Niečo o mne

Sekce pro příspěvky nových členů fóra - po registraci zde založte nové téma a prozraďte nám pár drobností o sobě, nebo nás jen pozdravte!
Uživatelský avatar
haizi
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 40
Dal: 12 poděkování
Dostal: 25 poděkování

Niečo o mne

Nový příspěvek od haizi »

Zdravím všetkých,
mnoho z vás ma nepozná, na fórum som prispieval málo, ale čítam všetky nové príspevky každý deň, no som EXTRÉMNE introvertný typ, či už v reálnom živote, alebo v internetovom :) Ale myslím, že teraz je tá správna chvíľa, aby som aj ja niečo o sebe napísal...

Na úvod, mám 17 rokov, páčia sa mi kutíci od 6 do 12. Trošku aj dievčatká, približne v tom istom veku ako kutíci, aj keď ani zďaleka nie tak, ako kutíci, ale oveľa viac, ako dospelé ženy. Dospelí muži sa mi nepáčia vôbec. Uvedomil som si to asi pred 3 rokmi. Zamiloval som sa do niekoľko kutíkov, do jedného dievčatka, ale myslím, že do dospelých (žien či mužov) nie som schopný sa zamilovať.

Narýchlo moja pedofilná história:
Keď som mal 13, bol som zaľúbený do môjho 12-ročného spolužiaka, ktorý vyzeral na 10. Asi dosť z vás to pozná. Najprv som si myslel, že som gay. Postupom času (asi rok až dva roky) som mu povedal pravdu, prijal to v pohode, povedal mi, že nie je gay, že nie je schopný moje city opätovať. Zmieril som sa s tým, doteraz som s ním v kontakte, všetko je v poriadku, ani jeden z nás o tom nehovorí. Krátko po tom, ako ma odmietol, sa mi prestal páčiť - mal už 14, detské črty odchádzali, začínala sa mu puberta. Bol som dosť zmätený. O pár mesiacov (mal som 15) som stretol 11 ročného kutíka, do ktorého som sa hneď zamiloval a všetko som pochopil. Pochopil som, že sa mi páčia malí chlapci - no nepodarilo sa mi s ním poriadne skamarátiť. S ďalším, 10 ročným, kutíkom som sa stretol krátko na to, chodili sme skoro každý deň von, priznám sa, že nechýbalo veľa k tomu, aby som ho zneužil, ale nestalo sa to. Po pár mesiacoch som sa s ním už nestretával. Prišla stredná škola. Veľmi, veľmi mi chýbala základná, nemal som šancu stýkať sa s kutíkmi. Síce mám v rodine kutíka v mojom preferovanom veku, ale všetci poznáme Westermarckov efekt. Tak na strednej som čoraz viac trpel. Začal som čím ďalej, tým viac piť, prišla marihuana, neskôr tvrdšie drogy.

A to ma drží doteraz. Neviem si predstaviť život bez drog. Niekto používa alkohol na uniknutie od problémov, ja používam niečo, pri čom zabudnem aj to, že vôbec existujem.

Ale čo ma trápi najviac, je to, že pod vplyvom alkoholu som sa pred pár dňami zveril mojej mame. Hneď vedela, aký mám problém, že sa to týka mojej sexuality. Samozrejme, myslela si, že som gay. Ale nemalo zmysel, aby som jej vravel, že som gay, keď už, tak som jej musel povedať úplnú pravdu. Že som na malých chlapcov. Plakal som. Ale objímala ma a vravela mi, že som stále jej syn, že ma má stále rovnako rada a že som taký istý, ako som bol včera. Sľúbila mi, že pokiaľ nebudem chcieť, nikomu (ani môjmu otcovi) to nepovie. Ako prvé sa ma spýtala, či som niekomu ublížil (neublížil). Požiadal som ju, aby túto tému nenačínala, kým ju nenačnem ja sám. Doteraz sme to ďalej neriešili, aj keď viem, že určite má mnoho otázok. Ale nie som schopný sa s ňou o tom rozprávať (aspoň keď nie som pod vplyvom nejakej látky). Ale uvedomujem si, že je to asi najlepšia reakcia, akú som si mohol priať.

Ale od prvého rána, ako som jej to povedal, sa cítim čím ďalej, tým horšie. Čím ďalej, tým viac ľutujem, že som jej to povedal. Vie to o mne pár priateľov, ktorí to berú v pohode, ale vlastná matka je predsa len niečo iné. Stretávam sa s ňou každý deň a tak. Je mi to dosť "trápne", keď viem, že vie pravdu.

Aj keď, odkedy som začal užívať drogy, vôbec nemyslím na sexualitu, na kutíkov, vôbec ma to netrápi. Ale keď som triezvy, cítim, že ma to trápi, a drogy užívam preto, aby ma to netrápilo. Momentálne sa nestýkam so žiadnymi deťmi, a keď aj príde príležitosť, radšej som sám vo svojej izbe, už vôbec neviem, ako byť pri nich psychicky blízko.

Zdá sa mi to "nespravodlivé", že každý deň čítam vaše príspevky, a pritom ja sám sem nenapíšem nič. Možno sa to odteraz zmení. Dúfam, že nič dôležité som sem nezabudol napísať, ak áno, upravím. Akékoľvek otázky zodpoviem. Budem rád, ak so mnou niekto bude chcieť byť v kontakte.

Haizi
Tito uživatelé poděkovali autorovi haizi za příspěvky (celkem 10):
Kasz, simgiran, Daniel, Deda, Myš, pbd, Hranicar, radoslav, MarkM, Opičák
Uživatelský avatar
Deda
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 11
Výkřik do tmy: Uti, non abuti (Užít, nikoliv zneužít)
Příspěvky: 197
Dal: 227 poděkování
Dostal: 114 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od Deda »

Drahý Haizi, celkem tě chápu. Že jsi to řekl mamce je dobře, matka většinou chápe své dítě a dokáže pochopit i tvou odlišnou sexualitu. Myslím, že bys měl vaši debatu znovu otevřít ale s čistou hlavou. Jistě bude mít spoustu otázek, které ti budou i třeba nepříjemné ale bude dobře, když si vše vysvětlíte. Naveď jí na naše stránky, kde může nalézt hodně odpovědí na své otázky. Hlavně se se svou sexualitou neuzavírej do sebe. Píšeš, že jsi extrémní introvert, není dobré některé věci dusit v sobě. Já mluvím ze zkušenosti. Nikdy jsem se se svou sexualitou nikomu nesvěřil až zde na tomto webu. Nebyl to lehký život, proto říkám nebuď s tím sám. Jsi mladý člověk, který má život před sebou a je dobré mít někoho, za kým můžeš přijít se svěřit. Já nikdy nikoho neměl a bylo to hodně hodně těžké. Když jsem narazil na tento web, přečetl si zde spoustu užitečných věcí tak se mi trochu ulevilo, že nejsem sám. Ještě více se mi ulevilo, když jsem zde vypsal svůj život pedofila. Bylo to, jako když ze mne někdo sejme těžké břemeno.
Pokud ti mohu poradit, neřeš problémy alkoholem nebo drogou, je to cesta do pekel. Tyto látky odbourávají zábrany a mohlo by u tebe dojít k selhání. Domnívám se, že ty sám selhat nechceš a my všichni ti budeme držet pěsti, abys to zvládl.

Krásný sluníčkový den přeje Děda
Tito uživatelé poděkovali autorovi Deda za příspěvky (celkem 3):
Daniel, haizi, simgiran
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 28
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Příspěvky: 6484
Dal: 1592 poděkování
Dostal: 3507 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od Kasz »

Milý Haizi,
přidávám se slovy k Dědovi, drogami, alkoholem a jinými návykovými látkami nic nevyřešíš, a zbytečně budeš upadat do větších a větších problémů. Alkohol nebo drogy problémy nikdy nevyřeší trvale, ale vždy jen "dočasně" a po vystřízlivění jsou zde opět, s tím rozdílem, že zůstávají neřešené, a s tím, že máš tělo čím dál zhuntovanější. Přitom bys mohl být jiným lidem vč. dětí užitečný. Rozhodně bych se být na tvém místě snažil tento tvůj stav neprodleně řešit.

Co se týká svěření se mamce - moje svěření vlastně probíhalo velmi podobně, s tím rozdílem, že jsem nebyl pod vlivem žádných cizorodých látek - mamka mě také ujistila, že mě bude mít stále ráda jako svého syna, že na tom se nic nemění. Trvalo jí ale celých 6 let, než se s tím, že se mi líbí holčičky a že se na tom do konce mého života nic nezmění, smířila. Svěřoval jsem se jí, když mi bylo 20, takže si myslela, že "z toho vyrostu", že moje sexualita teprve ještě "dozraje" apod. Dnes už ví, co je to pedofilie, a že je to záležitost na celý život.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Kasz za příspěvky (celkem 3):
Deda, haizi, simgiran
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Bydliště: Mám
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Všimli jste si letos, kolik se urodilo jmelí?
Příspěvky: 906
Dal: 145 poděkování
Dostal: 822 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od Myš »

Ahoj haizi a díky za příspěvek. Rád tu uvidím další aktivní BLko *child* :) Jak říká Děda, dusit v sobě své pocity a emoce není tou nejlepší cestou a tvůj příspěvek může být dobrým začátkem toho, že se trochu otevřeš. Měl jsem to podobné a i u lidí, se kterými jsem dlouhodobě v kontaktu, se postupně otevírám vlastně od doby, co jsem přišel, a to už je to skoro rok :)

Svěření se mamince nelituj. Dopadlo to dobře a její reakce byla moc hezká - mám tě ráda takového, jaký jsi. Myslím, že jednou budeš za to svěření se rád. Když jsem to samé udělal já, první dny jsem nedokázal pochopit, proč jsem to vůbec udělal, ale postupem času, když se to doma trochu uklidnilo a prolomili se bariéry, jsem za to byl rád, i když je to téma, o kterém se nebavíme.

Můj bratr, který se dostal do problémů s alkoholem, drogami a automaty, mě naučil nesoudit ostatní. Každý včetně mě má své způsoby, zjevné nebo skryté, jak nakládat se svými problémy, ale dokud se nevyřeší, jsou zde a člověk si vždycky najde něco, co mu pomůže problémům uniknout. Důležité je neztratit motivaci na sobě pracovat a své problémy řešit.

Hodně štěstí
Myš
Tito uživatelé poděkovali autorovi Myš za příspěvky (celkem 2):
haizi, simgiran
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
Uživatelský avatar
pbd
Administrátor
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 0
ve věku do: 10
Kontakt: [email protected]
Příspěvky: 391
Dal: 337 poděkování
Dostal: 423 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od pbd »

Ahoj Haizi,

chtěl jsem Tě taky povzbudit k tomu se svou situací něco dělat. Uzavírat se do sebe a utíkat k alkoholu nebo drogám nikam nevede. Určitě jsi tu větu slyšel miliónkrát podle toho, jak píšeš, hádám že nejsi na palici, takže věřím tomu, že víš, že to tak prostě je. Představ si třeba pětadvacetiletého homosexuálního pedofila, který studuje někde na škole, s nikým nechodí, protože nikoho spřízněného nenašel, ale dvakrát týdně chodí kroužku, kde má možnost se jako vedoucí věnovat dětem, které má rád a to mu ke šťastnému životu stačí. To by byl celkem dobrej život, ne? Předpokládejme, že souhlasíš a předpokládejme taky, že Tě ti to přijde příliš vzdálené, protože jistě, musel bys změnit hodně věcí ve svém životě, z nichž třeba třeba tu uzavřenost můžeš považovat za prostě neměnnou a nepřekonatelnou překážku, ale k tomu se Tě nesnažím povzbudit, protože stačí mnohem, mnohem míň. Stačí třeba zajít za nějakým sexuologem nebo psychiatrem a nemusíš se mu svěřovat s celým životem nebo očekávat že po tobě bude chtít, aby jsi jej hned obrátil naruby. Stačí si jen domluvit schůzku a zajít se tam podívat, uvidíš, jestli ti to bude vyhovovat.

A pokud už ne kvůli sobě, tak kvůli dětem. Bylo by dost nepohodlné zůstat celý život zavřený v pokoji, takže do nějakého kontaktu s dětmi se nevyhnutelně dostaneš. A věř, že pokud pod vlivem alkoholu nebo čehokoliv jinýho, co snižuje schopnost sebeovládání, můžeš udělat i to, co si myslíš, že se nemůže stát. A pak už je pozdě si to vyčítat.

Takže hlavu vzhůru! Nebo spíš z bytu ven, za doktorem!
Tito uživatelé poděkovali autorovi pbd za příspěvek:
haizi
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1081
Dal: 152 poděkování
Dostal: 469 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od Mathias8 »

Ahoj Haizi :-)

Alkohol a drogy ako už povedali chalani predomnou nič nevyriešia. Vieš ono to tvoje problémy vyrieši iba na chvilku a sposoby ešťe vačšie problémy. Ja som rozmýšlal keď som mal asi 15 či 16 že skúsim tiež nejakú tú drogu ...ono mi to určite pomože ale som si povedal, že ja predsa nemožem a ani nechcem skončiť ako troska. A vobec nechcem skončiť ako ti uchiláci z filmou pretože ja taký nejsom a ani nechcem byť.

Tiež som niekedy rád sám, ale na druhej strane som strašne rád v detskej prítomnosti. Tak prekonávam svoj strach a depky tým že vždy keď je nejaká príležitosť idem medzi deti. Hovorím si, že nikto to o mne nevie len si to nahováram prečo by som mal byť zatvorený v jednej miestnosti alebo niekde daleko od civilizacie ja sa predsa nechcem trápiť. Vieš tu ide o to, že keď sa nechceš trápiť musíš niečo pre to urobiť a nie hladať nejakú možnosť ako si ubližovať ešťe viac. Pretože to ťa stiahne ku dnu a verejnosť ti pošlape tvoju hrdosť. Nikam sa tak nedostaneš. Musíš sa postaviť na nohy a bojovať za to, čo cítiš a nie padať. Bojuj :)
Musíš mysleť vždy pozívne. Musíš byť silný. Chápeš ako to myslím...

Si mladý človek máš 17 ja o pár rokov viac ako ty. Nikdy som drogu nezobral a tiež sa niekedy dosť trápim. Myslím ale pozitívne. Verím v Boha. To čo mám beriem ako dar a snažím sa byť prospešní pre deti. Chcem byť ten, ktorí im pomáha, chápe ich, dokáže ich utešiť pomocť im v tažkých chvílach, utrieť slzy na tvári, objať ich a pritom cítiť iba radosť... pretože to ma naplna a robí šťastným. Robiť deťom radosť. Robím pre to všetko čo je v mojích silách. Snažím sa nemysleť na bolesť.

Život ti dáva vždy druhú šancu... šancu ktorá sa volá zajtrajšok. Si tu žiješ, dýchaš tento vzduch a cíťiš. Si tu aby si niečo dokázal. Bojuj za to čo cítiš....
Tito uživatelé poděkovali autorovi Mathias8 za příspěvky (celkem 2):
Deda, haizi
Uživatelský avatar
haizi
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 6
ve věku do: 12
Příspěvky: 40
Dal: 12 poděkování
Dostal: 25 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od haizi »

Všetkým veľmi pekne ďakujem za odpovede. :)

Keď znova čítam, čo som napísal, myslím, že by som teraz pár vecí napísal inak, niektoré veci sú možno prehnané.
Napríklad, napísal som - "Neviem si predstaviť život bez drog." Viem, len by som musel mať motiváciu.
A mám pocit, že aj vďaka vám ju pomaly získavam. :)
Viem, že drogy vyriešia problémy len dočasne. Myslím, že ešte to so mnou nie je také zlé, že by som s tým nedokázal skončiť - začnem to riešiť.

Dnes som sa na veľa vecí pozrel v inom svetle. Už neľutujem, že som to mamke povedal, možno sa aj teším, keď sa o tom porozprávame. Trochu sa bojím, určite mi to bude nepríjemné, ale budem rád, keď jej to všetko budem môcť vysvetliť - bude to čoskoro. Uvidím, ako to bude pokračovať ďalej.

Samozrejme, nikdy nechcem zneužiť a chcel by som byť deťom prospešný, chcem, aby ma mali radi.

Ešte raz vám všetkým ďakujem za podporu. *bye*
Tito uživatelé poděkovali autorovi haizi za příspěvek:
Myš
Hranicar
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 14
Příspěvky: 214
Dal: 19 poděkování
Dostal: 43 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od Hranicar »

Ahoj. Díky za tvůj příběh. Pokud jde o drogy, má rada spíš zní - chceš-li, pij pivo a kuř trávu, umírněně, ale na tvrdší věci se fakt vykašli :) Zničilo by tě to, ale dřív než fyzicky, tak osobnostně a morálně. Byla by tě škoda.
Když jsem já řekl svojí matce pravdu o své orientaci, taky jsem si připadal trapně. Ale teď po pár letech toho nelituju.
Jsem taky introvert a občas mi to bylo prokletím. Ale dá se s tím pracovat.
Kdybys měl pocit, že jseš fakt na dně, klidně zvaž tu návštěvu psychiatra. Ono ti to může změnit život výrazně k lepšímu, nikdo o tom nemusí vědět a můžeš tím jen získat.
A na závěr ti chci říct, že v 17 máš možnost pracovat s dětmi, když budeš chtít - v nějakém kroužku, oddíle či na táboře, to už je jedno - a z vlastní zkušeností toxikomanického pedofila vím, že štěstí, které to může pedofilovi přinést, je tak nějak "čistější", než to pomíjivé z chlastu i všemožných drog.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Hranicar za příspěvky (celkem 2):
Deda, haizi
Uživatelský avatar
Daniel
Člen skupiny ČEPEK
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 10
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: O každé dívence smýšlej, chovej se k ní a jednej s ní tak, jako by to byla tvoje milovaná dcera.
Příspěvky: 525
Dal: 559 poděkování
Dostal: 721 poděkování

Re: Niečo o mne

Nový příspěvek od Daniel »

haizi píše:Prišla stredná škola. Veľmi, veľmi mi chýbala základná, nemal som šancu stýkať sa s kutíkmi. Síce mám v rodine kutíka v mojom preferovanom veku, ale všetci poznáme Westermarckov efekt.
Ahoj Haizi, když jsem přemýšlel, co bych ti odpověděl na tvůj příspěvek, musel jsem konstatovat, že ostatní už odpověděli za mě. A že by bylo zbytečné se opakovat. Nicméně mě ve tvém příspěvku zaujala citovaná věta. Možná jsem něco nepochopil, tak chci se zeptat, co je špatné na Westermarckově efektu?

Pokud mám mluvit sám za sebe, u mě Westermarckův efekt nefungoval. Moje vlastní dcera ve mě po dosažení mého preferovaného věku začala vyvolávat sexuální vzrušení. Nicméně nic jsem si k ní nedovolil, postupně to sláblo a během půl roku to přestalo úplně. Dnes pro mě moje dcera sexuální přitažlivá není.

Jsem si vědom toho, že některé naše touhy a přání se nám nikdy nesplní. A že některé věci, které bychom v hloubi našeho srdce očekávali od vztahu s dítětem, prostě mít nemůžeme. Přesto velká část emocionálních potřeb může být naplněna tím, že se dětem věnujeme a že s nimi trávíme náš čas. A ve vztahu s dcerou dochází k naplňování těchto potřeb zcela přirozeným způsobem. A navíc je tento vztah prost té rizikové sexuální složky.

Takže jestli máš v příbuzenstvu chlapce, se kterým máš možnost trávit svůj čas, tak (pokud i on má o společně strávený čas zájem) proč toho nevyužít? A jestli pro tebe není sexuálně přitažlivý, tak to se mi v tvojí životní situaci (konzumace některých omamných látek snižuje sebekontrolu) jeví jako bonus. Nebo ne?

Navíc díky času strávenému se svým příbuzným se časem můžeš dostat k dalším dětem. Podobně jako já jsem nakonec skončil jako vedoucí v dětském oddíle, kam dcera chodí. A i když mám na starosti kluky (moje nepreferované pohlaví), musím konstatovat, že jsou fajn, a že mi teď o prázdninách chybí. Nicméně než se pustíš do něčeho takového, tak bych ti silně doporučoval dát se napřed dohromady. Ve tvém případě možná i za pomoci odborníka.

Přeji hodně štěstí a motivace do dalšího života
Tito uživatelé poděkovali autorovi Daniel za příspěvky (celkem 2):
Deda, haizi
Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. Ale málokdo se na to pamatuje.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti