Dostali jste náš letáček? Dozvěděli jste se o naší účasti na Prague Pride? Podělte se o své názory v tématu připraveném pro Vaše reakce!

Filoména - Otroci času

Místo pro sdílení vlastní tvorby uživatelů - povídky, básně, písně, kresby, fotografie, videoklipy aj. (Na tento web není vhodná ani psaná či kreslená pornografie!)
Uživatelský avatar
leonid jumper

Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od leonid jumper » čtvrtek 21. 4. 2011, 19:32:53

Hlavní hrdina se nakrátko dostane do středověku, kde zachrání malé děvčátko. Vezme ho sebou do současnosti, a protože se to událo na venkově, musí s ní nějak dojet domů, do Prahy...

Drahá cesta domů

Zamykám chatu, hodím si na záda batoh a jdeme do vsi. Když kolem nás prosviští první auto, vyškrábe se mi Filoménka málem za krk.
„No tak, upokoj se,“ hladím ji po hlavě.
„Já- já- znám, to jest vůz ohněm hnaný, není to ďábel,“ mele páté přes deváté.
Přes vesnici ji raději nesu, cítí se, holčička, bezpečněji a u šestého auta se dokonce zmíní, že mělo pěknou barvu.
„A jakou barvu mělo?“ ptám se.
„Jak tráva,“ dozvím se.
„A jak se ta barva zove?“
„Nevím,“ sklopí oči.
Je to zvláštní, ona asi vůbec nezná jména barev, a tak se rozhodnu pro experiment. Ukazuji jí různé věci a ptám se na barvu, ale kromě červené, bílé a černé neví. Používá jen opisy. To mě hodně překvapilo. Sejdeme lesem na zastávku. Je tam dost lidí (je neděle odpoledne), Filoménka se stydí
a schovává se mi do kabátu jako mámě do sukní. Když přijede vlak, celá se napruží, nechce se jí, ale jde. Asi ji uklidnilo, že okny vidí ve vagónech ostatní cestující.
Vejdeme do vagónu, cítím, jak se chudinka třese, ale není to na ní moc znát.
„Pochválen buď pán Ježíš Kristus,“ pozdraví cestující.
„Nemusíš pocestných zdraviti, to je jak když na náves přijdeš, taky tam lidí nezdravíš, ne?“
„Pravdu díš,“ poškrábe se na bradě.
Naštěstí jsou dvě místa volná. Posadím Filoménku k oknu. Jen zírá a i pusu zapomněla zavřít. Proti nám sedí dvě starší paní. Filoménka je opravdu roztomilé děvčátko a obě dámy s ní začnou navazovat kontakt. Malá cestovatelka jim začne obšírně vyprávět o sklenici, elektrickém světle, červené svíčce a o tom, že se letos už podruhé(!) koupala. Paním tvrdnou rysy, po chvíli se na mě podívají naprosto zmateně a jedna z nich se ptá:
„Co jí, prosím vás, je?“
Přiložím si ruku k hlavě a zavrtím ukazováčkem. Paní smutně pokývají hlavami, avšak Filoména se naježí, protože to gesto asi zná.
„Jáť bláznivá nejsem, svět tento bláznivý jest!“ rozpláče se a schoulí do kouta.
Paní, co sedí naproti, ji pohladí, ale hned ruku odtáhne, okamžitě jí totiž po ruce lezou dvě blechy. Kouká po mně pohoršeně.
„Já ji takhle našel a jedu to do Prahy řešit,“ vysvětluji, a je to vlastně pravda.
Paní smete blechy (kdopak si je asi odveze domů?) a tváří se chápavě. Filoménka ale mezitím vstane, odejde za roh sedadla a než stačím zareagovat, vyčůrá se na podlahu. Utře se do šatů
a znovu si sedne.
Vynadat jí? Ne.
Zakázal jsem jí akorát ty tři věci, což ale ona dodržuje. Moje chyba, musím být polopatičtější. Pan průvodčí ale přišel nevhod, všechno viděl a hromuje. Vysvětlím mu to stejně jako spolucestujícím.
„Máte si ji dát na řemínek, doprdele, a dáte mi dvě stě korun pokutu!“ rozkřikuje se.
Když ho uspokojím, (malá se ho bojí a pokouší se mi ukrýt v podpaží) prodá nám jízdenky
a s nadávkami odejde. Filoménka kňourá a lituje pokuty, tu pochopila správně.
Ve Vraném vidím, že sedí jako pěna a je zelená. Rychle si přichystám igelitku. „Vrhnouti budeš?“
„Ano, neb zle mi jest,“ šeptne a poslední archaismus už míří do připravené tašky.
Po té nechutné proceduře jí otřu ústa a od hodné paní dostane napít vody. Filoménka poděkuje, napije se a pořádně si odplivne. Ta holka umí věci načasovat! Je tu zase pan průvodčí. Ten dobrý muž se přestává ovládat a v Braníku nás bez milosti vyhazuje z vlaku.

Stojíme s Filoménkou na perónu.
„Odpusť,“ klopí malá oči, „bude nám třeba pěšky jíti?“
„Pojedeme jiným vozem, neboj se.“
„On ještě jiný vůz než tamten jest?“
„Po městě Praze jiné vozy jezdí a tím pojedeme. Ale když ti bude potřeba, povíš mi a ven půjdeme, ano?“
„Ano, poslechnu tebe,“ skloní hlavičku.
V tramvaji Filoménku k smrti vyděsí hlášení stanic.
Zhůry hlas!“ vykvikne a zmizí pod sedadlem.
„Nebojž se, no tak, to hlas vozkův, co praví nám, kterak zastavení vozu jmenuje se,“ lákám ji z úkrytu.
Po chvilce se nechá přesvědčit, vyleze, a po sedmi zastávkách už sebou škube jen trochu. Ukazuji jí z okénka Vltavu.
„Znáš řeky té?“ ptám se.
„To Vltava jesť?“
„Dobřes odpověděla a důvtipně,“ pochválím ji, „ty u Vltavy žiješ? A jak se zove ves tvá?“
„Ovnec Zadní,“ dozvím se.
Aha, tak slečna je z Prahy 7 – Troje.
„A představ sobě, že město Pražské tak veliké jest, že Ovnec nyní ku Praze patří?“
„Jéé,“ vyrazí jí to dech.
Tak portál nepřenáší jen v čase, ale i v prostoru, zdá se.
Za chvíli budeme doma…
„Václavské náměstí, příští zastávka Jindřišská.“
„Jest mi potřeba…,“ kníkne Filoménka.
„Tak pojď,“ rychle vystupujeme.
Ale sotva stojíme na chodníku, Filoménka už koná. Zase blbě. Řekl jsem jí přece, že na to vystoupíme. Tebe, děvenko, musím programovat mnohem, mnohem pečlivěji, zdá se.
„Co to tady je?“ ozve se komisní hlas.
Městská policie bdí.
„Joj, biřic, šacéř, libý naň buď, neb holí tě udeří!“ vyjekne holčička, zatímco se, nemajíc trávník, utírá do košile.
„Co to mele?“ nevěří strážník svým uším.
„Nech prosím pána mého, on urozený jistě jest, ač skrývá to přede mnou.“
„Promiňte, ona je retardovaná a občas ji neuhlídám,“ snažím se to zahrát do autu.
„Co jest retar- tó tamtó?“ vyskočí hned Filoménka, jestli jsem jí náhodou zase neurazil.
„Řekl jsem mu, že též urozená jsi,“ konejším ji.
„Tak nechte těch blbostí a dáte mi pět set za znečištění veřejného prostranství,“ ukončuje to strážník.
„Tys kvůli mně opět pokuty obdržel,“ rozpláče se malá usedavě, vyskočí a začne nohou rozmazávat svoje dílko. Sebrat by to bývalo stejně nešlo.
„To si děláš srandu?!“ zaječí na ni strážník.
„Odpusť, škody odpracuju si, prutem mi dej, jen pána mého nech!“ padne na kolena (ano, přesně do toho), lomí rukama a kouká na strážníka.
Ten se tváří jak kapr v žitě.
„Občanský průkaz prosím,“ dostanu rozkaz, „to je vaše dcera?“ ptá se ještě doběla rozžhavený ochránce pořádku.
„Já nevěsta jeho jsemť!“ snaží se mi Filoménka pomoci.
„Cože?“ strne strážník, zatímco mu podávám průkaz, „tak půjdeme na stanici, a všechno mi to pořádně vysvětlíte, až si vás zapíšu,“ a sahá si pro zápisník.
Přitom mu ale vypadne pendrek.
„Prutem ano, holí mi nedávééééj!“ zapiští moje nevěsta a než se vzpamatujeme, zmizí v davu.
„Proboha, rychle, musím ji chytit, je úplně blbá, vidíte sám, promiňte, běžím!“ vyrazím ze sebe, vytrhnu mu občanku a prchám.
