Druháčka (povídka)

VLASTNÍ TVORBA slouží ke sdílení vlastní tvorby uživatelů – povídek, črt, básní, písní, kreseb, případně i fotografií a videoklipů zobrazujících veřejně známé osoby v současnosti starší 18 let (narozené do r. 2003 včetně).
Pravidla fóra
  1. Je povoleno vkládání vlastní tvorby uživatelů.
  2. Je přísně zakázáno vkládání tvorby, která je sexuálně explicitní či provokativní.
  3. V případě, že je v rámci vlákna uvedeno audiovizuální dílo zobrazující reálnou osobu, musí se jednat o osobu, která je veřejně známá či na veřejnosti se prezentující a která je v současnosti starší 18 let (narozena do r. 2003 včetně). Fotografie, obrázky a videa je zároveň možné vkládat jen formou odkazů (za využití URL, IMG či VIDEO tagu), při užití IMG tagu je nutné dodat přímý odkaz a zdroj.
  4. Při porušení těchto pravidel dojde k upravení či odstranění vlákna, případně k penalizaci uživatele. V případě nejasností, jaké odkazy můžete v této sekci sdílet, kontaktujte Macka, moderátora AV sekce. Stížnosti na obsah sekce řeší administrátorský tým odpovědný za chod fóra, viz rubriku Kontakt.
Uživatelský avatar
Mathias8
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 7
ve věku do: 12
Příspěvky: 1081
Dal: 152 poděkování
Dostal: 469 poděkování

Druháčka (povídka)

Nový příspěvek od Mathias8 »

Druháčka

Na svete je veľa detí. Každé je niečím výnimočné, každé má niečo iné čo to druhé nemá. Pravidelne stretávam jedno dievčatko. Keď som ju prvýkrát uvidel, hneď som si ju oblúbil. To, čo ma najviac zaujalo na nej bola tá pokora, skromnosť...a to čo ma dostalo a dostáva do kolien je jej úsmev. Neviem čím to je, keď sa pozriem na nejaké dievčatko tak viem akú ma povahu bez toho aby som ju poznal, stačí, keď sa buď snou rozprávam, alebo vidím ako sa správa. Viac krát sa mi to potvrdilo.
Keď som prvýkrát uvidel toto dievčatko všimol som si, že je iná ako ostatné. Bola v miestnosti kde bolo asi zo 15 detí a ona tam vyčnievala. To preto, lebo ostatné sú zhovorčivé, ukecané, rozprávajú sa s inými, ale ona je iná. To si každý človek všimne, ktorý má veľmi blízko k deťom. Táto empatia ma už aj serie lebo nemožem sa sústrediť na problémy dospeláckeho života a táto všímavosť mi nedáva pokoja, stále musím na to myslieť...

Zatial som ju ešte neoslovil, nikdy som sa s nou nerozprával. Ale vždy keď príde tak sa na mňa tak krásne usmeje. Keď prechádza vedľa mňa tak sa iba usmieva. Iba občas sa s niekym rozpráva. Za tím úsmevom je čistá skromnosť. Druháčka na základke.

Keď som ju prvýkrat uvidel(ale to sa už opakujem) a stretli sa nám oči uplne ma prepálila.
Usmial som sa na ňu, lebo bola smutná a mňa to trápilo. Na další deň keď som išiel zase medzi deti, ona prišla a keď ma uvidela prechádzala popri mne a ako kráčala pozerala na mňa a usmiala sa. Niektoré deti sú proste v tomto úžasné. Stačí jediný úsmev, ktorý im darujete a oni vám to budú tisíckrát vracať dvojnásobnou dávkou.

Vždy keď ju vidím a ona vidí mňa usmievame sa na seba. Neviem prečo, ale je to velmi príjemné, hrejivé. Užasný pocit. Jej úsmev je magický, hneď mám krajší deň.
Neviem, prečo, ale mám ju hrozne moc rád. Veľmi som si ju oblubil.
Cítim, že sa potrebuje s niekym porozprávať. Neviem, či zrovna ja som ten správny človek ale pokúsim sa o to.
Už čoskoro nastane ten deň, tá chvÍla, kedy jej poviem - "Ahoj" ...
Naposledy upravil(a) Marco Freeman dne pátek 3. 6. 2016, 12:22:25, celkem upraveno 1 x.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Mathias8 za příspěvky (celkem 4):
Marco Freeman, Gabriel Svoboda, Livrey, Filip
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host