Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Diskuze a porada registrovaných uživatelů ohledně situací a problémů z jejich života.
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3140
Dal: 11 poděkování
Dostal: 497 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Jednorozec »

Mno pokud tě odrovnají společensky, tak je to pro mnohé vysoký předpoklad k sebevraždě i fyzické...
Uživatelský avatar
Pipo
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 11
ve věku do: 15
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..."
Příspěvky: 208
Dal: 41 poděkování
Dostal: 67 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Pipo »

To je samozrejme smutné, ale ty si si nakoniec sám sebe aj sudcom aj katom... Nie ani tak druhí - aspoň v takomto prípade. Pretože ako to hovoril Nietzsche, to čo vošlo skoro až do ľudovej slovesnosti? Čo ťa nezabije, atď. Však to poznáš. Nemyslím si, že to je dôvod k niečomu takému ako je samovražda. A už vonkoncom nerád by som skĺzol k takému alibistickému - to oni, to tá zlá, zlá, zlá spoločnosť...
Snáď tu nie je nikto taký kto by spoločenskú katastrofu riešil samovraždou. Dúfam.
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3140
Dal: 11 poděkování
Dostal: 497 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Jednorozec »

To je podle mne nesmysl, ten kdo tě do té situace dohnal nese dopovědnost. To by se pak dalo o každém kdo podlehl nátlaku (třeba týraným osobám) prohlásit "může si za to sám"...
Pokud ty jsi společenský člověk (a to lidé jaksi z podstaty jsou) a někdo tě společensky zničí je to často to samé jako by tě zabil. Vidím to kolem sebe i v méně markantních případech, kdy člověk zůstal odříznutý od společnosti a prostě to vzdal (u starších lidí do roka umřel)...
Uživatelský avatar
Mission

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Mission »

Jeví se mi, že nějak se tato diskuse odchyluje od merita věci. Já bych určitě nikoho nenaváděl nějak samoúčelně ke comming outu. To přece je (a musí přece být) věc svobody každého jednotlivce. Je docela dobře možné, že někteří pedofilové se se svojí preferencí nesvěří nikomu po celý svůj život, který prožijí tak, že o své preferenci věděli, vědí a budou navždy vědět jen oni sami. Nesvěří se třeba ani vlastním rodičům, tedy úplně nejbližším lidem, ani jiným blízkým osobám. A je to zcela jejich věc. A uznávám, že nepromyšlený a lehkovážný comming out by mohl mnohé v životě pokazit, mohl by vést k ostrakizaci toho, kdo vyjevil své nitro před okolím, které na takovou věc není připraveno, a mohlo by zareagovat odsudkem. Velká slova o "společenské sebevraždě" jsou možná trochu nadnesená, jednalo by se však možná o určitou odmítající reakci okolí, která by vedla ke stigmatizaci a následné společenské izolaci. Jak u koho, jak kde, v jakém sociálním okolí, v jaké době apod. To nelze paušalizovat, to by konkrétně záviselo na velmi mnoha různých faktorech.

Ale to návazné diskusní vlákno šlo přece zcela jiným směrem. Něco bych o tom měl vědět, protože jsem ten etický problém do této diskuse vytyčil já. Modeloval jsem hypoteticky situaci, přičemž jsem vyslovil úvahu o tom, že zakladatel diskuse Janez by neměl postupovat unfair směrem k mamince toho klučíka, že pokud se chce s jejím synem vídat, že by neměl mlžit. A odvolal jsem se v této své teoretické úvaze na celoživotní praxi Kasze, který úplně vždy postupoval takto férově. Pro mě Kasz představuje takovou určitou neformální mravní a morální autoritu, je takovým vzorem ctnosti, tedy on tvoří vlastně takový nepsaný mravní kodex pedofila. Ke svým láskám a jejich rodičům se vždy choval otevřeně a čestně. Možná právě tím si je získal. Nechci nějak moralizovat, nemám na to ostatně žádné právo (a nechci se "vyvyšovat" jako většinový normal heterosexuál, jak mně zde bylo tak trochu nespravedlivě vyčteno), ale jenom projevuji svůj názor na to, že pokud se někdo chce přátelit s dětmi, které jsou předmětem jeho zájmu, přičemž zamlčí svoji skutečnou motivaci rodičům toho dítěte, nepostupuje tak úplně fér, jeho chování není po morální stránce v pořádku. Nevím, ale myslím, že Kasz by se mnou souhlasil. Jednorožec má asi názor jiný, v takovém případě se u mě jako u rodiče (dnes už dospělých synů) rozsvěcí taková varovná "kontrolka" na pomyslné přístrojové desce. Kontrolka oranžová, nebo možná červená, která člověka ovládajícího nějaké zařízení upozorňuje na něco, co by mohlo pro další provoz představovat různě závažný problém. Stejně je v této diskusi asi nejdůležitější názor Janeze. Důležitý je (a bude) v reálu jeho praktický postoj, konativní složka jeho postoje, tedy jeho chování. A jenom selským rozumem vzato: Janez nebude projevovat zájem o mladou maminku, bude jevit zájem jen o jejího synka. To je hypoteticky namodelovaná situace. Otázka zní: Jak si bude mladá maminka vysvětlovat Janezovu motivaci? Co jí napadne? Jak zareaguje? Jak to dopadne? Co z toho může vzejít? Takže: Nebylo by lepší tzv. "jít s pravdou ven"?
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 4
ve věku do: 28
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: Nejvíc mi vadí předsudečné odsouzení - i když jsem neublížil žádnému dítěti, najdou se lidé, co píšou "postavit ke zdi, kulka to vyřeší". Ne, nevyřeší. Pedofilové, kteří nic nespáchali, zažívají celý život zbytečné utrpení jen z důvodu předsudků. To je třeba změnit. Proto vznikl tenhle web.
Příspěvky: 6484
Dal: 1592 poděkování
Dostal: 3507 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Kasz »

No, nemyslím si, že bych byl kdoví jaký vzor "neformálního morálního kodexu pedofila". I já mám své slabé stránky, a navíc situace, ve které se nacházím já, je zcela jiná, než ve které se můžou nacházet jiní lidé. Měl jsem tu příležitost a možná i to štěstí svěřit se tolika lidem, přesto i to s sebou neslo a nese jistá omezení a oběti.

A co se týká toho, zda být "fér" k rodičům dítěte... to si každý musí posoudit sám, nemyslím si, že to je vždy možné. Protože jakmile se vysloví slovo pedofil, některým rodičům jako kdyby se zatměl mozek a nedokáží uvažovat jinak než s předsudky. Mnohem důležitější, než jestli se pedofil svěří, je skutečné morální chování pedofila k těm dětem, se kterými kamarádí. Nakrásně se můžu svěřit rodičům, kteří mi budou věřit, ale když se stejně budu chovat k jejich dětem nepatřičně (tedy s nepatřičnou vnitřní motivací), ničemu to nepomůže.
Československá pedofilní komunita – již 13 let s Vámi! ❤️💙
Uživatelský avatar
Bartalmission

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Bartalmission »

Pravda, ono záleží především na Janezovi73 jak se zachová, to on je a bude odpovědný za své chování. Situace to byla (je) dlouhodobě neudržitelná. To musí vědět především hlavně Janez73 sám jestli je či není správné se pouštět do nějaké hry na něco. Já bych to viděl svojí optikou tak, že ne. Tedy že by měl v té zcela konkrétní situaci tzv. "vyklidit pole". Stačí totiž málo a může to velmi ublížit úplně všem zúčastněným.

A naprosto souhlasím s Kaszem, že nejdůležitější je to chování podmíněné vnitřní motivací. Chování je vnější projev, je však regulováno nejniternější psychikou. A svěřit se či nesvěřit se komu s tou vnitřní motivací, to je kruciální otázka. Kasz to vždy dokázal a měl asi štěstí na lidi, se kterými se setkal. V tom, že ho pochopili a vzali jej takového, jaký je. Možná ale právě proto jej vzali, tedy akceptovali, jelikož šel s pravdou ven a vše jim nějak srozumitelně a přijatelně vysvětlil. A ano, má pravdu v tom, že ne vždy (ne ve všech případech) to může jít. Osobně si to v případu Janeze73 nedovedu představit.

Pro mě je obtížné si to i jen představit, těžké a téměř nemožné je pro mě se vžít do skutečného řešení takových situací. Proto ani nemohu "soudit" ty, kteří se narodili s takovou preferencí, která naší společností v tomto prostoru (tedy v těchto zeměpisných šířkách) bude přijímána společností vždy s velkými rozpaky a s vysokou ostražitostí.

Jaký měl (nebo má) ten konkrétní příběh vývoj, to by zde mohl popsat pouze Janez73, o kterém toto vlákno diskuse je. Ostatní účastníci diskuse pouze vyjadřují svůj názor, který je podmíněn jejich viděním věci. Jiné vidění bude mít ten, kdo zná to vnitřní prožívání pedofilní preference z vlastní zkušenosti, jiné vidění bude mít rodič dítěte, které je objektem zájmu pedofila. A jiné vidění budu mít já, který se o ty situace zajímám tak nějak "zvenčí", tedy neutrálníma očima. Je zákonité, že v některých ohledech se nebudeme moci nějak shodnout, v něčem nebude možné náš náhled sjednotit. Ponecháme si každý svůj úhel pohledu, jinak to ani nejde. Můj obecný náhled na řešení situací, do kterých se nedelikventní pedofil může ve svém životě nějak dostávat (a asi se s nimi často setkává), nebude asi pro Janeze73, Nosorožce a další aplikovatelný, může jim jen poskytnout jakousi reflexi. Tu budou mít (a mají i beze mě), protože určitě dost dobře vědí jak reaguje nebo by reagovala na vyjádření jejich citů (nebo vztahy) k nezletilým a mladistvým majoritní společnost.

Jsem to spíš já, kdo se může na těchto stránkách dozvědět něco nového. Nechci být netrpělivý, dobře vím, že bude potřebný čas, aby se některé (zde na těchto stránkách naznačené) životní příběhy vyjasnily. Mám s Kaszem domluvenu desetiletou lhůtu, že si po jednom desetiletí, tedy někdy v létě 2026 řekneme resp. asi spíše napíšeme o tom, jaký vývoj měl a má jeho dnešní vážný vztah s Allein. On vážný a dlouhodobý vztah, který je prožíván vzájemně, je o něčem jiném, než nějaký jednostranný a utajovaný vztah k malému dítěti, jehož rodiče nemají o něčem takovém ani tušení. Tím v tomto případě konkrétně mám na mysli Janeze73 a myslím, že pokud by o jeho zalíbení ve svého malého synka věděla ta hochova maminka, že by velice rázně zasáhla.
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Čestný člen skupiny ČEPEK
Kontakt: [email protected]
Příspěvky: 1685
Dal: 1093 poděkování
Dostal: 2038 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Marco Freeman »

Když jsem tak očima prolétával očima tuhle diskuzi, vzpomněl jsem si na coming out, který jsem prodělal s matkou mého kutíka a který osobně považuji za zatím nejtěžší, jaký jsem kdy absolvoval. S Prckem, daným kutíkem, jsem se setkával opakovaně od jeho čtyř let, kdy jsem se do něj taky zamiloval. Mně v době zamilování bylo pouhých jedenáct let, sám jsem netušil, že pedofil jsem.

Měl jsem s maličkým dost komplikovaný vztah, jelikož ačkoliv jsem ho miloval, tak jsem se trochu bál - tehdy jsem se dost stranil společnosti a hlavně fyzické interakce, která mi byla s kýmkoliv nepříjemná, z důvodů traumat z dětství. Ale to jsem trochu odbočil. Podstatné je, že Prcek pro mě byl takovým světlem, hlavně v pozdějších dobách (od 13 let), kdy jsem už věděl, že jsem pedofil, ale bál jsem se toho, že budu ubližovat dětem, protože to byla jediná informace, kterou mi společnost kolem mě mohla poskytnout. Myslel jsem, že mám nějaké předpoklady k tomu se k dětem chovat násilně apod., což byl jeden z důvodů mých nekonečných obav a depresí v té době, ačkoliv jsem věděl, že Prckovi za žádnou cenu ubližovat nechci.

Každopádně jsem v té době byl tak nevyrovnaný, že bych dokázal prodělat vnější coming out leda ve snu. Vše se ale změnilo, když jsem se s pomocí komunity s pedofilií vyrovnal (v 15 letech) a svěřil se své nevlastní mamce a s její pomocí i otci.

S Prckem jsem se dál vídal, jelikož jsem si neuměl představit, že bych kontakt naplno přerušil, ačkoliv jsem byl to, co jsem byl a co jsem i dnes. Prcek byl mimo jiné můj bratranec, tudíž jsem se s ním mohl setkávat častěji, než bych mohl s nějakým "cizím" kutíkem. Jeho máma (moje teta) mi také byla poměrně blízká, také mě znala poměrně odmala. A když jsem se v 11 letech začal více věnovat jejímu synovi, nepřišlo jí na tom nic špatného a naopak byla ráda, že má Prcek nějakého staršího kamaráda, se kterým ho může nechat, když si potřebuje něco zařídit a podobně.

Jelikož na to byla zvyklá, nepřišel jí můj vztah s Prckem divný ani v době, kdy už jsem byl puberťák a kdy už bych "měl mít jiné kamarády". A navíc v té době byl náš vztah s Prckem spíše sourozenecký, zastával jsem ve své podstatě roli jeho staršího bratra. A mně v těch 15ti najednou přišlo, že bych měl tetě říct o tom, co jsem vlastně zač. To už jsem byl v lásce k Prckovi až po uši čtyři roky.

Měl jsem vícero důvodů, proč jsem to chtěl udělat. Nejpodstatnějším byl ten, že jsem chtěl být upřímný k ženě, která se ke mně vždy chovala slušně a která mě vždy měla ráda. A tak jsem se k tomu konečně jednoho dne odhodlal a debatu o mně začal.

Nejdřív jsem tetě řekl, že se mi líbí malí kluci. Chvíli jsme se o tom bavili, teta vypadala bezvýrazně, takže jsem netušil, na čem jsem. Nakonec se mě zeptala, jak to mám s Prckem. A tak jsem se jí přiznal s tím, že jsem se do něj už před roky, kdy jsem ještě pořádně nevěděl, že se mi malí kluci líbí, zamiloval. A ona řekla jen "Aha". Následně jsem se zeptal, jestli můžu jít za Prckem, a ona řekla, ať jdu. To jsem bral jako pozitivní sdělení a doufal jsem, že o tom jen potřebuje přemýšlet.

Jenže tehdejší návštěva byla na dlouhou dobu poslední a mám ten dojem, že teta si tehdy tak trochu přála, abych se přece jen s Prckem přestal stýkat. Neodpovídala mi na zprávy a emaily. A všechno nakonec přelomil Prcek, který na mě byl dost navázaný a začal na tetu dorážet, kdy zase přijedu, že mě chce vidět. A teta si nakonec asi řekla: "Tak asi fajn."

Když jsem byl u nich, vzala si mě stranou a řekla mi, že se o tom tématu nechce už nikdy bavit. A pak mi řekla, ať jdu za Prckem, že na mě už čeká. A pak jsme se na téma mé orientace dlouhou dobu nebavili a začali jsme až po dlouhé době, kdy na to téma začala ona sama. Myslím, že mě pak dlouhou dobu sledovala ostřížím zrakem. Ale jelikož jsem se choval k Prckovi stejně, jako kdykoliv předtím a kdykoliv potom, tak se asi uklidnila. V dnešní době je teta jedna osoba z pár, kterým plně věřím a kterým bych řekl v podstatě cokoliv. Ale zrovna coming out k ní bych si nerad zopakoval a jsem rád, že ho mám za sebou.

Myslím, že coming out je znakem obrovské důvěry, takže by se měl podnikat směrem k lidem, u kterých jsem si jistý, že si to minimálně nechají pro sebe. (Což už se jednou stalo, že jsem neodhadl - a nakonec tahle chyba ukončila moji aktivitu v jednom volnočasovém kroužku pro děti, který jsem měl rád.) Pokud bych si nemyslel, že je teta důvěryhodná, nikdy bych ho neuskutečnil, ačkoliv by mě k tomu nabádaly různé okolnosti. A stejně tak bych to doporučil i jinému pedofilovi, kdyby se mě zeptal, jestli se má svěřit rodičům dítěte, do kterého jsou zamilovaní: Že se mají svěřit podle svého vlastního cítění, podle toho, jak dotyčné znají, jestli si myslí, že jim mohou věřit, jestli si tím nepodkopnou vlastní nohy.

Důležité je, že nikdo nemůže nikoho nutit k tomu, aby se svěřil, tudíž pokud se pedofil svěří rodičům dítěte, do kterého je zamilovaný nebo se kterým se setkává, mělo by to být jeho nenucené rozhodnutí. A pokud to neudělá, tak to neudělá. Nebýt já vyrovnaný nebo nevěřit já tetě, taky to neudělám. A navíc - jsem rád, že mě teta hodnotí podle mého chování a hlavně podle mého chování k Prckovi, ne podle mé orientace. Protože moje chování je v tomhle ohledu to nejpodstatnější, co může být. Protože naše chování ovlivňujeme my sami. Ale pedofilii jsem si já a ani nikdo jiný nevybral. Otázka je jen o tom, jak se s tím dokážeme popasovat.

Jen pro zajímavost, s Prckem se občasně setkávám i dnes, ačkoliv už vyrostl "z mého preferáče" a má jiné kamarády, se kterými mnohdy tráví čas raději než se mnou. Stále se ale v rámci možností navštěvujeme, rád k nim zajdu na čaj. A někdy mi dokonce napíše, jestli se nechci stavit třeba na Dostihy a sázky nebo na nějakou Movie Night, na což si rád udělám čas. A když se dlouho neozvu, tak mi ještě píše, že proč jsem se tak dlouho neozval a že je to škoda.

Teta nás vztah s Prckem taky bere pozitivně, hlavně teď, když se dostal do problémovějších let, kdy mu něco řekne a jde to jedním uchem dovnitř a druhým ven. Přes všechno s ním mám fajn vztah, něco mezi kamarádem a bratrem, takže když je nějaký problém a teta mě požádá, dokážu být prostředníkem mezi ní a Prckem. A obvykle na mě Prcek dá. Takže něco pozitivního dodnes přeci jen přináším. :)
Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvky (celkem 5):
Honda, Filip, Daniel, Livrey, Gabriel Svoboda
Marco Freeman,
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
Jediný funkční e-mail / The only e-mail: [email protected]

Uživatelský avatar
Bartalmission

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Bartalmission »

No, tak to je v podstatě šťastný příběh. Nelze než souhlasit s tím, že comming out je věcí důvěry a tedy zralé úvahy.

Co mě na tomto příběhu zaujalo: že i když Prcek vyrostl z let Marcova "preferáče", přesto stále spolu zůstali v takovém kontaktu, že existuje mezi nimi kvalitní vztah, za který je ráda i Marcova teta, tedy Prckova matka. A nikde ani zmínka o nějakých snad svodech k nepřípustnému chování. Je to (podle mého mínění) příběh tzv. čistého pedofila, který je svým zaměřením osobnosti nedelikventním pedofilem, který udrží svoji náklonnost k dětem určité věkové skupiny v rozumných mezích a nesklouzne ke kriminálním aktivitám.

Znovu se mně potvrzuje, že je velice důležitá ta dělící čára mezi pedofily nedelikventními a delikventními pedofilními devianty, kteří osobnostně nejsou schopni svoji parafilii nějak uregulovat a dopouštějí se v důsledku deformovaného puzení trestné činnosti, jejíž následky zasáhnou vždy širší okruh lidí. Tu dělící čáru mezi sebou rýsují pedofilové sami svým chováním, možná je nějak narýsována strukturou osobnosti každého konkrétního toho kterého jedince. A je dost možné, že v množině všech těch, kteří se narodili s pedofilní preferencí, existuje nedefinované procento těch, kteří musejí s různým nedobrým nutkáním někde uvnitř sebe neustále bojovat. Je otazné a diskutabilní zda to zvládnou sami, nebo zda by bezpodmínečně měli vyhledat odbornou pomoc. Asi by o jejich neustálém niterném boji měl vědět někdo blízký, kdo by jim mohl být ve zlomových a kritických chvílích oporou, kdo by jim podal pomocnou ruku a zachránil tak relativně široký okruh lidí před negativními dopady případného pedofilova selhání v podobě delikventního jednání.

Četl jsem různé odborné casuistiky o takových jedincích s pedofilní preferencí (které na této stránce říkáte orientace), kteří prožili téměř celý život s tím, že se s tou preferencí nesvěřili nikomu, oženili se, sami měli děti a vyhledávali různá tajná dobrodružství, o kterých ani jejich nejbližší rodina neměla nejmenší tušení. V případech, kdy byly jejich spády nějak odhaleny (indiskrecí, dekonspiračním provalem, policejní operací a policejním zásahem s následným rozkrytím sítě odběratelů dětské pornografie apod.), to znamenalo krach jejich osobního života a citelný zásah do života různě širokého okruhu osob z řad jejich nejbližších. Citově, lidsky, ale i společensky, ekonomicky a jinak byli hodně destruktivně zasaženi jejich nejbližší: jejich rodiče, jejich děti, partnerky, kolegové v práci, širší rodinné a pracovní okolí. Dalo by se to bez nadsázky asi nazvat osobní katastrofou a lidským bankrotem takových jedinců, jejichž preference byly odhaleny po dlouhých letech zdánlivě spořádaného života. A tak mě v této souvislosti napadá: Není z takových důvodů lepší ten comming out (třeba jinak utajený a velice diskrétní) před těmi úplně nejbližšími lidmi? Tedy před rodiči, případně před sourozenci? Ti přece svého nejbližšího nikdy úplně nezavrhnou a udělají maximum pro jeho v rámci daných možností kvalitní život.
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Čestný člen skupiny ČEPEK
Kontakt: [email protected]
Příspěvky: 1685
Dal: 1093 poděkování
Dostal: 2038 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Marco Freeman »

Bartalmission píše:A je dost možné, že v množině všech těch, kteří se narodili s pedofilní preferencí, existuje nedefinované procento těch, kteří musejí s různým nedobrým nutkáním někde uvnitř sebe neustále bojovat.
Určitě nějaké takové procento mezi pedofily je. A stejně tak je mezi normálními heterosexuálními jedinci nějaké procento lidí, kteří bojují s nedobrým nutkáním třeba napadnout nějakou ženu večer a něco na ni sexuálně zkoušet. V obou případech je ale nutné, aby si dotyčný uvědomil, že ten problém má a že dělat takové věci v reálu mimo své představy je špatné. V obou případech je podle mě nutné, aby to člověk začal řešit s někým třetím - nejlépe sexuologem, který ho může nejen vyslechnout, ale zároveň má pravděpodobně s podobnými lidmi zkušenost, může z nich vycházet a dotyčnému kvalitněji doporučit, než třeba člověk, který se s ničím takovým nikdy nepotýkal a ani se blíže s nikým takovým nesetkal. (Pak je druhá věc, že může poradit i člověk, který se s něčím takovým v minulosti potýkal. Otázka je, jestli zrovna takového člověka dotyčný najde.)
Bartalmission píše:Asi by o jejich neustálém niterném boji měl vědět někdo blízký, kdo by jim mohl být ve zlomových a kritických chvílích oporou, kdo by jim podal pomocnou ruku a zachránil tak relativně široký okruh lidí před negativními dopady případného pedofilova selhání v podobě delikventního jednání.
Ano, asi by bylo dobré, kdyby měl dotyčný pedofil nablízku nějakého kamaráda či podobně, kdo by ho držel dál od selhání směrem k dítěti. Na druhou stranu - pokud se pedofil potýká s tím, že ví, že chce dělat něco takového dětem a že ví, že se nedokáže pořádně udržet, potom je otazné, jestli dokáže takovou svou "chybu v systému" přiznat i někomu v okolí. I když se to také neříká snadno, rozhodně se říká líp "Jsem pedofil, ale nemusíš mít strach, nechci dětem ubližovat a ani mě to k tomu nijak netáhne." než "Víš, jsem pedofil... a mám problém, že když jsem s dítětem, mám chuť na něj sahat a nejde mi to pořádně ovládnout.". Ano, dobrý přítel či nějaký blízký příbuzný by mohl pochopit i druhý případ.

Myslím, že kdybych měl takový problém a vysvětlil to nevlastní matce, že by to možná i pochopila a byla mi oporou (ačkoliv je jasné, že jako první by po mě chtěla, abych to řešil právě s nějakým odborníkem). Na druhou stranu vím, že kdybych to řekl tátovi nebo Prckově mámě (přestože oba jsou pro mě blízcí a oba nakonec moji pedofilii dokázali přijmout), tak jejich reakce by byla dosti negativní a je dost možné, že bych si to i vyžral - jinak řečeno bych byl ještě víc psychicky v háji, a tím víc by hrozilo, že nějakému dítěti opravdu ublížím.
Bartalmission píše:Četl jsem různé odborné casuistiky o takových jedincích s pedofilní preferencí (které na této stránce říkáte orientace), kteří prožili téměř celý život s tím, že se s tou preferencí nesvěřili nikomu, oženili se, sami měli děti a vyhledávali různá tajná dobrodružství, o kterých ani jejich nejbližší rodina neměla nejmenší tušení. V případech, kdy byly jejich spády nějak odhaleny (indiskrecí, dekonspiračním provalem, policejní operací a policejním zásahem s následným rozkrytím sítě odběratelů dětské pornografie apod.), to znamenalo krach jejich osobního života a citelný zásah do života různě širokého okruhu osob z řad jejich nejbližších. Citově, lidsky, ale i společensky, ekonomicky a jinak byli hodně destruktivně zasaženi jejich nejbližší: jejich rodiče, jejich děti, partnerky, kolegové v práci, širší rodinné a pracovní okolí. Dalo by se to bez nadsázky asi nazvat osobní katastrofou a lidským bankrotem takových jedinců, jejichž preference byly odhaleny po dlouhých letech zdánlivě spořádaného života. A tak mě v této souvislosti napadá: Není z takových důvodů lepší ten comming out (třeba jinak utajený a velice diskrétní) před těmi úplně nejbližšími lidmi?
Druhá věc je ta, že pedofilie je neměnná věc, kterou neovlivníme. A pokud nás někdo miluje (ať už partner, rodič, sourozenec nebo kamarád), většinou tohle dokáže pochopit - že my jsme si to nevybrali. Ale ať už jsem se svěřil komukoliv, tak vím, že kdybych nějak selhal - zneužil bych dítě, našla by se u mě DP, nedejbože bych DP natočil či podobně -, čímž bych je vystavil tomu zasažení, o kterém jsi psal, tak by bylo úplně jedno, jestli jsem nebo nejsem pedofil, ale šlo by hlavně o to, jak nezodpovědně bych se zachoval. Protože to, jací jsme se narodili, a to, jak se chováme, jsou naprosto odlišné věci. Mám rozum, mám mozek, mám svědomí, miluji svoji rodinu. A pokud bych ji takto debilně ohrozil (nehledě na to dítě, kterému bych ublížil, pokud bych ho zneužil), tak bych je všechny obrovsky zklamal. A ačkoliv si myslím, že zrovna moje nevlastní matka by se mnou nezlomila hůl, vím, že by ji to velice zasáhlo. A ostatní kolem sebe bych možná nadobro ztratil - a není divu, mohl bych si za to sám svým chováním.

Takže podle mě je fajn, když se dotyčný svěří blízkým, ale neměl by se jim svěřovat, kdyby si myslel, že je to více rizikové než dobrého přinášející. Třetí věc je, že pokud bych se někomu svěřoval proto, abych měl "aspoň trochu krytá záda", kdybych náhodou udělal něco protizákonného, abych nezůstal sám nebo bez pomoci, přišlo by mi to dosti divné nejen vůči dotyčným, ale hlavně k mému svědomí. Takže když se svěřuji, můžu se třeba svěřovat částečně i z důvodu "krytí zad", kdyby o mě někdo, komu jsem to chybně řekl, rozhlásil, že jsem pedofil. V tom případě je fajn, že to moji nejbližší ví. Ale z důvodu nejasnosti, že možná udělám něco nezákonného, to mi přijde docela ukázkově blbé.
Bartalmission píše:Tedy před rodiči, případně před sourozenci? Ti přece svého nejbližšího nikdy úplně nezavrhnou a udělají maximum pro jeho v rámci daných možností kvalitní život.
Všichni rodiče či sourozenci nejsou úplně tolerantní, všichni nedokážou coming out přijmout. Tvrdit, že všichni rodiče nikdy svého nejbližšího (syna, dceru) úplně nezavrhnou, je ze slov snílka. Už jsem se setkal s příběhy, kdy to rodiče nedokázali vzít nejlépe, někdy se až jejich vzájemný vztah dost zhoršil.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Marco Freeman za příspěvky (celkem 2):
Gabriel Svoboda, Kasz
Marco Freeman,
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
Jediný funkční e-mail / The only e-mail: [email protected]

Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3140
Dal: 11 poděkování
Dostal: 497 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Jednorozec »

Je třeba si uvědomit, že okolní rodina si všimne že s dotyčným není všechno "v pořádku". Nicméně jaksi pořád doufá že to nebude nic fatálního, že kluk se časem ožení a bude mít děti atd. No a najednou se dozví že je pedofil, spojí si to s vrahy a vůbec tím nejhorším co je a ubližuje dětem a často odmítnou jakoukoli logiku či vědecky podloženou informaci...
Lidi jsou různí, nejsou ani zdaleka dokonalí, pokud by byli všichni chápaví a vstřícní nepotřebovali bychom ani armádu ani policii...
Uživatelský avatar
Návštěvník

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Návštěvník »

Marco Freeman píše: Tvrdit, že všichni rodiče nikdy svého nejbližšího (syna, dceru) úplně nezavrhnou, je ze slov snílka. Už jsem se setkal s příběhy, kdy to rodiče nedokázali vzít nejlépe, někdy se až jejich vzájemný vztah dost zhoršil.
Pozorně jsem si přečetl Marcovy reakce na moje jednotlivé sentence. S jeho myšlenkovými závěry musím souhlasit, protože mají neúprosnou logiku. Nechtěl jsem, aby moje úvahy vyzněly jakkoli „univerzálně“, takovou platnost mít samozřejmě nemohly a nemohou. Snažil jsem se o největší míru všeobecnosti, ale nemám-li své jednotlivé úvahy podloženy statisticky, tedy nějak pokud možno „exaktně“, potom je samozřejmě nemohu vydávat za platné pro různě velký soubor osob, ty mohou platit jenom pro ten soubor různých kazuistik, které jsem přečetl. Ano, Marco má pravdu, že v některých případech se po comming outu mohou od některého jedince odklonit i jeho nejbližší, tedy že ani rodiče, ani sourozenci tu jinakost svého syna/dcery, bratra/sestry prostě nepřijmou. To jsou jistě smutné osobní příběhy, kdy se nejbližší rodina od svého rodinného příslušníka takto vzdálí na dlouhou dobu, případně navždy.

Moje úvaha o tom, že ti nejbližší (rodiče, sourozenci) nenechají svého nejbližšího člověka nějak „padnout“, nemůže tedy být nějak všeobecně platnou. Ona vlastně absolutní pravda neexistuje, ta je vždy pouze relativní. Možná však najde ten, kdo se chce svěřit se svým niterným prožíváním (a očekává nějakou trvalou pomoc, oporu apod.) nějaké jiné blízké lidi, někoho, kdo ho z nejrůznějších důvodů pochopí. A ano, budou to asi ti lidé, o kterých se zmiňuje Marco – tedy ti, kteří mají s takovým prožíváním nějakou zkušenost (odbornou, osobní apod.)

A určitě bude rozdíl v reakcích toho sociálního okolí na comming out pedofila záležet na konkrétní situaci: tedy zda se jim svěří někdo, kdo v sobě pouze svádí ten vnitřní boj a obstává v něm, nebo bude-li se jim svěřovat někdo, kdo už nějak selhal, kdo překročil tu mez stanovenou běžnými pravidly, nebo dokonce zákony. Trvám na tom svém závěru, že případné selhání (delikt) je tím zlomem v životě dotyčného a v životě větší skupiny různě do příběhu (případu) zainteresovaných jedinců. Dojde-li k něčemu takovému, je to už nevratné, potom zákonitě nastoupí justiční mašinérie a pohled sociálního okolí (širšího i užšího) na dotyčného selhavšího jedince se nenávratně změní.

A ještě na jednom ze svých závěrů trvám (a vlastně se v tom s Marcem shodujeme): Určitě je dobře být v kontaktu s nějakým odborníkem, který je schopen pomoci. Určitě je dobře být v kontaktu třeba i s neodborníkem, který má s takovým prožíváním (chováním, jeho důsledky apod.) zkušenost. Ti mohou pro pedofila udělat mnohé. Mohou mu pomoci radou i skutkem. Mohou mu být takovou vnější oporou v prevenci před sklouznutím k delikventnímu jednání.

A v neposlední řadě může pedofilovi pomáhat četba populárně naučných publikací, které mu může odborník doporučit. Ostatně i tento web může být (a jistě i je) takovým médiem, na kterém najdou členové komunity i jeho externí „návštěvníci“ určitý druh poučení z příběhů a případů na těchto stránkách nějak podávaných. Mě osobně zaujaly příběhy z obou stran té pomyslné „barikády“, tedy „Příběh toho, co zneužíval“, který líčil i vězeňskou zkušenost, vyprávěl o vztahu nejbližší rodiny k usvědčenému a odsouzenému pedofilnímu delikventovi, který svého selhání zpětně litoval, ale také příběh zneužívané dívky (dnes již dospělé a zralé ženy), která prožila dětství s pedofilně zaměřeným nevlastním otcem. Takových (podobných) příběhů, o kterých se třeba nikdo nikdy nedozví, může být relativně hodně. Traumata si pak nesou aktéři doživotně v sobě, cítí se být poznamenáni a jistě to není dobře.

Starou osvědčenou pravdou je to, že nejúčinnější je prevence, jelikož náprava případných následků je mnohonásobně obtížnější.

Nicméně nejzajímavější by v tomto diskusním vláknu asi bylo co? Pokud by se zde s časovým odstupem vyjádřil Janez73 k vývoji svého příběhu, pokud by zde popsal: jak se ta jím v úvodu naznačená situace vyvíjela dál? Takový reálný příběh ze života by mohl být poučným pro široký okruh čtenářů tohoto webu.
Uživatelský avatar
Marco Freeman
Čestný člen skupiny ČEPEK
Kontakt: [email protected]
Příspěvky: 1685
Dal: 1093 poděkování
Dostal: 2038 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Marco Freeman »

Návštěvník píše:A ještě na jednom ze svých závěrů trvám (a vlastně se v tom s Marcem shodujeme): Určitě je dobře být v kontaktu s nějakým odborníkem, který je schopen pomoci
Já si myslím, že s odborníkem (v tomto případě sexuologem) by v kontaktu měl být člověk, který má nějaký problém - ať už se se sebepřijetím, s ovládáním svých pudů, aj. A stejně jako bych nehnal psychicky zdravého člověka bez problémů k psychologovi, stejně tak nebudu hnát pedofila bez vnitřních problémů k sexuologovi. :) A když se člověk rozhodne pro sexuologa, je taky podstatné, aby zvolil sexuologa, který se na něj skutečně bude dívat jako odborník, nikoliv jako netolerantní individuum, protože i mezi "odborníky" se dají najít lidi s neodborným chováním, stejně jako všude jinde.
Marco Freeman,
bývalý administrátor komunity ČEPEK / Ex-administrator of ČEPEK Community
Jediný funkční e-mail / The only e-mail: [email protected]

Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3140
Dal: 11 poděkování
Dostal: 497 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Jednorozec »

"Starou osvědčenou pravdou je to, že nejúčinnější je prevence, jelikož náprava případných následků je mnohonásobně obtížnější."

Problém je, že tato situace může nastat i v případě, kdy žádné následky neexistují. Například pokud někoho zažalují za držení DP. Člověk sice nikomu neublížil ale dopad to má skoro stejný jako by zneužil dítě....

Dost možnáí kdyby měl člověk ten coming out předtím za sebou třeba by se pak k němu okolí chovali jinak a nebo třeba taky ne...
Uživatelský avatar
Bartalmission

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Bartalmission »

Tak jsem si celé to vlákno znovu pročítal a došel jsem k dílčímu závěru, že jsme tady i přes košatost diskuse nerozřešili podstatu té věci. A to ani v konkrétním případu Janeze a už vůbec ne v nějaké obecné rovině.

Pro mě z toho navozeného původního tématu vyvstala filosofická otázka, kde odpovědí na ni by byl nějak řešen etický, mravní, morální a možná i právní problém: Má či nemá pedofil rodičům dítěte říci o skutečné svojí motivaci, tedy z jakých důvodů se o dítě zajímá? Já jsem zastával teorii, že ano, někdo mi oponoval, že ne.

Lze v takovém případě najít nějakou univerzálně platnou (zobecňující) odpověď? Tu v této prolongované diskusi nedal ani Kasz, od kterého jsem já čekal jakési "rozřešení" toho problému. Existuje obecně platná odpověď?

A znovu ten problém v mém vědomí vyvstává, znovu mně tu otázku evokují události posledního měsíce, kdy Policie ČR bezvýsledně pátrá po dvanáctileté Michaele Patricii Muzikářové z Ústí nad Labem... Pohřešovaná dívenka se před svým zmizením údajně svěřila své kamarádce o tom, že ji přítel matky zneužíval. V pokoji děvčátka bylo kriminalisty nalezeno sperma atd., apod. Má se jednat o jakéhosi recidivistu a sexuálního delikventa Otakara S. stíhaného policií pro pohlavní zneužití kamarádky té pohřešované holčičky. Žil s matkou dívenky, jejíž kamarádku měl zneužít.

Otázka: Měla matka dítěte předem vědět o sexuálních preferencích Otakara S., který se vloudil do její domácnosti proto, aby "dosáhl" na její dcerku? Podle mého názoru o tom měla být matka informována.

Co myslíte Vy?

Realita je taková, že orgány činné v trestním řízení nyní (jaksi ex post, tedy s tzv. "s křížkem po funusu") zjišťují, že Otakar S. si na internetu vyhledával jako partnerky ženy žijící s dospívajícími dcerkami...

Co je ale konsternující zjištění: Matka té pohřešované holčičky o trestním stíhání svého partnera Otakara S. věděla, bylo jí známo z čeho konkrétně je obviněn, ale "nevěřila tomu, že to udělal". Je to velice zamotaný příběh, jedná se o složitou kriminální kauzu. Nebylo by asi správné kohokoli předem soudit, dopouštět se předsudků, v demokratické společnosti a v nezávislé justici by měla být ctěna presumpce neviny. Otakar S. byl z podílu na zmizení holčičky pouze podezřelý, nic mu nebylo dokázáno, v případu pohlavního zneužití kamarádky zmizelé dívenky by mohl o jeho vině či nevině pravomocně rozhodnout jenom soud, nikoliv čtenáři bulváru nebo rozvášnění diskutéři na sociálních sítích. Soud se však v té věci konat nemohl, protože obžalovaný spáchal sebevraždu. Trestní stíhání proti mrtvému není ze zákona možné, pravdu se už nedozvíme.

Co se (možná) dozvíme: Budou to opět indicie v případě, že kriminalisté objeví tělo pohřešované holčičky a na něm stopy DNA Otakara S., což může (ale nemusí) být uznáno jako důkaz jeho viny.

Co bychom se měli dozvědět: Jak by rodiče měli chránit své děti před delikventními sexuálními devianty?

Jak by se měli před svým vlastním selháním chránit ti, které jejich puzení směřuje k dospívajícím dívenkám (dětem)? Měli by být k maminkám dětských objektů svého erotického zájmu upřímní? Co když se do nich zamiluje máma jejich kutika? Co když se do nich zamiluje poněkud divná matka dospívající holčičky? A ona paní Muzikářová prokazatelně divná byla a je. Jak by v takových případech mělo být (podle Vás, podle Vašich názorů) postupováno? Myslím postupováno s primárním cílem chránit dítě. To je přece zájem nejen státu, ale i těch pedofilů, kteří netrpí pedofilní poruchou. Zasvěcení vědí, že je velký rozdíl mezi pedofilem a sexuálním delikventem trpícím pedofilní poruchou. Vysvětluje to srozumitelně odborník profesor Weiss a máte to dobře vydefinováno i v odkazech na Vašem webu.
Uživatelský avatar
Silesia
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 13
Příspěvky: 960
Dal: 310 poděkování
Dostal: 240 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Silesia »

Říct rodičům pravdu. Za sebe rodičům svého kutika jsem to nikdy neřekl. Nemám k tomu odvahu, i když si myslím, že maminka něco tuší, ale neřeší to, ví, že by si kutik nenechal ublížit a já mu ublížit nechci.

Co se týká nynější kauzy v Ústí je tam dost indicií ale také dost nejasností. Uvidíme co se dozvíme. V každém případě pokud je Míša mrtvá, jako že zřejmě ano - ta doba je moc dlouhá na jiný výsledek bohužel, tak je to obrovská škoda.
Uživatelský avatar
Gabriel Svoboda
Na trestné lavici
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: https://www.youtube.com/watch?v=y19uKiha-fw
Příspěvky: 7971
Dal: 1170 poděkování
Dostal: 1 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Gabriel Svoboda »

Bartalmission píše:Otázka: Měla matka dítěte předem vědět o sexuálních preferencích Otakara S., který se vloudil do její domácnosti proto, aby "dosáhl" na její dcerku? Podle mého názoru o tom měla být matka informována.

Co myslíte Vy?
Ano, samozřejmě, Otakar S. měl říct Míšině matce, že je hebefil ... a také se měl k Míše chovat slušně. Ale pokud (možná) nedodržel to druhé, těžko lze očekávat, že by dodržel to první. Kdybys zavedl pravidlo, ať už právní nebo morální, že pedofil má rodičům svého preferovaného dítěte říct, že je pedofil, pak tím dosáhneš jen toho, že slušní zodpovědní pedofilové to řeknou (čímž značně zvýší pravděpodobnost, že od dítěte budou navždy odehnáni), zatímco neslušní a nezodpovědní pedofilové to neřeknou a s dítětem zůstanou dál. Za takové situace se nemůžeš divit, že slušní a zodpovědní pedofilové nechtějí dopadnout hůře než neslušní a nezodpovědní pedofilové ... a že tudíž ani oni to o sobě rodičům preferovaného dítěte neřeknou.
 ! Zpráva od: Tým ČEPEK
Upozornění: Tento uživatel je na trestné lavici, jelikož se jeho chování neslučovalo se základními principy Československé pedofilní komunity. V zájmu zachování kontinuity diskuzí příspěvky zablokovaných uživatelů nemažeme.
Uživatelský avatar
Pipo
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 11
ve věku do: 15
Kontakt: [email protected]
Výkřik do tmy: "And I'm young enough to look at
and far too old to see..."
Příspěvky: 208
Dal: 41 poděkování
Dostal: 67 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Pipo »

toto je veľmi smutný prípad aj z toho dôvodu, že (ako to bývalo a stále býva) matka zrejme vedela o nebezpečenstve, ale neverila? Odmietala tomu uveriť? Bola tak tupá, že jej to nedochádzalo?
Takmer by som povedal, že je spoluzodpovedná. Či je zlá alebo dobrá matka, to neviem, tak o tom pomlčím, ale je jednoznačne hlupáčka. Neexistuje dokonca aj dosť prípadov, kde matka vie priamo o zneužívaní a z takých či onakých dôvodov nezasiahne? Ja len dúfam, že aspoň toto nemá na rováši.
Uživatelský avatar
Mission

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Mission »

Jak čtu nejnovější reakce, tak v podstatě se všemi myšlenkovými závěry musím souhlasit. Beru to však tak, že pro mě existuje dělící čára mezi pedofily na jedné straně a delikventy s pedofilní poruchou na straně druhé.

Odborníci z oboru sexuologie a psychologie upozorňují, že v médiích i v některých dokumentech jsou pojmy pedofil a pedofilie používány v posunutém významu.

Proto je vždy potřebné důsledně ty pojmy rozdělovat a oddělovat, k tomu vést tu dělící čáru mezi pedofily (to jsou ti, kteří jsou zde nazýváni slušnými) a delikventními pedofily, tedy spíše devianty s pedofilní poruchou, kteří jsou zde nazýváni těmi neslušnými. To jsou asociálové a prostě kriminálníci. A to byl (a je) právě asi případ toho Otakara S.

A musím souhlasit i s tím, že Míšina matka je přinejmenším hloupá (to v tom lepším případě, ne-li ještě něco horšího) a je za tu tragédii přinejmenším spoluzodpovědná.
Uživatelský avatar
Jednorozec
Registrovaný uživatel
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 30
Výkřik do tmy: Zázraky se dějí, jen zatím bohužel vždy někde daleko...
Příspěvky: 3140
Dal: 11 poděkování
Dostal: 497 poděkování

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Jednorozec »

delikventními pedofily, tedy spíše devianty s pedofilní poruchou
Ehm sexuální deviant je každý s nějakou odchylkou od normy a s pedofilní poruchou tedy pedofil. To bychom tu dělící čáru asi moc nezavedli. On i delikventní pedofil je dost nepřesná definice, může být třeba nanapravitelný kleptoman a dítěti neublížit. Tak se vlastně nemůžeme divit když média nemaje správného výrazu a definice označují člověka zneužívajícího dítě prostě za pedofila..
Možná přesnější je Pedofilní sexuální delikvent.
Ale zase je tam to pedofilní a už si živě představuji jak by třeba člověk co sexuálně znásilňuje muže byl nazýván homosexuálním sexuálním delikventem a jak by hned všechny organizace hájící práva menšin křičely :0)

Možná by to chtělo úplně jiné slovo neobsahující v názvu pedofílii ...
Uživatelský avatar
Bartalmission

Re: Zamilovala se do mě máma mého kutíka

Nový příspěvek od Bartalmission »

Jednorozec píše:Možná by to chtělo úplně jiné slovo neobsahující v názvu pedofílii ...
I o tom se různě v odborné veřejnosti (sexuologové, psychologové aj.) diskutovalo. Názvosloví podle WHO se měnilo několikrát. Ale i oficiální odborné autority uznávají, že pokud bylo slovo pedofil dříve v léčebné (a zejména forenzní) praxi používáno v posunutém významu, v současné době je i v odborných článcích a v populárně naučných článcích používáno slovo pedofil v delikventních souvislostech. Jinak snaha o to členění byla dříve taková, jak ji uvádím výše já.
Naposledy upravil(a) Allein dne pátek 23. 6. 2017, 10:38:39, celkem upraveno 1 x.
Důvod: Upravena citace.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti