se hrubě provinil proti základním principům Československé pedofilní komunity (viz rozhodnutí administrátorského týmu). V zájmu zachování kontinuity diskuzí příspěvky nemažeme, i když si uvědomujeme, že některá prohlášení nebo příspěvky tohoto uživatele v kontextu toho, že zneužíval děti, mohou ve čtenářích vyvolávat znechucení.
Uživatelský avatar
Jeremy
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 12
ve věku do: 23
Výkřik do tmy: Milovať okrem iného znamená vážiť si objekt svojej túžby. Dosť na to, aby som nezradzoval jeho dôveru...
Příspěvky: 490
Dal: 467 poděkování
Dostal: 300 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Jeremy »

Plyšáček píše:...Dědo, přeji Ti krásný a naplněný závěr života.
Tak a máš to. Tu sa ťa už niekto snaží pochovať :D

Vďaka za tento príbeh, či už bol pravdivý, alebo nie. A ak bol, máš skutočne zaujímavý život. Plyšáček by možno napísal "mal si", ale on to tak nemyslí :P
Uživatelský avatar
Plyšáček
Na trestné lavici
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 1
ve věku do: 10
Příspěvky: 2308
Dal: 637 poděkování
Dostal: 4 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Plyšáček »

Ale no tak Jeremy!
I když jsem ještě mládě, také třeba brzy odejdu. Co tady strašit na tomto pokleslém světě.
Koukni na to - každý druhý úchylný, sebehezčí děti nám stárnou... Vlastně celá lidská populace stárne. Tak bych mohl vylepšit skóre tím, že to tady nebudu přetahovat.

I já to teď trochu vnímám tak, že jdu do finále. Jinak bych nelezl ani na ČEPEK.

Děj se co děj. Nebaví mě už být zalezlý a rozklepaný před pokryteckou, odsuzující a naivní společností, která se nechává kojit medii, dře do vyčerpání kvůli drobným na rohlík či na fet a tráví většinu času na počítači. Tak a honem od klávesnice.
 ! Zpráva od: Tým ČEPEK
Upozornění: Tento uživatel je na trestné lavici, jelikož se hrubě provinil proti základním principům Československé pedofilní komunity (viz rozhodnutí administrátorského týmu). V zájmu zachování kontinuity diskuzí příspěvky nemažeme, i když si uvědomujeme, že některá prohlášení nebo příspěvky tohoto uživatele v kontextu toho, že zneužíval děti, mohou ve čtenářích vyvolávat znechucení.
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 227 poděkování
Dostal: 114 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Deda »

Drazí přátelé Plyšáčku a Jeremy,
můj příběh není smyšlený tak se to opravdu přihodilo. Jediné co tam možná nesouhlasí, jsou některé časové údaje a posloupnost dějů, protože za těch 50 let si je přesně nepamatuji. Skutková podstata je ovšem pravdivá.
Pro Plyšáčka: Lidka byla vymodlené dítě, takže trochu rozmazlená. Byla zvyklá si na rodičích vytrucovat vše, co chtěla. Na klíně mi sedala různě od "slušného" posedu čili bokem, až po posed rozkročmo a to ať čelem nebo zády ke mně. Rodiče to zprvu neviděli asi rádi, soudě z jejich pohledů, ale postupně si zvykli. Hodně k tomu přispěl můj postoj k Lidce a jejímu prospěchu a naše večerní povídání o tom zimním výletu na hory.
Pro Jermyho: Nevadí mi minulý čas a ani poznámka o závěru života. Jsem již ve věku, kdy už člověk rekapituluje a na ten definitivní konec se připravuje. Ze svého života nelituji ničeho. Vše mělo lícovou i rubovou stranu, ale takový život je.
Přátelé, vám přeji abyste prožili takový život, abyste na něj mohli být pyšní.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Deda za příspěvek:
Plyšáček
Krásný sluníčkový den přeje Děda
Uživatelský avatar
Návštěvník

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Návštěvník »

Gratulujem. Nie len k spútaniu čierneho pasažiera, ale aj k zachovaniu si dôstojnosti v 1968. Na to každý nemal. Jeden čas som pracoval v štátnej správe a mal som možnosť nahliadnuť do zákulisia kádrových posudkov. Bol to zvrhlý aparát. Všetko dobré.
Uživatelský avatar
Rudy
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 25
Příspěvky: 191
Dal: 176 poděkování
Dostal: 85 poděkování

Re: Jak šel život a jak probíhaly mé první lásky

Nový příspěvek od Rudy »

@deda

Celé jsem to pročetl, dychtivě hltal každé slovo, vcítil do do tebe a prožíval s tebou celou tu dlouhou cestu.
Cítil jsem tu lásku, cítil sexuální napětí... Cítil pohledy rodičů, styděl jsem se, nevěděl co bude dál...
Nicméně vše si krásně zvládl, tak jak to má být. Hrozně mě trápí ta bolest v srdci, kdy si dívenky po odloučení našli někoho jiného. To je hrozně smutné a mám slzy v očích.
Samozřejmě to nemohlo dosáhnout jinak, i kdyby holčina vydržela do 15ti, nevěřím že by zvládla stále milovat. Jak roste, uvědomuje si jiné věci, dostává se k pokušení od vrstevníků, začíná mít vlastní názory...
Ani nevíš jak moc bych ti (a všem) přál najít holčičku, která vydrží a nakonec by s tebou (i ostatními) zůstala a vše klapalo.

Já měl asi v 14ti kamarádku 9, ale okolí nám nepřálo. Když u nás byla s rodiči, nesměl jsem zavírat dveře pokoje. Když pro mě přišla naven, táta mě poslal do krámu. Připadal jsem si hloupě že se mi líbí malá holka a ještě hůře před ostatními.

Moc krásný příběh, děkuji ti za něj. Vyplouvají u mě vzpomínky které jsem vytěsnil ze svého vědomí... Jdu si pobrčet a spát...
Děkuji
Tito uživatelé poděkovali autorovi Rudy za příspěvek:
podivin
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host