V Americe existuje stále sílící evangelická komunita, jejímž hlavním cílem není ani tak přivést Boha na zem, ale spíše vrátit celou zemi Bohu. Věří, že je třeba, aby konzervativní křesťané převzali vládu a podřídili ji vlastním pravidlům. Kromě politického programu se tato organizace zaměřuje i na výchovu dětí a nových členů. Nejenže jsou vlastní potomci často vyučováni doma, ale navštěvují i skupiny a tábory, kde je jim vštěpován jediný správný názor na svět. Není možné zůstat chladným pozorovatelem této mozaiky neotřesitelných pravd, vyprázdněných hesel a emocionálně vypjatých projevů. Před divákem se rozvíjí pásmo zachycující víru a její projevy, které bývají tradičně spojovány s pozitivními hodnotami. Zde však přerůstají ve fanatismus. Film ukazuje, jak je dětem odebírána svoboda volby, jak jsou násilně izolovány uprostřed jednoznačných tvrzení, pravidel a názorů, o nichž se nediskutuje. Tvůrci se do tématu pustili s neobyčejnou statečností a pevně se začlenili do uzavřené komunity, aby naplno odhalili neznámou a temnou stranu náboženské organizace. (oficiální text distributora) (csfd.cz)
Já mám určité pochopení pro rodiče dětí a lidi, kteří takové akce organizují, většinou jsou sami hluboce věřící (i když u některých církví to vypadá spíše na podnikatelský projekt), věří v to, že kdo neuvěří, skončí v pekle a že Bůh je jediným zdrojem morálky. Jejich motivace je pak jasná, kdo by chtěl, aby jeho dítě bylo nemorální nebo ještě hůře skončilo v pekle? Ani za jejich víru je nelze moc obviňovat, většinou sami byli od mládí silně ovlivňováni. Nicméně podobná víra je podle mě nebezpečná a některé věci, kterých se lidé dopouští z náboženských důvodů by se daly označit za zneužívání dětí. Otázkou je, jaká víra je v pořádku a jaká je nebezpečná, jaká jsou práva rodičů a jaká jsou práva dětí.
Náboženské kempy mohou vyvinout velký psychický tlak na dítě nebo dospívajícího. Náboženské školy vyvíjejí podstatně menší tlak, ale za to dlouhodobě. Zajímavý dokument o náboženských školách vytvořil Richard Dawkins
Že se cokoliv v principu dobrého dá vzít a použít ke špatnému, to asi víme všichni. Jedna věc je dítěti předat vlastní světonázor (ať už náboženský nebo ateistický) a druhá je mu ho absolutně vnucovat jako jediný správný. Já jako Křesťan věřím, že Bůh nás stvořil jako samostatné bytosti s vlastní vůlí a je to na nás, jakou cestou se vydáme. Máme svobodu. O to větší je pak v Nebi radost nad každým z vlastní vůle obráceným člověkem (parafráze Bible). Víra se nedá vnutit. Ani křesťanská ani ateistická.
Dítě je úžasná bytost. Dej mu najevo lásku, ale opatrně. Zájmy dítěte jsou důležitější než tvoje. I když bys měl možná rád víc než jen pusu, nemůžeš. Nesmíš. Zradil bys sám sebe a ublížil tomu, koho jsi miloval. Nepodporuj tedy ubližování dětem ani jeho produkty, dětskou pornografii.
efix píše:Že se cokoliv v principu dobrého dá vzít a použít ke špatnému, to asi víme všichni. Jedna věc je dítěti předat vlastní světonázor (ať už náboženský nebo ateistický) a druhá je mu ho absolutně vnucovat jako jediný správný. Já jako Křesťan věřím, že Bůh nás stvořil jako samostatné bytosti s vlastní vůlí a je to na nás, jakou cestou se vydáme. Máme svobodu. O to větší je pak v Nebi radost nad každým z vlastní vůle obráceným člověkem (parafráze Bible). Víra se nedá vnutit. Ani křesťanská ani ateistická.
Víra se sice vnutit nedá, ale je možno hodně pomoci tomu, aby někdo uvěřil, prostředky, které nejsou férové. Zvláště mě to rozrušuje u dětí, které jsou k tomu náchylné a které se nemohou účinně bránit. Dá se ukázat, že za určitých okolností člověk snadno uvěří nepravdivým věcem.
No jo, ale bavíme se o dětech. Děti obvykle do určitého věku přijímají, co jim řeknou rodiče a jiné autority, jako prosté fakty. Až teprve když jsou starší, tak o tom začnou přemýšlet samy a tvořit si vlastní názor. Jak chceš dětem předávat určitý světonázor (a je jedno, zda to bude že Bůh existuje nebo že neexistuje) a být při tom zcela "férový"?
Dítě je úžasná bytost. Dej mu najevo lásku, ale opatrně. Zájmy dítěte jsou důležitější než tvoje. I když bys měl možná rád víc než jen pusu, nemůžeš. Nesmíš. Zradil bys sám sebe a ublížil tomu, koho jsi miloval. Nepodporuj tedy ubližování dětem ani jeho produkty, dětskou pornografii.
