Dostali jste náš letáček? Dozvěděli jste se o naší účasti na Prague Pride? Podělte se o své názory v tématu připraveném pro Vaše reakce!

MR_Xguard a příběh na pokračování

Životní příběhy a zkušenosti uživatelů, které zároveň nebyly publikovány na titulní straně webu - nebojte se přispět svými osudy a historkami, ať už pro usmání nebo hledání pomoci či podpory. (V případě publikování na webu jsou témata přesunuta do sekce Články, kde se k nim může vyjádřit i veřejnost.)
Uživatelský avatar
MR_Xguard
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Člověk je tak silný, jak moc je silná jeho víra.
Příspěvky: 529
Dal: 49 poděkování
Dostal: 94 poděkování

MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od MR_Xguard » sobota 13. 8. 2011, 23:00:38

Předem se omlouvám za všechny chyby, které se dají v textu udělat.

Podle všech jsem divný (většinou neultrálně). Dokonce to říká i moje mamka, která mě má ráda. Jsem prostě oproti ostatním lidem svým chováním, názory a vším hodně odlišný a možná i to je příčina mého osudu. Dle vlastního uvážení sebehodnocení a hodnocení ostatních jsem prý velice chytrý, nezdravě hondý, pokorný a empatický člověk (tím to myslím tak, že se mi to častokrát vymstí) Také prý mám velké charisma a speciální vkus pro humor, který je zajmavý tím, že je takový nenápadný a veselý, ale nikoho snad ani neponižuje. Občas je prý až absurdní. Sám si připadám, jako bych neměl žádnou minulost, přítomnost a ani budoucnost. Život mi příjde hodně stereotypní a bez nějakých hezkých déletrvajicích zážitků.

Již jako malé dítě předškolního věku (snad už jako batole) jsem byl prý velice tichý. Byl jsem tak tichý, že jsem si neřekl ani o potravu nebo potřebu jít na záchod. Po vstupu do místní školky jsem konečně začal komunikovat. Pamatuji si, že jsem si velice rád hrál s vychovatelkou na doktora (píchal jsem jí pořád nějaké injekce), Ve škole jsem žádnou dětskou lásku neměl, ale vím, že jsem dosti přilnul ke kamarádce mojí sestry a později ji i občas sám navštěvoval jako malý. Ona vždycky žertovala, že počká, až vyrostu a vezme si mě. Strašně moc rád jsem se učil nové písničky a básničky a taky jsem si strašně moc rád a pořád zpíval, což mi vydrželo až dodnes a nejzajmavější to je vždycky v práci, kdy se to jedněm líbí a jiným to leze na nervy. Nejoblíbenějšími hračkami byly, pokud si dobře pamatuji, Na moji velikost relativně velké letadlo, malý plyšový králíček, který hrál melodii "Rozvíjej se poupátko". S našimi jsme hodně hodně často provozovali horskou turistiku. Byl jsem a snad stále jsem velice zvědavý na všechno z vědy a techniky. Měl jsem to štěstí, že mi to tatínek dokázal vždy vysvětlit tak, aby jsem to pochopil. Jo a taky jsem od mala pěknej paličák.

Po školce jsem tedy nastoupil na základní školu a tam začala ta pravá anarchie, ale vše popořádku. Jelikož jsem se narodil v podzimním měsíci, tak jsem šel do školy relativně o rok později (v pozdních sedmi letech). Možná jsem díky tomu měl víc intelektu než ostatní, ale měl jsem velké problémy se psaním (přeučený levák na praváka. Přeněji nevyhraněný pravák s vodícím okem levým, což mi zaručilo drobné potíže s motorikou). Takže skoro všechny děti ze školky šly na tu samou školu jako já. Ovšem došlo k tomu, že jsem se nedostal do třídy s ostatními kamarády, ale do třídy, kde jsem vůbec nikoho neznal, zato ostatní děcka se znaly moc dobře. Táhli společně za jeden provaz a těm, které neznaly dělali naschvály. Myslím, že to začalo už v první třídě, kdy mě prostě otravovali a někteří dokonce i bili a já nevěděl, jak se mám bránit. V hlavě jsem měl zakódované, že ubližovat je prostě špatné a moc jsem se tedy nebránil, protože tím bych jim vlastně taky fyzicky ublížil. Nikdy se to nikdo na škole nedozvěděl a já se bál, že když to někomu řeknu, tak mi vynadá, že se nemám s nikým bít nebo se mi bude posmívat. Taky jsem měl od dětství deprese, o kterých nikdo opět neměl tušení a bral to prostě jako bezdůvodně blbou náladu a od druhé třídy jsem měl pravidelně každou noc velice silné bolesti hlavy, kvůli kterým jsem nemohl spát. Myslm, že už v tomto věku jsem začal přilnávat k osobám buď o dost starším nebo mladším, než jsem byl já sám (4-5 let a 20+). Bylo to tím, že si se mnou povídali, byli na mě milí a já nevím co všechno. K mladším dítkám to bylo kvůli jejich nevinnosti. Vždycky jsem byl veliký mazel. Nemyslím rozmazlený, ale moc rád jsem se mazlil a mojí mamce to bylo snad i docela často proti srsti. Dokonce jsem asi do dvanácti (možná i déle) spával s rodiči.

Ve třetí třídě to bylo největší peklo. Byli jsme totiž celá třída fyzicky i psychicky týrání naší novou učitelkou. Přišlo se na to až když se mnou šla mamka do pedagogické poradny, protože jsem trvale odmítal dělat cokoliv do školy a taky jsem to nedělal, ať už mě bili, zakazovali cokoliv, či jinak trestali. Já měl prostě svoji hlavu a neposlouchal jsem. Bylo to zapříčiněno nevhodnou metodikou pro třeťáky, protože naše milá učiteka (třeba při diktátě) řekla slovní spojení, v duchu si jej pomalu šeptala a až si jej takhle sobě potichu zopakovala, tak začala diktovat další spojení nehledě na to, že většina to prostě nestihla. Kdo to nestihl, dostal nedostatščnou, byl fyzicky potrestán (většinou tahání za ucho. Jednomu spolužákovi jej dokonce natrhla) a také musel celé cvičení napsat doma znovu i s chybějicími větami. Ovšem vůbec nepřemýšlela nad tím, kde asi ten diktát mám sehnat. Musel jsem lítat od spolužáka ke spolužákovi a vyprošovat si sešity na všechny předměty, protože kvůli svým problémům s motorikou jsem nestíhal všechno, tak jsem na to pomalu začal kašlat a tím jsem si vytvořil odpor k učení, který mi snad dělá problémy až dodnes, protože se velice špatně dokážu naučit něco nazpaměť. Takže velmi špatné známky z dějepisu, zeměpisu a podobných předmětů, kde se prostě toho muselo znát hodně nazpaměť, něco mi však šlo i samo, ale k tomu se vyjádřím později. No prostě jednou jsem celý den odmítal udělat domácí úkol do matematiky (ve které jsem byl i na střední až do 2. ročníku nejlepší ze třídy), až z toho byla mamka úplně zoufalá a smutná. Už si vůbec nevěděla rady, protože mi už bylo jedno, jestli mě bije, či jinak trestá, ale pak jsem viděl, jak je strašně smutná a zoufalá, tak jsem jí řekl něco ve smyslu jako "Tak já ten úkol teda napíšu, abys nebyla smutná" a během tří minut jsem měl celý úkol hotový. V té chvíli jí došlo, že je něco asi hodně špatně a zašla se mnou do pedagogické poradny. Tam se zjistilo, že jsem dislektik, mám dosti nadprůměrný intelekt a nějaké blbiny kolem toho, jako třeba hyperaktivitu spojenou s poruchou pozornosti. To vše se vyznačoval tím, že jsem byl se vším, co vyžadovalo logické myšlení, moc rychle hotov a pak jsem prostě neměl co dělat, tak jsem vše okomentovával jako "támhle je veverka" a tak jsem vlastně narušoval výuku. Dokonce ve 4. třídě jsem si dokázal spočítat, kolik má rok sekund, ale k tomu se dostanu později. Učitelka dostala příručku a informace, jak se mnou zacházet a prý pěkně skřípala zubama.Na konci roku byla propuštěna a ve 4. třídě jsme již měli jinou, která byla asi tak ze všech nejlepší, kterou jsme kdy měli a tu jsme měli snad až do 6. třídy.

No šikana od spolužáků neskončila. Pamatuji si, že ve 3. a 4. třídě jsem byl zamilovaný do dvou spolužaček. Jedna šla bohužel na jinou školu a druhá o mě moc nestála. V této době jsem chodil ven jenom velice sporadicky na nátlak mých rodičů, abych nebyl pořád u počítače. Mně se tam ale moc nechtělo jednak kvůli tomu, že jsem vyrůstal u počítače, ale o mnohem víc kvůli tomu, že jsem tam neměl žádné kamarády, ikdyž většina ze školy bydlela ve stejné oblasti, ale neměl jsem je rád kvůli tomu, jak se ke mně chovali. Když jsem byl venku na hřišti, tak to bývalo se mnou občas i tak zoufalé, že jsem na celé hřiště křičel "pojďte si se mnou hrát, prosím." Ale nikdo se ani nepodíval. Jezdil jsem na školy v přírodě a na tábory, ale tam to nebylo o moc lepší. Docela jsem lpěl na táborových vedoucích, kteří si se mnou ale moc nepovídali asi proto, že na to neměli čas, nebo jsem byl moc otravný. Tak jsem vyhledával zájem i u dětí, které ještě nebyly tak nevychované. Taky jsem si tajně doma hrával s panenkami a pročítal si knížku o pěči o dítě. Ve snech se mi zdávalo o dvojroli-hrál jsem 2 osoby naráz. První osobnost byla ta agresivní, která to dítě mlátila, byla ho a ubližovala mu a druhá role byla ten silný hrdina, který to dítě nakonec zachránil a ochránil jej. Dokonce jsem si tento sen nebo předstau realizoval na mé nejoblíbenější panence (měl jsem jich asi 5 po sestře). Abych na to nezapomněl: po celou dobu u nás ve třídě, dokonce i na střední i v práci vládla a vládne anarchie, takže morálka otřesná a já s ní potichu neslouhlasil a nesouhlasím. Ale s vlky jsem prostě žít musel a tak s nimi musím i výt, byť mi to bylo proti srsti, ale to mě udrželo při životě a abych neschytal tolik fyzických a psychických ran. Jo a říkali mi všelijak hanebně a u starších bylo populární rádio(to asi jediné ještě s mým jménem, ze kterého si taky dělali legraci, nebylo hanebné a urážejicí), protože jsem si pořád jenom zpíval. I teď si pořád zpívám, až to některým leze na mozek. Jinak pořád jsem trpěl depresemi. Neměl jsem a taky pořád nemám rád různé svátky. Nenáviděl jsem a nenávidím, jak se všichni doma pokrytekcy radují, protože mi přišlo, že to jenom hrají. Každoročně jsem na štědrý den utíkal z domu a každoročně mě kvůli tomu hledala policie. Dokonce i teď v dospělosti na štědrý den ráno někam zmizím a objevím se až u večeře.

Pokračování příště. Tam se vyjádřím o malém zlomu v životě, jak jsem zjistil, co jsem vše mohl dělat, ale promrhal jsem to (byť jsem třeba za to nemohl), jak mi přišlo, že s časem ztrácím intelekt, něco málo o mých konfliktních snech a nějaké první zážitky s dětmi. (píšu si to, abych na to nezapomněl, co jsem chtěl napsat)
Michael Xguard, sociální gorila :D
Uživatelský avatar
lsiv
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Pedofilie-dar,nebo prokleti?
Příspěvky: 208
Dal: 2 poděkování
Dostal: 8 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od lsiv » neděle 14. 8. 2011, 1:30:06

Moc se tesim na pokracovani,je to skutecne poutavy zivotni pribeh!
A z toho si nic nedelej-ze jsi v zivote upustil nejakou tu prilezitost. Nejsme preci v duchodovem veku,a vsechno jeste muzeme v zivote stihnout!
Ja jsem mel,zhruba v rozmezi od 15 do 25 let nasledkem depresi uplne stejny pocit-promarneneho a zbytecneho zivota,ale pak to nejak odeznelo samo.Chce to hlavne prevest myslenky "nekam jinam".
A intelekt jsi rozhodne neztratil,to v zadnem pripade!


lsiv
Uživatelský avatar
lsiv
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Pedofilie-dar,nebo prokleti?
Příspěvky: 208
Dal: 2 poděkování
Dostal: 8 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od lsiv » neděle 14. 8. 2011, 1:40:10

Omlouvam se! Nebyl jsem prihlasen,a proto byla moje odpoved' odeslana anonymne od "navstevnika".
Pokud je to mozne,rad bych poprosil administratora moji odpoved'-jakozto navstevnika smazat.

Dekuji!

lsiv


P.S. Pro Kasz: Mnohokrat dekuji!
Naposledy upravil(a) lsiv dne neděle 14. 8. 2011, 10:01:31, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Kasz
Administrátor
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Kontakt: kasz@protonmail.com
Výkřik do tmy: Alleinka ♥
Příspěvky: 5085
Dal: 1148 poděkování
Dostal: 2404 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od Kasz » neděle 14. 8. 2011, 2:04:02

lsiv píše:Omlouvam se! Nebyl jsem prihlasen,a proto byla moje odpoved' odeslana anonymne od "navstevnika".
Pokud je to mozne,rad bych poprosil administratora moji odpoved'-jakozto navstevnika smazat.

Dekuji!

lsiv
Snad se nebudeš zlobit, když jsem nesplnil tvé přání, ale přidělil jsem tvé "anonymní" zprávě správného autora. :-)
Uživatelský avatar
Nick
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Bydliště: mezi dětmi
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Láska je největší dar...
Příspěvky: 63
Dostal: 2 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od Nick » pondělí 15. 8. 2011, 19:04:21

Pro lsiv:
tak to vás pánové naprosto chápu.
Už pár let bojuju s depresema a někdy se mi to zdá jako věčný boj co se nedá vyhrát....ale stále bojuju.
Taky na vlastní kůži vím co je to být šikanován od spolužáků....inu někdy se ten život s náma nemazlí že?

Nick
Nejkrásnější na světě je dětský smích :-)
Uživatelský avatar
lsiv
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 9
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Pedofilie-dar,nebo prokleti?
Příspěvky: 208
Dal: 2 poděkování
Dostal: 8 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od lsiv » úterý 16. 8. 2011, 0:30:29

Jak bojovat s depresi?
Kdyby na to byla nejaka 100% ucinna metoda,tak by vsichni lide uz nezili na svete,ale spise v jakemsi v raji..))

V me situaci,deprese temer vzdy vyvolavala ztratu smyslu zivota a prani zemrit-touhu po smrti.
Urcite reseni jsem nalezl az pri svych pokusech o sebevrazdu. "Tento" svet jsem jaksi ukoncil(uzavrel),a vystavel jsem si svet novy a lepsi-zivot po smrti,ktery jsem si "vyzdobil" tak, abych nemel pocit,ze odchodem z tohoto soucasneho sveta neco ztracim.
Podobny zpusob aplikuji obcas i dnes,rekneme ve stavu lehke deprese. Pomaha mi,kdyz si uvedomim,ze nas zivot-zde na zemi je jen takova urcita a pomerne kratka zkouska "na vydrz",a ze potom(po smrti),by melo prijit neco opravdoveho.
Neni ovsem vubec zapotrebi zachazet do takovych extremu..

Clovek ma depresi v pripade,kdy mu neco schazi,resp. nemuze dosahnou sveho cile a tudiz pro neho zivot ztraci smysl.
Jedine,cim muzeme smysl zivota navratit,je zpusob umet nelezt neco,cim muzeme svuj zivot naplnit,obnovit a obohatit. Podle meho nazoru,by bylo logicke nejprve hledat v tech oblastech,ktere nas necim upoutavaji a tesi(bavi). Nemusi to byt jednoznacne pouze kontakt s detmi-ten muze naopak v depresivnim stavu u pedofila vyvolat nekdy(samozrejme ne vzdy) i negativni nasledky(diky neuskutecnitelnosti vztahu v jeho plnem rozsahu).
Je proste nutne,najit "svoji" oblibenou cinnost, v te se zacit zdokonalovat a snazit se o dosazeni kvalitnich vysledku.
Muze to byt klidne i hobby,ktere se nekdy muze postupem casu stat nasi profesi..,nebo to,o cem jsme snili v detstvi,a ceho se nam zatim nepodarilo dosahnout..

U pedofila je problem v tom,ze musi cely zivot hledat nahrazky v citove a sexualni oblasti,a proto musi byt tyto nahrazky nesmirne dumyslne-jelikoz se jedna o nahrazeni zakladniho a nejsilnejsiho lidskeho instinktu..

Pokud jde o pedofila,pro ktereho je prijatelny a vzrusivy napr. vztah s dospelou zenou,muzem ci uskutecneni jineho-"dovoleneho" vztahu,snazil bych se na jeho miste touto vyhodou kompenzovat(doposud)chybejici slozky jeho zivota..


S pozdravem


lsiv
Uživatelský avatar
ksoft

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od ksoft » úterý 16. 8. 2011, 1:30:18

Presne tak

tenhle žitot je jen priprava na novy nehmotmny život. iž fyzika prokazala že (observer) buch existuje.
ktery muže menit ovladat vše velke věci my jen ty male na bazy atomu. To znamena že sme sami dukazem exitence boha. Tenhle žitot skonči pro nas jen na te hmotne strance. A jak mluviš deprese patri k životu.
Uživatelský avatar
sweet

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od sweet » úterý 24. 4. 2012, 0:39:19

to vas vede tenhle radoby na prd život k doufani že je něco po smrti. podle mě nebudeme vnimat nic stejně jako před narozením. jakoby se vlastně nic pro nas nestalo. jen dočasné uspořádání atomů tvořící myšlenky/vzpomínky/pocity-je náš svět. uvažuju že jestli nás někdo stvořil, je naivni si myslet že budem existovat i po destrukci v jiné podobě, v přijatelnější podobě. každopadně si po smrti jako atomy budeme válet ještě miliardy let šunky, tak do toho života něco dáme.

mrx:: zkus využít intelekt k pochopení problémů z tvé minulosti
Uživatelský avatar
MR_Xguard
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Člověk je tak silný, jak moc je silná jeho víra.
Příspěvky: 529
Dal: 49 poděkování
Dostal: 94 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od MR_Xguard » úterý 24. 4. 2012, 15:14:33

Pohledy na věc se časem mění.
Michael Xguard, sociální gorila :D
Uživatelský avatar
sweet

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od sweet » středa 25. 4. 2012, 20:59:42

MR_Xguard píše:Pohledy na věc se časem mění.
com tim myslíš?
Uživatelský avatar
ksoft

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od ksoft » středa 25. 4. 2012, 21:11:41

Zaleži jak je človek stym kym je smiren no pak prijde obdoby když musi znova premyšlet o věcech a ma na to jinej nazor než prvne..

Ono se to stale meni ten pohled...
Uživatelský avatar
MR_Xguard
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Člověk je tak silný, jak moc je silná jeho víra.
Příspěvky: 529
Dal: 49 poděkování
Dostal: 94 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od MR_Xguard » neděle 29. 4. 2012, 20:36:44

Tak abych se snad konečně vyjádřil. Ono totiž s odstupem času, když najednou vidím, že nejsem sám a po tom, co jsem si ledacos od ostatních na fóru a na chatu dočetl, tak se na tom mám ve skutečnosti neuvěřitelně dobře a nemám si důvod stěžovat (kdo z vás má tu možnost být téměř každý den venku s dětmi). Možná jsem i sám proti sobě. Protože jsem si na děti natolik navykl, že když pár dnů s nimi nejsem, tak se dostávám do špatné nálady velkmi rychle a snadno. Nejhorší to bývá přes zimu.
Michael Xguard, sociální gorila :D
Uživatelský avatar
sweet

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od sweet » neděle 29. 4. 2012, 23:36:50

S dětmi může být každý kdo má trochu kuráže a jsou tu pedofilové kteří s nimi jsou skoro každý den, taky mam tu možnost ale svět pro mě neznamená jen být s dětmi a s dětmi už kontakt nevyhledavam a staram se o jine zájmy.
Uživatelský avatar
Návštěvník

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od Návštěvník » neděle 29. 4. 2012, 23:44:46

ksoft píše:Zaleži jak je človek stym kym je smiren no pak prijde obdoby když musi znova premyšlet o věcech a ma na to jinej nazor než prvne..

Ono se to stale meni ten pohled...
To myslim chapu. Asi to nepsal ke mě. Jinak lide přehodnocujou jen když dělaj chyby nebo je něco v nesouladu s jejich logikou.
Uživatelský avatar
Kuba
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Bydliště: Doma
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 13
ve věku do: 26
Příspěvky: 1445
Dal: 432 poděkování
Dostal: 269 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od Kuba » úterý 1. 5. 2012, 15:37:55

MR_Xguard píše:... (kdo z vás má tu možnost být téměř každý den venku s dětmi). Možná jsem i sám proti sobě. Protože jsem si na děti natolik navykl, že když pár dnů s nimi nejsem, tak se dostávám do špatné nálady velkmi rychle a snadno. Nejhorší to bývá přes zimu.
To znám. Zimné blbé nálady z toho, že nejsem neustále u dětí, jsem míval taky. Od 27.4.2011 nejsem s dětmi vůbec a vlastně mě až překvapilo, že jsem se z toho úplně nezhroutil. Nemám ani ty blbé nálady. Z části jsem akceptoval realitu, z části mě drží nahoře víra, že bude zase lépe.

I když kvůli absenci kontaktu s dětmi netrpím depresí (zatím), mám trochu jiný problém. Když vidím po chodníku procházet děti, reaguji na ně nyní mnohonásobně citlivěji, než dřív. Je pro mě mnohem těžší odtrhnout od nich oči a nezírat jenom na ně. Prášky, které ze mně hormánálně div nedělají ženu, jsou v tomhle ohledu úplně k ničemu. Zvládnout s přehledem případné rizikové situace by pro mě nyní určitě bylo složitější, než před třinácti měsíci, kdy jsem byl dětmi obklopen. Terapeutům se teď v léčbě snažím vysvětlit, že pokud má být riziko mé recidivy co nejvíce sníženo, je potřeba, abych měl rozumný pravidelný kontakt s dětmi. Ale co vám budu vyprávět, je to docela složité vysvětlování. :)
Světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše.
- Vladimir Nabokov, Lolita (přeložil Pavel Dominik)
Uživatelský avatar
Saracen
Nový člen
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci
ve věku od: 8
ve věku do: 15
Výkřik do tmy: "Když nežiju okamžikem, nežiju vůbec."
Příspěvky: 4

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od Saracen » pátek 2. 1. 2015, 14:10:23

Zdravím , každý pedofil -jinak orientovaný člověk je jedinečný.
Ma své slabé stránky a to proto že je odlišný od většina žijících tvorů na této planetě ? *bye*
Uživatelský avatar
MR_Xguard
Čestný člen skupiny ČEPEK
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 4
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Člověk je tak silný, jak moc je silná jeho víra.
Příspěvky: 529
Dal: 49 poděkování
Dostal: 94 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od MR_Xguard » sobota 3. 1. 2015, 18:49:56

Musím si konečně najít čas a začít psát znova a hlavně v době, kdy nejsem v žádném blbém citovém rozpoložení. Ono je celkem i možné že to ropzpoložení došlo s tím, jak jsem psal onen článek. Jsou zkrátka věci, na které člověk nerad zvpomíná. Ikdyž mé zkušenosti se z daleka nedají srovnat se zkušenostmi Honzy, Jirky nebo Petram rád bych Vám něco předal, neb se cítím Vám to dlužen učinit.
Michael Xguard, sociální gorila :D
Uživatelský avatar
FlyInRoom
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 5
ve věku do: 12
Výkřik do tmy: Jsem na holčičky.
Příspěvky: 172
Dal: 63 poděkování
Dostal: 77 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od FlyInRoom » neděle 25. 1. 2015, 22:13:08

Už uplynula taková doba, že asi nikdo nečeká pokračování. Je to ovšem škoda, mohl by si nás překvapit a napsat happyend. *book*
m00n
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Chlapci i dívky
ve věku od: 6
ve věku do: 30
Příspěvky: 142
Dal: 56 poděkování
Dostal: 42 poděkování

Re: MR_Xguard a příběh na pokračování

Nový příspěvek od m00n » pátek 10. 4. 2015, 14:13:26

MR_Xguard píše:Musím si konečně najít čas a začít psát znova a hlavně v době, kdy nejsem v žádném blbém citovém rozpoložení. Ono je celkem i možné že to ropzpoložení došlo s tím, jak jsem psal onen článek. Jsou zkrátka věci, na které člověk nerad zvpomíná. Ikdyž mé zkušenosti se z daleka nedají srovnat se zkušenostmi Honzy, Jirky nebo Petram rád bych Vám něco předal, neb se cítím Vám to dlužen učinit.
Každý máme ten svůj pytel který si neseme a myslím že je jedno jak je těžký.
Tvůj příběh je čtivý, asi díky otevřenosti k sobě kterou v něm vidím. Tak budu rád za další části.
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů