Jak se bránit šikaně, 2009

Recenze a tipy na zajímavá knižní díla.
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1068
Dal: 825 poděkování
Dostal: 1542 poděkování

Jak se bránit šikaně, 2009

Nový příspěvek od Marco Freeman » úterý 26. 4. 2016, 23:51:50

Kniha: Jak se bránit šikaně
Autor: Evelyn M. Fieldová

Rok vydání: 2009
Počet stran: 311

Stručný obsah: Jak už hlavní strana knihy napovídá, jedná se o knihu s radami pro děti, rodiče i učitele, ale zároveň o stránky naplněné velmi zajímavými informacemi o agresorech i obětech šikany, o typech šikany, o tom, co ji způsobuje a jaké možné důsledky to skýtá. Má několik částí. V druhé části se rozebírá, co máme v takovém případě udělat, jak mohou pomoci rodiče a co může udělat škola. Ve třetí části se zaobírá slečna Fieldová "tajemstvími vzájemných vztahů".

Obrázek
Přímý odkaz a zdroj: http://knihy.abz.cz/

Za mě můžu říct, že se jedná o velmi zájimavou knížku a rád bych sem z ní potom i vypsal pár zajímavých údajů v podobě (snad) kratších výpisků. Těm, kteří pracují s dětmi, vřele doporučuji k přečtení.
Marco Freeman,
administrátor komunity ČEPEK

Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1068
Dal: 825 poděkování
Dostal: 1542 poděkování

Re: Jak se bránit šikaně, 2009

Nový příspěvek od Marco Freeman » čtvrtek 28. 4. 2016, 0:47:01

PRVNÍ ČÁST: CO JE TO ŠIKANA?


a) Šikana:
  • - mnohými považována za přirozenou součást denního bytí
    - příznak dysfunkčního školského systému
    - psychické, citové, společenské nebo fyzické zneužívání
    - klíčový rys tkví v beznaději oběti
    - ublížení může a nemusí být úmyslem agresora
    - dochází k ní ve všech typech škol, a to jak v budově, tak i v přilehlých prostorách, dále i mimo školu a v kyberprostoru
b) Typy šikany
  • 1) Škádlení
    • - verbální násilí, často nejdéle probíhá
      - týká se vzhledu, sexuality a sociálního přijetí
      - agresor oběť popichuje zlomyslným a jedovatým vystupováním, tónem hlasu a výrazem tváře
      - obvykle se jedná o
      • nadávky, posměšky, pokřikování, urážení, rýpání;
      • slovní požadavky a hrozby;
      • vydávání urážlivých zvuků v přítomnosti oběti;
      • obtěžování po telefonu, hanlivé vzkazy, SMSky, zprávy atp.
    2) Vylučování ze skupiny
    • - "vztahová šikana"
      - společenská manipulace
      - může být vyjádřena:
      • a) otevřeně ("Nechceme, abys tu seděl.");
        b) nepřímo, nenápadně a skrytě - odmítavé chování, nepřátelská řeč těla
      - útočník může manipulovat jiné k ubližování a sám nezasahovat, jiní jeho rozkazy plní ze strachu, aby nebylo ubližováno jim
      - v případě chytrého agresora nepomůže ani přítomnost dospělých osob - oběť ustrašeně reaguje i na zdvižené obočí a jiné nenápadné podněty
      - metody vylučování:
      • a) případné předstírání přátelského chování k oběti, občasné obracení se proti ní;
        b) skupinové ignorování přítomnosti oběti, obracení se zády k ní;
        c) vyloučení dítěte ze skupiny, rozhovoru, plánovaných činností;
        d) rychlá promluva k oběti a náhlý odchod od ní, nemožnost odpovědět agresorovi;
        e) pomluvy, zvěsti, cíl tkví v očerňování oběti před ostatními;
        f) ukazování, civění, pošklebování, výsměch, pitvoření, šeptání ostatním při pohledu na oběť;
        g) výhružné postoje, gesta a pohledy, vydírání a hrozby
    3) Fyzické napadání
    • - pravidelné napadání slabší osoby
      - přímé útoky: bití, kopání, plivání, chytání oběti za oblečení, vyvolávání rvaček, atp.
      - nepřímé útoky: gesta, narážky, pronásledování či ničení a schovávání majetku oběti, atp.
      - časté kráděže školních pomůcek a jídla
      - záměrná sabotáž prací oběti
    4) Obtěžování
    • - dotěrné otázky, prohlášení a útoky v oblastech sexu, pohlaví, rasy, náboženství či národnosti
      - napadání sexuálními gesty, vynucenou fyzickou blízkostí, dotýkáním na intimních partiích oběti
      - stahování kalhot, zvedání sukní
      - nevítané sexuální návrhy
      - pronásledování ve škole i mimo školu
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1068
Dal: 825 poděkování
Dostal: 1542 poděkování

Re: Jak se bránit šikaně, 2009

Nový příspěvek od Marco Freeman » čtvrtek 28. 4. 2016, 0:49:08

c) Rozdíly v šikaně podle pohlaví
  • - chlapci využívají šikany k vybudování pověsti; děvčata k ochránění pověsti
    - chlapci se často chovají jako lovci, šikana obvykle otevřená, fyzické týrání; děvčata se pohybují v důvěrných skupinkách, spíše škádlení, vylučování a nepřímá šikana
    - agresoři i oběti obvykle mají hůře vyvinuté asertivní komunikační schopnosti
d) Hlavní body šikany
  • - hra, kdy děti systematicky zneužívají svou moc
    - může probíhat i v delším časovém období (i roky)
    - některé děti jsou pravidelnými oběťmi, jiné děti jsou tzv. sérioví útočníci, některé se mění z oběti na útočníka a naopak
    - skupinky agresorů mohou oběť nalákat do party, aby ji vzdálily od opravdových kamarádů
    - někdy si tuto „hru“ nevychutnává žádný z hráčů, ale neví, jak ji zakončit
    - někdy si pachatelé ani neuvědomují, že se dopouštějí šikany
    - „pravidla šikany“:
    • 1) Útočníci potřebují reakci
      • - nevědí, koho si vybrat za oběť, na začátku školního roku postupně napadají téměř každého, dokud někdo nezareaguje strachem, hněvem atp.
        - reagují na výraz tváře, řeč těla, hlas a jednání; v případě neutrálního, netečného a nevzrušivého stavu potencionální oběti se moc násilníka rozplyne; v případě reakce se rozčilením oběti zvyšuje moc agresora
        - moc agresora umocňují známky strachu či hněvu, agresor vybije své frustrace a posílí své společenské postavení; ví, že se oběť nedovede chránit
      2) Hraní „hry“
      • - oběť odměňuje agresora submisivním chováním
        - různé chování oběti:
        • popichování útočníků -> chování jednoho posiluje chování druhého
        • setrvávání při agresorovi („Je to moje kamarádka, přestože mě občas šikanuje.“)
        • vzájemné vyměňování rolí, slouží k vybití vzteku a provokacím obou stran
      3) Předstírání, že se nic neděje
      • - většina dětí chce náležet nějaké skupině, i kdyby se jednalo o negativní pozornost
        - oběť může cítit nutnost bránit a hájit agresora
        - některé oběti se nechávají šikanovat oblíbenci, než aby se přiřadili k podřadným třídním skupinám („šprti“, „ňoumové“, atp.), dovolují útočníkovi pokračovat v destruktivním chování; pro agresora je lehčí vše popřít, proto je násilník těžko identifikovatelný
        - oběť může popírat, že se cokoliv děje; když je s tím konfrontováno, tvrdí, že mu to nevadí, předstírá, že šlo o legraci a „blbnutí“
      4) Usnadňování práce agresorovi
      • - průměrný školní násilník není velmi tvůrčí a inteligentní, nemívá dobré verbální schopnosti
        - reakce oběti usnadňují útočníkovi odhalit, na co je citlivá
        - chce, aby oběť cítila převahu a přihlížející mu převahu uznali; nedaří-li se to, útočník se vydá hledat jinou oběť
      5) Agresoři dávají přednost osamělým obětem
      • - oběti bývají děti nepatřící do stabilních sociálních skupin, sociálně staženější děti, mívají problémy ve společenském styku, bývají izolované, chybí jim podpůrná síť
        - vrstevníci oběti nemohou chránit, protože k nim nemají žádný vztah, neznají je, mají strach z odvety atp.; jeden jediný kamarád oběti na odražení útočníka nestačí, v případě skupinky přátel musí agresor čelit i podpůrné síti oběti
        - útočníci se děsí vyhoštění ze skupin, tudíž osamělé děti symbolizují jejich vlastní obavy
      6) Svědkové mají moc
      • - obvykle se šikanování odehrává před očima svědků
        - agresoři bývají populární, mají dobré velitelské schopnosti, manipulují davem, mají podporu přátel
        - pokud skupina kolem agresora souhlasí a zapojuje se, šikana eskaluje, umožňuje útočníkovi manipulovat s „diváky“ a budovat společenskou moc
        - pokud skupina kolem agresora nesouhlasí a odsuzuje jeho chování, šikana slábne, agresor musí změnit chování, aby se udržel ve skupině
__________________________________________________________________________________________

Pohybovali jsme se v knížce po str. 35, příští kapitolou bude rozebírání agresorů a obětí.
Naposledy upravil(a) Gabriel Svoboda dne čtvrtek 28. 4. 2016, 17:12:32, celkem upraveno 1 x.
Důvod: zkrácena vodorovná čára, aby příspěvek nepřetékal doprava
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1068
Dal: 825 poděkování
Dostal: 1542 poděkování

Re: Jak se bránit šikaně, 2009

Nový příspěvek od Marco Freeman » pondělí 27. 6. 2016, 19:41:17

DRUHÁ ČÁST: AGRESOŘI A OBĚTI

a) Jak rozpoznat agresora?
  • - snaha o ovládání ostatních, vysoké mínění o sobě samém, minimální schopnost vcítění se
    - případná šikana členů rodiny; někdy se chlubí tím, že šikanuje; nespolupracuje s rodiči ani učiteli
    - odmítání odpovědnosti, svalování chyb na jiné osoby, mlčí o mimoškolních aktivitách
    - podlézání učitelům -> „povrchní milost“; vyhýbavé a neupřímné odpovědi
    - má ve vlastnictví peníze/předměty, u kterých nemůže doložit původ
    - chování:
    • tvrdý pohled, napjaté obličejové svaly, pošklebky či stažené rty, panovačná a výhružná řeč těla
    • vydírání, plánování útoků, zneužívání moci, vztek při přichycení
b) Druhy agresorů
  • - „Mořský krokodýl“
    • jinak nastavený mozek => ovlivňování sociálních, emocionálních a poznávacích schopností
    • vytváří se výchovou, nerodí se takoví, první stopy již ve 2 letech věku
    • ve vyšším věku obtížné změnit jejich chování
    • absence svědomí, vcítění a povědomí o tom, jak je vnímají ostatní, bolest jim přináší potěšení
    • manipulace ostatních (povrchní šarm), neschopnost navazovat vztahy
    • přenášení vlastních zranitelných pocitů na zranitelnější oběti
    • vychutnávají si výzvu, ubližují zvířatům (častěji chlapci)
    • malé procento agresorů
  • - „Ptáčci zpěváčci, co si hrají na dravce“
    • nevědomost o škodlivosti jejich jednání, předpoklad o dobrovolnosti oběti pro tuto „hru“, hledání „zábavy“
    • tvrzení, že nechtějí ublížit, popichování kvůli navázání kontaktu, touha být oblíbený
    • nevnímají „citlivá místa“ zranitelnosti osoby, šikanují hlavně při podpoře skupiny
    • možnost vcítění se do pocitů ostatních (ne vždy), nemusí mít emocionální problémy
    • přepínání (přátelské x nepřátelské chování), stydí se při odhalení
c) Jak rozpoznat oběť?
  • - pohled očí -> vykulení, ubrečení, sklopení, odvrácení; obličej napjatý, bledý či rudý; sevřené rty, otevřená ústa
    - schoulený odtažitý postoj; toporné pohyby
    - ovlivněný hlas -> kníkání, zloba, chraplavost, zadušenost
    - strnutí na místě, odchod od agresora nebo oplácení agresorovi

Moje poznámka: Tady vidíme důkaz toho, že v mnoha případech stačí mít jen oči otevřené, všímat si situací kolem nás (obzvlášť když pracujeme s dětmi), všímat si vzájemných postojů mezi dětmi a při případné konfrontaci zhodnotit stav situace podle toho, jak se kdo chová a tváří. :) Taky je to dobré v uvědomění si toho, že i žák, jež působí (možná až moc) mile, může být "tím zlým". A na závěr, že to nejhorší v povaze agresora se vlastně vytváří špatnou výchovou...
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 1
ve věku do: 7
Kontakt: Marco.Freeman@protonmail.com
Příspěvky: 1068
Dal: 825 poděkování
Dostal: 1542 poděkování

Re: Jak se bránit šikaně, 2009

Nový příspěvek od Marco Freeman » středa 20. 7. 2016, 4:13:46

TŘETÍ ČÁST: VAROVNÁ ZNAMENÍ ŠIKANY NA OBĚTI
  • a) Fyzické příznaky
    • - chybějící, poškozené či rozházené věci
      - zranění, u kterých nedokáže vysvětlit původ
      - simulace zdravotních problémů (nemusí do školy)
      - špatný spánek, pomočování, noční můry
      - neobvyklé žádosti o peníze
      - neobvyklý hlad (při ukradení oběda, atp.) či nechuť k jídlu
      - opožděné docházky do školy či žádosti o zavezení autem či doprovod
      - snaha zdržovat se o přestávkách v blízkosti dospělých osob
      - chabé komunikační schopnosti, špatné držení těla, omezený oční kontakt
  • b) Akademické příznaky
    • - neptaní se a neodpovídání při vyučování
      - neúčast v třídních činnostech, nekomunikace se spolužáky
      - zhoršení prospěchu, zanedbávání úkolů, absence motivace
  • c) Emocionální příznaky
    • - úzkost, napjatost, stres, smutek, sklíčenost, odtažitost, tajnůstkaření, plačtivost
      - chování z extrému do extrému (náladovost či dušení v sobě a následná výbušnost)
      - podrážděnost, vzteklost, sarkasmus, přehnané reakce, popírání pocitů („Nic mi není.“)
      - rozrušení po SMSce, e-mailu, atp.
      - před návratem do školy (např. na konci víkendu) až neobvyklý smutek, nešťastnost
      - dávání najevo nespokojenosti se školou („Nelíbí se mi tam.“)
      - pohrdavé mluvení o sobě („Jsem hnusná.“, „Nemám žádné kamarády.“, atp.)
  • d) Společenské příznaky
    • - ostatní si z oběti utahují sarkastickými způsoby, vystavena škádlení, posměškům, ponižování, ohrožování
      - pocity vlastní trapnosti
      - společenská izolace, omezený kontakt se spolužáky
      - při rozdělování do skupin na sport, projekty, výlety a hry zůstává jako poslední
      - mlčenlivost o spolužácích a školních společenských událostech
      - doma problematické chování, příp. šikana sourozenců

Moje poznámka: Tady bych rád poznamenal, že co se týče projevů doma, tak rodiče podrážděnost, náladovost a vztek velmi často přiřazují k nadcházející pubertě a dítěti často situaci ztěžují, než aby pomáhali a opatrně se snažili zjistit, proč se dítě chová najednou tak špatně...
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů