Prospěšné informace o léčbě sexuálních deviantů l

MUDr. Želmíra Herrová

primářka sexuologického oddělení Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod

 

  Devianti jsou chudáci…

Devianti jsou chudáci… Iidé s normální sexualitou si o deviantech myslí, že to, co dělají, dělají schválně a promyšleně. Ale to není pravda. Nedávno mi jeden pacient řekl, „já jsem to neudělal úmyslně“ a já jsem mu to věřila.

Člověku s normální sexualitou je lehké dodržovat morálku i zákony, když ty zákony jsou vymyšleny tak, aby vyhovovaly lidem s většinovou sexualitou. Deviant se se svojí deviantní přirozeností do většinových pravidel nevejde, i když si to často velmi přeje.

Na druhé straně je pravda, že ten, kdo je hodně kreativní, si dokáže vymyslet, jak realizovat svoji deviaci deviantně v mezích zákona a nikdy nespáchá trestný čin. Takový kreativní člověk by byl pro nás, tedy naše pacienty a pomáhající personál na sexuologickém oddělení velmi užitečný. V ideálním případě by přišel k nám na oddělení a učil lidi, devianty tam hospitalizované, jak mají realizovat vlastní deviantní sexualitu v mezích zákona deviantním způsobem tak, aby to, co se učí, vyhovovalo jejich přirozenosti a měli z toho příjemný pocit. Ideální by bylo, kdyby na každý typ deviace byl zvláštní terapeut, který sám má nějaký typ deviace a který umí deviaci realizovat v mezích zákona. Ten, kdo ví, jak se realizovat deviantně s hebefilii, si nemusí umět představit, jak by to měl dělat agresor nebo třeba znehybňovač.

Když dáme dohromady kreativitu všech pacientů a personálu a také poznatky z internetu jsme schopni mnohé naše devianty naučit realizovat sexualitu v mezích zákona.

Určitě budou ale pořád existovat výzvy pro zdokonalování hledání realizace deviací v mezích zákona, tak jak budeme objevovat nové typy mechanismů deviací.

V realizaci deviantní sexuality tedy deviantním způsobem vidím záchranu mnohých potenciálních obětí.

Pojímání deviantů většinovou společností je zatím velmi nepřátelské, o deviaci se raději nemluví a když tak hanlivě a když je v rodině deviant nebo třeba jen homosexuál, tak je to přímo tragedie. Ale ani devianti se sami nemají moc v lásce. Za tím je ale také většinový postoj společnosti k deviacím.

Ten, kdo devianty léčí musí mít rád lidskou přirozenost a být zvědavý na to, jak funguje člověk a tedy i takový, který nepatří k většině a navíc dělá v společenském životě problémy jednak sobě a svým blízkým a jednak obětem a jejich blízkým. V žádném případě není možné devianta morálně odsuzovat. Ten, kdo devianta odsuzuje, nemůže být schopen mu porozumět, léčit ho!

Vždyť to byli právě devianti, kteří naše přední sexuology již dávno před vznikem evoluční psychologie navedli k tomu, že lidská přirozenost funguje na podkladě vrozených modulací … před nedávnem jsme jim říkaly motivace a v biologii a zoologii je najdeme pod termínem vrozené mechanismy. Podobné modulace jako je sexuální modulační systém vyvinula příroda i pro řešení jiných úkolů než je reprodukce a jež jsou nutné pro přežití například reciproční altruismus…

Dnes se čím dál tím víc deviantů snaží dozvědět proč dělají ty absurdity, co občas dělají, chodí za psychiatry, sexuology nebo dokonce psychology domáhat se vysvětlení, ale bohužel mnohokrát se profesionální rady nedožijí. Nejeden pacient u nás hospitalizovaný uvádí, jak dřív než spáchal trestný čin navštívil několik mediálně známých sexuologů, kteří nerozpoznali jeho poruchu. Na našem oddělení je čím dál tím víc dobrovolných pacientů deviantů. V poslední době mají o léčbu u nás zájem i zahraniční pacienti. Na ambulanci občas vidíme o že i za poruchami potence a ejakulace se občas skrývají deviace.

Chtělo by to zavést vzdělávání v evoluční sexuologii, psychologii a možná i v psychiatrii, protože jinak bude pořád mnoho lidí, kteří budou na nevědomost odborníků doplácet a to i jako pachatelé tak i jako oběti!

V tomto reklamním materiálu se snažíme popsat pro potenciální zájemce, jak vypadá léčba na našem oddělení, jak se zde léčí, kdo se na tomto léčení podílí a jak.