Mám náskok, protože jak strážník sbíral pendrek, tak si rozsypal brašnu. Z Václaváku slyším prudké brzdění a Filo-ménčino vypísknutí. Panebože. Musím současně utéct policajtovi a najít ji. Běžím nahoru k Muzeu. Nic. A zpátky dolů, už funím z posledních sil.
„Neviděli jste holčičku v kostkovaný košili a s kolenama od hoven?“ ptám se snad stokrát.
Dole na Můstku už nemohu. Kde jsi, holčičko? Tady zůstat nemůžeš… Rezignovaně si sednu na okraj záhonu. Když zvednu hlavu, tak proti mně vidím sedět tři bezdomovce, babku a dva staříky. K babce se tiskne Filoménka, něco jí se strachem v očích vypráví a jeden stařík ji čímsi krmí.
Chudák malá, ocitla se sama v děsivém, cizím světě, plném ostrých světel, divně oblečených, nevlídných lidí a těch hrozných vozů a tady asi našla ostrůvek jistoty, tvořený známými pachy, trochu i vizáží té trojice a možná i tím, že oni jediní vprostřed toho shonu nikam nepospíchají.
„Filoménko!“ zvolám a jdu k ní.
Celá se napruží a nasadí uslzený úsměv.
„Tys nalezl mne!“ zaraduje se.
Babka mě pozdraví bezzubým úsměvem.
„Jó, ona tady chodila a brečela, a přišla k nám a ptala se, kde bydlí Karel Maléř, nebo co,“ vysvětluje mi větší z dědků.
„Moc díky… Rychle schovejte ji!“ zvolám, když vidím, že se blíží mě známý strážník.
Babka hbitě hodí přes děvčátko kabát a já se skloním k dědkovi a jako mu šeptám něco do ucha.
„Čistej vzduch,“ utrousí druhý po chvíli.
„Tak půjdem, maličká,“ beru již poměrně klidnou Filoménku za ruku, „ještě jednou díky, nechcete na pivo?“ vyndám dvoustovku.
„Teď děkujem zase my,“ rozkvetou všichni.
Kdybych jel z Pikovic taxíkem, pořídil bych to levněji. Projdeme pár bloků a čekáme zase na tramvaj. Ještě musím malé cestovatelce vysvětlit, proč můžeme jet jen některou z tramvají, co tu jezdí. Ukáže se, že umí počítat jen do deseti, a ještě blbě. Ale teď jen popojedeme, a o pár stanic dále pořídím kbelík smažených kuřecích součástek, aby večeře byla co nejjednodušší, protože Filoménka začíná vypadat psychicky vyčerpaně. Útěk ji asi vyděsil, protože se mě křečovitě drží za ruku a bázlivě se rozhlíží. Jen v restauraci je vidět, jak blaženě nasává vůně. Ještě musíme do lékárny.
„Dobrý den, máte něco proti vnitřním parazitům a proti vším, tady pro malou?“ ptám se
a trochu se stydím, „našli jsme ji v lese,“ dodám na vysvětlenou.
„I blech mám,“ dodá ještě Filoménka důležitě.
„Tak to máme Multiworm, použijte podle návodu, a Fleaflex, tím jí umyjete hlavu a taky jí z toho uděláte koupel.“
„Kolik platím?“
„Sedm set padesát.“
„Můžu kartou?“
Jak jsem si mohl myslet, že mi na cestu domů bude stačit devět stovek!
„Ano.“
Zaplatím a jdeme. V tramvaji si smraďocha posadím na klín, kde za moment usne. Od tramvaje ji pak nesu. Ještě před domem vyhodit do koše špinavé sandály a už jsme konečně doma!
Uživatelský avatar
DanielKubeC

Re: Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od DanielKubeC » čtvrtek 28. 4. 2011, 8:30:04

Dobré, tenhle úryvek zřejmě z jiné knihy mi přijde možná lepší než ten násleující, asi proto, že je i tak dobře vybraný, dost rychlý, akční a o knize věřím docela vypovídající. Je to rozhodně zábavné a nápadité, a samozřejmě ta práce s jazykem zaujme nejvíc. Hrát si s archaickou češtinou není sranda, skutečně by dítě ze středověku mluvilo takhle? Ale defakto i kdyby ne, tak ta stylizovanost řeči je dostačující aby splnila účel. Jen jsem jaksi nechápal, snad je to otázka širšího kontextu ale stejně, proč s holčinou tak stylizovaně mluví i hlavní postava. Zdůvodnil jsem si to tak, že je to pro to aby mu holčička líp rozuměla, na druhou stranu holčička vcelku lidem z okolí, kteří mluví normálně, taky rozumí. Přišlo by mi jako takový dobrý kontrast kdyby ona stylizovaně mluvila a on ne. Rozhodně ale ta řeč vyvolává supr vtipné situace - „I blech mám,“ dodá ještě Filoménka důležitě. - výborná prupovídka.
Uživatelský avatar
leonid jumper

Re: Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od leonid jumper » pátek 29. 4. 2011, 6:44:48

dík za pozitivní komentář. Taky můžu poslat k přečtení, kdybys měl zájem.
Uživatelský avatar
Fx100d
Administrátor
Pohlaví: Muž
Bydliště: ČR/Německo
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 3
ve věku do: 10
Kontakt: fx100d@centrum.cz
Výkřik do tmy: yeelow (10.05.2010 22:04): njn, ty jsi ten dentální úchyl :D
Příspěvky: 545
Dal: 121 poděkování
Dostal: 168 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od Fx100d » pátek 29. 4. 2011, 13:44:22

Také se mi obě díla podle ukázek líbí. Rád bych si je někdy přečetl celá. :)
Pedofilie mi něco vzala, ale mnohem více dala. To, co mi vzala, bez toho se obejdu. To, co mi dala, už bych nikdy nechtěl ztratit.
Uživatelský avatar
DanielKubeC

Re: Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od DanielKubeC » neděle 1. 5. 2011, 19:19:35

Zvlášť tady o tu Filoménu bych zájem určitě měl, páč mě taky zajímá literatura a psaní, rozhodně bych rád z textu poznal tvůj pohled na věc. Inu ač jsem BL, ale ta tvá kniha mě zajímá prostě jako text. Dyžtak pošlu ti svůj email soukroumou zprávou, takže dybys chtěl mi knihu poslat, budu rád.
artem_is
Registrovaný uživatel
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky
ve věku od: 3
ve věku do: 10
Výkřik do tmy: Jsem zodpovědný za to co říkám, ale ne za to, co slyšíte...
Příspěvky: 11
Dostal: 6 poděkování

Re: Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od artem_is » neděle 11. 9. 2011, 0:36:27

Super, super. Škoda že to nepokračuje...
Uživatelský avatar
valachmar
Nový člen
Pohlaví: Muž
Líbí se mi: Dívky a ženy
ve věku od: 8
ve věku do: 40
Příspěvky: 1

Re: Filoména - Otroci času

Nový příspěvek od valachmar » středa 25. 3. 2015, 18:47:41

Super poviedka, ma aj pokracovanie? Inak vcera som si stiahol z http://forum.pedofilie.eu/" onclick="window.open(this.href);return false; poviedku 3 priania, nadhera...Mate este nejake podobne, radsej dlhsie, najlepsie nejake romany?
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů