Summerhill

Nezávazná diskuze o čemkoliv, co se nehodí jinam.
Uživatelský avatar
Scopi
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Jsi můj večer, jsi můj den.
Jsi moje skutečnost, jsi můj sen.
Jsi moje všechno, jsi moje nic
a já ti chci říct,
že už mi scházíš čím dál tím víc!!!
Příspěvky: 479
Dal: 262 poděkování
Dostal: 534 poděkování

Summerhill

Nový příspěvek od Scopi » pátek 5. 2. 2016, 3:45:42

Obrázek
Odkaz a Zdroj: www.wikimedia.org

Možná jsete si u stejnojmeného filmu, který jsem sem už před nějákou dobou přidával všimly, že je založen na skutečnosti (Je to psané v názvu videa). Nějak jsem tu reálnou předlohu k filmu zapoměl rozebrat. Tak se na to tedy vrhnu ted.

Summerhill je nezávislá britská internátní škola kterou založil roku 1921 pedagog Alexander Sutherland Neill ve víře, že škola by měla být ušita na míru dítěti, ne dítě na míru škole.

Je vedena jako demokratická komunita, která funguje na základě pravidelných školních schůzek, jichž se může účastnit kdokoliv, ať už personál či žáci a kde mají všichni rovnocenný hlas (Tyto schůze slouží jako zákonodárná a soudní moc). Členové komunity mohou dělat cokoliv chtějí, pokud jejich činnost neubližuje ostatním, a to podle Neillova principu “svoboda, nikoli svévole.” Z tohoto vyplývá svoboda žáků, zvolit si hodiny, které budou navštěvovat pouze dle vlastního uvážení.

Summerhill je výjimečný svou filozofií, že děti se nejlépe učí svobodou bez donucovacích metod. Všechny hodiny jsou dobrovolné a žáci si sami mohou vybrat, jak budou trávit čas. Neill založil Summerhill s vírou, že “úkolem dítěte je žít svůj vlastní život – ne život, který mu nadiktují jeho úzkostliví rodiče anebo život podle záměru pedagoga, který si myslí, že všechno ví nejlíp.“

Summerhill funguje zejména na základě principů "demokracie, rovnost a svoboda."

V Summerhillu neexistuje pojem "ročník" nebo "forma vzdělávání". Místo toho jsou děti umístěny v souladu s jejich schopností v daném předmětu. Není neobvyklé, aby v jedné třídě byli žáci velmi různého věku, nebo aby žáci ve věku 13 nebo 14 let složili maturitní zkoušku. Tato soustava odráží přesvědčení, že děti by měly pokračovat svým vlastním tempem, spíše než aby musely splňovat stanovené standardy pro určitý věk.

Ještě bych zde uvedl Neillův výrok: "Chtěl bych, aby Summerhill vyráběl spíše šťastné metaře než neurotické učence."

Jaký názor na tento typ vzdělávání máte vy? Je něco alespon vzdáleně připomínajícího tyto principy i u nás, nebo spíše, je vůbec možné aby u nás něco takového fungovalo?
Amor non est sanabilis
Forst Jan
Čestný člen skupiny ČEPEK
Varování: 3
Pohlaví: Muž
Bydliště: Mnichovo Hradiště (okres Mladá Boleslav)
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 3
ve věku do: 11
Kontakt: Email: Forst.Jan@email.cz
Skype: Forst.Jan.87
Mobil: +420 737 739 767
Výkřik do tmy: Navždy kamarád, nikdy láska.
Příspěvky: 456
Dal: 617 poděkování
Dostal: 404 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Forst Jan » pátek 5. 2. 2016, 9:42:12

Scopi píše: Jaký názor na tento typ vzdělávání máte vy?
Lidé nejsou stejní, ani děti ne. Každý má jiné studijní předpoklady, každému jde něco jiného, každého baví něco jiného. Proto považuji individuální studium, které reflektuje schopnosti a zájmy dítěte, jako lepší, než "tradiční" učení, kdy se všichni žáci ve třídě učí to samé.
Jsem pro, aby děti měli více volnosti, ale 100% volnost je už přehnaná. Jsou i další věci, které škola učí, než jen znalosti v různých předmětech. Třeba princip "povinnosti", kdy je potřeba udělat něco, i když bychom chtěli něco jiného.
Další problém je, že často lidé neví, co by je bavilo a v čem by byli dobří, dokud to nezkusí. Dítě co dělá jen to, co chce v danou chvíli, tak nemusí dát šanci něčemu, co by se později ukázalo, jako něco, v čem by bylo opravdu dobré a co by ho bavilo.
Třetí problém jsou souvislosti mezi obory. Znám spoustu lidí, co třeba mají rádi chemii, ale nemají rádi matematiku. Ale zkuste si zjistit poměr chemických sloučenin při složité chemické reakci bez použití matematiky. Nebo já. Baví mě informatika. Zajímala mě vždy třeba umělá inteligence. A náhle tu máme neurononové sítě, ke kterým je potřeba znalost biologie. A co strojové zpracování textu, kde se zase neobejdete bez znalostí českého jazyka. Kdybych se od začátku věnoval jen a pouze tomu, co mě baví, tak bych nakonci zjistitl, že další kroky jsou mi uzavřeny, protože k nim potřebuji věci, co jsem považoval za zbytečné.
A poslední problém individuálního studia je, že když děti se učí podle svých možností, pak se setkávají jen s dětmi na stejné úrovni. Hůře si pak ale osvojují schopnost pro život důležitou, a to vysvětlit někomu něco "polopatě".

Proto myslím, že nejideálnější je stav někde mezi. Kdy děti mají určité všeobecné minimum, které musí splnit všichni, a zbytek času věnují tomu, co je baví a zajímá (což ani nemusí být škola).
Scopi píše:je vůbec možné aby u nás něco takového fungovalo?
Summerhill je internátní škola. V Británii poměrně rozšířený systém, kdy děti bydlí přímo v areálu školy a domů dojíždí jen na prázdniny. Pro tento druh výchovy je to dle mého názoru nezbytné, škola má pak vliv na výchovu dítěte největší a "rušivý vliv výchovy rodičů" se minimalizuje. S tradičním systémem v ČR (SR), kdy by dítě docházelo na část dne do školy a zbytek travilo doma, by taková výchova selhala.
No a samozřejmě problémem budou finance. Individuální přístup ke každému dítěti bude klást velké nároky na učitele, což bude muset být znát na jeho výplatě. Navíc i počet žáků na učitele bude muset být menší (tj bude potřeba víc učitelů).
Tohle vše mě vede k přesvědčení, že pokud podobná škola na našem území vznikne, bude (bohužel) jen pro děti z bohatých rodin.
Děkuji
Uživatelský avatar
Myš
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Bydliště: Čechy
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 5
ve věku do: 15
Kontakt: myscepek@seznam.cz
Příspěvky: 633
Dal: 143 poděkování
Dostal: 550 poděkování

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Myš » pátek 12. 2. 2016, 12:00:14

O tento typ vzdělávání se zajímám a zaměstnání v podobné instituci je můj dreamjob. Momentálně se ucházím o místo ve škole podobného charakteru. Asi už tím vyjadřuji, že s unschoolingem souhlasím a považuji ho za nejlepší alternativu tradičního školského modelu, který nepovažuji za příliš funkční.
Forst Jan píše:Další problém je, že často lidé neví, co by je bavilo a v čem by byli dobří, dokud to nezkusí. Dítě co dělá jen to, co chce v danou chvíli, tak nemusí dát šanci něčemu, co by se později ukázalo, jako něco, v čem by bylo opravdu dobré a co by ho bavilo.
A právě o to jde. Lidi většinou neví, co je baví, když se jich na to nikdo neptal a neměli možnost vyzkoušet víc než než striktně oddělené předměty ve škole. Co se také často stává je, že děti by i něco v té škole bavilo, ale už ten pocit "musím", tedy to, že je tradiční vzdělávání založeno na působení vnější motivace, dětem radost z daného předmětu bere. A pak je tu hodnocení, které na některé děti působí spíše demotivačně - nejde mi to, co bych se snažil (takovýhle přístup jsem si vybudoval k matematice a fyzice, ačkoli o pár let později jsem přišel na to, jak mi v některých oblastech fyzika vážně zajímá). A na ty ostatní zase působí tak, že se učí kvůli známkám, ne kvůli znalostem.

Děti je ve vzdělávání třeba především inspirovat, ne je tlačit do něčeho, co my považujeme za důležité. Oni to třeba budou považovat za důležité nebo o trochu později.
Forst Jan píše:Třetí problém jsou souvislosti mezi obory. Znám spoustu lidí, co třeba mají rádi chemii, ale nemají rádi matematiku. Ale zkuste si zjistit poměr chemických sloučenin při složité chemické reakci bez použití matematiky. Nebo já. Baví mě informatika. Zajímala mě vždy třeba umělá inteligence. A náhle tu máme neurononové sítě, ke kterým je potřeba znalost biologie. A co strojové zpracování textu, kde se zase neobejdete bez znalostí českého jazyka. Kdybych se od začátku věnoval jen a pouze tomu, co mě baví, tak bych nakonci zjistitl, že další kroky jsou mi uzavřeny, protože k nim potřebuji věci, co jsem považoval za zbytečné.
Souvislost mezi obory je podle mě zase věc, se kterou má problém hlavně tradiční vzdělávání. Zase úplně naopak se k tomu staví třeba Waldorf. V unschoolingu to co popisuješ prakticky vypadá tak, že děti, když zjistí, že k pokročení v něčem, co je baví, je třeba dalších znalostí, tak se to naučí. Mají na to prostor a hlavně vnitřní motivaci. Běžně to vypadá tak, že děti se dříve než v čtení shlédnou v něčem jiném, ale brzy zjistí, že bez čtení to nepůjde a i když se zajímají třeba o hudbu a noty se naučili dřív, než písmenka, mnoho informací před nimi zůstane skryto, když číst neumí. Každé dítě se tak naučí číst jindy, ale vždy v ten správný okamžik :)
A poslední problém individuálního studia je, že když děti se učí podle svých možností, pak se setkávají jen s dětmi na stejné úrovni. Hůře si pak ale osvojují schopnost pro život důležitou, a to vysvětlit někomu něco "polopatě".
Na unschoolingu je úžasná spolupráce věkových kategorií. Nejsou tam striktně oddělené podle věku jako ve třídách a mají více možnosti spolupráce. Mimochodem, úkol, který jsem vypracovával při ucházení se o pozici na podobné instituci zněl "vymysli odpolední program pro 15 dětí ve věku 6-15 s ohledem na spolupráci dětí všech věkových kategorií". U takových aktivit je to založené na tom, že ti starší přejímají funkci těch, kteří zprostředkovávají mladším nové zkušenosti a informace. Zase je to jeden z prvků, který se mi nelíbí na tradičním školství.
Forst Jan píše:Summerhill je internátní škola. V Británii poměrně rozšířený systém, kdy děti bydlí přímo v areálu školy a domů dojíždí jen na prázdniny. Pro tento druh výchovy je to dle mého názoru nezbytné, škola má pak vliv na výchovu dítěte největší a "rušivý vliv výchovy rodičů" se minimalizuje. S tradičním systémem v ČR (SR), kdy by dítě docházelo na část dne do školy a zbytek travilo doma, by taková výchova selhala.
Podobnou institucí v našem prostředí je ScioŠkola. První vznikla minulý rok v Praze, další dvě vznikají v Olomouci a Brně. O dvou velkých školách tohoto charakteru vím v Německu, o třech v Nizozemí a Belgii, další je třeba ve Španělsku a na Maltě. Tyto školy nejsou internátní a určitě je jich ještě více. Jenom ti chci naznačit, že internátní škola není pro unschooling podmínkou.
"Life is a waterfall, we're one in the river and one again after the fall
swimming through the void we hear the word
we lose ourselves but we find it all..."
SOAD
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 2457
Dal: 3 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Jednorozec » pátek 12. 2. 2016, 23:15:57

Když tak koukám na ty vaše idealizované školy tak si vzpomenu na dvojí přístup v USA. Super uber soukromé školství pro bohaté a vybrané jedince a totální děs běs státní instituce. Nejsem si úplně jistej jestli tohle je nejlepší cesta.
Chápu že dítě dostane nejvíc při individuální péči, ale taky chápu že taková péče něco stojí a není na ni pro všechny děti.
teenbl
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci a muži
ve věku od: 12
ve věku do: 18
Kontakt: teenbl@seznam.cz
teenbl@jabbim.cz
Výkřik do tmy: není pravda že máme málo času. pravda je že ho hodně promarníme
Příspěvky: 568
Dal: 378 poděkování
Dostal: 498 poděkování

Re: Summerhill

Nový příspěvek od teenbl » sobota 13. 2. 2016, 19:33:12

Děkuji za zajímavé téma. Předem varuji, že má reakce bude dlouhá a možná trochu nepřehledná.

Summerhill znám pouze z filmu a upřímně o něm zase tolik nevím, ale velmi se mi líbí ten princip demokratické komunity a možnost volby. Ve chvíli kdy si dítě může vybrat to, co ho baví, vede to podle mě k tomu, že v dané oblasti bude mít jednoduše mnohem lepší znalosti než, které by mu nabídlo klasické školství. Klasické školství totiž pro dané možnosti nemá vůbec žádný prostor. Jistěže dítě v klasickém školství má v předmětech, které ho baví, lepší znalosti než v předmětech, které ho nebaví. Nicméně téměř nikdy nemůže mít znalosti výrazně nadprůměrné, protože škola pro to jednoduše nemá prostor. I když i v tomto kontextu znám v českém klasickém školství velmi zajímavou výjimku(osobu a školu), k té bych se však vrátil později.

Osobně se mi taky nelíbí standardizovaný přístup ke vzdělání, kdy se po každém dítěti chce ve stejnou chvíli ve stejný čas totéž, neříkám, že do určité míry není tento systém nutný, ale rozhodně není nutný v takovém rozsahu v jakém se dnes uplatňuje. Jako hlavní myšlenku Summerhillu vnímám především to ,že každé dítě je svým způsobem od přírody zvídavé a tedy princip svobody může fungovat a funguje.
Forst Jan píše:Jsou i další věci, které škola učí, než jen znalosti v různých předmětech. Třeba princip "povinnosti", kdy je potřeba udělat něco, i když bychom chtěli něco jiného.
Jo ale tento princip se podle mě se Summerhillem zase tolik nebije, povinnosti mohou spočívat i v jiných věcech než ve splňování studijních povinností.
Forst Jan píše:Další problém je, že často lidé neví, co by je bavilo a v čem by byli dobří, dokud to nezkusí. Dítě co dělá jen to, co chce v danou chvíli, tak nemusí dát šanci něčemu, co by se později ukázalo, jako něco, v čem by bylo opravdu dobré a co by ho bavilo.
Tak základem Summerhill přístupu by mělo být to, dát dětem dost vnějších podnětů na to, aby si našli něco, co je baví. Toto nevnímám jako nějaký problém .
Forst Jan píše:Třetí problém jsou souvislosti mezi obory. Znám spoustu lidí, co třeba mají rádi chemii, ale nemají rádi matematiku. Ale zkuste si zjistit poměr chemických sloučenin při složité chemické reakci bez použití matematiky. Nebo já. Baví mě informatika. Zajímala mě vždy třeba umělá inteligence. A náhle tu máme neurononové sítě, ke kterým je potřeba znalost biologie. A co strojové zpracování textu, kde se zase neobejdete bez znalostí českého jazyka. Kdybych se od začátku věnoval jen a pouze tomu, co mě baví, tak bych nakonci zjistitl, že další kroky jsou mi uzavřeny, protože k nim potřebuji věci, co jsem považoval za zbytečné.
Dle mého názoru je hloupé si myslet, že určité znalosti se nenaučí všechny děti už ze začátku studia a to i v případě Summerhilu. To co ty uvádíš je pravdou jen do určité míry, protože například ta biologie se všude učí tak povrchně, že ty znalosti co ti chybí, bys v rámci biologie probíral jen několik málo hodin a že se je můžeš naučit velmi snadno sám a tak to platí pro většinu tebou zmíněných problémů. Jistě je potřeba, aby každý měl nějaké základní znalosti jako čtení, psaní, počítání, poruzumění textů, schopnost se učit, ale pak už se relativně vše dá naučit samostatně.
Forst Jan píše:A poslední problém individuálního studia je, že když děti se učí podle svých možností, pak se setkávají jen s dětmi na stejné úrovni. Hůře si pak ale osvojují schopnost pro život důležitou, a to vysvětlit někomu něco "polopatě".
Částečně nejspíš pravda, ale když to vezmu podle sebe... Když jsem mezi studenty práv nebo obecně dospělými od kterých už očekávám určité znalosti, tak si dost zakládám na přesnosti a trochu sofistikovaném výkladu a přitom když jsem učil o právo na základní škole, tak mi nedělalo problém to vyjádřit jednoduše. Nemyslím si nutně, že se děti při individuálním studiu setkávají jen s dětmi na stejné úrovni. Klasicky mě třeba napadl případ, kdy starší žák vysvětluje mladšímu nějakou problematiku..
Forst Jan píše:No a samozřejmě problémem budou finance. Individuální přístup ke každému dítěti bude klást velké nároky na učitele, což bude muset být znát na jeho výplatě. Navíc i počet žáků na učitele bude muset být menší (tj bude potřeba víc učitelů).
Tohle vše mě vede k přesvědčení, že pokud podobná škola na našem území vznikne, bude (bohužel) jen pro děti z bohatých rodin.
Nemyslím si nutně, že problémem jsou finance. Ano na většině těchto škol se platí nějaké školné, ale taky existují věci jako stipendia. Na druhou stranu vím, že individuální přístup je především o lidech ne o financích. Lidé si navíc v Čechách zvykli neplatit za vzdělání, což osobně považuji za problém, díky tomu si vzdělání neváží a vede to celkově k dehonestaci vzdělávacího procesu, kdy se mnohým lidem jednoduše vyplatí studovat ne proto, aby se něco naučili, ale protože se jim ještě nechce pracovat a to je naprosto špatně. Osobně mám za to, že by minimálně na vysokých školách měla existovat nějaká finanční spoluúčast a nevadila by mi ani na středních a základních školách. Ne velká, to vůbec ne, ale nějaká ano. Samozřejmě toto je na delší debatu, kterou bych spíš otevřel v samostatném tématu

Konkrétně k tomu individuálnímu přístupu bych i řekl, že se dá velmi dobře prosadit i na běžných státních školách. Mám velmi dobrého kamaráda, který již od nějakých 15 let měl na gymnáziu individuální studijní plán, věnoval se místo běžného studia jiným věcem, které ho ale taky vzdělávaly. Dnes je stejně starý jako já a má znalosti, životopis a známosti o kterých by se jeho vrstevníkům a i mnohem starším lidem mohlo zdát. Víc zde nechci psát, protože by byl velmi snadno identifikovatelný.

Myš ve svém příspěvku připomněl přístup Waldorfu, Ten je mi vzhledem k tomu, že jsem chodil na jednu takovou školu poměrně blízký, vidím přínosy tohoto přístupu, ale i jeho silná negativa a myslím, že v něčem může být blízký Summerhilu. Hlavní rozdíl mezi waldorfem a standardní základní školou vidím v naprosto odlišném studijnímu plánu a menšímu množství předmětů. Například po celém dobu studia tam funguje tzv. epochové vyučování v rámci kterého se učí většina hlavních předmětů. Jedná se o cca 130 minutový výukový blok na začátku dne v rámci kterého se učí předměty jako Čeština, Matemika, Vlastivěda, Zeměpis, Dějepis, Chemie, Přírodopis, Fyzika atd. Vždy to vypadá tak, že několik týdnů se v rámci epochového vyučování probírá určitý předmět. Například 3 týdny dějepis, 5 týdnů matematiky atp. V případě matematiky a češtiny jsou pak i další hodiny běžné délky během týdne. V běžných hodinách se pak ještě vyučují výchovy - pracovní, hudební, výtvarná a tělocvik. Dále se normálně učí cizí jazyky, u nichž je zajímavé, že se učí od 1. třídy hned dva - angličtina + něco. V případě prvních dvou tříd jsou epochy pouze z češtiny, matematiky a nácviku písma. Rozdílů je zde samozřejmě mnoho, tento mi přišel v kontextu této diskuze nejzajímavější.
Velice často se ve vztahu k Waldorfu setkávám s přístupem, že Waldorf připravuje děti spíš na řemeslo a že v standardním systému vzdělání děti z Waldorfu poté neobstojí. No osobně to tak nevidím, gympl jsem po Waldorfu měl, myslím, celkem normální a naprosto v pohodě. Mnoho mých bývalých spolužáků teď studuje poměrně prestižní obory na vysokých školách - tři lidí medicínu, někdo veterinu, psychologii, takže Waldorf v tomto opravdu překážkou není.
Další věc souvisí s tím, že se často říká, že Waldorf je nějak duchovně či nábožensky zaměřen. No...Nevím o tom. Ano v rámci výuky se celkem podrobně probíral Starý a Nový zákon, ale taktéž se probírala stejně podrobně Řecká a Severská mytologie atp. Z mých čtyř třídních učitelů vím, že tři z nich byli ateisti.
Taky bych poprosil lidi, kteří znají Waldorf pouze z analýz spolků Sysifos apod., aby se nevyjadřovali, protože jejich závěry pramení pouze z analýz textů, nikoliv z praxe.
Aktuálně znám lépe tři fungující školy Waldorfského typu. Na žádnou z nich bych dítě nedal a ani ji nedoporučil. Jedna z nich je střední odborná škola. ale osobně bych řekl, že se tento přístup už na střední školy moc nehodí a její výsledky jsou toho důkazem. V případě těch základních mám za to, že aktuálně jsou personálně velmi špatně zajištěny a mají naprosto neschopné vedení, od odchodu původního zakládajícího vedení se to jen a jen zhoršuje. Píšu to zde protože tím chci říct, že to hlavní na čem ve vzdělání záleží, není to, jakým systém se učí, ale kdo učí.
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 2457
Dal: 3 poděkování
Dostal: 262 poděkování

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Jednorozec » sobota 13. 2. 2016, 23:14:04

Nepamatuje si někdo název dokomentárního pořadu z před xx let z televize (mám dojem že to bylo něco s hořením) kde ukazovali geniální děti (rozumněj extrémně nadané v jistém oboru, třeba hudebně) a taky jim byla věnována speciální pozornost/individuální přístup.
Pak jsem ale viděl pokračování toho dokumnetu se stejnými dětmi, kterým už ale bylo kolem 18+-.
A všechny vypadaly jako totální propadák. Mimo realitu, žádné pořádné vazby se společností, ti lidí byli defakto odepsaní a ani ve svém oboru nijak extrá nepostoupily..
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Moderátor audiovizuální sekce
Varování: 1
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: svoboda.gabriel@centrum.cz
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 6965
Dal: 1335 poděkování
Dostal: 1393 poděkování

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda » úterý 16. 2. 2016, 20:57:08

Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: kasz@protonmail.com
Výkřik do tmy: Alleinka ♥
Příspěvky: 5093
Dal: 1148 poděkování
Dostal: 2413 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Kasz » úterý 16. 2. 2016, 22:04:33

Jo jo, na Violu jsem upozorňoval už v roce 2012: http://www.pedofilie-info.cz/forum/viewtopic.php?p=2753#p2753" onclick="window.open(this.href);return false; :)
Livrey
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Žena
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 3
ve věku do: 9
Příspěvky: 34
Dal: 532 poděkování
Dostal: 39 poděkování

Re: Summerhill

Nový příspěvek od Livrey » sobota 12. 3. 2016, 11:52:52

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1042643646-nehasit-horim/304294341530004-historik-jan-zelenka/
Přijde mi hodně zajímavý vývoj života tohohle kutíka. Byla jsem dost překvapena, když jsem našla tohle jméno zrovna v tomhle cyklu dokumentů.
( http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/49607/jsem-hloupej-blondatej-gay-jak-nekdejsi-detsky-genius-vydelava-natacenim-videi-pro-google.html )

Myslím, že není ani tolik důležitý systém, ale spíš podklady ke studiu. Samozřejmě když ve vás nějaký učitel vyvolá zvědavost a zájem o téma, tak je to báječné, ale stejně další postup je spíše na dítěti, jak naloží s tím co ví.
Jsem asi jedním z mála studentů, komu současný český systém vyhovuje. Učíme se všechno, což je fajn, protože mě zajímá i široké spektrum věcí. Přesto ve škole asi nenarazíte na to, že by vám někdo vysvětlil jak je to se sexuální orientací (pokud nemáte učitele, kteří se o tom s vámi nad rámec hodiny budou bavit). Učitel se s vámi nemůže ani příliš ponořit do tématu, protože musí dodržovat studijní plán... Což myslím je v pořádku, pokud jsou volně na internetu, v knihovnách a kdoví kde jinde ještě rozpitvaná témata, která studenty zaujala v průběhu hodiny.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti