Definícia lásky

Nezávazná diskuze o čemkoliv, co se nehodí jinam.
Uživatelský avatar
Filip
Člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 3
ve věku do: 23
Výkřik do tmy: Dieťa je ako kvetina, keď ho odtrhneš, zvädne.
Příspěvky: 498
Dal: 655 poděkování
Dostal: 332 poděkování

Definícia lásky

Nový příspěvek od Filip » pátek 16. 10. 2015, 20:04:42

Ako by ste definovali lásku?
Pre mňa je to spojene dvoch duší do jednej. Spojenie dvoch častí do dokonalého celku.
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Bydliště: Čechy
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 5
ve věku do: 15
Kontakt: myscepek@seznam.cz
Příspěvky: 631
Dal: 143 poděkování
Dostal: 550 poděkování

Re: Definícia lásky

Nový příspěvek od Myš » pátek 16. 10. 2015, 20:29:01

Pro mě je láska nejvyšším způsobem bytí a jeho podstatou. To, co ti zbude, když se zbavíš veškerého strachu.
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
teenbl
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci a muži
ve věku od: 12
ve věku do: 18
Kontakt: teenbl@seznam.cz
teenbl@jabbim.cz
Výkřik do tmy: není pravda že máme málo času. pravda je že ho hodně promarníme
Příspěvky: 568
Dal: 378 poděkování
Dostal: 498 poděkování

Re: Definícia lásky

Nový příspěvek od teenbl » pátek 16. 10. 2015, 20:53:19

Pojetí lásky může být podle mě vícero, já bych viděl víc druhá lásky....láska partnerská, láska mateřská, láska obecně v rodině, atp.
Kdybych se měl pokusit definovat lásku partnerskou, která mi z mého pohledu jako efebofila připadá nejdůležitější, tak bych řekl, že lásku chápu jako určitý specifický nejvyšší možný stupeň vzájemné důvěry mezi dvěma lidmi, který má jistý milostný charakter, dále jako neschopnost být jeden bez druhého, udělat pro toho druhého všechno, co je v mých silách. Často na takovou osobu myslet, nemoct ji dostat v určitých chvílích z hlavy, toužit po ni. Pak taky určitě potřeba s takovou osobou sdílet vše dobré i špatné, nutnost ji dělat šťastnou, vidět štěstí v jejích očích atd. No už radši mlčím, psát o lásce mi nedělá moc dobře. :D
Jednoduše mít toho člověka nejradši na světě..
Uživatelský avatar
Plyšáček
Na trestné lavici
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 1
ve věku do: 10
Kontakt: pedonia@protonmail.com
Příspěvky: 2311
Dal: 1139 poděkování
Dostal: 1 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Definícia lásky

Nový příspěvek od Plyšáček » pátek 16. 10. 2015, 22:53:37

Úplně svobodně jsme mohli pokračovat ve skvěle rozběhnutém vláknu Veríte v lásku, kde jsme ji definovali moc krásně.

Doporučuji všem, co zakládají nová vlákna, aby si dobře procházeli již existující témata...

Můj ucelený pohled najdete tam. Rozhodně si jej nenechte ujít. :)

Následující květnové příspěvky daného vlákna jsem velice vzrušující...
teenbl
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci a muži
ve věku od: 12
ve věku do: 18
Kontakt: teenbl@seznam.cz
teenbl@jabbim.cz
Výkřik do tmy: není pravda že máme málo času. pravda je že ho hodně promarníme
Příspěvky: 568
Dal: 378 poděkování
Dostal: 498 poděkování

Re: Definícia lásky

Nový příspěvek od teenbl » sobota 17. 10. 2015, 2:08:16

Myslím Plyšáčku, že to téma z května je přeci jenom trochu tématicky jiné než je toto, jistě by se dalo i pokračovat, ale třeba já mám radši nové témata než pokračování ve starších, obvzlášt u takovýchto pocitových témat, navíc na starší konkrétní příspěvky se dá vždy odkázat.

Ještě k tomu tématu, Mám za to, že zamilovanost či lásku(ano je v tom rozdíl, ale tomu se zde věnovat nebudu) jsem zažil 3x-4x za život, ale každá ta láska byla úplně jiná. Mám v plánu o tom v budoucnu napsat pár článků, ale pokusím se to tu říct velmi v zkratce.

První zamilování jsem zažil ve 14-15 letech, do o něco mladšího kluka, cca 12-13, ale vypadal mladší než kolik mu bylo. Zbožňoval jsem ho, a moc se mi líbilo se na něj dívat, být s ním, dost jsem ho i stalkoval. Jednoduše to byla taková první pubertální láska. Zpětně musím říct, že i když byl charakterově úžasný, tak to čím mě uchvátil, byl stejně především vzhled. Dnes si už o něm nemyslím moc dobrých věcí, hodně se změnil a vyrostl z něj arogantní blbec. Toto zamilování bylo pro mě podstatné především z hlediska poznání své vlastní orientace. I když jsem se s ním snažil sdílet své trápení a vůbec tak nějak život a být s ním, tak vím zpětně, že mě v podstatě nikdy pořádně do hloubky nepoznal a já nepoznal jeho.
Rád bych ho zase někdy viděl a pár věcí mu řekl, ale to se mi asi nepoštěstí, nerozešli jsme se zrovna v nejlepším. Dnes pro mě znamená především určitý symbol vzhledově dokonalého kluka, nic víc.

Druhé zamilování bylo o dost jiné. Ten kluk se jmenoval Honza, bude lepší uvést jméno, lépe se pak o něm píše. Vzhledem k tomu, že jsem se do něj zamiloval, když měl 15-16, bylo to už jiné. V podstatě dle různých lidí, vypadal starší než já :D. Ale pořád v sobě měl cosi, co mě naprosto fascinovalo, naprosto uchvacovalo. Ani tak ne chování, choval se dospěle, možná jeho chování ke mě v kombinaci s akceptovatelným vzhledem. Tady bych už řekl, ten vztah nestál jen na vzhledu, ale právě na tom, že jsme se stali na pár měsíců dobrými přáteli.
Byl i v mnohém naprostý opak mě, celkem sportovní i společenský typ, přesto jsem z něj vždy cítil, že mě má rád, takový jaký jsem. Jistý vliv na toto mělo i to, že jsem se výborně znal s jedním členem jeho rodiny, a v podstatě mojí vrstevnící, která mě měla celkem ráda. Každopádně jsem se tehdy zamiloval až po uši a vždy pro mě bude určitou vzpomínkou. Ovšem i u této lásky platí, že jsme se nikdy úplně do hloubky nepoznaly, zná mě sice způsobem jakým mě zná málokdo jiný, ale pořád neví většinu zlých věcí z mého života a nikdy bych neměl odvahu mu je říct. Trochu mi i připadá, že ani dnes, když už je zamilování pryč, tak k němu nejsem absolutně upřímný. Mám určitou masku a i když ji chci sundat nemůžu, protože byl bych za lháře.
Napsal jsem o tom zamilování i povídku do literární soutěže, zpětně si říkám, že je dobře, že jsem to nevyhrál, protože pak by to věděla celá škola a on by mě asi zabil :D
Každopádně z této lásky si pamatuji dva naprosto krásné momenty o které bych se i podělil.
Jeden je z zájezdu s školou, kde jsem se do něj zamiloval, shodou "náhod" jsem si na zpáteční cestě zajistil místo v autobuse vedle něj. Sledovat ho v noci, jak spí, ty krásné andělské očička se probouzet...jeden z nejkrásnějších moment, v podstatě celou noc jsem oči nezamhouřil a když už jo, tak jsem na něj myslel a uvědomoval, jak blízko mám milovanou osobu, nádhera.
Druhý už byl výlet jen mě, jeho a tří přátel na chatu kamarádky. V určitou hodinu, někdy okolo druhé raní, už šli všichni kromě nás dvou spát, chtěl jsem ji taky. Ovšem nakonec jsem si řekl, že ještě chvilku zůstanu. Dopadlo to tak, že jsme vedle sebe seděli u krbu a asi do sedmi do rána si povídali o všem možném a nemožném. Zpětně je to jeden z nejsilnějších zážitků za posledních pár let, těžko říct proč.
Po čase jsem mu řekl, že jsem se do něj zamiloval. Vzal to vcelku dobře, pár týdnů se s mnou nebavil, ale nedávno jsme se viděli a můžu říct, že jsme zůstali kamarády.
Třetí zamilování bylo zase úplně jiného, jednalo se o virtuální zamilování, nikdy jsem toho člověka neviděl reálně, i tak to nebylo slabší než ty předchozí. Specifikem tohoto zamilování bylo, že vzešlo z jistého soupeření mezi Bl, až později jsem si uvědomil, jak moc tohoto člověka mám rád. Z čistě faktických důvodů , ale nemohlo mít budoucnost, víc o tomhle asi psát moc nechci, je to moc komplikované. Každopádně to zase bylo něco úplně jiného než jsem zažil předtím.
Čtvrté zamilování ale z dnešního pohledu vidím jako jednoznačně nejsilnější. Poprvé se totiž zdálo, že má alespoň minimální šanci na úspěch. Poprvé to byl nějaký vztah, kdy jsem se někomu dokázal naprosto otevřít a dostat z sebe věci, které jinak lidem vůbec neříkám. Obávám se, že už jen tak nepotkám někoho ke komu bych mohl mít tak velkou důvěru, na kom by mi tak záleželo. Možná je to tím, že je to trochu víc čerstvé než ty minulé zamilování, ale jen tím to nebude. U předchozích zamilování jsem od začátku počítal s tím, že nemám šanci, tady ne. Každému bych i přesto přál něco takového zažít, i kdyby to bylo jen platonické. I když absolutní platoničnost bez vědomí druhé osoby mě doháněla vždy k šílenství, proto jsem to nakonec té osobě řekl. Ještě k tomu čtvrtému zamilování. I když nevyšlo, tak mi dost posunulo vnímání některých lidských vlastností a vůbec pohled na některé věci. Možná nejvýznamnější na tomto zamilování bylo to, že mě ten někdo, měl skutečně rád a to se mi vlastně vůbec nestává ani v přátelských vztazích.

Vypsáním těchto čtyř zamilování jsem chtěl poukázat na problematiku toho, že i když lásku spojuje jistá podobná charakteristika, tak je to pokaždé, tak odlišené že je to snaha o definování nedefinovatelného Ke každému z těch čtyř kluků bych řekl, že jsem cítil něco jako lásku, ale u každého se to projevovalo jinak, i když v něčem trochu podobně,
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host