Nejdůležitější část léčby je náhledová terapie. O tom, co to je, píše náš pan psycholog Mgr. Milan Duzbaba. Pan psycholog denně jednu hodinu, v odpoledních hodinách probírá s pacienty jejich sexuální zkušenosti z různých sexuálních zážitků, přičemž klade důraz na identifikaci emociálního doprovodu těchto zážitků. Skrz uvědomování si doprovázejících emocí patřících k sexuálnímu chování se pacienti učí rozeznávat aktivaci svých jednotlivých deviantních modulů. Tento proces na tzv. náhledce je klíčový, je to hlavní věc, která vede k pochopení vlastní deviace. V této aktivitě se střídají dvě skupiny nebo tři skupiny podle toho kolik pacientů je na oddělení. Je to nejzajímavější část jak pro psychologa, lékaře nebo i zdravotní sestry a ošetřovatele a samozřejmě nejužitečnější část léčby pro pacienty. Na této terapii jsou pacienti vedeni k uvědomování si pocitů, identifikují je, jako příjemné vnitřní stavy nebo také nepříjemné vnitřní stavy. Pocity se identifikují jako prožívaní aktivace část modulačního systému, která má také vegetativní doprovod. Pocity pak pacientovi dávají vědět o aktivaci celku nebo části sexuálního motivačního systému. Když člověk ví, co z toho mechanismu se právě aktivovalo, tak se naučí s tím zacházet. Klíčové je uvědomit si pocity, které člověku oznamují, že se aktivoval třeba již příliš pokročilý mechanismu a zároveň příliš blízký orgasmu, kde je již zvrácení stavu nebezpečí téměř nemožné. Takovéto věci jako vést pacienta k uvědomování si citů a pocitů, to nás nikdy nikdo neučil. V tradiční psychoterapii se při interpretaci citů a pocitů nehledí na modularitu. V normě ani není potřebné, abychom to všechno přesně věděli, kdy a který mechanismus je právě aktivován. protože většinu lidí chrání jejich vlastní motivační mechanismy proti tomu, aby se dopouštěli protispolečenského chování. To ale platí jen pro ty, co mají většinovou sexualitu. Pacienti dostávají z náhledové terapie zápis, kde je rozbor toho, co na náhledce probíhalo, aby tak měli možnost nad tím ještě přemýšlet. Námitky, které takto mohou vzniknout, pak probíráme při dalším rozboru. Na náhledky přicházejí i pacienti, někdy i s partnerkami a partnery, kteří jsou již v ambulantní ochranné léčbě. Povídají jak doma realizují svoji sexualitu deviantně v mezích zákona. Základním cílem náhledové terapie je, aby pacient pochopil, jak jeho deviace funguje a aby našel způsob její zákonné realizace. Pochopení modulární podstaty deviace a realizace v mezích zákona jsou podmínkami pro postup v léčbě.

Největší radost máme z novovznikajících deviantních párů, které realizují vzájemně sexualitu v mezích zákona a z toho, když se jim povede získat práci, bydlení a začít partnerský život.

Další část léčby je útlumová léčba. Pokud pacienta příliš obtěžují sexuální představy a fantazie tlumíme jeho sexuální puzení, sexuální sny, představy a fantazie.K tomu používáme tzv. antiandrogeny, nejčastěji Depo Proveru, Androcur depot a Dipherelin depot.Všechny tyto léky mají reverzibilní účinky, snižují naléhavost sexuálního puzení, počet a častost sexuálních fantazií a představ. Mají vliv na účinnost funkčního testosteronu. Jak klesá množství testosteronu v krvi, snižuje se sexuální puzení, frekvence a intenzita sexuálních snů, představa fantazií. Nejlepší z pohledu spolehlivosti a z toho, že je možné podávat injekci jenom pouze jednou za 3 měsíce nebo i v delších časových intervalech je Dipherelin depot 11,25 mg firmy Ipsen, který je vysoce účinný a v mnoha případech by mohl nahradit i kastraci a přitom jeho účinky jsou reverzibilní. Tento lék využíváme i navzdory velkým úředním obstrukcím.

Některým pacientům, kteří mají zvlášť nebezpečnou deviaci, navrhujeme kastraci. Kastraci musí chtít sám pacient, jinak není možné jí provést. Pokud mu jí sexuolog navrhuje a on jí odmítá, také může projít léčbou, pokud plní podmínky léčby a soud uzná, že jeho ochranná léčba splnila svůj účel. Pokud se pacient stará o to, jak ta jeho deviace funguje, jaký je její mechanismus, jak tento mechanismus startuje, jak se to dá udělat, aby aktivace deviantního mechanismu nenastala, pak které jsou ty nebezpečné jevy, které zvyšují pravděpodobnost, že dojde k aktivaci takto nebezpečné deviace, tak se může stát, že soud přemění ústavní léčbu na formu ambulantní i bez podstoupení kastrace. Součástí tohoto materiálu jsou také vyjádření změny náhledu na deviaci před a po léčbě některých našich pacientů s různými typy deviací. Propagační materiál vznikl na podnět devianta, který si stěžoval, že nemá možnost zjistit, kde se problémy se zvláštnější sexualitou dají řešit dřív, než dojde ke spáchání trestného činu.

Kde nás najdete?

Psychiatrická léčebna
Rozkošská 2322,58023 Havlíčkův Brod
Primariát 11 – Sexuologické oddělení
ústředna tel.: 569478111
fax: 569421842
 
 
 
 

Text převzat z propagačního materiálu Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod

Příspěvek byl publikován v rubrice Léčba, Ústavní. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.