Jsi pedofil ochotný věnovat trochu času vyplňování dotazníku ohledně tématu pedofilie? Vyplň prosím dotazník k výzkumné části seminární práce!

Nepatřím sem

Sekce pro příspěvky nových členů fóra - po registraci zde založte nové téma a prozraďte nám pár drobností o sobě, nebo nás jen pozdravte!
tom.poustevnik
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 9
ve věku do: 13
Příspěvky: 49
Dal: 5 poděkování
Dostal: 17 poděkování

Nepatřím sem

Nový příspěvek od tom.poustevnik » sobota 19. 4. 2014, 5:53:14

Nepatřím sem. Ne proto, že nejsem pedofil. Pedofil jsem, a to homosexuální, to je těžko zpochybnitelný fakt.

Přesto sem nepatřím. Už ne. Nevím, o čem se bavit na chatu. U diskuzí na fórech mám pocit, že se stále opakují. Registroval jsem se tu před časem jako Thomas Hermit (což je jen překlad mé historické přezdívky), ale pořád nevím, co tu vlastně dělám.

Ale nejdřív něco o mně. Jsem muž středního věku. Jako u aut máme vyšší střední třídu, možná i tady bych už měl spíš říkat vyššího středního věku. Žiju sám a jsem homosexuální pedofil.

Při zpětném pohledu jsou příznaky mé orientace patrné už od puberty. Někdy, snad ještě v předpubertálním věku, jsem prohlásil, že moji sourozenci budou mít děti a já se o ně budu starat. Tenhle výrok pak rodiče vyprávěli různým tetičkám ze širokého příbuzenstva pro pobavení, což mě příšerně štvalo. Natolik, že jsem pak ve vzteku občas něco rozbil.

V dětství jsem moc kamarádů neměl, vlastně žádné opravdové, byl jsem vždycky trochu divné dítě, svět ostatních dětí jsem moc nechápal. V pubertě jsem váhal nad tím, zda jsem homosexuál. Jenže dospělí muži se mi nelíbili, ani trochu. Zato ženy ano, alespoň některé. Ovšem měli silnější konkurenci. Malé holčičky se mi líbili víc. Jenže ani ty nikdy nebyly na vrcholu mých zájmů, protože tam jsou bezkonkurenčně malý kluci.

Od raného mládí mě zajímaly filmy, ve kterých hrají děti, a vůbec všechno, co se dětí týká. Vyzkoušel jsem si i učitelské povolání, ale nechal jsem toho. Nemám povahu na to, chtěl jsem s dětmi spíš kamarádit a nic jsem je nenaučil.

Vyzkoušel jsem i různá povolání, v jednom jsem se docela vypracoval, jenže ani to mi už nepřináší dobrý pocit. Asi se dostavil syndrom vyhoření, spojený s krizí středního věku a tím, že jako pedofil přece jen hůř nalézám spokojenost v osobním životě.

Žádné dlouhodobější dětské lásky v mém životě nebyly.

Ale teď něco o mé cestě do pedokomunity.

Přístup na internet jsem měl velmi brzy, v době, kdy jej měly jen vysoké školy.

Zpočátku jsem jen tak brouzdal, a pak jsem narazil na jednu galerii - byly to naskenované obrázky z různých zdrojů, které měli jedno společné - byli na ní malí chlapci, zpravidla nahoře bez. Už jen zjištění, že je na světě někdo další, koho takové obrázky zajímají, mě překvapilo. Rychle jsem se naučil, jak takové obrázky vyhledávat, a objevil jsem i nahaté obrázky z nudistických časopisů. Vysloveně pornografické obrázky jsem neobjevil, což nebylo ani tím, že bych na ně nebyl zvědavý, ale že jsem si některé nebezpečně vypadající stránky netroufal vlézt.

Všechny tyto obrázky jsem MUSEL mít stažené, přičemž i stažení obrázku o velikosti 100 kB nějakou dobu trvalo. Naše telefonní ústředna tehdy nebyla ještě digitalizovaná, což znamenalo, že cena jednoho místního hovoru nezávisela na délce spojení. Zvládl jsem i šestihodinový hovor, ale většinou tak po dvou hodinách spojení spadlo - i tak to bylo extrémně levné přípojení.

Problém byl, kam obrázky dávat. Na diskety se toho tak moc nevešlo, pevný disk jsem měl s kapacitou 105 MB. Dostal jsem se do situace, kdy jsem přemýšlel, který programy vlastně potřebuji. Například jsem zjistil, že Word na disku zabírá moc místa, tak jsem ho prostě odinstaloval. Z mého počítače se vlastně stal jednoúčelový stroj na stahování obrázků. Samozřejmě to bylo hloupost, především zbytečná ztráta času.

Postupně jsem taky narazil na rozcestník boylinks a na něm jsem pak objevil první české stránky. První byla Mourkova stránka. Vítala mě slovy: "Obsah této stránky je nebezpečnější než radioaktivní odpad." A pak mnohem rozsáhlejší Klukomilova stránka.

Někdy v létě roku 2001 se zrodil tom.poustevnik. Třináct let mu letos bude, krásný to věk.

Bylo to na diskuzním serveru Xko, na kterém jsem už nějakou dobu měl nepedo nick. Vzhledem k tomu, že se tam v jednom fóru naťukávalo naše téma, jsem se rozhodl založit si i pedo nick a zapojit se do diskuze. Pak jsem i napsal na Xpress (což byl takový magazín založený na příspěvcích uživatelů Xka) článek "Jaké je to být pedofilem". Po dlouhém váhání a přes anonymizér (spolu s komentářem, že to stejně neuveřejní) jsem ho odeslal a celou noc nespal v očekávání, co se bude dít.

Dělo se to, že jsem dostal milou odpověď, že to samozřejmě uveřejní.

Pak se srhla bouřlivá diskuze, vytvořil jsem si osobní stránky, nějaký čas se vrhal do diskuzí o pedofilech na různých webech a takové diskuze sám vyvolával. Naštěstí jsem nebyl jediný pedofil v diskuzích, protože vydržet ten nápor čiré nenávisti bylo psychicky velmi náročné.

Mezi tím na chatu Xka vznikla stálá místnost BOYLOVE. Já jsem v první chvíli odmítal na chat chodit, abych tam posléze strávil mnoho hodin. V první chvíli bylo pro mě osobní setkání s jiným pedofilem něco úlně nepředstavitelného. Pak se i to zlomilo a já se z ničeho nic rozhodl účastnit jedné akce, kde nás bylo snad deset.

Zaujetí pro pedo-aktivismus mě poměrně brzo opustilo, do diskuzí jsem se zapojoval míň a když provozovatel bez vysvětlení smazal mojí osobní stránku, byla to pro mě spíš úleva. Samozřejmě jsem hned prohlásil, že udělám stránky nové, jenže svůj první pedoweb jsem dělal pro sebe, jako součást svého coming-outu, dělal jsem ho z vnitřní potřeby, a ta už pominula. Sice jsem další web udělal, ale zůstal daleko za prvotními plány, byl to jen takový rozcestník.

Postupně jsem dění v internetové pedo komunitě přestal úplně sledovat. S některými lidmi jsem ztratil kontakt (což mě dodnes mrzí), jiní se naopak stali součástí mého mimointernetového života.

Když jsem si loni na konci léta po dlouhé době naisntalovat ICQ (abych obnovil aspoň některé ztracené kontakty), dozvěděl jsem se o existenci ČEPEKu a postupně si doplnil vzdělání o historii pedokomunity v době, kdy jsem byl mimo. Ti, kteří se o ní zasloužili, mají můj velký obdiv. Trochu se bojím někoho jmenovat, protože určitě na někoho zapomenu, ale aspoň pár nicků: Fx100d, Kasz, daniel.liddel a Dan Kubec.

Tak, a teď jsem tady. Ale nevím vlastně proč. Nevím, co tu pohledávám.
Uživatelský avatar
Silesia
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Příspěvky: 727
Dal: 342 poděkování
Dostal: 153 poděkování

Re: Nepatřím sem

Nový příspěvek od Silesia » sobota 19. 4. 2014, 12:06:01

Ahoj Tome,
nemůžu ti říct co tady hledáš ty, na to musíš znát odpověď jen ty.
Můžu ti ake říct, co by mohlo ostatní zajímat(alespoň za sebe)
ale to az časem

tak reedit

za mě rozhodně můžeš nabídnout zkušenosti, prožitky, inspirqci, informace. To vše vzhledem k věku, jsi již asi posbíral. Věřim tomu, že by to někteří z nás ocenili
Naposledy upravil(a) Silesia dne neděle 20. 4. 2014, 12:46:12, celkem upraveno 1 x.
m00n
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 30
Příspěvky: 142
Dal: 56 poděkování
Dostal: 42 poděkování

Re: Nepatřím sem

Nový příspěvek od m00n » sobota 19. 4. 2014, 18:25:42

Inspirativní příběh. Díky
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host