Kniha: Jak se bránit šikaně
Autor: Evelyn M. Fieldová
Rok vydání: 2009
Počet stran: 311
Stručný obsah: Jak už hlavní strana knihy napovídá, jedná se o knihu s radami pro děti, rodiče i učitele, ale zároveň o stránky naplněné velmi zajímavými informacemi o agresorech i obětech šikany, o typech šikany, o tom, co ji způsobuje a jaké možné důsledky to skýtá. Má několik částí. V druhé části se rozebírá, co máme v takovém případě udělat, jak mohou pomoci rodiče a co může udělat škola. Ve třetí části se zaobírá slečna Fieldová "tajemstvími vzájemných vztahů".
Přímý odkaz a zdroj: http://knihy.abz.cz/
Za mě můžu říct, že se jedná o velmi zájimavou knížku a rád bych sem z ní potom i vypsal pár zajímavých údajů v podobě (snad) kratších výpisků. Těm, kteří pracují s dětmi, vřele doporučuji k přečtení.
Jak se bránit šikaně, 2009
Pravidla fóra
- Je povoleno vkládání recenzí na jakékoliv knihy a následná diskuze k nim.
- Jestliže bude v rámci recenze knihy uvedeno jméno osoby v současnosti mladší 18 let (narozené od r. 2004 do současnosti), je nutné toto jméno zkrátit na křestní jméno a iniciálu příjmení.
- V rámci recenzí je možné vkládat odkazy na fotografie obálek knih, příp. fotografie autorů, a to jen formou odkazů (za využití URL nebo IMG tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj. Je-li autor v současnosti mladší 18 let, anebo je-li na jeho fotografii společně s ním jiná osoba v současnosti mladší 18 let, odkaz na fotografii nemůže být zveřejněn.
- Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
- Marco Freeman
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 1685
- Dal: 1093 poděkování
- Dostal: 2038 poděkování
Jak se bránit šikaně, 2009
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvky (celkem 4):
- Livrey, Kasz, Filip, Plyšáček
Marco Freeman,
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
Jediný funkční e-mail / The only e-mail: [email protected]
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
Jediný funkční e-mail / The only e-mail: [email protected]
- Marco Freeman
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 1685
- Dal: 1093 poděkování
- Dostal: 2038 poděkování
Re: Jak se bránit šikaně, 2009
PRVNÍ ČÁST: CO JE TO ŠIKANA?
a) Šikana:
a) Šikana:
- - mnohými považována za přirozenou součást denního bytí
- příznak dysfunkčního školského systému
- psychické, citové, společenské nebo fyzické zneužívání
- klíčový rys tkví v beznaději oběti
- ublížení může a nemusí být úmyslem agresora
- dochází k ní ve všech typech škol, a to jak v budově, tak i v přilehlých prostorách, dále i mimo školu a v kyberprostoru
- 1) Škádlení
- - verbální násilí, často nejdéle probíhá
- týká se vzhledu, sexuality a sociálního přijetí
- agresor oběť popichuje zlomyslným a jedovatým vystupováním, tónem hlasu a výrazem tváře
- obvykle se jedná o- nadávky, posměšky, pokřikování, urážení, rýpání;
- slovní požadavky a hrozby;
- vydávání urážlivých zvuků v přítomnosti oběti;
- obtěžování po telefonu, hanlivé vzkazy, SMSky, zprávy atp.
- - "vztahová šikana"
- společenská manipulace
- může být vyjádřena:- a) otevřeně ("Nechceme, abys tu seděl.");
b) nepřímo, nenápadně a skrytě - odmítavé chování, nepřátelská řeč těla
- v případě chytrého agresora nepomůže ani přítomnost dospělých osob - oběť ustrašeně reaguje i na zdvižené obočí a jiné nenápadné podněty
- metody vylučování:- a) případné předstírání přátelského chování k oběti, občasné obracení se proti ní;
b) skupinové ignorování přítomnosti oběti, obracení se zády k ní;
c) vyloučení dítěte ze skupiny, rozhovoru, plánovaných činností;
d) rychlá promluva k oběti a náhlý odchod od ní, nemožnost odpovědět agresorovi;
e) pomluvy, zvěsti, cíl tkví v očerňování oběti před ostatními;
f) ukazování, civění, pošklebování, výsměch, pitvoření, šeptání ostatním při pohledu na oběť;
g) výhružné postoje, gesta a pohledy, vydírání a hrozby
- a) otevřeně ("Nechceme, abys tu seděl.");
- - pravidelné napadání slabší osoby
- přímé útoky: bití, kopání, plivání, chytání oběti za oblečení, vyvolávání rvaček, atp.
- nepřímé útoky: gesta, narážky, pronásledování či ničení a schovávání majetku oběti, atp.
- časté kráděže školních pomůcek a jídla
- záměrná sabotáž prací oběti
- - dotěrné otázky, prohlášení a útoky v oblastech sexu, pohlaví, rasy, náboženství či národnosti
- napadání sexuálními gesty, vynucenou fyzickou blízkostí, dotýkáním na intimních partiích oběti
- stahování kalhot, zvedání sukní
- nevítané sexuální návrhy
- pronásledování ve škole i mimo školu
- - verbální násilí, často nejdéle probíhá
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvek:
- Gabriel Svoboda
- Marco Freeman
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 1685
- Dal: 1093 poděkování
- Dostal: 2038 poděkování
Re: Jak se bránit šikaně, 2009
c) Rozdíly v šikaně podle pohlaví
Pohybovali jsme se v knížce po str. 35, příští kapitolou bude rozebírání agresorů a obětí.
- - chlapci využívají šikany k vybudování pověsti; děvčata k ochránění pověsti
- chlapci se často chovají jako lovci, šikana obvykle otevřená, fyzické týrání; děvčata se pohybují v důvěrných skupinkách, spíše škádlení, vylučování a nepřímá šikana
- agresoři i oběti obvykle mají hůře vyvinuté asertivní komunikační schopnosti
- - hra, kdy děti systematicky zneužívají svou moc
- může probíhat i v delším časovém období (i roky)
- některé děti jsou pravidelnými oběťmi, jiné děti jsou tzv. sérioví útočníci, některé se mění z oběti na útočníka a naopak
- skupinky agresorů mohou oběť nalákat do party, aby ji vzdálily od opravdových kamarádů
- někdy si tuto „hru“ nevychutnává žádný z hráčů, ale neví, jak ji zakončit
- někdy si pachatelé ani neuvědomují, že se dopouštějí šikany
- „pravidla šikany“:
- 1) Útočníci potřebují reakci
- - nevědí, koho si vybrat za oběť, na začátku školního roku postupně napadají téměř každého, dokud někdo nezareaguje strachem, hněvem atp.
- reagují na výraz tváře, řeč těla, hlas a jednání; v případě neutrálního, netečného a nevzrušivého stavu potencionální oběti se moc násilníka rozplyne; v případě reakce se rozčilením oběti zvyšuje moc agresora
- moc agresora umocňují známky strachu či hněvu, agresor vybije své frustrace a posílí své společenské postavení; ví, že se oběť nedovede chránit
- - oběť odměňuje agresora submisivním chováním
- různé chování oběti:- popichování útočníků -> chování jednoho posiluje chování druhého
- setrvávání při agresorovi („Je to moje kamarádka, přestože mě občas šikanuje.“)
- vzájemné vyměňování rolí, slouží k vybití vzteku a provokacím obou stran
- - většina dětí chce náležet nějaké skupině, i kdyby se jednalo o negativní pozornost
- oběť může cítit nutnost bránit a hájit agresora
- některé oběti se nechávají šikanovat oblíbenci, než aby se přiřadili k podřadným třídním skupinám („šprti“, „ňoumové“, atp.), dovolují útočníkovi pokračovat v destruktivním chování; pro agresora je lehčí vše popřít, proto je násilník těžko identifikovatelný
- oběť může popírat, že se cokoliv děje; když je s tím konfrontováno, tvrdí, že mu to nevadí, předstírá, že šlo o legraci a „blbnutí“
- - průměrný školní násilník není velmi tvůrčí a inteligentní, nemívá dobré verbální schopnosti
- reakce oběti usnadňují útočníkovi odhalit, na co je citlivá
- chce, aby oběť cítila převahu a přihlížející mu převahu uznali; nedaří-li se to, útočník se vydá hledat jinou oběť
- - oběti bývají děti nepatřící do stabilních sociálních skupin, sociálně staženější děti, mívají problémy ve společenském styku, bývají izolované, chybí jim podpůrná síť
- vrstevníci oběti nemohou chránit, protože k nim nemají žádný vztah, neznají je, mají strach z odvety atp.; jeden jediný kamarád oběti na odražení útočníka nestačí, v případě skupinky přátel musí agresor čelit i podpůrné síti oběti
- útočníci se děsí vyhoštění ze skupin, tudíž osamělé děti symbolizují jejich vlastní obavy
- - obvykle se šikanování odehrává před očima svědků
- agresoři bývají populární, mají dobré velitelské schopnosti, manipulují davem, mají podporu přátel
- pokud skupina kolem agresora souhlasí a zapojuje se, šikana eskaluje, umožňuje útočníkovi manipulovat s „diváky“ a budovat společenskou moc
- pokud skupina kolem agresora nesouhlasí a odsuzuje jeho chování, šikana slábne, agresor musí změnit chování, aby se udržel ve skupině
- - nevědí, koho si vybrat za oběť, na začátku školního roku postupně napadají téměř každého, dokud někdo nezareaguje strachem, hněvem atp.
- 1) Útočníci potřebují reakci
Pohybovali jsme se v knížce po str. 35, příští kapitolou bude rozebírání agresorů a obětí.
Naposledy upravil(a) Gabriel Svoboda dne čtvrtek 28. 4. 2016, 17:12:32, celkem upraveno 1 x.
Důvod: zkrácena vodorovná čára, aby příspěvek nepřetékal doprava
Důvod: zkrácena vodorovná čára, aby příspěvek nepřetékal doprava
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvek:
- Livrey
- Marco Freeman
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 1685
- Dal: 1093 poděkování
- Dostal: 2038 poděkování
Re: Jak se bránit šikaně, 2009
DRUHÁ ČÁST: AGRESOŘI A OBĚTI
a) Jak rozpoznat agresora?
Moje poznámka: Tady vidíme důkaz toho, že v mnoha případech stačí mít jen oči otevřené, všímat si situací kolem nás (obzvlášť když pracujeme s dětmi), všímat si vzájemných postojů mezi dětmi a při případné konfrontaci zhodnotit stav situace podle toho, jak se kdo chová a tváří. Taky je to dobré v uvědomění si toho, že i žák, jež působí (možná až moc) mile, může být "tím zlým". A na závěr, že to nejhorší v povaze agresora se vlastně vytváří špatnou výchovou...
a) Jak rozpoznat agresora?
- - snaha o ovládání ostatních, vysoké mínění o sobě samém, minimální schopnost vcítění se
- případná šikana členů rodiny; někdy se chlubí tím, že šikanuje; nespolupracuje s rodiči ani učiteli
- odmítání odpovědnosti, svalování chyb na jiné osoby, mlčí o mimoškolních aktivitách
- podlézání učitelům -> „povrchní milost“; vyhýbavé a neupřímné odpovědi
- má ve vlastnictví peníze/předměty, u kterých nemůže doložit původ
- chování:- tvrdý pohled, napjaté obličejové svaly, pošklebky či stažené rty, panovačná a výhružná řeč těla
- vydírání, plánování útoků, zneužívání moci, vztek při přichycení
- - „Mořský krokodýl“
- jinak nastavený mozek => ovlivňování sociálních, emocionálních a poznávacích schopností
- vytváří se výchovou, nerodí se takoví, první stopy již ve 2 letech věku
- ve vyšším věku obtížné změnit jejich chování
- absence svědomí, vcítění a povědomí o tom, jak je vnímají ostatní, bolest jim přináší potěšení
- manipulace ostatních (povrchní šarm), neschopnost navazovat vztahy
- přenášení vlastních zranitelných pocitů na zranitelnější oběti
- vychutnávají si výzvu, ubližují zvířatům (častěji chlapci)
- malé procento agresorů
- - „Ptáčci zpěváčci, co si hrají na dravce“
- nevědomost o škodlivosti jejich jednání, předpoklad o dobrovolnosti oběti pro tuto „hru“, hledání „zábavy“
- tvrzení, že nechtějí ublížit, popichování kvůli navázání kontaktu, touha být oblíbený
- nevnímají „citlivá místa“ zranitelnosti osoby, šikanují hlavně při podpoře skupiny
- možnost vcítění se do pocitů ostatních (ne vždy), nemusí mít emocionální problémy
- přepínání (přátelské x nepřátelské chování), stydí se při odhalení
- - pohled očí -> vykulení, ubrečení, sklopení, odvrácení; obličej napjatý, bledý či rudý; sevřené rty, otevřená ústa
- schoulený odtažitý postoj; toporné pohyby
- ovlivněný hlas -> kníkání, zloba, chraplavost, zadušenost
- strnutí na místě, odchod od agresora nebo oplácení agresorovi
Moje poznámka: Tady vidíme důkaz toho, že v mnoha případech stačí mít jen oči otevřené, všímat si situací kolem nás (obzvlášť když pracujeme s dětmi), všímat si vzájemných postojů mezi dětmi a při případné konfrontaci zhodnotit stav situace podle toho, jak se kdo chová a tváří. Taky je to dobré v uvědomění si toho, že i žák, jež působí (možná až moc) mile, může být "tím zlým". A na závěr, že to nejhorší v povaze agresora se vlastně vytváří špatnou výchovou...
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvky (celkem 2):
- Livrey, Gabriel Svoboda
- Marco Freeman
- Čestný člen skupiny ČEPEK
- Kontakt: [email protected]
- Příspěvky: 1685
- Dal: 1093 poděkování
- Dostal: 2038 poděkování
Re: Jak se bránit šikaně, 2009
TŘETÍ ČÁST: VAROVNÁ ZNAMENÍ ŠIKANY NA OBĚTI
Moje poznámka: Tady bych rád poznamenal, že co se týče projevů doma, tak rodiče podrážděnost, náladovost a vztek velmi často přiřazují k nadcházející pubertě a dítěti často situaci ztěžují, než aby pomáhali a opatrně se snažili zjistit, proč se dítě chová najednou tak špatně...
- a) Fyzické příznaky
- - chybějící, poškozené či rozházené věci
- zranění, u kterých nedokáže vysvětlit původ
- simulace zdravotních problémů (nemusí do školy)
- špatný spánek, pomočování, noční můry
- neobvyklé žádosti o peníze
- neobvyklý hlad (při ukradení oběda, atp.) či nechuť k jídlu
- opožděné docházky do školy či žádosti o zavezení autem či doprovod
- snaha zdržovat se o přestávkách v blízkosti dospělých osob
- chabé komunikační schopnosti, špatné držení těla, omezený oční kontakt
- - chybějící, poškozené či rozházené věci
- b) Akademické příznaky
- - neptaní se a neodpovídání při vyučování
- neúčast v třídních činnostech, nekomunikace se spolužáky
- zhoršení prospěchu, zanedbávání úkolů, absence motivace
- - neptaní se a neodpovídání při vyučování
- c) Emocionální příznaky
- - úzkost, napjatost, stres, smutek, sklíčenost, odtažitost, tajnůstkaření, plačtivost
- chování z extrému do extrému (náladovost či dušení v sobě a následná výbušnost)
- podrážděnost, vzteklost, sarkasmus, přehnané reakce, popírání pocitů („Nic mi není.“)
- rozrušení po SMSce, e-mailu, atp.
- před návratem do školy (např. na konci víkendu) až neobvyklý smutek, nešťastnost
- dávání najevo nespokojenosti se školou („Nelíbí se mi tam.“)
- pohrdavé mluvení o sobě („Jsem hnusná.“, „Nemám žádné kamarády.“, atp.)
- - úzkost, napjatost, stres, smutek, sklíčenost, odtažitost, tajnůstkaření, plačtivost
- d) Společenské příznaky
- - ostatní si z oběti utahují sarkastickými způsoby, vystavena škádlení, posměškům, ponižování, ohrožování
- pocity vlastní trapnosti
- společenská izolace, omezený kontakt se spolužáky
- při rozdělování do skupin na sport, projekty, výlety a hry zůstává jako poslední
- mlčenlivost o spolužácích a školních společenských událostech
- doma problematické chování, příp. šikana sourozenců
- - ostatní si z oběti utahují sarkastickými způsoby, vystavena škádlení, posměškům, ponižování, ohrožování
Moje poznámka: Tady bych rád poznamenal, že co se týče projevů doma, tak rodiče podrážděnost, náladovost a vztek velmi často přiřazují k nadcházející pubertě a dítěti často situaci ztěžují, než aby pomáhali a opatrně se snažili zjistit, proč se dítě chová najednou tak špatně...
- Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvek:
- Plyšáček
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů