Přiznat se či ne

Dotaz vložen 4.11.2019

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda-li je dobrý vnější coming out? Vnitřním jsem si už prošel a zajímalo by mě, zda je k něčemu ten vnější dobrý. A pak by mě zajímalo, jestli je dobré to říct své manželce. Ženu sice nemám, ale zajímalo by mě to do budoucna. Děkuji za odpověď.

MUDr. Antonín Brzek odpovídá:

Milý příteli,

je dobře, že jste dokázal se s vlastní orientací vyrovnat.

Nicméně, je to jen a jen Vaše věc, není moudré se tím chvástat na veřejnosti. Pokud někdo z Vašich nejbližších přátel začne mít pochybnosti a zeptá se Vás, pak asi je na místě v rámci dobrého přátelství mu tuto svoji vysoce intimní informaci sdělit.

A pokud jde o event. budoucí manželku? Jistě je fér, aby věděla o Vašem zaměření dříve, než se vezmete. Jednak je správné, aby věděla, že s Vámi vstupuje do určitých rizik, jednak Vám může být v životě nápomocná při zvládání Vašich sklonů. A hlavně si ověříte, zda Vás má skutečně ráda až tak moc, že o Vás stojí i vzdor této Vaší charakteristice.

Jinak z Vašeho dotazu není jasné, o jaký comming out jde. Jste pedofil? Nebo homosexuální pedofil? Nebo snad homosexuál preferující dospělé muže? V každé variantě jde o různé situace. Pokud byste byl androfilní homosexuál, pochybuji, že by manželství bylo rozumným řešením. U pedofilů tomu je ale jinak, ti bývají normálního manželství většinou schopní.

S pozdravy

MUDr. Antonín Brzek, Sexuologický ústav Praha

Petr Kasz odpovídá:

Milý Filipe,

reaguji na tvůj dotaz, zda je dobrý vnější coming-out. V předmětu zprávy píšeš, zda se „přiznat nebo nepřiznat“. Myslím si, že příhodnější je, zda se někomu „svěřit nebo nesvěřit“. Přiznává se člověk k nějakým činům, v případě pedofilie by to pak mohlo vyznít, že se přiznává k něčemu špatnému. Pedofilie ale není špatná (ale ani dobrá), je neutrální.

Svěřit se někomu, že se mi líbí malé holčičky, mi pomohlo snížit psychickou zátěž ve smyslu neustálé přetvářky a vnitřních dotazů „jak by se ke mně chovali, kdyby věděli“? A kdo? Všichni okolo. I když jsem se párkrát při svěření „spálil“, přesto nakonec musím říct, že pozitiva převažují. Chodí se mi do práce lépe, když vím, že dvě moje kolegyně o mně vědí a že mě neodsuzují za to, co cítím. Je perfektní, když jim můžu ukázat, co se píše zajímavého na ČEPEKu, apod. Stejně tak je to perfektní u mojí mámy, před kterou nemusím zakrývat monitor, když jsem zrovna na našem chatu. Nemluvě o přítelkyni, kterou tedy ale jsem si našel přes naši seznamku, takže té jsem se svěřovat ani nemusel.

A zda je to dobré říct manželce? Je to na zvážení, ale myslím si, že by takovou důležitou věc vědět měla, aby se mohla rozhodnout, zda s tebou bude. Tvoje přetvářka by mohla v určitém smyslu narušovat vztah k ní. Na druhou stranu nemusí být nic špatného ani na rozhodnutí nic nikomu neříkat a nikomu se nesvěřovat. Vždycky jsem se v této věci řídil jakýmsi vnitřním hlasem, vnitřními pocity – měl jsem zkrátka chuť se dotyčnému člověku svěřit, a tak jsem to pak zrealizoval. Teď zrovna mám po hodně dlouhé době chuť se svěřit otci přítelkyně. Zda to zrealizuji, nevím, ale přítelkyně si myslí, že to její taťka vezme v pohodě, a myslím si to i já. Svěření navíc dokáže prohloubit vztah s daným člověkem. A taky dokáže být dobrou prevencí – člověk nechce pak dotyčné lidi, kterým se svěřil, jakkoliv zklamat, čímž by samozřejmě ztratil jejich důvěru.

Hodně štěstí v životě přeje

Petr Kasz, heterosexuální pedofil

Daniel odpovídá:

Milý Filipe,

proč podstupovat vnější coming-out? Třeba proto, že většina z nás touží po přijetí, a protože jen od člověka, který ví o nejskrytějších zákoutích naší duše, má přijetí opravdovou váhu. Nebo proto, že většině z nás naše sexualita příležitostně působí trápení, a jak říká jedno přísloví, sdílená radost je dvojnásobná radost, sdílená starost je poloviční starost. Nebo proto, že máme za to, že coming-out povede k posílení vztahu a vzájemné důvěry. A nebo proto, že to v dané situaci prostě považujeme za správné.

Co se týče otázky, zda něco takového říci svojí budoucí manželce, pro mě osobně je to jedna z věcí, které považuji za správné, byť to také může být ta poslední věc, kterou si řekneme. Já sám ženatý jsem a u mě to proběhlo trochu zajímavě. Svojí nastávající manželce jsem o svých sexuálních preferencích řekl, nicméně nepoužil jsem slovo pedofil, protože jsem tehdy sám sebe odmítal takto pojmenovat, a ona z mých slov nesprávně pochopila, že jsem hebefil. A protože se moje sexualita v našem intimním životě nijak neprojevila, dlouho to tak zůstalo. Později se mi přiznala, že kdyby od začátku věděla, jak to se mnou je, že by do toho asi nešla, ale že po těch letech už mě zná, má mě ráda a ví, že mi může věřit.

Každopádně pokud by se někdo rozhodl se svojí nastávající manželce s touto věcí nesvěřit, pak si myslím, že by bylo lepší nechat to tak být s vzít si to sebou do hrobu.

Daniel, heterosexuální pedofil

Diskuze k dotazu

Příspěvek byl publikován v rubrice Poradna. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.