Kdo vlastně jsem?

Dotaz vložen 22. 3. 2015, 18:53

Dobrý den, nevím, kde začít. Nevím ani, jestli vůbec můj problém patří na tyto stránky. Ale nevím už potom, kam jinam. Je mi 27 let. Před rokem jsem si prošel coming outem, v tom smyslu, že jsem gay. To je v pořádku, s tím problém nemám. Pouze je mi divné a přišlo mi i docela líto, že jsem si to neuvědomil dříve. Po tom mém coming outu pořád ale nějak cítím, že to prostě není všechno. Že je tam ještě něco. Ale co?

Zkusím začít tedy nějak od začátku. Začalo to v pubertě, když mi začínaly růst vousy a tělesné ochlupení, věděl jsem, nebo spíše zatím tušil jsem, že to takhle nechci. Bylo to někdy ve 14-15 letech, což je podle mě docela brzo. Oproti ostatním klukům ze třídy to bylo dříve. Takže jsem si říkal, proč zrovna já, proč zrovna u mě to muselo být takhle brzo a ostatní to mají zatím ještě dobré, apod. Později mi začaly růst chlupy už i na ramenou a na zádech, a to jsem věděl, že většina i daleko starších mužů to ani vůbec nemá. Bohužel můj otec zrovna ano, tak mi bylo jasné, že to budu mít po něm. Ve 23 letech se k tomu přidalo ve zvýšené míře padání vlasů. Což jsem taky věděl, že to je špatně, že to nechci. Ale co se s
tím dá dělat? Bohužel jsem ztratil mnoho času (pár let) tím, že jsem neřešil příčinu padání vlasů, ale jen následky. Jelikož kožní a podobní doktoři mi jen předepisovali různé vodičky a šampóny, které, jak už dnes vím, mi už jen z podstaty tohoto problému logicky ani nemohly pomoct. Vlasy samozřejmě padaly dále. Ten pocit byl příšerný, protože věděl jsem, že něco musím dělat, protože aby se vlasy vrátily do původního stavu, musí se začít co nejdříve, věděl jsem, že ty různé vodičky jsou špatná cesta, ale co mám tedy dělat?

Hledal jsem na internetu spoustu odborných informací, abych pochopil, na jakém principu to vlastně funguje. To mi zabralo taky spoustu času a stresu. Konečně už jsem byl tedy na správné stopě, že růst ochlupení a padání vlasů způsobuje testosteron a ještě více dihydrotestosteron. Tedy už je mi i jasný způsob léčby. Jenže pak nebylo jednoduché najít někoho, kdo mi předepíše finasterid. Další příšerná ztráta času. Před rokem jsem se dostal k sexuologovi, který mi udělal nejprve testy na hormony. Samozřejmě, že testosteron byl velmi výrazně zvýšený, což já jsem předpokládal, ale doktor se divil a myslel spíš, že to je nějaká chyba. Nyní, po roce na finasteridu, o kterém jsem si myslel, že je to poslední naděje, že to už musí pomoct, na vlasech nepozoruji žádné výrazné zlepšení, možná, že jen přestaly tolik padat, ale i tak padají dost. Vím, že čím více času uplyne, tím více se vzdaluje a zmenšuje šance, že zase jednou budu mít háro, jako před tím, tak, jak to má být. Takže další zklamání, bezmoc, beznaděj a stres z toho, že čas pořád utíká, a já se pořád jen plácám na místě a výsledky žádné. Testy potvrdily, že testosteron mám pořád zvýšený, ale už ne tolik, jako před tím. Ani doktor nevěděl, proč. A nejedná se o nějaké jiné onemocnění, které by to ovlivňovalo. Takže dědičnost? Nyní jsem na Androcuru, ale bohužel asi jen na dva měsíce. Pak se zřejmě uvidí, co ukáží testy.

Tohle je tedy ,,stručně“ můj příběh. Za posledních několik měsíců jsem si ujasnil plno věcí: – Vím, že mnoho kluků, i v mém věku, má už málo vlasů, ale prostě to neřeší a jdou i dohola a je jim to jedno. Taky zřejmě mají příliš mnoho testosteronu. Mě to jedno není, proto to řeším, i když zatím ne příliš úspěšně a nedokážu si představit, kdybych já někdy měl jít dohola. To vůbec.

  • Vím, že naopak plno kluků, i starších než já, má vlasy v pohodě. A také mají jemnější rysy a další věci, kterých si všímám. Nemají zřejmě tolik testosteronu.
  • Líbí se mi kluci s mladistvým vzhledem, přibližně od 14-15 let, do?….jsou kluci, kteří i ve třiceti vypadají mladě, vlasy mají v pohodě a většinou by jim každý tipoval méně let. Asi nemají tolik testosteronu. Tak i tito kluci se mi líbí. A hlavně když o sebe dbají a chtějí si udržet mladistvý vzhled co nejdéle. Horní hranici tedy nemám tak jednoznačně stanovenou. Naopak vůbec se mi nelíbí ti vyplešatělí a ani nechci takhle dopadnout, k čemuž ale bohužel zřejmě mám sklony.
  • Ohledně dětí, mám rád děti, (spíše chlapečky), ale ve smyslu starat se o ně, pečovat, mít je rád, chránit je, dát jim lásku, sdílet s nimi jejich starosti. Mít je za kamarády. Nikdy bych jim neublížil a ani si nedokážu představit sex s nimi. Nevidím je jako sexuální objekt.
  • Co se týče mého případného partnera (nemám partnera), takže mého vysněného partnera, sex s ním by nebyl to hlavní, spíše mi jde o city, lásku, něhu, romantiku, obejmutí, porozumění, takový hodně moc dobrý kamarád, jediný, aby jsme si byli vším. Žádné jiné kamarády nepotřebuji, jen toho jednoho jediného. A trávili spolu co nejvíce času, jen a jen spolu, a časem spolu třeba i bydleli. Ale musí to tak cítit i on.
  • Ohledně mého vzhledu, pečovat o pleť a další podobné věci V každém případě, kvůli uchování mladistvého vzhledu. Ale především chci trvale dostat testosteron do nejnižších možných hodnot, jelikož v tom je ten zakopaný pes. Nejen kvůli vlasům, ale celkově kvůli mladistvému vzhledu, stavbě těla, nechci vousy, nechci ochlupení, apod. Nepovažuji to jen za kosmetický problém. Ale cítím se jako v cizím těle. Vím, že takhle to prostě u mě být nemá. Určité změny již bohužel přirozeně proběhly, ale lépe začít pozdě, než nikdy. A to i za cenu vlastní chemické kastrace, jelikož přesně to by pravděpodobně nastalo při dlouhodobém užívání antiandrogenů. Tento fakt by mi nevadil, jelikož jako gay vlastní děti stejně mít nebudu a o sex s partnerem, jak jsem psal výše, mi ani tak nejde.
  • Ohledně mé léčby, cítím určitou podobnost s léčbou transsexuálů MtF. Užívat antiandrogeny, to v každém případě. Ale ženské hormony, to už nikoliv. Já se nechci stát ženou. Chci být prostě klukem, puberťákem. Podaří se mi přemluvit nějakého doktora, aby mi snad na celý život předepisoval antiandrogeny? Dále určitou podobnost s léčbou pedofilních deviací (nevím, jestli jsem to nazval správně), kdy se těmto lidem podávají také antiandrogeny na utlumení sexuálního pudu.
  • Kdo jsem?, transsexuál určitě nejsem, nechci být ženou. Jsem pedofil? Chci být klukem, ale s dětmi mě rozhodně neláká mít sex. Je důležité to chtít za každou cenu nějak pojmenovat? Nebo jen dělat to, co si myslím, že je pro mě přirozené a neřešit to?
  • Moje budoucnost, chtěl bych mít partnera, jak jsem psal výše, ale poznávám, že nejsem úplně jako ostatní kluci-gayové. A že já je tím, jaký jsem, nemusím přitahovat. Není mi jasné, jakým směrem se bude ubírat můj další život. V žádném případě nechci být sám, chci toho jediného, vysněného, ale ve skutečnosti vlastně vůbec nevím, koho mám reálně hledat. Nejsem spokojen se svým vzhledem. Chci se blížit pubertálním klukům, ale nevím, do jaké až míry je to vůbec ještě možné.

Co mám vlastně dělat? Připadá mi, že jen přešlapuji na místě a přitom čas pořád utíká ale nic se neděje. A pořád jen ztrácím čas.

Najde se tady někdo, kdo má osobní zkušenosti s léčbou Androcurem, či prostě cyproteron acetátem? Jaké množství berete? Jaké změny lze očekávat? Zajímá mě hlavně vliv na vlasy,
vousy, tělesné ochlupení, hlas, sexuální pud, váhu, rozložení tuku, případně i jiné změny. Při nedostatku hormonů můžou řídnout kosti. Jakým způsobem máte toto podchycené?

Prosím, strašně moc bych uvítal nějakou radu odborníků, nebo přímo osobní zkušenosti lidí, s kterými snad alespoň něco můžu mít společného. Předem moc děkuji komukoliv, kdo tohle přečte celé až do konce.

MUDr. Antonín Brzek odpovídá:

Milý příteli,
nemáte to jednoduché, ale kdo to jednoduché má? Myslím si, že jednoduše Vám poradit touto cestou nelze. Jste, myslím, případ k dlouhodobé existenciální psychoterapii. Pokud se chcete poradit, objednejte se ke mně na Sexuologický ústav v Praze, Apolinářská 4, Praha 2. Zavolejte sestře na tel. 22496 8231. Ordinuji jen o středách, přijďte v určený den pokud možno před 1/2 osmou ráno.

MUDr. Antonín Brzek, email brzeka@seznam.cz

Diskuze k dotazu

Příspěvek byl publikován v rubrice Poradna. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.